Arteriální hypertenze je nejčastější diagnózou v primární péči a vnitřním lékařství, a zároveň rizikový faktor č. 1 pro rozvoj kardiovaskulárních komplikací. Její léčbě již bylo věnováno mnoho hodin přednášek, byly na toto téma napsány tisíce článků po celém světě, a i přesto u drtivé většiny hypertoniků nedosahujeme vytyčených cílů v kontrole arteriálního krevního tlaku. Na tomto neveselém výsledku se současně podílí hned několik faktorů, jejichž pojmenování je prvním krokem v dlouhé cestě za zlepšením kompenzace krevního tlaku u pacientů v našich ambulancích. Správná volba farmakoterapie za současného využití moderních fixních kombinací ke zvýšení adherence pacientů k terapii, překonání terapeutické inercie lékařů a vyhýbání se neindikovaným změnám v terapii, to jsou základní nástroje, jak dosáhnout zlepšení situace na poli kompenzace krevního tlaku našich pacientů.

Arterial hypertension is the most common diagnosis in primary care and internal medicine, and the number one risk factor for the development of cardiovascular complications. Many hours of lectures have been devoted to its treatment, thousands of articles have been written on the subject worldwide, and yet the vast majority of hypertensives fail to achieve their goals in controlling arterial blood pressure. Several factors contribute simultaneously to this unfortunate outcome, and naming them is the first step in the long journey to improve blood pressure control in our outpatient clinics. The correct choice of pharmacotherapy while using modern fixed combinations to increase patients' adherence to therapy, overcoming physicians' therapeutic inertia and avoiding non-indicated changes in therapy are the basic tools to achieve improvement in the field of blood pressure compensation in our patients.

Interní oddělení Nemocnice Na Homolce Praha

Why does the most common diagnosis remain undertreated?

Literatura