Úvod: Akutní mastoiditida je hnisavý zánět sliznice mastoidních sklípků s rozpadem mezisklípkových kostěných sept. Je to nejčastější intratemporální zánětlivá komplikace středoušního zánětu u dětí. Včasná diagnostika a léčba jsou klíčové pro prevenci šíření zánětu ze spánkové kosti extraa intrakraniálně. Cíl práce: Cílem této retrospektivní studie je analyzovat případy akutní mastoiditidy u dětí na našem pracovišti. Studie se zaměřuje na vyhodnocení incidence akutní mastoiditidy u dětské populace, identifikaci hlavních etiologických agens odpovědných za tuto infekci a analýzu současných terapeutických přístupů, prevence a její afektivity. Materiál a metody: Formou retrospektivní studie byla zpracována data pacientů ošetřených a hospitalizovaných na dětském oddělení a na oddělení ORL KZ, a. s. – Nemocnice Děčín, o.z., v období 1. 1. 2015 – 1. 9. 2022 se stanovenou diagnózou akutní mastoiditida – H-700 dle MKN-10, vyhledáno pomocí nemocničního informačního systému. Výsledky: Do hodnoceného souboru bylo zahrnuto 23 pacientů. Sledovaní pacienti v souboru byli převážně ve věku 12–18 let. Nejméně dětí bylo ve věkové skupině do 6 let. Nejčetnějším původcem v uvedené studii byl Streptococcus pneumoniae se subtypy 3 a 8, na které, jak ukázala studie, vakcína Synflorix není účinná. Všem sledovaným pacientům byla nasazena empirická antibiotická terapie. Ve skupině případů od 12 do 18 let byla terapie antibiotiky zahájena v monoterapii. U mladších pacientů sestávala antibiotická terapie vždy z dvojkombinace antibiotik, jednalo se zejména o dvojkombinaci clindamycin + gentamycin. U 13 z 23 případů byla indikována chirurgická terapie. Ve většině případů se délka hospitalizace nezměnila v závislosti na věku, ani na etiologickém agens, či místě bydliště. Nebyla nalezena závislost mezi typem léčby akutní mastoiditidy a původcem onemocnění či ovlivněním sluchu. Závěr: V naší retrospektivní studii jsme zjistili, že incidence akutní mastoiditidy koreluje se všeobecně známou incidencí v rámci České republiky a celosvětovými daty. Studie prokazuje, že jako nejčastější patogen akutní mastoiditidy u dětí je identifikován Streptococcus pneumoniae. Analýza ukázala, že vakcína Prevenar 13 vykazuje lepší účinnost v prevenci akutní mastoiditidy ve srovnání s vakcínou Synflorix. Tyto výsledky naznačují, že přehodnocení používané vakcinační strategie by mohlo přispět k dalšímu snížení incidence akutní mastoiditidy. Lze konstatovat, že délka rekonvalescence a možné ovlivnění sluchu po léčbě akutní mastoiditidy nemusí záviset na typu mikrobiálního původce. Doporučujeme pokračovat v monitorování a hodnocení účinnosti vakcín a klinických přístupů ke zlepšení prevence a léčby této závažné komplikace středoušního zánětu.

Introduction: Acute mastoiditis is a purulent inflammation of the mastoid mucosa with disintegration of the interstitial bone septa. It is the most common intratemporal inflammatory complication of otitis media in children. Early diagnosis and treatment are crucial to prevent the spread of inflammation from the temporal bone extraand intracranially. Aim of the study: The aim of this retrospective study is to analyze the cases of acute mastoiditis in children in our department. The study aims to evaluate the incidence of acute mastoiditis in the pediatric population, identify the main etiological agents responsible for this infection, and analyze current therapeutic approaches, prevention, and its effectiveness. Materials and methods: The data of patients treated and hospitalized in the children‘s ward and ENT department of KZ, a. s. – Hospital Děčín, o.z., from 1 January 2015 – 1 September 2022 with the diagnosis – acute mastoiditis – H-700 according to ICD-10, were searched using the hospital information system, and were processed in the form of a retrospective study. Results: 23 patients were included in the evaluated cohort. The study population was mainly aged 12–18 years. The smallest number of children were in the age group under 6 years. Streptococcus pneumoniae with subtypes 3 and 8 was the most frequent causative agent in the study, for which the Synflorix vaccine was shown to be ineffective. Empiric antibiotic therapy was administered to all patients studied. In the group of cases aged 12 to 18 years, antibiotic therapy was started in monotherapy. In younger patients, antibiotic therapy always consisted of a double combination of antibiotics, in particular Clindamycin and Gentamycin. Surgical therapy was indicated in 13 of 23 cases. In most cases, the length of hospital stay did not vary with age, etiologic agent, or place of residence. No dependence was found between the type of treatment for acute mastoiditis or the causative agent of the disease or the effect on hearing. Conclusion: In our retrospective study, we found that the incidence of acute mastoiditis correlates with the generally known incidence in the Czech Republic and global data.The study shows that Streptococcus pneumoniae is identified as the most common pathogen of acute mastoiditis in children. The analysis showed that the Prevenar 13 vaccine showed better efficacy in preventing acute mastoiditis compared to the Synflorix vaccine. These results suggest that reassessment of the vaccination strategy used could contribute to further reduction in the incidence of acute mastoiditis. It can be concluded that the length of recovery and possible impact on hearing after treatment of acute mastoiditis may not depend on the type of microbial agent. We recommend continued monitoring and evaluation of vaccine efficacy and clinical approaches to improve prevention and treatment of this serious complication of otitis media.

ORL oddělení Krajská zdravotní a s Nemocnice Děčín o z

Acute mastoiditis in children - a retrospective analysis of incidence, etiology, and treatment approaches

References provided by Crossref.org