Údaj o alergii na penicilinová antibiotika uvádí ve své anamnéze 10–15 % pacientů. Diagnóza není často stanovena správně, je nadužívána a ve svém důsledku poškozuje pacienty léčbou alternativními antibiotiky. V České republice nejsou přesná epidemiologická data známa. Cílem práce bylo zhodnotit soubor 611 pacientů vyšetřených v letech 2010–2021 na dětské alergologické ambulanci pro suspekci na hypersenzitivitu na betalaktamová antibiotika, se zaměřením na časné reakce. Většina hypersenzitivních reakcí po antibiotické léčbě (nejen) betalaktamovými antibiotiky má v dětském věku benigní charakter pozdně vzniklých, izolovaně kožních exantémů. Tyto benigní reakce tvořily v souboru vyšetřených pacientů 85 %, časnou reakci uvádělo 10 % pacientů. V souboru pacientů popisujících časnou reakci byla diagnóza alergie potvrzena častěji (29 %) než v celém souboru (13 %). Nejčastějším popisovanými projevy časných reakcí byly symptomy kožního charakteru urtikárie a angioedému (88,5 %), dále následovaly anafylaxe (5 %), nespecifické polyvalentní příznaky (5 %) a otok jazyka (1,5 %). Po rozboru anamnézy bylo provedeno komplexní vyšetření včetně kožních testů, laboratorních vyšetření a v indikovaném případě kontrolovaného provokačního testu k ověření tolerance suspektního léku nebo bezpečné alternativy. Bez ohledu na věk je třeba pátrat v anamnéze po rizikových známkách časné nebo pozdní závažné reakce. Bagatelizace pouze z důvodu věku je riziková jak pro pacienta, tak pro ošetřující lékaře.
About 10–15% patients report allergy to antibiotics in their medical history. The diagnosis is usually incorrect, it is often overused and, as a result, may harm patients by treatment with alternative antibiotics. Epidemiological data in the Czech Republic are not known. This study evaluated 611 patients attending a regional paediatric allergy clinic for reported allergy to beta-lactam antibiotics, focusing on immediate reactions. Delayed skin eruptions following antibiotic treatment in children are the most frequently reported reactions a are usually benign. These delayed reactions were reported by 85% of our patients, immediate reactions were reported by 10% of patients. The diagnosis of a drug allergy was confirmed more frequently (29%) in this cohort describing immediate reactions when compared with the total group (13%). The most common reported symptoms of immediate reactions were skin manifestations – urticaria and angioedema (88,5%), followed by anaphylaxis (5%), non-specific symptoms (5%) and tongue oedema (1,6%). The diagnostic workup included of medical history, skin tests, laboratory tests and drug challenge where necessary. Drug challenge either confirmed the diagnosis of the suspected drug allergy or safe tolerance of an alternative antibiotic. “Red flags” of immediate reactions or severe delayed reactions should not be overlooked regardless of age of the patient.
- MeSH
- anafylaxe MeSH
- beta-laktamy * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- časná přecitlivělost diagnóza komplikace MeSH
- dítě MeSH
- intradermální testy metody MeSH
- klinické laboratorní techniky metody MeSH
- kojenec MeSH
- kožní manifestace MeSH
- kožní testy metody MeSH
- léková alergie * diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rozvrh dávkování léků MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
