Úvod: Těžké plicní postižení vedoucí k respiračnímu selhání patří k nejčastějším příčinám kritických stavů v dětském věku. Plicní postižení vede k systémové odpovědi organismu a míra této odpovědi by měla být na úrovni cytokinů přímo úměrná stupni plicního postižení. Studie si klade za cíl sledovat u dětských pacientů závislost systémové zánětlivé odpovědi na stupni plicního postižení pomocí vybraných cytokinů. Metodika: Sledovaný soubor tvořilo 32 pacientů s těžkým plicním postižením s Lung Injury Score >1,0 vedoucím k respiračnímu selhání s nutností invazivní umělé plicní ventilace. Průměrný věk zařazených pacientů byl 39,5 měsíce, hmotnost 14,2 kg. Dvacet devět pacientů mělo primárně plicní postižení ALI/ARDS na podkladě aspirace, plicní infekce, autoimunitního procesu, plicní kontuze, či plicní arteriální hypertenze, u 3 pacientů šlo o sekundární ARDS při septickém šoku a multiorgánovém selhání. Pacienti byli invazivně ventilováni. Během studie byli sledováni po dobu 48 hodin se záznamem a laboratorními odběry v 1., 12., 24. a 48. hodině experimentu. Výsledky: Ze sledovaných markerů byla hladina matrixové metaloproteinázy MMP-9 v 1. hodině extrémně vysoká se statisticky významným snížením v dalším průběhu experimentu. Inhibitor metaloproteináz TIMP-1 se v průběhu statisticky významně neměnil, byl přítomen kontraregulační vzestup ve 12. hodině v souvislosti s časně vysokou hodnotou MMP-9 v 1. hodině. Dále byla přítomna hyperexprese adhezivních molekul již na začátku sledování. ICAM-1 v průběhu studie statisticky nevýznamně klesalo. Oproti tomu změny VCAM-1 v čase byly statisticky velmi významné s vysokou iniciální hladinou a s následným snižováním hladin v dalších hodinách. Závěr: V souboru kriticky nemocných dětí se závažným plicním postižením byla prokázána přítomnost časné systémové cytokinové odpovědi se známkami endoteliální aktivace. Změny v oblasti spektra cytokinů u závažného plicního postižení mohou signalizovat ovlivnění ostatních orgánových systémů nejen na úrovni alterace výměny krevních plynů s následkem tkáňové hypoxie.

Background: Severe lung diseases leading to respiratory failure are among the most frequent causes of critical conditions in childhood. Pulmonary injury leads to a systemic response of the organism and the response rate should be at the level of cytokines proportional to the degree of lung injury. The study aims to monitor systemic inflammatory response dependence on the degree of pulmonary injury using selected cytokines in pediatric patients. Methods: Thirty-two patients with severe pulmonary injury and Lung Injury Score >1.0 leading to respiratory failure were included. Mean age of enrolled patients was 39.5 months, weight 14.2 kg. Twenty-nine patients had primary lung disease ALI//ARDS based on aspiration, pulmonary infection, autoimmune process, pulmonary contusion, or pulmonary arterial hypertension, 3 patients secondary ARDS in septic shock and multiorgan failure. Patients were mechanically invasively ventilated. Patients were monitored during the study for 48 hours, laboratory sampling was performed in the 1st, 12th, 24th and 48th hour of experiment. Results: From observed markers matrix metalloproteinase MMP-9 was extremely high already in 1st hour with subsequent significant decrease. There was counter-regulatory increase of metalloproteinases inhibitor TIMP-1 at 12th hour related to initially high MMP-9. Expression of adhesion molecules was present already at the beginning of observation. ICAM-1 during the study descend insignificantly. VCAM-1 changes over time were statistically very significant with initial high levels and further decreasing the expression. Conclusions: On the set of critically ill children with severe pulmonary impairment were detected early systemic cytokine response with signs of endothelial activation. Changes in the spectrum of cytokines in severe lung disease may indicate the influence of other organ systems, not only on the level of blood gases exchange alterations resulting in tissue hypoxia.

• Klíčová slova
• adhezivní molekuly, metaloproteinázy,
• MeSH
• analýza krevních plynů MeSH
• diagnostické techniky dýchacího ústrojí využití   MeSH
• dítě MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• klinické laboratorní techniky využití   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• syndrom dechové tísně * diagnóza   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH

Úvod: Kardiopulmonální interakce ovlivňují srdeční výdej v průběhu umělé plicní ventilace. Není publikován dostatek dat týkajících se studia těchto interakcí u kriticky nemocných dětí. Metoda: Provedli jsme prospektivní observační studii hodnotící vliv umělé plicní ventilace na hemodynamické změny pomocí metody sonografického monitoringu srdečního výdeje (USCOM). Do studie bylo zařazeno celkem 56 dětí ventilovaných protektivní umělou plicní ventilací: 36 dětí bylo ventilováno pro plicní a 20 dětí pro mimoplicní patologii. Oběhové parametry (srdeční index, index systémové vaskulární rezistence) byly změřeny po zahájení umělé plicní ventilace a dále v intervalech 6, 12 a 48 hodin od zahájení umělé plicní ventilace. Medikamentózní podpora oběhu byla indikována na základě výsledků získaných metodou USCOM. Byla monitorována tekutinová bilance. Výsledky: Mezi skupinami nebyly nalezeny významné rozdíly v hemodynamických profilech. Děti ventilované pro plicní patologii měly tendenci vyžadovat častěji inotropní a kombinovanou inotropně/vazopresorickou podporu ve srovnání s dětmi ventilovanými pro mimoplicní patologii. Děti s mimoplicní patologií častěji vyžadovaly vazopresorickou podporu po zahájení umělé plicní ventilace. Rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky významný. Obě studované skupiny vyžadovaly srovnatelné množství tekutin. Závěr: Protektivní strategie umělé plicní ventilace nebyla spojena se signifikantními rozdíly v hemodynamických profilech mezi pacienty ventilovanými pro plicní a mimoplicní patologii. U pacientů ventilovaných pro plicní patologii byl pozorován trend k častější potřebě inotropní a kombinované inotropně/vazopresorické podpory ve srovnání s pacienty ventilovanými pro mimoplicní patologii.

Introduction: Cardiopulmonary interactions influence cardiac output during mechanical ventilation. There is limited prospective data investigating these interactions in critically ill pediatric patients. Methods: We performed a prospective observational study to evaluate the influence of mechanical ventilation strategy on hemodynamic changes using ultrasound cardiac output monitoring (USCOM). This study was conducted with 56 children on protective mechanical ventilation for pulmonary (36 children) and non-pulmonary (20 children) pathology. Circulatory parameters (e.g., cardiac index and systemic vascular resistance index) were evaluated after initiation of mechanical ventilation and at 6, 12 and 48-hour intervals. The circulatory support therapy was indicated based on USCOM measurement results. Fluid balance was monitored. Results: No significant differences between the groups’ hemodynamic profiles were found. Children ventilated for pulmonary pathology tended to require more frequent inotropic and combined inotropic/vasopressor circulatory support than did the children ventilated for non-pulmonary pathology. Children ventilated for non-pulmonary pathology tended to require more frequent vasopressor circulatory support after the initiation of mechanical ventilation. Both groups required a similar amount of fluid during the study. Conclusion: The protective strategy of mechanical ventilation was not associated with significant differences in hemodynamic profiles between patients with pulmonary and non-pulmonary pathologies. Although not statistically significant, a trend was observed toward a more frequent requirement for inotropic and combined inotropic/vasopressor therapy in children ventilated for pulmonary pathology, compared to those ventilated for non-pulmonary pathology.

• MeSH
• dítě MeSH
• hemodynamika * MeSH
• kojenec MeSH
• kritický stav * MeSH
• lidé MeSH
• minutový srdeční výdej * MeSH
• mladiství MeSH
• monitorování fyziologických funkcí * metody   MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• předškolní dítě MeSH
• tepový objem MeSH
• ultrasonografie dopplerovská metody   MeSH
• umělé dýchání MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH