Anesteziologové se v praxi příležitostně setkávají s obtížemi při zajišťování průchodnosti dýchacích cest. Tyto obtíže jsou buď čekané, nebo nečekané a zahrnují obtížnou laryngoskopii, obtížnou nebo neúspěšnou intubaci a situaci nemožné intubace a nemožné ventilace. Nesprávný anesteziologický postup v těchto situacích ohrožuje pacienty závažnými komplikacemi, hypoxemickým poškozením mozku nebo i smrtí. V zájmu snížení tohoto rizika musí anesteziologové ovládat směrnice a algoritmy pro management obtížných dýchacích cest a být schopni je v případě potřeby účinně aplikovat. Teoretické znalosti a praktické schopnosti si anesteziologové osvojují a obnovují jednak nácvikem na modelech nebo simulátorech, jednak v denní praktické činnosti. Současný management obtížných dýchacích cest se zakládá primárně na použití elastických zaváděcích katétrů, laryngeálních masek, fibrooptické bronchoskopie a koniotomie. V poslední době byla vyvinuta celá řada nových ventilačních a intubačních pomůcek, ale jejich užitečnost dosud nebyla jednoznačně potvrzena. Důsledná aplikace algoritmů je snazší, jestliže jsou přizpůsobeny materiálním a personálním možnostem a zvyklostem jednotlivých pracovišt’.V praxi současné anestezie by už nemělo být místo pro poškození pacientů v důsledku jejich obtížných dýchacích cest.

Anaesthetists occasionally encounter difficulties in securing the airways in their practice. These difficulties are either anticipated or unanticipated and include difficult laryngoscopy, difficult or failed intubation and “can't intubate, can't ventilate situation“. A wrong and inapt management of difficult airways puts the patients at risk of serious morbidity, hypoxaemic brain damage and death. In order to decrease the risk, anaesthetists must know the guidelines and algorithms for difficult airway management and must be able to apply them as needed. Anaesthetists acquire and refresh their knowledge and practical skills both by training on manikins and simulators and on patients in daily practice of anaesthesia. The proper management of difficult airway is primarily based on the use of elastic bougie, laryngeal masks, fibreoptic bronchoscopy and cricothyreoidectomy. Many novel ventilation and intubation tools have been developed but the proof of their utility is still to come. The published algorithms should be modified according to local skills and resources to facilitate their application. Today, there is no place for morbidity and mortality in relation to difficult airways.

• MeSH
• anesteziologie MeSH
• bronchoskopie metody   MeSH
• intubace metody   MeSH
• laryngální masky využití   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci dýchací soustavy terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH