Východiska: Karcinom plic představuje v ČR nejčastější příčinu úmrtí v souvislosti s nádorovým onemocněním. V posledních dekádách byl zaznamenám pozoruhodný pokrok v léčbě tohoto onemocnění, a to na základě kontrolovaných klinických studií. Pacienti zařazení do klinických studií však nemusí plně reprezentovat pestrost populace pacientů v reálné praxi. Pacienti a metody: Předkládáme data z observační retrospektivní studie vycházející z elektronických zdravotních záznamů dospělých s karcinomem plic registrovaných v Masarykově onkologickém ústavu v letech 2018–2022. Primárním cílem bylo vytvoření registru zahrnujícího základní informace o pacientech, klinické a patologické charakteristiky, léčbu, výsledky přežití a nežádoucí účinky léčby. Pacienti byli identifikováni na základě ICD-10 kódu C34. Studovaná populace byla dále omezena na pacienty s ověřenými histologickými typy – nemalobuněčný (non-small cell lung cancer – NSCLC) a malobuněčný (small cell lung cancer – SCLC) karcinom plic. Primární kohorta zahrnovala pacienty diagnostikované nebo léčené během sledovaného období. Kohortu nekurativní systémové léčby tvořili pacienti, kteří podstoupili jakoukoli systémovou protinádorovou terapii s nekurativním záměrem. Výsledky: Celkem bylo do studie zařazeno 1 382 pacientů s MKN-10 kódem C34. Kohorta s histologicky potvrzeným karcinomem plic zahrnovala 1 172 pacientů, z nichž 877 (75 %) bylo diagnostikováno ve sledovaném období. Z 827 pacientů zahrnutých do primární kohorty bylo 723 (87 %) s diagnostikovaným NSCLC. V 56 % případů byl karcinom plic diagnostikován ve IV. klinickém stadiu. Střední doba sledování primární léčebné kohorty byla 40,4 měsíce, 5leté celkové přežití bylo 20 % u pacientů s NSCLC a 8,2 % u pacientů s SCLC. Celkem 495 pacientů s NSCLC a 79 pacientů s SCLC dostávalo systémovou protinádorovou terapii v jakékoli linii léčby. Řídící genová alterace byla zjištěna u 170 pacientů, u 61 (12 %) bylo provedeno testování pomocí sekvenování nové generace. Vysoká exprese PD-L1 ≥ 50 % byla zjištěna u 106 (30 %) pacientů. Na základě testování bylo léčeno 154 pacientů s NSCLC léčeno cílenou léčbou a 86 pacientů imunoterapií v 1. linii. Závěr: Prezentovaná deskriptivní studie pacientů s karcinomem plic z jednoho centra ukazuje potenciál pacientského registru. Výsledky mohou doplňovat data z klinických studií a nabízejí cenné poznatky odvozené z reálné praxe.
Background: Lung cancer (LC) represents the leading cause of cancer-related deaths in the Czech Republic. Over the past decade, there have been notable advancements in LC treatment based on findings from controlled clinical trials (CTs). However, patients enrolled in CTs may not fully represent the diversity of real-world patient populations from routine clinical practice. To address this gap, we designed an observational retrospective study to describe the real-world evidence of LC treatment from a single-center registry. Patients and methods: We present data from an observational, retrospective study based on electronic medical records of adults with LC registered at Masaryk Memorial Cancer Institute between 2018 and 2022. The primary objective was to set up a registry including patient attributes, clinical characteristics, pathological data, treatments, survival outcomes, and adverse events. The patients were identified based on ICD-10 code C34. The study population was further limited to those with verified histological subtypes – non-small cell LC (NSCLC) and small cell LC (SCLC). The primary treatment cohort included patients diagnosed or initiated on primary treatment during the study period. The non-curative systemic therapy cohort consisted of patients who received any systemic anti-cancer therapy with non-curative intent even if being diagnosed before 2018. Results: A total of 1,382 patients were identified with the ICD-10 code C34. The eligible cohort included 1,172 LC patients, of whom 877 (75%) were diagnosed during the study period. Out of 827 LC patients included in the primary treatment cohort, 723 (87%) were diagnosed with NSCLC. At LC diagnosis, 56% of patients had stage IV disease. The median follow-up of the primary treatment cohort was 40.4 months, and the five-year overall survival rate was 20% for NSCLC patients and 8.2% for SCLC patients. A total of 495 NSCLC and 79 SCLC patients received systemic anti-cancer therapy at any line of treatment. In NSCLC patients, 61 (12%) received next generation sequencing mutation testing, 106 (30%) were identified with PD-L1 ≥ 50%, and 170 patients had evidence of particular driver oncogene mutation. Based on the testing, a total of 154 NSCLC patients received target therapy, and 86 NSCLC patients received immunotherapy as monotherapy or in combination with chemotherapy in the first line. Conclusion: The presented descriptive study of a consecutive cohort of LC patients from one cancer center over a five-year period (2018–2022) indicates the potential of LC patient registry. The LC registry, with its prospective development including an entire-country extension, provides a tool for real-world evidence that complements data from the registration and post-registration CTs, offering invaluable insights derived from clinical practice.
