Koncept farmaceutické péče (FP) existuje jako profesní filozofie již více než 30 let, nicméně po dlouhou dobu bylo pro jeho začlenění do běžné praxe poskytování zdravotní péče učiněno jen málo. Pandemie COVID-19 a s ní spojený zvýšený příliv pacientů do veřejných lékáren (VL) podnítily zkoumání a zavádění nových zdravotnických služeb poskytovaných v rámci VL. Přesto jsou tyto služby lékárenské péče stále nové a pro rozšíření současné role komunitních lékárníků v primární zdravotní péči lze udělat více. Toho lze dosáhnout zlepšením a rozšířením nově zavedených služeb a zároveň začleněním nových služeb ve prospěch veřejného zdraví a snížení výdajů na zdravotní péči, kterým se lze vyhnout. Přestože farmaceutická péče (FP) existuje jako profesní filozofie od roku 1990, pro její začlenění do běžné praxe poskytování zdravotní péče bylo učiněno jen málo. Tento článek přináší přehled informací o přínosech této služby, pokud jde o zdraví pacientů a snížení finančních výdajů souvisejících s nežádoucími účinky léčivých přípravků v prostředí VL. Nežádoucí účinky jsou příčinou značných výdajů na zdravotní péči a potíží pacientů v důsledku příslušných symptomů, návštěv lékaře na pohotovosti a zvýšené míry hospitalizace. Několik studií provedených v mezinárodním měřítku zkoumalo pozitivní dopad farmaceutické péče, kterou vykonávají lékárníci ve VL. Navzdory výsledkům, které někdy vykazují nesouvislý průběh, má FP uplatňovaná za specifických podmínek hmatatelné pozitivní výsledky. U pacientů s městnavým srdečním selháním a diabetes mellitus 2. typu bylo zaznamenáno méně hospitalizací, lepší kontrola symptomů a vyšší adherence ve srovnání s kontrolními skupinami, zatímco studie na pacientech s astmatem odhalila zlepšení inhalačních technik. Všechny intervenční skupiny uváděly zlepšení psychického stavu a lepší porozumění léčbě. Zvláštní zmínka je věnována významu této služby pro pacienty podstupující protinádorovou léčbu a skutečnosti, že lékárníci ve VL mohou hrát klíčovou roli při navrhování, monitorování a změně návrhu těchto léčebných schémat, jejichž složitost a související nežádoucí účinky léčivých přípravků negativně ovlivňují adherenci pacientů. Úloha komunitních lékárníků byla během pandemie velmi důležitá, zejména pro primární péči, a to jak pro pacienty, tak pro systémy zdravotní péče, a zdá se, že bude rozhodující i v období po skončení pandemie. Zvýšená složitost terapie a polyfarmacie vytváří potřebu organizované a aktivní účasti lékárníků na poskytování zdravotní péče tak, aby mohli využívat své znalosti a dovednosti při kontinuální spolupráci s ostatními zdravotnickými pracovníky, a poskytovat tak koordinované služby ve prospěch pacienta.
The concept of pharmaceutical care (PC) has existed as a professional philosophy for more than 30 years. However, for a long period of time, little had been done for its integration into the regular practice of healthcare provision. The COVID-19 pandemic and the resulting increase in patient influx in the community pharmacies (CP) encouraged the exploration and establishment of new healthcare services provided within the CP. Nevertheless, these services of PC are still novel, and more can be done to expand the community pharmacists’ current role in primary healthcare. This can be achieved by improving and expanding the newly established services, all while incorporating new ones, for the benefit of public health and the reduction of avoidable healthcare expenditures. This article reviews information about the benefits of this service regarding patient health and the reduction of financial expenses pertinent to adverse drug events within the setting of the CP. Adverse drug events account for significant healthcare expenses and patient distress due to relevant symptoms, emergency doctor visits, and increased hospitalization rates. Several studies conducted internationally have investigated the positive impact of PC practiced by community pharmacists. In spite of results sometimes presenting a non-continuous pattern, PC applied under specific conditions has tangible positive outcomes. Congestive heart failure and type 2 diabetes mellitus patients presented fewer hospital admissions, better symptom control, and higher adherence in comparison to control groups, while a study on asthma patients revealed improved inhalation techniques. All intervention groups reported psychological improvement and a better understanding of their treatment. Special reference is made to the importance of this service for patients receiving anti-cancer treatment and how community pharmacists can have a crucial role in designing, monitoring, and re-designing these therapeutic schemes whose complexity and related adverse drug events negatively affect patient adherence. The role of community pharmacists was very important, especially for primary care, for both patients and healthcare systems during the pandemic, and it seems that it will remain decisive in the post-COVID era as well. The increased complexity of therapy and polypharmacy creates the need for organized, active participation of pharmacists in healthcare provision so that they can use their knowledge and skills under continuous cooperation with other healthcare professionals, thus providing coordinated services for the benefit of the patient.
