Odhadnout prognózu u mladistvých delikventů je nesnadné, vývojové paradigma ve zkoumání delikvence však může být v tomto směru užitečné. Tento náhled na delikvenci podrobně zpracovala Terrie Moffitt. Díky její práci, která je v českém prostředí relativně málo známá, dokážeme rozlišit dvě stěžejní skupiny delikventů – delikventy se začátkem v adolescenci, kteří mají relativně dobrou prognózu, a perzistentní delikventy se začátky v raném dětství, kde je prognóza málo příznivá a odpověď na léčbu slabá. Další autoři, např. J. P. Frick, svými výzkumy pomohli rozlišit i další podskupiny perzistentních delikventů, z nichž nejhorší prognózu mají ti s chladnými bez-emočními rysy. Text nabízí představení teorie vývojové taxonomie T. Moffitt, zasazuje ji do kontextu vědeckého poznání v této oblasti a jmenuje některé další, navazující výzkumy.
Assessment of prognosis by adolescent delinquents can be difficult. Although, the developmental paradigm when researching delinquency can be very helpful. This view has been elaborately described by Terrie Moffitt. Thanks to her research, which is still quite unfamiliar in Czech area, we can distinguish two major groups within delinquents - those who started with delinquency in adolescence and have quite a good prognosis and so called life-course persistent delinquents, who started in nearly childhood and have a unfavourable prognosis and poor treatment response. Next authors, such as J. P. Frick, helped to distinguish other subtypes of persistent delinquents by their studies. The worse prognosis is connected with group of delinquents with callous emotional traits. This article offers an insight into development taxonomy theory by T. Moffitt and place it into the context of scientific knowledge in this area, and point out some important, consequential studies
