Recentní literární zdroje uvádějí, že přibližně 15–20 % všech maligních onemocnění má virovou etiologii, z toho asi 5 % způsobují lidské papilomaviry. Přítomnost a perzistence rizikových typů papilomavirovů je jedním z nejsilnějších rizikových faktorů pro vznik cervikální dysplazie a posléze zhoubného nádoru. Předkládaná práce poskytuje stručný přehled a charakteristiku rizikových faktorů, které ovlivňují spontánní a postintervenční regresi a perzistenci papilomavirové infekce v oblasti děložního čípku.
Recent literature sources suggest that 15–20% of all malignant diseases have a viral aetiology. About 5% of these are caused by the human papillomavirus. The presence of papillomavirus is one of the strongest risk factors for development of a cervical pre-cancerous lesion and subsequent cervical cancer. The presented review provides a brief summary and characterisation of risk factors that influence spontaneous and post-interventional regression and persistence of papillomavirus in the cervical area.
- MeSH
- dysplazie děložního hrdla * diagnóza virologie MeSH
- konizace děložního čípku metody MeSH
- lidé MeSH
- lidské papilomaviry * klasifikace patogenita MeSH
- nádory děložního čípku diagnóza klasifikace prevence a kontrola virologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- spontánní regrese nádoru MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: Pooperační komplikace u pacientek s karcinomem prsu oddalují zahájení adjuvantní terapie, prodlužují dobu hospitalizace a snižují kvalitu života pacientek. Jejich incidence může být ovlivněna mnoha faktory, souvislost s typem drénu je však v literatuře studována minimálně. Cílem této studie bylo zkoumat, zda existuje souvislost mezi použitím různého drenážního systému a vznikem pooperačních komplikací. Metody: Data, zahrnující 183 pacientek zařazených do této retrospektivní studie, byla vyhledána v informačním systému Slezské nemocnice v Opavě, p.o., a následně statisticky analyzována. Tyto pacientky byly rozděleny do dvou skupin dle typu použitého drénu – u 96 pacientek byl použit Redonův drén (aktivní drenáž), u 87 pacientek kapilární drén (pasivní drenáž). Mezi jednotlivými skupinami byla srovnávána incidence seromů a hematomů, doba drenáže a množství odpadů v drénu. Výsledky: Ve skupině pacientek s Redonovým drénem byla v naší studii incidence pooperačních hematomů 22,92 %, u pacientek s kapilárním drénem 10,34 % (p=0,024). Incidence pooperačních seromů byla srovnatelná v případě použití Redonova drénu (39,6 %) i kapilárního drénu (35,6 %) (p=0,945). Nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v době drenáže ani v množství odpadů v drénu. Závěr: Při použití kapilárního drénu byla u pacientek po chirurgické léčbě karcinomu prsu pozorována statisticky významně nižší incidence pooperačních hematomů než při použití Redonova drénu. S ohledem na tvorbu seromu byly drény srovnatelné. Stejně tak není ani jeden ze sledovaných drénů významně výhodnější v parametrech celkové doby drenáže a množství odpadů v drénu.
Introduction: Postoperative complications in patients with breast cancer delay the initiation of adjuvant therapy, prolong the length of hospitalization and reduce the patients’ quality of life. Although their incidence can be influenced by many factors, the connection with the type of drain is insufficiently studied in the literature. The aim of this study was to assess whether there is an association between the use of a different drainage system and the occurrence of postoperative complications. Methods: The data of 183 patients included in this retrospective study were collected from the information system of the Silesian Hospital in Opava and then statistically analyzed. These patients were divided into two groups according to the type of drain used – a Redon drain (active drainage) was used in 96 patients, and a capillary drain (passive drainage) was used in 87 patients. The incidence of seromas and hematomas, the duration of drainage and the amount of wound drainage were compared between the individual groups. Results: The incidence of postoperative hematomas was 22.92% in the group of patients with the Redon drain, and 10.34% in patients with the capillary drain (p=0.024). The incidence of postoperative seromas was comparable for the Redon drain (39.6%) or the capillary drain (35.6%) (p=0.945). No statistically significant differences were found in the drainage time or the amount of wound drainage. Conclusion: A statistically significantly lower incidence of postoperative hematomas was observed when using a capillary drain compared to the use of a Redon drain in patients after breast cancer surgery. The drains were comparable with respect to seroma formation. None of the studied drains was significantly more beneficial in terms of the total drainage time and the total amount of wound drainage.
