Poranění hrtanu je málo častý stav, který může ohrozit pacienta na životě obstrukcí dýchacích cest. Časná diagnostika je klíčovým faktorem v jeho řešení. K hodnocení rozsahu postižení se nejčastěji používá Schaeferova klasifikace, podle které vznikl doporučený postup terapie. Názory na zajištění dýchacích cest orotracheální intubací v přednemocniční péči se v literatuře různí. Autoři prezentují případ 40letého muže se zlomeninou štítné chrupavky vzniklé po úderu pěstí do krku. Klinicky byl pacient bez dušnosti, byl přítomen otok měkkých tkání krku a podkožní emfyzém. Zobrazovací vyšetření prokázalo frakturu kostry hrtanu. V celkové anestezii byla provedena revize a rekonstrukce štítné chrupavky a zajišťovací tracheostomie. Pooperační průběh byl příznivý a pacient byl dekanylován. Při zevních poraněních krku je důležité pomýšlet na poškození struktur hrtanu. Časná diagnostika a terapie jsou klíčové, zásadní význam mají v první řadě zabezpečení dýchacích cest a prevence dušení, dále je snaha zajistit předpoklady pro zachování funkcí hrtanu (dýchání, fonace a polykání).
Laryngeal injury is a rare condition that may threaten the patient's life with airway obstruction. Early diagnostics is the key management factor. Schaefer's classification is the most commonly used classification to assess the extent of the injury. Based on this classification, a recommended management of therapy has been developed. There are several opinions on securing the airway by the orotracheal intubation. The authors present a case report of a 40-year-old male with thyroid cartilage fracture caused by a punch to the neck. The patient did not show signs of dyspnoea, had swollen neck and subcutaneous emphysema. Imaging by computed tomography showed a laryngeal fracture. A reconstruction of the thyroid cartilage and a tracheostomy in general anaesthesia were performed. Postoperative course was propitious, and the patient could be decannulated. It is important to consider a laryngeal injury in patients with external neck trauma. The key elements are early diagnosis and therapy, in which securing the airway is the crucial step. Further an effort should be made to create conditions for preserving laryngeal functions (respiration, phonation, and swallowing).
Úvod: Evropská akademie otologie a neurootologie a Japonská otologická společnost společně publikovaly v roce 2017 konsenzus definice, klasifikace a stagingu cholesteatomu středního ucha. Cílem práce je aplikace nového klasifikačního systému u operací cholesteatomu na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN Hradec Králové. Materiál a metody: Autoři retrospektivně zpracovali soubor pacientů operovaných pro chronický středoušní zánět s cholesteatomem v letech 2013–2017. Operováno bylo 104 pacientů, 56 mužů a 48 žen. Výsledky: Bylo provedeno celkem 142 operačních výkonů, 77 primárních a 65 sekundárních, bylo prokázáno 116 cholesteatomů, 3 byly neklasifikovatelné. Z primárních cholesteatomů byl kongenitální cholesteatom operován u 4 pacientů a získaný cholesteatom jsme zjistili v 70 případech (60,3 %). Nejčastější byl retrakční typ získaného cholesteatomu (60 operací, 51,7 %), převažovaly cholesteatomy vzniklé z retrakce pars flaccida. Získané cholesteatomy nevznikající z retrakční kapsy byly méně časté (10 operací, 8,6 %), přičemž převažovaly sekundární cholesteatomy vznikající přerůstáním dlaždicobuněčného epitelu perforací bubínku (6 operací, 5,2 %). Z 65 sekundárních operací byl cholesteatom nalezen ve 39 případech (33,6 %), reziduální cholesteatom se vyskytoval u 20 pacientů (17,2 %), recidivující u 19 pacientů (16,4 %). Rozsah cholesteatomu odpovídal stadiu I u 42 (36,2 %) pacientů, stadiu II u 60 (51,7 %) pacientů, stadiu III u 13 (11,2 %) pacientů, ve stadiu IV byl operován pouze 1 pacient (1,0 %). Autoři dále rozebírají výskyt jednotlivých typů cholesteatomů v lokalitách STAM. závěr: Nové klasifikační systémy cholesteatomu mají potenciál k vytvoření jednotné databáze pacientů s chronickým hnisavým středouším zánětem s cholesteatomem. Jistě bude přínosné pokračovat v rozšiřování databáze prospektivně.
Introduction: In 2017, the European Academy of Otology and Neurotology and the Japanese Otological Society published Joint Consensus Statements on the Definitions, Classification and Staging of Middle Ear Cholesteatoma. The aim of this work is an application of the new classification system at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery of the University Hospital Hradec Králové. Material and Methods: Authors retrospectively revised a group of patients who underwent surgery for chronic otitis media with cholesteatoma in years 2013–2017. A total of 104 patients, 56 males and 48 females, were enrolled in the study. results: A total of 142 surgeries (77 primary, 65 secondary) revealed 116 cholesteatomas of which 3 remained unclassifiable. A congenital cholesteatoma was found in 4 patients, an acquired cholesteatoma was found in 70 cases (60.3%). The most common type was retraction pocket cholesteatoma (60 surgeries, 51.7%), with predominance of pars flaccida cholesteatomas. Acquired non-retraction pocket cholesteatomas were less common (10 surgeries, 8.6%), where secondary to tympanic membrane cholesteatomas predominated (6 surgeries, 5.2%). Of the 65 secondary surgeries, 39 cholesteatomas were found (33.6%), residual cholesteatomas were found in 20 patients (17.2%), and recurrent cholesteatomas were found in 19 patients (16.4%). Stage I cholesteatoma was found in 42 (36.2%) patients, stage II cholesteatoma in 60 (51.7%) patients, stage III cholesteatoma in 13 (11.2%) patients and stage IV cholesteatoma in a single patient (1.0%). Authors further examine incidence of cholesteatoma types in comparison with STAM sites. Conclusion: New cholesteatoma classification systems have potential to build unified database of patients with chronic suppurative otitis media with cholesteatoma. It will be certainly a benefit to continue to prospectively expand the database.
- Klíčová slova
- kongenitální cholesteatom, získaný cholesteatom,
- MeSH
- cholesteatom středního ucha * chirurgie klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- staging nádorů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
The hypermethylated in cancer 1 (HIC1) gene is epigenetically inactivated in cancer, and in addition, the haploinsufficiency of HIC1 is linked to the development of human Miller-Dieker syndrome. HIC1 encodes a zinc-finger transcription factor that acts as a transcriptional repressor. Additionally, the HIC1 protein oligomerizes via the N-terminal BTB/POZ domain and forms discrete nuclear structures known as HIC1 bodies. Here, we provide evidence that HIC1 antagonizes the TCF/beta-catenin-mediated transcription in Wnt-stimulated cells. This appears to be due to the ability of HIC1 to associate with TCF-4 and to recruit TCF-4 and beta-catenin to the HIC1 bodies. As a result of the recruitment, both proteins are prevented from association with the TCF-binding elements of the Wnt-responsive genes. These data indicate that the intracellular amounts of HIC1 protein can modulate the level of the transcriptional stimulation of the genes regulated by canonical Wnt/beta-catenin signaling.
- MeSH
- beta-katenin genetika metabolismus MeSH
- buněčné jádro metabolismus MeSH
- cytoskeletální proteiny genetika metabolismus MeSH
- DNA vazebné proteiny genetika metabolismus MeSH
- financování organizované MeSH
- genetická transkripce MeSH
- kultivační média speciální MeSH
- lidé MeSH
- myši MeSH
- promotorové oblasti (genetika) MeSH
- proteiny Wnt genetika metabolismus MeSH
- regulace genové exprese MeSH
- RNA interference MeSH
- signální transdukce fyziologie MeSH
- transkripční faktory Krüppel-like MeSH
- transkripční faktory TCF genetika metabolismus MeSH
- transkripční faktory genetika metabolismus MeSH
- vazba proteinů MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- myši MeSH
- zvířata MeSH
