Úvod: Evropská akademie otologie a neurootologie a Japonská otologická společnost společně publikovaly v roce 2017 konsenzus definice, klasifikace a stagingu cholesteatomu středního ucha. Cílem práce je aplikace nového klasifikačního systému u operací cholesteatomu na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN Hradec Králové. Materiál a metody: Autoři retrospektivně zpracovali soubor pacientů operovaných pro chronický středoušní zánět s cholesteatomem v letech 2013–2017. Operováno bylo 104 pacientů, 56 mužů a 48 žen. Výsledky: Bylo provedeno celkem 142 operačních výkonů, 77 primárních a 65 sekundárních, bylo prokázáno 116 cholesteatomů, 3 byly neklasifikovatelné. Z primárních cholesteatomů byl kongenitální cholesteatom operován u 4 pacientů a získaný cholesteatom jsme zjistili v 70 případech (60,3 %). Nejčastější byl retrakční typ získaného cholesteatomu (60 operací, 51,7 %), převažovaly cholesteatomy vzniklé z retrakce pars flaccida. Získané cholesteatomy nevznikající z retrakční kapsy byly méně časté (10 operací, 8,6 %), přičemž převažovaly sekundární cholesteatomy vznikající přerůstáním dlaždicobuněčného epitelu perforací bubínku (6 operací, 5,2 %). Z 65 sekundárních operací byl cholesteatom nalezen ve 39 případech (33,6 %), reziduální cholesteatom se vyskytoval u 20 pacientů (17,2 %), recidivující u 19 pacientů (16,4 %). Rozsah cholesteatomu odpovídal stadiu I u 42 (36,2 %) pacientů, stadiu II u 60 (51,7 %) pacientů, stadiu III u 13 (11,2 %) pacientů, ve stadiu IV byl operován pouze 1 pacient (1,0 %). Autoři dále rozebírají výskyt jednotlivých typů cholesteatomů v lokalitách STAM. závěr: Nové klasifikační systémy cholesteatomu mají potenciál k vytvoření jednotné databáze pacientů s chronickým hnisavým středouším zánětem s cholesteatomem. Jistě bude přínosné pokračovat v rozšiřování databáze prospektivně.

Introduction: In 2017, the European Academy of Otology and Neurotology and the Japanese Otological Society published Joint Consensus Statements on the Definitions, Classification and Staging of Middle Ear Cholesteatoma. The aim of this work is an application of the new classification system at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery of the University Hospital Hradec Králové. Material and Methods: Authors retrospectively revised a group of patients who underwent surgery for chronic otitis media with cholesteatoma in years 2013–2017. A total of 104 patients, 56 males and 48 females, were enrolled in the study. results: A total of 142 surgeries (77 primary, 65 secondary) revealed 116 cholesteatomas of which 3 remained unclassifiable. A congenital cholesteatoma was found in 4 patients, an acquired cholesteatoma was found in 70 cases (60.3%). The most common type was retraction pocket cholesteatoma (60 surgeries, 51.7%), with predominance of pars flaccida cholesteatomas. Acquired non-retraction pocket cholesteatomas were less common (10 surgeries, 8.6%), where secondary to tympanic membrane cholesteatomas predominated (6 surgeries, 5.2%). Of the 65 secondary surgeries, 39 cholesteatomas were found (33.6%), residual cholesteatomas were found in 20 patients (17.2%), and recurrent cholesteatomas were found in 19 patients (16.4%). Stage I cholesteatoma was found in 42 (36.2%) patients, stage II cholesteatoma in 60 (51.7%) patients, stage III cholesteatoma in 13 (11.2%) patients and stage IV cholesteatoma in a single patient (1.0%). Authors further examine incidence of cholesteatoma types in comparison with STAM sites. Conclusion: New cholesteatoma classification systems have potential to build unified database of patients with chronic suppurative otitis media with cholesteatoma. It will be certainly a benefit to continue to prospectively expand the database.

• Klíčová slova
• kongenitální cholesteatom, získaný cholesteatom,
• MeSH
• cholesteatom středního ucha * chirurgie   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Otický hydrocefalus je vzácnou komplikací akutního hnisavého středoušního zánětu u dětí projevující se ranní nauzeou, zvracením, bolestmi hlavy, zhoršením zraku a diplopií. Patogeneticky se jedná o komplikaci akutní mastoiditidy s trombózou esovitého splavu, která má za následek zvýšení intrakraniálního tlaku. Zobrazovací metody volby jsou CT a MRI vyšetření, definitivní potvrzení diagnózy přináší lumbální punkce. Terapie je zaměřena na snížení intrakraniálního tlaku, sanaci středoušního zánětu, systémovou antibiotickou a antikoagulační terapii. Uvádíme kazuistiku čtyřletého chlapce s otickým hydrocefalem, který byl primárně vyšetřován pro lézi okohybných nervů a přetrvávající bolesti hlavy po prodělané otogenní meningitidě. Byla provedena antromastoidektomie, zahájena intravenózní antibiotická terapie a antikoagulační terapie. Došlo k rychlému zlepšení celkového stavu a kompletní obnově funkce okohybných nervů.

Otitic hydrocephalus is a rare complication of acute suppurative otitis media. The main symptoms are nausea, vomiting , headache, blurred vision and diplopia. Pathogenetically it is thought to be a complication of acute mastoiditis with lateral (sigmoid) sinus thrombosis causing intracranial hypertension. Diagnosis is suspected upon CT and MRI images, lumbar puncture should be done for confirmation. Treatment includes methods to lower intracranial pressure, surgical treatment of middle ear infection, systemic antibiotic and anticoagulation therapy. We present a 4-year-old boy with otitic hydrocephalus that primarily came for lesion of abducens and oculomotor nerve and headache after treatment of otogenic meningitis. Antromastoidectomy was performed, followed by intravenous antibiotic and anticoagulation therapy. The patient made a fast and complete recovery, the palsy of the eye movement involved nerves recovered completely as well.

• Klíčová slova
• otický hydrocefalus,
• MeSH
• bolesti hlavy etiologie   MeSH
• diplopie etiologie   MeSH
• hydrocefalus * chirurgie   diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• městnavá papila etiologie   MeSH
• nauzea etiologie   MeSH
• otitis media * komplikace   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Tracheostomie patří mezi výkony prováděné k zajištění dýchacích cest, nejčastěji z důvodu nutnosti dlouhodobé umělé plicní ventilace a toalety dolních dýchacích cest. Dětská tracheostomie má svá specifika, na která je třeba myslet pro předcházení komplikací, stejně tak dekanylace by u dětí měla mít jasná pravidla. Metodika: V naší práci představujeme retrospektivní soubor 50 dětských pacientů, kterým byla v letech 2012–2018 provedena tracheostomie. Srovnáváme indikace k tracheostomii, průměrnou dobu intubace před provedením tracheostomie, techniku, komplikace a zda došlo následně k dekanylaci. Výsledky: Naše práce potvrzuje nejčastější indikace k provedení tracheostomie u dětí: umělá plicní ventilace a toaleta dýchacích cest, a to především z důvodu polytraumatu. Průměrná doba intubace před provedením tracheostomie byla 12,5 dne, nejčastější technikou byla dolní tracheostomie. Komplikace se vyskytly pouze malé u 14 % pacientů, 46 % dětí zůstalo trvalým nositelem tracheostomické kanyly. Závěr: Tracheostomie u dětí je spojená s vyšší morbiditou, dlouhou dobou hospitalizace a často s nutností trvalé následné péče. Dekanylace u dětí bývá obtížnější, do budoucna lze diskutovat zavedení dekanylačního protokolu.

Introduction: Tracheostomy belongs among the procedures done to secure the airways. Most commonly it is performed for the need of long-term mechanical ventilation and management of airways. Paediatric tracheostomy has its specifics which need to be taken into consideration to prevent complications, as well as decannulation should have its rules. Methods: In our paper we present a retrospective study of 50 children that underwent tracheostomy between the years 2012-2018. We compare indications for tracheostomy, average time of intubation before tracheo­stomy, technique, complications and decannulation rate. Results: Our results confirm the main indication for tracheostomy in children: long-term mechanical ventilation and management of upper airways mostly due to polytrauma. Average time of intubation before tracheostomy was 12,5 days, mostly used technique was inferior tracheostomy. We found only minor complications in 14% of patients, 46% of children stayed long-term tracheostomized. Conclusion: Tracheostomy in children and adults is linked to higher morbidity, long hospitalization and often to the need of permanent follow-up. Decannulation might be more complicated than in adults, we should discuss a decannulation protocol in the future.

• Klíčová slova
• indikace, dekanylace,
• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• tracheostomie * metody   MeSH
• umělé dýchání MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Chronická porucha ventilační funkce Eustachovy tuby (ET) postihuje asi 1 % dospělé populace a 40 % dětí. V důsledku dysfunkce ET dochází k poruše ventilace středouší s následným možným rozvojem širokého spektra onemocnění. K nejzávažnějším patří chronický středoušní zánět s cholesteatomem. Autoři prezentují novou terapeutickou metodu užívanou pro léčbu chronické dysfunkce ET - balónkovou endoskopickou transnazální tuboplastiku (BET). Jedná se o metodu poprvé představenou v letech 2010 - 2011. K dilataci jsou používány jednorázové dilatační balónky zavedené do ET pod endoskopickou kontrolou. BET je užívána především u dospělých pacientů, dosavadní studie ukazují její dobrý efekt při minimálních rizicích operace.

Chronic Eustachian tube (ET) dysfunction prevalence is 1% in adults and 40% in children. Variety of pathologies can be developed from inadequate ET function. The most severe are chronic otitis media with effusion and chronic otitis media with cholesteatoma. Authors present new therapeutic option for chronic ET dysfunction – balloon Eustachian tuboplasty (BET). The method was first described in 2010-2011 and it is based on dilation of the ET via the transnasal endoscopic approach using single-use balloon catheter. This new method is mainly used in adults. Results of present studies consider the BET safe and promising treatment option for chronic Eustachian tube dysfunction.

• Klíčová slova
• balónková tuboplastika,
• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• dilatace * metody   MeSH
• Eustachova trubice * chirurgie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• audiovizuální záznam přístrojové vybavení   MeSH
• dítě MeSH
• fluoroskopie metody   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• poruchy polykání * etiologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Oxid dusnatý (NO) je produkován ve vysokých koncentracích v horních dýchacích cestách. Vysoké koncentrace NO mají toxický účinek na bakterie a viry, čímž napomáhají obraně sliznice respiračního traktu. V posledních letech roste ve světě zájem o měření nazálního oxidu dusnatého (nNO) u onemocnění horních dýchacích cest, např. u ciliární dyskineze, adenoidních vegetací, alergické rýmy či akutní a chronické rinosinusitidy. Měření nNO v otorinolaryngologii je však prozatím ve stadiu experimentu a jeho význam pro klinickou praxi bude třeba studovat v rozsáhlejších prospektivních studiích.

Nitric oxide (NO) is produced in high concentration in the upper respiratory tract. The high concentration of NO is toxic to bacteria and viruses and thus helps to defend the mucous membranes of upper respiratory tract. In recent years is an increasing worldwide interest in the measurement of nasal nitric oxide (nNO) in diseases of the upper respiratory tract. In the literature, are starting to publish work about the measurement of nasal nitric oxide in ciliary dyskinesia, adenoid vegetation, allergic rhinitis or acute and chronic rhinosinusitis. The measurement of nasal nitric oxide in otorhinolaryngology is based only on several experimental studies yet. More clinical data are necessary to consider a true impact for clinical treatment.

• Klíčová slova
• nazální oxid dusnatý, adenoidní vegetace, rinosinusitida, chemiluminiscenční analyzátor,
• MeSH
• alergická rýma diagnóza   MeSH
• dechové testy MeSH
• infekce dýchací soustavy * diagnóza   MeSH
• Kartagenerův syndrom diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• luminiscenční měření MeSH
• nosní sliznice metabolismus   MeSH
• oxid dusnatý * analýza   biosyntéza   fyziologie   metabolismus   MeSH
• rinitida diagnóza   MeSH
• sinusitida diagnóza   MeSH
• vydechnutí MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH