Úvod: Resekce a rekonstrukce stenotických úseků trachey jsou komplexní výkony, které pro anesteziologa představují velkou výzvu při zajištění dýchacích cest. Práce měla zjistit, zda je použití laryngeálních masek u těchto výkonů bezpečné a výhodnější než klasická endotracheální intubace. Materiál a metody: Práce popisuje skupinu 54 pacientů operovaných v období 2009–2016 ve Fakultní nemocnici v Motole. Všechny výkony byly provedeny na jednom chirurgickém pracovišti týmiž operatéry. Anesteziologové byli dva, oba s více než 15letou praxí. Výkony byly provedeny v totální intravenózní anestezii. Hodnocenými parametry byly typy tracheálních stenóz, obtížnost zavedení laryngeálních masek, incidence jejich selhání, kvalita fibrooptického obrazu přes masku a perioperační ventilace, četnost aspirace, výskyt pooperačního krvácení v průběhu 24 hodin, četnost dehiscencí v průběhu 48 hodin od výkonu a 30denní pooperační mortalita. Výsledky: Laryngeální maska prokázala dostatečnou účinnost ventilace v průběhu celého operačního výkonu u 52 pacientů z celkem 54 hodnocených (tedy u 96,4 %). Laryngeální masku nebylo možné použít v jednom případě (1,8 %) kvůli anatomickým poměrům horních dýchacích cest pacienta. Při extenzi krční páteře, nezbytné na začátku výkonu, došlo v jednom případě k malpozici laryngeální masky. Znovuzavedení nebylo úspěšné, situace byla řešena orotracheální intubací. V ostatních případech (96,4 %) umožnila laryngeální maska adekvátní zavedení fibroskopu a kvalitní pohled na správnou polohu masky a anatomické struktury horních cest dýchacích. Nezaznamenali jsme plicní aspiraci, časné pooperační krvácení, dehiscenci anastomózy nebo úmrtí v průběhu 30 dnů po operaci. Závěr: Na základě analýzy 54 případů pokládáme ventilaci laryngeální maskou u resekčních výkonů na průdušnici za bezpečnou metodu volby pro zajištění dýchacích cest.

Introduction: Any resection and reconstruction of the trachea in stenotic lesions is a complex procedure with potentially challenging airway management. The aim of this case series is to assess the suitability and safety of the laryngeal mask airway in these procedures. Materials and methods: The charts of 54 consecutive patients operated on at University Hospital Motol during 2009–2016 period were reviewed. The surgery was done in the same ENT department and the anaesthetics were given by one of two anaesthetists with more than 15 years of experience. We evaluated the tracheal stenosis parameters, ease of insertion of the laryngeal masks, incidence of failure, quality of the fibreoptic view through the device, perioperative ventilation, pulmonary aspiration rate, incidence of 24-hour postoperative bleeding, 48-hour suture dehiscence rate and 30-day mortality following surgery. Results: In our 54-patient series the laryngeal mask provided patent airway throughout the procedure in 52/54 (96.4%) of them. Insertion of the device failed in one patient (1.8%) due to abnormal upper airway anatomy. Another patient (1.8%) developed laryngeal mask malposition due to neck extension during the procedure and required tracheal intubation. Fibreoptic view through the devices including insertion of the flexible bronchoscope was satisfactory in 52 patients (96.4%). We did not record any case of pulmonary aspiration, early postoperative bleeding, suture dehiscence or 30-day mortality. Conclusion: Based on this analysis of 54 patients we would consider laryngeal mask airway a safe method of choice during tracheal stenosis surgery.

• Klíčová slova
• resekce stenózy trachey, TIVA,
• MeSH
• celková anestezie metody   MeSH
• délka operace MeSH
• dospělí MeSH
• intravenózní anestezie MeSH
• laryngální masky * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• peroperační komplikace MeSH
• pooperační období MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• stenóza průdušnice * etiologie   chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zajištění dýchacích cest * klasifikace   metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH