BACKGROUND: Congenital skeletal abnormalities are a heterogeneous group of diseases most commonly associated with small or disproportionate growth, cranial and facial dysmorphisms, delayed bone maturation, etc. Nonetheless, no detailed genotype-phenotype correlation in patients with specific genetic variants is readily available. Ergo, this study focuses on the analysis of patient phenotypes with candidate variants in genes involved in bone growth as detected by molecular genetic analysis. METHODS: In this study we used molecular genetic methods to analyse the ACAN, COL2A1, FGFR3, IGFALS, IGF1, IGF1R, GHR, NPR2, STAT5B and SHOX genes in 128 Czech children with suspected congenital skeletal abnormalities. Pathogenic variants and variants of unclear clinical significance were identified and we compared their frequency in this study cohort to the European non-Finnish population. Furthermore, a prediction tool was utilised to determine their possible impact on the final protein. All clinical patient data was obtained during pre-test genetic counselling. RESULTS: Pathogenic variants were identified in the FGFR3, GHR, COL2A1 and SHOX genes in a total of six patients. Furthermore, we identified 23 variants with unclear clinical significance and high allelic frequency in this cohort of patients with skeletal abnormalities. Five of them have not yet been reported in the scientific literature. CONCLUSION: Congenital skeletal abnormalities may lead to a number of musculoskeletal, neurological, cardiovascular problems. Knowledge of specific pathogenic variants may help us in therapeutic procedures.

• MeSH
• dítě MeSH
• frekvence genu genetika   MeSH
• genetické asociační studie MeSH
• kostra * metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy růstu * epidemiologie   genetika   metabolismus   MeSH
• protein SHOX genetika   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl studie: Zhodnocení významu nosní kosti jako markeru pro trizomii 21 ve skupině žen, které podstoupily invazivní výkon na našem pracovišti v období mezi 11. – 13+6. týdnem gestace. Metodika: Retrospektivní vyhodnocení přítomnosti či chybění nosní kosti plodů ve skupině 181 pacientek a korelace s fetálním karyotypem. Výsledky: Správné nastavení profilu bylo získáno ve 135 případech. Nosní kost chyběla u 5 z 8 plodů s trizomií 21 a u 3 ze 4 plodů s trizomií 18. Ve skupině plodů s normálním karyotypem chyběla nosní kost ve 4 ze 123 případů. Po zavedení hodnocení nosní kosti do našeho kalkulačního systému s výpočtem rizika pro trizomii 21 se falešná pozitivita našeho screeningového programu snížila z 4,5 % na 2,5 %. Závěr: Z vyhodnocení měření nosní kosti vyplývá senzitivita 63 % při 5% falešné pozitivitě u případů s trizomií 21 a snížení potřeby invazivních výkonů. Naše zkušenosti potvrzují fakt, že absence nosní kosti se u chromozomálně normálních plodů vyskytuje vzácně. K dosažení správných výsledků měření je nezbytná dostatečná praxe.

Objectives: The aim of this study is to evaluate the significance of nasal bone as a marker for trisomy 21 in the group of women that underwent invasive procedures in our center at 11 to 14 weeks' gestation. Methods: The data of 181 women who had undergone the invasive procedures were evaluated for the presence or absence of nasal bone retrospectively and were correlated with fetal karyotype. Results: A successful view of the fetal profile was obtained in 135 fetuses. The nasal bone was absent in 5 of 8 fetuses with trisomy 21 and in 3 of 4 fetuses with trisomy 18. In the group of chromosomally normal fetuses the nasal bone was absent in 4 of the 123 cases. The false positive rate of our screening program dropped from 4.5% to 2.5% after the introduction of the nasal bone evaluation into our risk calculation model for trisomy 21. Conclusion: Nasal bone evaluation improved the detection of trisomy 21 in the first trimester in our screening program and reduced the need for invasive procedures in our department. Absence of the nasal bone showed a sensitivity of 63 % for a 5 % false positive rate for trisomy 21 in our study. It is rarely observed in chromosomally normal fetuses (2.5%). An appropriate training is mandatory in order to achieve acceptable results.

• MeSH
• Downův syndrom diagnóza   genetika   ultrasonografie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• měření nuchální translucence MeSH
• první trimestr těhotenství fyziologie   genetika   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie prenatální MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl studie: Ověřit efektivitu screeningu I. trimestru (FTS), věk a další faktory jako indikace k invazivnímu vyšetření. Metodika: Retrospektivní analýza indikací k invazivnímu vyšetření a posouzení jejich efektivity ve skupině žen, které v našem centru podstoupily screening I. trimestru. Těmto ženám byl nabídnut kombinovaný screeningový program, tzn. kombinace ultrazvukového vyšetření a biochemických markerů. Invazivní vyšetření a genetická konzultace byly nabídnuty ženám, u nichž výsledné riziko pro trizomii 21, 18 a 13 bylo vyšší než 1 : 300 nebo ženám ve věku nad 35 let, což je v České republice stále platná indikace ke stanovení karyotypu plodu z plodové vody nebo choriových klků. Výsledky: Screening I. trimestru podstoupilo celkem 1700 žen. Z nich 291 mělo víc než 35 let a pouze u 24 z nich bylo riziko vyšší než 1 : 300. Senzitivita záchytu trizomie 21, 18 a 13 byla 100 % (16 případů) s falešnou pozitivitou 4,6 %. Z celého počtu vyšetřených pacientek mělo 79 výsledné riziko vyšší než 1 : 300. Celkový počet provedených invazivních vyšetření byl 150. Amniocentéza byla provedena v 88 případech, z nichž 27 bylo provedeno na základě pozitivního výsledku screeningu s nálezem 3 případů aneuploidie, 36 bylo provedeno z věkové indikace a 25 z jiné indikace – všechny s normálním karyotypem. Odběr choriových klků byl proveden v 62 případech, z nich 52 na základě pozitivního výsledku screeningu s nálezem 13 případů aneuploidie. Ve zbývajících 10 případech bylo 5 provedeno z důvodu pokročilého věku a 5 pro pozitivní rodinnou anamnézu – všechny s normálním karyotypem. Závěr: Celkem 79 invazivních výkonů provedených na základě pozitivního výsledku screeningu zachytilo všech 16 suspektních aneuploidií. Zbývajících 71 invazivních výkonů provedených z věkové indikace (n = 41) a z jiné indikace (n = 30) prokázalo normální karyotyp.

Objectives: To investigate the effectivity of the first trimester screening (FTS), age and other factors as an indication for invasive testing. Methods: A retrospective analysis of indications for invasive procedures and their effectivity in the group of women who underwent screening in the first trimester of pregnancy in our center. Women were offered the combined screening program by ultrasound and biochemical markers. Women with risk more than 1 : 300 for chromosome 21, 18 or 13 trisomies, or those over the age of 35 as this is still and indication for invasive tests in the Czech Republic were offered genetic counseling and invasive testing. Chorionic villous sampling (CVS) or amniocentesis (AMC) was than performed. Results: Of the 1700 women who underwent FTS, 291 were over 35 in which only 24 had a risk higher than 1 : 300. Detection rate of trisomy 21, 18 and 13 were 100%, (16 cases) for a false positive rate of 4.6%. In the whole screened population 79 had a risk more than 1 : 300. The total number of invasive tests was 150. Amniocentesis was performed in 88 cases, only 27 were done on the basis of screening with 3 aneuploidy detected. 36 amniocenteses were done for age and 25 for other indications - all had normal karyotype. The CVS was performed in 62, 52 on the basis of screening with 13 aneuploidy detected. In the other ten cases 5 for age and 5 for family history the karyotype was normal. Conclusion: Altogether 79 invasive procedures based on screening detected all 16 aneuploidies. Remaining 71 invasive tests (n = 41) for age and (n = 30) for other indications had a complete normal karyotype.

• MeSH
• amniocentéza normy   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• genetické testování metody   normy   využití   MeSH
• lidé MeSH
• odběr choriových klků normy   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• prenatální péče normy   trendy   MeSH
• těhotenství MeSH
• věk matky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH