Cíl: Studie si kladla za cíl ověřit vhodnost použití Škály tíže narkolepsie (Narcolepsy Severity Scale; NSS) jako základního klinického nástroje pro stanovení subjektivní tíže onemocnění u pacientů s narkolepsií typu 1 (NT1) v ČR. Soubor a metodika: Celkem 78 pacientů ze 2 spánkových center s diagnózou NT1 (29 mužů, 49 žen, průměrný věk 36,1 ± 11,7 let, rozmezí 18–71 let, z toho léčených n = 51) vyplnilo škálu NSS sestávající z 15 otázek zaměřených na výskyt, frekvenci a dopad na denní aktivity všech hlavních narkoleptických příznaků. Současně byli instruováni vyplnit Epworthskou škálu spavosti (Epworth Sleepiness Scale; ESS), Škálu tíže únavy (Fatigue Severity Scale; FSS), Škálu hodnocení úzkosti a deprese při hospitalizaci (Hospital Anxiety and Depression Rating Scale; HADS) a zkrácenou verzi Dotazníku kvality života (Quality of Life Questionnaire; SF-36). Výsledky: Škála NSS vykazuje dobrou vnitřní konzistenci dotazníku pomocí koeficientu Cronbachova a, která je pro celou kohortu pacientů s NT1 0,80, pro skupinu léčených pacientů 0,79 a pro skupinu neléčených pacientů 0,82. Keiser-Meyer-Olkinův index pro celou kohortu je 0,73, což potvrzuje dostatečnou strukturální validitu dotazníku. Nebyl zjištěn signifikantní rozdíl ve skóre NSS léčených a neléčených pacientů, nicméně byla potvrzena korelace celkového skóre NSS s ESS (ρ = 0,61; p < 0,0001) a FSS (ρ = 0,4438; p < 0,0001). Závěr: NSS představuje vhodný a snadno aplikovatelný klinický nástroj ke stanovení subjektivní tíže onemocnění, dobře vystihuje hlavní narkoleptické příznaky a hodnotí jejich vliv na denní aktivity.
Aim: The aim of the study was to verify the applicability of the Narcolepsy Severity Scale (NSS) as a basic clinical tool for determining the subjective severity of the disease in patients with narcolepsy type 1 (NT1) in the Czech Republic. Patients and methods: A total of 78 patients from 2 sleep centers with a diagnosis of NT1 (29 men, 49 women, mean age 36.1 ± 11.7 years, range 18–71 years, N = 51 were treated) completed the NSS scale consisting of 15 questions focusing on the occurrence, frequency, and impact on daily activities of all major narcoleptic symptoms. At the same time, they were instructed to complete the Epworth Sleepiness Scale (ESS), the Fatigue Severity Scale (FSS), the Hospital Anxiety and Depression Rating Scale (HADS) and a short version of the Quality of Life Questionnaire (SF-36). Results: The NSS scale shows good internal consistency of the questionnaire using Cronbach‘s a, which is 0.80 for the whole cohort of NT1 patients, 0.79 for the treated group and 0.82 for the untreated group. The Keiser-Meyer-Olkin index for the entire cohort is 0.73, confirming sufficient structural validity of the questionnaire. There was no significant difference in the NSS scores of treated and untreated patients; however, the correlation of the total NSS score with ESS (ρ = 0.61; P < 0.0001) and FSS (ρ = 0.4438; P < 0.0001) was confirmed. Conclusions: The NSS is a convenient and practical clinical tool for determining the subjective severity of the disease, well capturing the main narcoleptic symptoms and assessing their impact on daily activities.
Cíl: Komplexní přehled neurologických příznaků u osob nakažených virem SARS-CoV-2 v rámci ČR dosud není znám. Naším cílem proto bylo zjistit zastoupení, četnost a trvání nových neurologických příznaků, které se objevily v souvislosti s onemocněním COVID-19 u dospělých osob na území celé ČR. Metodika: Pro tyto účely byl vyvinut online dotazník Neurocovid. Předkládáme vyhodnocená data z období 1. 6. až 30. 8. 2021. Výsledky: Elektronický dotazník vyplnilo 1 012 osob ve věkovém rozmezí 18–79 let (průměrný věk 45,6 ±12,88 let, medián 45 let, 65 % žen). Pokrytí krajů ČR většinově odpovídalo demografickému rozložení obyvatelstva. Nejčastěji udávané nové neurologické příznaky asociované s onemocněním COVID-19 zahrnovaly kognitivní změny (pomalé myšlení, poruchy paměti, nesoustředěnost, problémy s řečí a dezorientace), přičemž alespoň jeden z těchto příznaků uvedlo 70 % účastníků. Obdobně četné byly poruchy spánku, které se objevily u více než 70 % osob. U obou skupin příznaků bylo zároveň časté dlouhodobé trvání. Kognitivní změny přetrvávaly déle než 3 měsíce u 46 %, poruchy spánku u 72 %. Častým neurologickým příznakem byla rovněž porucha čichu a/nebo chuti, kterou pociťovalo 67 % účastníků. K dalším obtížím patřily závratě (32 %), brnění na těle/končetinách (27 %), nemotornost nebo ztráta stability při chůzi (20 %), tinnitus (15 %), porucha zraku (14 %) a třes (13 %). Nebyla zjištěna žádná souvislost mezi tíží akutního onemocnění COVID-19 a počtem nebo typem nových neurologických příznaků. Závěr: Tento celostátní online průzkum na reprezentativní skupině obyvatel ČR potvrdil široké spektrum neurologických příznaků v souvislosti s onemocněním COVID-19. Dotazník Neurocovid je vhodné šířit a vyplňovat k dalšímu zvyšování kvality dat a sledování problematiky v čase.
Aim: There are no broad-scale data available on the presence of neurological symptoms in persons afflicted by COVID-19 in the Czech Republic. Therefore, our goal was to establish the incidence, frequency and duration of new neurological symptoms present in the adult population in the Czech Republic in connection with the COVID-19 disease. Methods: For this purpose, an online questionnaire Neurocovid was developed. The data presented were collected during the period of June 6–August 30, 2021. Results: The questionnaire was fi lled in by 1,012 individuals aged between 18–79 years (average age 45.6 ±12.88 years, median age 45 years, 65% female). Regional coverage of the Czech Republic mostly corresponded with the demographic distribution of the population. The most common new neurological symptoms that occurred in connection with COVID-19 were cognitive changes such as “slow thinking”, memory difficulties, lack of concentration, speech disorders and disorientation. About 70% of the participants reported at least one of these symptoms. Similar frequency was noted for sleep disorders which were present in more than 70% of the participants. Both groups of symptoms also had a higher tendency to persist long-term. Cognitive changes persisted for over 3 months in 46%, whereas sleep disorders in 72%. Another frequent neurological symptom was olfactory/gustatory dysfunction, which was observed by 67% of the participants. Other symptoms included vertigo (32%), tingling in the body/ limbs (27%), clumsiness/loss of stability while walking (20%), tinnitus (15%), issues with eyesight (14%), and tremor (13%). We did not find a correlation between the severity of the acute phase of the COVID-19 disease and the number or type of new neurological symptoms. Conclusion: This nation-wide online survey of a representative group of the Czech population confirmed a variety of neurological symptoms that occur in connection with COVID-19. The Neurocovid questionnaire should be distributed further to increase data quality and provide an insight into the long-term development of these symptoms.
- Klíčová slova
- postcovidový syndrom,
- MeSH
- COVID-19 * komplikace MeSH
- kognitivní poruchy etiologie MeSH
- lidé MeSH
- neurologické manifestace * MeSH
- poruchy spánku a bdění etiologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH