Zajištění adekvátní přednemocniční péče dětského pacienta s popáleninovým úrazem je závislé na posouzení šesti základních prognostických faktorů: mechanizmu úrazu, procenta popálené plochy, věku, lokalizace, stupně popálení a anamnestických dat. Z etiologického hlediska rozdělujeme termická traumata na opaření, popálení, chemické zranění a úraz elektrickým proudem. Procento popálené plochy je možno posoudit dle tabulek nebo pomocí palmárního pravidla. Hloubka postižení se dělí do tří základních stupňů, nejzávažnějšími lokalizacemi jsou ruce, obličej, krk a genitál. Z hlediska krátkodobé prognózy je klíčový vztah věku a rozsahu popálení. Základní anamnestická data jsou nedílnou součástí komplexního zhodnocení úrazu.
Ensuring adequate pre-hospital care in the pediatric burn patient is dependent on the weighting of six fundamental prognostic factors: the mechanism of injury, the percentage of burned surface area, age, location, burn depth, and data from the patient's history. From the etiologic point of view, thermal injury is divided into scald burns, flame burns, chemical burns, and burns due to electrical injury. The percentage of burned area is assessed according to clinically defined tables or by using the palmar rule. Furthermore, the depth of injury is divided into 3 basic degrees and the most serious sites of injury are the hands, face, neck and genitals. Regarding short-term prognosis, the relationship between age and the extent of burn injury is the most important. Lastly, data from the patient's history plays an inextricable part in the complex assessment of burn injuries.
