Úvod: ischemická choroba srdeční (ichS) je celosvětově hlavní příčinou úmrtí, což je jedním z důvodů významných technologických pokroků intervenční kardiologie v posledních dekádách. Kombinace intravaskulárního ultrazvuku (iVuS) a infračervenému spektru blízké spektroskopie (nirS) nabízí detailní pohled na morfologii koronárních tepen a složení aterosklerotických plátů. tyto pokročilé zobrazovací technologie umožňují přesnější hodnocení ichS a zlepšují terapeutické strategie. Cíl: nirS dokáže detekovat a určitým způsobem kvantifikovat obsah lipidů v aterosklerotickém plátu pomocí indexů lcBi (lipid-core Burden index) a maxlcBi4mm (Maximal lipid core Burden index ve 4mm segmen- tu). V této studii jsme zkoumali vztah mezi těmito indexy a progresí aterosklerotického plátu v období 9–12 měsíců od perkutánní koronární intervence (Pci) s implantací lékového stentu v kmeni levé koronární tepny. Metody: Jednalo se o prospektivní, monocentrickou studii zahrnující 27 pacientů s významnou stenózou kmene levé věnčité tepny, kteří podstoupili iVuS-nrS vedenou Pci. Sériově byly hodnoceny lcBi, maxlcBi- 4mm a objem plátu (PV) před Pci, bezprostředně po Pci a v rámci kontrolního vyšetření za 9 až 12 měsíců u 18 pacientů. Výsledky: Průměrný věk pacientů dosahoval 72,7 roku, přičemž převládali muži (88 %). Průměrný lcBi před Pci byl 128,9 ± 122,0, zatímco maxlcBi4mm byl 263,7 ± 172,0. Volumetricky pomocí iVuS měřený PV po Pci byl 418,7 ± 203,3 mm3, při kontrole se zvýšil na 454,5 ± 209,4 mm3 (p = 0,105). Analýza neodhalila významnou korelaci mezi rozdílem PV (po Pci a při kontrole) a výchozími hodnotami lcBi, resp. maxlcBi4mm (p = 0,626, resp. 0,786). Závěr: Výsledky neprokázaly statisticky významnou korelaci mezi počátečními hodnotami lcBi, resp. maxlcBi4mm a progresí PV v kmeni levé věnčité tepny. Korelační grafy však naznačují trend ke snížení PV u pacientů s vysokými výchozími hodnotami lcBi a maxlcBi4mm jako možný efekt vysoce intenzivní statinové terapie.
Background: Coronary artery disease (CAD) is the leading cause of death worldwide, which has driven significant advances in the field of interventional cardiology. The combination of intravascular ultrasound (IVUS) and near-infrared light spectroscopy (NIRS) offers a detailed view of coronary artery morphology and plaque composition. This advanced imaging capability facilitates a more accurate assessment of CAD and enhances therapeutic strategies. Objective: NIRS can detect and quantify lipid content in atherosclerotic plaque using the Lipid Core Burden Index (LCBI) and the Maximal Lipid Core Burden Index in a 4 mm segment (maxLCBI4mm). In this study, we examined the relationship between these indices and atherosclerotic plaque progression in the crucial area of the left main coronary artery (LM) during a follow-up period of 9 to 12 months after percutaneous coronary interventions (PCI). Methods: A prospective, single-centre study was conducted involving 27 patients with significant left main stenosis who underwent IVUS-NIRS guided PCI. Serial assessments of the LCBI, maxLCBI4mm, and IVUS-derived plaque volume (PV) were performed at baseline, immediately post-PCI, and during follow-up at 9 to 12 months in 18 patients. Results: The mean age of the study population was 72.7 years, with a predominance of male patients (88%). The average LCBI of the LM coronary artery before PCI was 128.9 ± 122.0, while maxLCBI4mm was 263.7 ± 172.0. The IVUS-measured PV post-PCI was 418.7 ± 203.3 mm3, increasing to 454.5 ± 209.4 mm3 at follow-up (p = 0.105). Analysis revealed no significant correlation between the difference in PV and baseline LCBI or maxLCBI4mm, with p-values of 0.626 and 0.786, respectively. Conclusion: This study found no significant association between initial LCBI and maxLCBI4mm segment values and subsequent changes in PV in the left main coronary artery. However, correlation graphs indicate a trend toward decreased PV in patients with high initial LCBI and maxLCBI4mm.
Biomedicínské inženýrství se stalo nedílnou součástí moderní kardiologické péče, čímž se otevřely nové možnosti pro diagnostiku a léčbu srdečních onemocnění. Tento interdisciplinární obor propojuje technické a medicínské znalosti, aby vytvořil inovativní řešení, která zvyšují kvalitu života pacientů. Biomedicínští inženýři jsou v rámci kardiologie nejčastěji zaměstnáváni v oborech, jako je elektrofyziologie, neinvazivní kardiologie, intervenční kardiologie, telemedicína a v dalších specializovaných odvětvích, kde kromě klinické práce využívají své odborné znalosti k optimalizaci technologií a zdravotnických přístrojů. Dále se podílejí na vývoji a zdokonalování technologií jako jsou biosenzory, implantabilní zařízení, pokročilé metody zpracování signálů a využití umělé inteligence pro diagnostiku. Spolupráce mezi lékaři a inženýry je klíčová pro zlepšení péče o pacienty a umožňuje vývoj efektivních léčebných postupů. Tento článek se zaměřuje na úlohu biomedicínských inženýrů v kardiologii, jejich profesní postavení v českém zdravotnictví a budoucí výzvy, které obor přináší.
Biomedical engineering has become an integral part of modern cardiac care, opening up new possibilities for the diagnosis and treatment of heart disease. This interdisciplinary field combines technical and medical expertise to create innovative solutions that improve the quality of life for patients. Within cardiology, biomedical engineers are most commonly employed in fields such as electrophysiology, non-invasive cardiology, interventional cardiology, telemedicine and other specialised fields where, in addition to clinical work, they use their expertise to optimise technologies and medical devices. They are also involved in the development and improvement of technologies such as biosensors, implantable devices, advanced signal processing methods and the use of artificial intelligence for diagnostics. Collaboration between physicians and engineers is key to improving patient care and enabling the development of effective treatments. This article focuses on the role of biomedical engineers in cardiology, their professional status in the Czech health care system and the future challenges of the field.
- MeSH
- 3D tisk MeSH
- augmentovaná realita MeSH
- biomedicínské inženýrství * MeSH
- kardiologie MeSH
- lidé MeSH
- telemedicína MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
