Hlavním cílem tohoto textu je představit nové psychoaktivní látky zahrnující širokou a různorodou skupinu látek, většinou syntetického původu, zejména se stimulačními, sedativními a halucinogenními účinky. Tyto látky byly vyvinuty nebo znovu uvedeny na trh, aby na jedné straně nahradily tradiční návykové látky, jejichž výroba a zejména distribuce často cílí na obcházení legislativy. Na druhé straně se jedná o velký obchodní potenciál pro výrobce a distributory těchto látek. V textu jsou představeny různé podskupiny těchto látek, jako jsou syntetické kanabinoidy a opioidy, a jejich závažná zdravotní rizika, včetně neurotoxických a kardiovaskulárních komplikací. Dále se zaměřuje na specifické skupiny uživatelů, které tyto látky preferují, na jejich důvody pro užívání, včetně snahy vyhnout se detekci drog nebo zlepšit sexuální prožitek. Zvláštní pozornost je věnována i novým psychedelickým látkám a kratomu, včetně jejich farmakologických vlastností a zdravotních rizik. Článek zdůrazňuje složitost fenoménu nových psychoaktivních látek a nutnost zvýšené pozornosti zdravotnických pracovníků při identifikaci a léčbě intoxikací těmito látkami.
The main objective of this text is to introduce new psychoactive substances, which encompass a broad and diverse group of substances, mostly of synthetic origin, with primarily stimulating, sedative, and hallucinogenic effects. These substances were developed or reintroduced to the market to replace traditional addictive substances, and their production often aims to circumvent legislation. The text discusses various subgroups of these substances, such as synthetic cannabinoids and opioids, and their serious health risks, including neurotoxic and cardiovascular complications. It also focuses on specific user groups who prefer these substances and their reasons for use, including attempts to avoid drug detection or enhance sexual experiences. Special attention is also given to new psychedelic substances and kratom, including their pharmacological properties and health risks. The article emphasizes the complexity of the phenomenon of new psychoactive substances and the need for increased attention from healthcare professionals in identifying and treating intoxications with these substances.
- MeSH
- dimethoxyfenylethylamin aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- kanabinoidy farmakologie škodlivé účinky MeSH
- ketamin aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- Mitragyna chemie škodlivé účinky MeSH
- opioidní analgetika škodlivé účinky MeSH
- psychotropní léky * farmakologie klasifikace škodlivé účinky MeSH
- stimulancia farmakologie škodlivé účinky MeSH
- uživatelé drog MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
INTRODUCTION: Dual diagnosis is used in addiction medicine to refer to the co-occurrence of an addiction-related disorder and another psychiatric disorder in the same individual. Adolescence is a key period for the development of both mental disorders and addictions. OBJECTIVE: The aim of this study is to describe the relationships between psychiatric and addiction-related disorders in patients of the Outpatient Addiction Treatment Clinic for Children and Adolescents at the 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague in 2015-2022. METHODS: Data were retrospectively analyzed from the hospital's medical system, which collects basic diagnostic data on patients. Descriptive statistics and cluster analysis were performed to identify relationships between psychiatric and addiction-related disorders. RESULTS: Of the 450 patients, 153 patients (34%) met the criteria for dual diagnosis. The most common addiction-related disorders were mental and behavioural disorders due to the use of cannabinoids (35%) and internet gaming disorder (35%). The most common psychiatric diagnoses were behavioural and emotional disorders with usual onset in childhood and adolescence (64%), with a lower prevalence in girls than in boys. CONCLUSIONS: These findings may be important for the diagnosis and treatment of risky behaviours and addictions in children and adolescents.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cílem přehledové práce je zmapovat, jak se rodiče podílejí na vzniku a vývoji online závislostí. V textu je pozornost zaměřena na vztahy v rodině, vztahy mezi rodiči a dospívajícími, výchovné styly rodičů, rodičovskou mediaci a vzorce užívání informačních technologií rodiči. Výsledky docházejí opakovaně k závěrům, že důležitým protektivním faktorem ve vývoji online závislostí u adolescentů je kvalita vztahu s rodiči a rodinného prostředí, ve kterém vyrůstají. Pozitivní vztahy, otevřená komunikace, respektování autonomie dospívajícího a emoční blízkost jsou prevencí online závislostí. V rámci rodičovských výchovných stylů se ukazuje důležitá rodičovská vřelost a střední míra kontroly. Techniky rodičovské mediace korelující s nižším výskytem online závislostí jsou společné užívání informačních technologií a aktivní mediace, tedy techniky, které respektují autonomii dospívajícího. Rodiče a odborníci by měli věnovat významnou pozornost také vzorcům užívání informačních technologií samotných rodičů, kteří fungují jako důležitý model ve vztahu k informačním technologiím.
The aim of this review is to explore parents’ involvement in the onset and development of online addictions among adolescents. The text focuses on family relationships, relationships between parents and teenagers, parenting styles, parental mediation, and patterns of parents’ use of information technology. The findings are consistent in showing that the quality of adolescents’ relationships with their parents and the family environment are important protective factors for the development of online addiction among adolescents. Factors which prevent online addiction include positive relationships, open communication, respect for the adolescent’s autonomy, and emotional closeness. Regarding parenting styles, parental warmth and a moderate degree of control are shown to be important. Parental mediation techniques associated with the lower incidence of online addictions include co-use of information technology and active mediation, i.e. techniques that respect the adolescent’s autonomy. Parents and professionals should also pay significant attention to the patterns of information technology use on the part of the parents, as these are an important model for adolescents in terms of the use of information technology.
Článek se zabývá diagnostikou používání digitálních technologií, přičemž klade důraz na problematiku závislosti na digitálních zařízeních a jejich vliv na psychické zdraví a kvalitu života jedinců, zejména adolescentů. Článek se zabývá závislostí na internetu, chytrých telefonech, hrách a sociálních médiích. V textu je zahrnut přehled hlavních diagnostických nástrojů používaných k hodnocení těchto závislostí, včetně jejich psychometrických vlastností. Pozornost je věnována negativním důsledkům používání digitálních technologií na mentální zdraví, včetně deprese, úzkosti a problémů se spánkem. Článek zdůrazňuje důležitost multidisciplinárního přístupu k diagnostice a léčbě těchto závislostí a apeluje na rozvoj validovaných diagnostických nástrojů pro účely indikované prevence a léčebných intervencí
This article deals with the assessment of the use of digital technologies, with an emphasis being placed on the issue of addiction to digital devices and their impact on the mental health and quality of life of individuals, especially adolescents. The article discusses addiction to the internet, smartphones, gaming, and social media. An overview of the main diagnostic tools used to assess these addictions, including their psychometric properties, is included. Attention is paid to the negative consequences of digital technology use for mental health, including depression, anxiety, and sleep problems. The article underlines the importance of a multidisciplinary approach to the diagnosis and treatment of these addictions and calls for the development of validated diagnostic tools for indicated prevention and treatment interventions
Cílem přehledové práce je zmapovat a popsat nejčastěji užívané psychoterapeutické přístupy pro dospívající ohrožené online závislostním chováním a specifika práce s touto populací. Adolescenti s online závislostmi vykazují nižší motivaci ke vstupu do léčby a preferují pomoc od vrstevníků. Mezi výzkumně ověřené postupy léčby online závislostí v této věkové kategorii patří motivační terapie, kognitivně behaviorální terapie, psychodynamická terapie a rodinná terapie. Efektivní intervence jsou ty, které jsou zaměřené na redukci příznaků online závislostí. Zejména se jedná o intervence zahrnující rodičovské poradenství, programy zaměřené na trénink sebekontroly a skupinové terapie. Nejefektivnější jsou komplexní programy pracující s klienty na různých úrovních (individuální, rodinné, skupinové) a v případě, že je psychoterapeutická intervence doplněna farmakoterapií.
The aim of this paper is to map and describe the most frequently used psychotherapeutic interventions for adolescents at risk of online addictive behaviour and the specific aspects of working with this population. Adolescents with online addictions have lower motivation to seek treatment and prefer help from peers. Research- validated procedures in the treatment of online addictive behaviour with adolescents include motivational therapy, cognitive behavioural therapy, psychodynamic therapy, and family therapy. Effective interventions are those aimed at reducing the symptoms of online addictive behaviour. In particular, these are interventions that include parenting counselling, self-control training programmes, and group therapy. Comprehensive programmes working with clients at different levels (individual, family, group) and psychotherapeutic interventions supplemented with pharmacotherapy were identified as the most effective.
