• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí s anamnézou domácího násilí nebo sexuálního zneužívání v dětství * psychologie   MeSH
• incest klasifikace   psychologie   zákonodárství a právo   MeSH
• lidé MeSH
• parafilie klasifikace   psychologie   MeSH
• pedofilie klasifikace   psychologie   MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• sexuální zneužívání dítěte * diagnóza   klasifikace   statistika a číselné údaje   zákonodárství a právo   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí s anamnézou domácího násilí nebo sexuálního zneužívání v dětství psychologie   MeSH
• incest prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• oběti zločinu MeSH
• sexuální delikty * MeSH
• sexuální zneužívání dítěte * diagnóza   prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Strmý nárůst prevalence poruch autistického spektra (PAS), zejména v posledním desetiletí, povzbudil celosvětově zájem o širší okolnosti péče o autistické děti. Cílem naší studie bylo zjistit, jak v České republice ovlivňuje rodinný socioekonomický status (SES) věk dítěte při stanovení diagnózy PAS, dále pak blíže zmapovat informační zdroje, které české rodiny využívají k získávání informací o autismu. Soubor a metodika: Soubor zahrnul 50 klinicky vyšetřených dětí (41 chlapců, 9 dívek) o průměrném věku 7,0 ? 2,8 roku (rozmezí 3,1-14,8 roku), jejichž rodiče vyplnili dotazník týkající se rodinné situace a informovanosti o problematice autismu. U 43 dětí (86 % souboru) byla skutečně potvrzena diagnóza PAS. Výsledky: Věk pacienta při stanovení diagnózy významně negativně koreloval se vzděláním matky (p = 0,011) i se vzděláním otce (p = 0,041), tedy vyšší vzdělání rodičů bylo asociováno s časnější diagnostikou dítěte. SES rodiny významně s věkem pacienta nekoreloval. Většina rodičů (72 %) přišla k diagnostickému pobytu s názorem, že dítě je autistické. Naprostá většina respondentů (94 %) uvedla, že před hospitalizací již získala nějaké informace o autismu. V získávání informací byly aktivnější buď matky (64 %), nebo byli aktivní oba rodiče stejnou měrou. V průzkumu se nevyskytly rodiny, kde aktivnější by byl otec. Průměrný počet zdrojů, z nichž respondenti čerpali své informace o autismu, byl 3,2 (? 1,8), rozmezí bylo 0-9. Počet zdrojů nekoreloval významně s věkem dítěte při určení diagnózy. Nejčastěji uváděným zdrojem informací byl internet (72 %), následován dětským psychiatrem (56 %). Výsledky výzkumu byly diskutovány v kontextu zahraničních zkušeností. Závěr: Jako významný faktor časnější diagnostiky bylo nalezeno vyšší vzdělání obou rodičů. Socioekonomický status rodiny ani počet informačních zdrojů o autismu neovlivnily věk dítěte v době stanovení diagnózy.

Objective: A marked increase in prevalence of autism spectrum disorders (ASD), particularly in the past decade, has stimulated worldwide interest in exploring broader circumstances of care of autistic children. The aims of our study were to found how family socioeconomic status (SES) influences the age at diagnosis of ASD, and to find out more about information sources that Czech families use for gaining information on autism. Methods: Our sample comprised 50 children (41 boys, 9 girls; mean age 7.0?2.8 years, range 3.1-14.8) who were clinically examined and whose parents completed a questionnaire focused on the family situation and family information about autism. Diagnosis of ASD was confirmed in 43 children (86% of the sample). Results: The age at the diagnosis correlated significantly negatively with the education of the mother (p=0.011) as well as of the father (p=0.041); thus, higher education of the parents was associated with an earlier diagnosis of the child. Family SES did not correlate with the age at the diagnosis. The majority of the parents (72%) came to the diagnostic hospitalization with a belief that their child was autistic. The vast majority of responders (94%) confirmed that they had found some information on autism already before the diagnostic stay at the hospital. Mothers were the more active family members in gaining information than fathers (64%). In remaining cases, both parents were equally active. We did not observe any case when father would have been the more active parent. The mean number of information sources on autism was 3.2 (? 1.8) with a range 0-9. The number of sources did not correlate with the age at the diagnosis. The most used information sources were the Internet (72%) and child psychiatrists (56%). The results were discussed in the context of international experience. Conclusion: Higher education of both parents was found to be a significant factor for the earlier diagnosis of the child. Socioeconomic status or number of information sources on autism did not influence the age at the diagnosis.

• Klíčová slova
• vzdělání rodičů, informovanost rodičů,
• MeSH
• časná diagnóza * MeSH
• chování při vyhledávání informací * MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• matky MeSH
• mladiství MeSH
• otcové MeSH
• pervazivní vývojové poruchy u dětí * diagnóza   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• socioekonomické faktory * MeSH
• společenská třída MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH