Cíl: Prezentovat zkušenosti našeho pracoviště se zaváděním nefrostomických drénů pod ultrazvukovou kontrolou vzhledem k nízkému počtu prací s touto tématikou. Materiál a metody: Ve sledovaném období 2018–2021 bylo provedeno 592 perkutánních nefrostomií pod ultrazvukovou kontrolou u 363 pacientů. Retrospektivně byla provedena analýza dat. Byly hodnoceny indikace k zajištění drenáže horních cest močových, úspěšnost punkce a komplikace. Výsledky: Nejčastější indikací k zavedení nefrostomie byl útlak nebo infiltrace močovodu v souvislosti s onkologickým onemocněním 284 (47,97 %) a z non‐onkologických indikací obstrukční pyelonefritida 156 (26,35 %). V hodnoceném období byla úspěšnost 90 %. Nejčastěji zaznamenanou komplikací byla dislokace drénu, celkem 105 v časovém rozmezí 11 týdnů od zavedení. Signifikantně častější byla opakovaná dislokace drénu u pacientů s bilaterálně zavedenými nefrostomiemi. Závěr: Zavádění nefrostomie pod ultrazvukovou kontrolou je bezpečná alternativa drenáže horních cest močových.
Goal: We would like to present the experiences of our department with nephrostomy tube placement under ultrasound guidance, considering the low number of articles on this topic. Materials and Methods: In years 2018-2021, a total of 592 ultrasound-guided percutaneous nephrostomies were performed in 363 patients. The data was analyzed retrospectively. We evaluate the indications for the drainage of the upper urinary tract, the technical success rate and the number and type of complications. Results: The most common oncological indication was the obstruction or infiltration of a ureter 284 (47,97 %); and the most common non-oncological indication was obstructive pyelonephritis 156 (26,35 %). During the observed period, the success rate was 90 %. The most frequent complication was nephrostomy drain dislodgment in 105 cases within 11 weeks after the insertion. Repeated dislodgement of percutaneous nephrostomies was significantly more common in patients with bilateral nephrostomies. Conclusion: Percutaneous nephrostomy insertion under ultrasound guidance is a safe method for achieving upper urinary tract drainage.
- MeSH
- lidé MeSH
- obstrukce močovodu komplikace terapie MeSH
- perkutánní nefrostomie * MeSH
- pyelonefritida komplikace terapie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- ultrasonografie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Exposure to bisphenols is related to negative effects on male reproduction. The bisphenols exposure is associated with several modes of action including negative impact on the blood-testis barrier (BTB) in testes or direct effect on spermatozoa. Bisphenols have been detected in human seminal plasma, but the possible mechanism of seminal transfer of bisphenols is not clear. Some authors consider the transfer through the blood-testis barrier to be crucial. Therefore, in this work, we compared normozoospermic men and men after vasectomy who have interrupted vas deferens and their ejaculate does not contain testicular products. We measured the concentration of bisphenol A (BPA), bisphenol S (BPS) and bisphenol F (BPF) in the urine and seminal plasma of these men using liquid chromatography tandem mass spectrometry (LC/MSMS). We found that the ratio of urinary and seminal plasma content of bisphenols did not differ in normozoospermic men or men after vasectomy. From the obtained data, it can be concluded that the pathways of transport of bisphenols into seminal plasma are not primarily through the testicular tissue, but this pathway is applied similarly to other routes of transmission by a corresponding ejaculate volume ratio. To a much greater extent than through testicular tissue, bisphenols enter the seminal plasma mainly as part of the secretions of the accessory glands.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
