Východiska: Nadváha a obezita je mimo genetických faktorů determinována životním stylem jedince. Nastavení životního stylu dětí a adolescentů však není zcela výsledkem jejich rozhodnutí. Rodiče často formují návyky svých dětí a představují pro ně vzor. Proto může existovat vztah mezi rodičovskými charakteristikami a nadváhou a obezitou jejich dětí. Cíle: Cílem této studie bylo prozkoumat vztah mezi vybranými rodičovskými charakteristikami a nadváhou a obezitou jejich dětí. Metodika: Do výzkumu bylo zapojeno 528 dětí (58 % dívek) ve věku 9-17 let a jejich rodiče. Nadváha a obezita dětí byla určena na základě BMI z-skóre a s ohledem na procentuální zastoupení tělesného tuku (tj. zvýšená adipozita). Rodičovské charakteristiky byly shromážděny dotazníkovou metodou a byly vyjádřeny úrovní tělesné hmotnosti, účastí ve volnočasové pohybové aktivitě (PA), sedavým chováním a nejvyšším dosaženým vzděláním. Výsledky: Bylo prokázáno, že volnočasová PA matky snižuje riziko nadváhy a obezity u dcery téměř dvojnásobně (poměr šancí [OR] = 0,51; 95% konfidenční interval [CI] = 0,29-0,92; p = 0,025). V případě PA otce bylo také pozorováno téměř 2krát nižší riziko nadváhy a obezity u dcery (OR = 0,54; 95% CI = 0,30-0,95; p = 0,032) a 3krát nižší riziko zvýšené adipozity u syna (OR = 0,36; 95% CI = 0,17-0,77; p = 0,008). Děti, jejichž rodiče dosáhli vysokoškolského vzdělání, měly téměř 2krát nižší riziko nadváhy a obezity (dcera-matka, OR = 0,52; 95% CI 0,28-0,96; p = 0,037; syn-otec, OR = 0,46; 95% CI = 0,31-0,93; p = 0,031). Obezita matky zvyšuje riziko nadváhy a obezity 3,2krát u dcery (OR = 3,24; 95% CI = 1,48-7,05; p = 0,003) a téměř 4krát u syna (OR = 3,99; 95% CI = 1,27-12,58; p = 0,018). V případě otce bylo pozorováno zvýšené riziko nadváhy a obezity pouze u dcery (OR = 4,25; 95% CI = 2,23-8,12; p < 0,001). Závěry: Výsledky prezentované v této studii poukazují na významný vztah mezi rodičovskými charakteristikami a rizikem nadváhy a obezity dětí. Z tohoto důvodu by měl být v rámci primární a sekundární prevence dětské obezity kladen důraz na tvorbu komplexních intervenčních programů, do kterých jsou zapojení všichni členové rodiny.
Background: In addition to genetic factors, overweight and obesity are determined by lifestyle. However, the setting of children's and adolescents' lifestyle is not completely the result of their decisions. Parents shape the habits of their children and play the role of a model. Therefore, there is likely to be an association between parental characteristics and overweight and obesity status in their children. Objectives: The objective of this study was to examine the associations between selected parental characteristics and overweight and obesity in their children. Methods: The research involved 528 children (58% girls) aged 9-17 years and their parents. Overweight and obesity in children was determined by means of BMI z-score with respect to fat mass percentage (i.e., excess adiposity). Parental characteristics were collected by a questionnaire and included weight status, participation in leisure physical activity (PA), sedentary behaviour, and highest educational attainment. Results: It has been confirmed that mothers' leisure PA decreases the risk of overweight and obesity in their daughters almost two times (odds ratio [OR] = 0.51; 95% confidence interval [CI] = 0,29-0.92; p = 0.025). In the case of fathers' PA, the results suggested an almost two times lower risk of overweight and obesity in their daughters (OR = 0.54; 95% CI = 0.30-0.95; p = 0.032) and three times lower risk of excess adiposity in their sons (OR = 0.36; 95% CI = 0.17-0.77; p = 0.008). Children of parents with a university degree had an almost two times lower risk of overweight and obesity (daughter-mother, OR = 0.52; 95% CI 0.28-0.96; p = 0.037; son-father, OR = 0.46; 95% CI = 0.31-0.93; p = 0.031). Mothers' obesity increased the risk of overweight and obesity three times in their daughters (OR = 3.24; 95% CI = 1.48-7.05; p = 0.003) and almost four times in their sons (OR = 3.99; 95% CI = 1.27-12.54; p = 0.018). In the case of fathers, the results suggested an increased risk of overweight and obesity only in their daughters (OR = 4.25; 95% CI = 2.23-8.12; p < 0.001). Conclusions: The results presented in this study showed a significant association between parental characteristics and the risk of overweight and obesity in children. For this reason, primary and secondary prevention of childhood obesity should focus on the development of comprehensive intervention programmes that involve all family members.
- MeSH
- charakteristiky rodiny * MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- obezita dětí a dospívajících * etiologie MeSH
- obezita etiologie MeSH
- sedavý životní styl MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- tělesná hmotnost MeSH
- vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Východiska: Sezónnost a změny počasí mohou významně ovlivnit pohybovou aktivitu (PA) i sedavé chování (SCH) u dětí mladšího školního věku. Cíle: Hlavním cílem studie je proto posoudit sezónní změny v pohybové aktivitě a sedavém chování u dívek ve věku 6–11 let v rámci tří ročních období (podzim, zima, jaro). Metodika: Longitudinální studie se zúčastnilo 31 dívek ze Základní školy ve Vnorovech. Intenzita a objem PA a SCH byly měřeny akcelerometrem ActiGraph GT3X+ ve třech ročních obdobích v sedmi po sobě následujících dnech. Extrakce dat byla provedena v listopadu, únoru a květnu školního roku 2015/2016. Dívky prvního stupně byly rozděleny dle věku na mladší a starší skupinu. Denní meteorologické údaje (průměrná teplota, srážky, rychlost větru, denní světlo) byly získány z nejbližší meteorologické stanice na letišti v Kunovicích. Výsledky měření byly statisticky zpracovány v počítačovém programu IBM SPSS Statistics (Verze 22 pro Windows). Pro zjištění sezónních změn byla použita analýza variance opakovaného měření (ANOVA) se stanovenou hladinou statistické významnosti na p ≤ 0,05. Výsledky: Mezi jednotlivými ročními obdobími byly zjištěny signifikantní rozdíly jak v PA nízké intenzity (F = 4,21; p = 0,022) a střední až vysoké intenzity (F = 12,54; p = 0,001), tak i v sedavém chování (F = 8,39; p = 0,001). V podzimním období (listopad), které bylo z hlediska teplotního průměru nejstudenější, byly zjištěny nejvyšší hodnoty SCH. Naopak v jarním měsíci (květen), s nejvyšší průměrnou teplotou a dobou denního světla, byly zjištěny nejnižší hodnoty SCH a nejvyšší hodnoty PA nízké a střední až vysoké intenzity. Mladší dívky vykazovaly nižší hodnoty SCH a vyšší hodnoty PA oproti starším dívkám ve všech sledovaných obdobích. Závěry: Byly prokázány sezónní změny v objemu PA různé intenzity a SCH u dívek mladšího školního věku. U této věkové skupiny je třeba brát v úvahu faktor sezónnosti jak při sledování pohybového a sedavého chování, tak při přípravě pohybových intervencí.
Background: Seasonality and weather variations can significantly influence the level of physical activity (PA) and sedentary behaviour (SB) in young school-aged children. Objective: The main objective of the study is to assess seasonal changes in physical activity and sedentary behavior in girls aged 6–11 years within three seasons (autumn, winter, and spring). Methods: Thirty-one girls participated in the longitudinal study from primary school in Vnorovy. Intensity and volume of PA and SB were monitored using the ActiGraph GT3X+ accelerometer always over seven consecutive days within three seasons. Data was extracted in November, February and May of the 2015/2016 school year. Girls of first stage of primary school were divided to a younger and an older group. The data on daily weather conditions (average temperature, precipitation, wind speed, or duration of daylight) was collected from the closest weather station in Kunovice. The results of the measurements were statistically processed in the IBM SPSS Statistics computerized program (ANOVA) with a statistical significance level at p ≤ .05. Results: Significant differences were discovered in light PA (F = 4.21; p = .022), in MVPA (F = 12.54; p = .001) and in SB (F = 8.39; p = .001) in within three seasons. The highest values of SB were found in autumn (November), because this season was the busiest. The lowest values of SB and the highest values of light PA and moderate-to-vigorous PA (MVPA) were found in spring (May), because this season had the highest average temperature and duration of daylight. Younger girls reported lower values of SB and higher values of PA in all monitored season, then older girls. Conclusions: There were seasonal changes in volume of PA (LIPA, MVPA) and SB in younger school-age girls. Seasonality is necessary to be considered in monitoring of PA and SB and PA interventions in this age group.
