This article presents a comprehensive and multistage approach to the development of the user experience (UX) for an mHealth application targeting older adult patients with chronic diseases, specifically chronic heart failure and chronic obstructive pulmonary disease. The study adopts a mixed methods approach, incorporating both quantitative and qualitative components. The underlying hypothesis posits that baseline medicine adherence knowledge (measured by the MARS questionnaire), beliefs about medicines (measured by the BMQ questionnaire), and level of user experience (measured by the SUS and UEQ questionnaires) act as predictors of adherence change after a period of usage of the mHealth application. However, contrary to our expectations, the results did not demonstrate the anticipated relationship between the variables examined. Nevertheless, the qualitative component of the research revealed that patients, in general, expressed satisfaction with the application. It is important to note that the pilot testing phase revealed a notable prevalence of technical issues, which may have influenced participants' perception of the overall UX. These findings contribute to the understanding of UX development in the context of mHealth applications for older adults with chronic diseases and emphasise the importance of addressing technical challenges to enhance user satisfaction and engagement.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Článku se věnuje problematice zajištění mobility a její bezpečnosti u starších lidí, a to zejména v kontextu zdravotní a potažmo psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel a posouzení této způsobilosti praktickými lékaři. U starších řidičů je ústředním pojmem posouzení psychické způsobilosti k řízení motorového vozidla, které je podmínkou pro řízení ve vyšším věku a které je součástí zdravotní způsobilosti k řízení. S ohledem na řidiče vyššího věku na sebe narážejí dva koncepty: ochrana veřejného zdraví, v rámci níž je nutné zajistit, aby starší řidiči nepředstavovali pro společnost (a pro sebe) příliš vysoké riziko, druhým konceptem je kvalita života seniorů, která může být výrazně snížená, pakliže omezíme jejich mobilitu. K posuzování psychické způsobilosti starších řidičů musíme přistupovat komplexně a brát v potaz všechny relevantní okolnosti. Vzhledem k demografickému vývoji se jedná o skupinu řidičů, která se bude v následujících letech zvětšovat, a měnit se budou i potřeby těchto řidičů – budou aktivnější a budou mít větší potřebu udržet si mobilitu do vysokého věku. Předkládaný článek se zaměřuje zejména na doporučení pro praktické lékaře vztahující se k psychické způsobilosti k řízení jako součástí posouzení celkové zdravotní způsobilosti k řízení u starších řidičů.
This article is devoted to the issue of mobility and its safety in elderly people. Particularly their health and mental fitness for driving motor vehicles will be taken into consideration, complemented by the evaluation of this fitness by general practitioners (GP). The main aspect of focus is the evaluation of their mental ability to drive as it is one of the requirements for elderly and part of the health examination. There are two points of view; on one hand it is necessary to ensure the safety of the elderly driver and the society, but the quality of their lives which can be radically reduces, on the other hand. During evaluation of their mental fitness, complex attitude as well as considering any other relevant circumstances is needed. According to the demographic development, the group of elderly drivers has been growing while the future predictions promise the same result. In future the needs of elderly drivers might differ – they are expected to be more active with aspiration of keeping the high mobility until senior age. The focus of this article is the recommendation for GP regarding to mental fitness to driving as a part of the health ability to drive in elderly people.
