Východiska: Péče o rodinného příslušníka je náročná a představuje pro pečovatele zátěž. V důsledku dlouhodobé zátěže může u pečovatele dojít k rozvoji syndromu vyhoření. Podobně jako na rodinné pečující, jsou i na profesionální pracovníky kladeny požadavky, které představují zátěž. Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit míru syndromu vyhoření a rozdíl v míře vyhoření u rodinných pečujících a u profesionálních pečujících. Metodika: Byla použita metoda kvantitativního dotazníkového šetření s použitím dotazníku Burnout Measure (BM). Soubor respondentů byl tvořen 50 rodinnými pečujícími (42 žen, 8 mužů) s průměrnou délkou pečování 5 let a 57 profesionálními pečovateli – zdravotníky a pracovníky v sociálních službách (55 žen, 2 muži), kteří poskytují péči v zařízení Domov pro seniory Pohoda, Olomouc-Chválkovice a Domov pro osoby se zdravotním postižením Nové Zámky s průměrnou délkou praxe 12 let. Výsledky: Syndrom vyhoření byl zjištěn ve vyšší míře u rodinných pečujících než u profesionálních pečovatelů (p < 0,001). Syndrom vyhoření byl prokázán u 25 rodinných pečujících a 2 profesionálních pečujících. Zvýšené riziko syndromu vyhoření bylo zjištěno u 13 rodinných pečujících a u 8 profesionálních pečujících. Závěr: Pokud pro rodinu představuje péče o rodinného příslušníka nadměrnou zátěž, měla by využít respitních nebo terénních služeb poskytovaných společností, aby nedošlo k syndromu vyhoření.
Background: Caring for a family member is demanding and poses a considerable strain for the carer. Due to this long-term strain, the carer may develop burnout. Care divided between the family and a state institution seems to be ideal. Nevertheless, there are demands which pose a strain even for professional carers. Aim: The aim of the research was to ascertain the degree of burnout rate and differences between family caregivers and professional carers. Methods: A quantitative approach was taken: Burnout Measure (BM) questionnaire survey was conducted. The sample consisted of 50 family caregivers (42 women, 8 men) with average care length 5 years and 57 professional carers – workers from healthcare and social services (55 women, 2 men) from a care home Pohoda, OlomoucChválkovice and a care home for disabled people Nové Zámky with average work experience 12 years. Results: A higher burnout rate was found among family caregivers compared to professional carers (p < 0.001). Burnout was confirmed in 25 family caregivers and 2 professional carers. An increased risk for developing burnout was found in 13 family caregivers and 8 professional carers. Conclusion: Caring for a family member presents an excessive strain for the family caregiver and respite care or community services should be introduced to prevent developing burnout.
- MeSH
- chronická nemoc ošetřování MeSH
- domácí ošetřování psychologie MeSH
- duševní vyhoření * prevence a kontrola psychologie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- osoby pečující o pacienty * MeSH
- profesionální vyhoření * prevence a kontrola psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- psychický stres MeSH
- rodina psychologie MeSH
- tělesná námaha MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Každý den jsou pracovníci ve zdravotnictví ohrožení nejen fyzickým, ale i psychickým zraněním. Zatímco kontrola a naplňování fyzické bezpečnosti práce zaměstnavateli je na vysoké úrovni, psychická bezpečnost zůstává v tomto směru zatím na okraji zájmu. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit míru psychické bezpečnosti práce u všeobecných sester a zjistit její vztah k syndromu vyhoření. Metody: Výzkumné šetření uskutečněné na přelomu let 2014 a 2015 bylo realizováno kvantitativní dotazníkovou metodou na zkoumaném souboru 275 všeobecných sester pracujících ve čtyřech nemocnicích České republiky. Pro sběr dat byla použita dotazníková baterie, která se skládala ze standardizovaného dotazníku: MBI (Maslach Burnout Inventory) a škály k posouzení psychické bezpečnosti práce (Scale to Measure Psychological Safety). Součástí výzkumu byla take lingvistická validizace škály psychické bezpečnosti do českého jazyka. Výsledky: Výsledky výzkumného šetření prokázaly existenci signifikantního negativního vztahu mezi emotional exhaustion a psychickou bezpečností (r = -0,181**, viz tab. 2), depersonalizací a psychickou bezpečností práce (r = -0,256**, viz tab. 2) a slabý pozitivní vztah mezi osobní výkonností a psychickou bezpečností práce (r = 0,078*, viz tab. 2). Statistické vyhodnocení také odhalilo, že skupina respondentů s prokázaným syndromem vyhoření ve složkách emotional exhaustion (p < 0,001) a depersonalizace (p < 0,001), má signifikantně nižší míru psychické bezpečnosti. Signifikantně vyšší míru psychické bezpečnosti měli respondenti v nevyhořelí oblasti osobní výkonnosti (p = 0,001). Závěr: Bezpečné pracovní prostředí je jednou ze základních podmínek pracovní pohody zdravotnických pracovníků a současně je jedním z nezbytných předpokladů poskytování kvalitní zdravotnické péče. Cílem managementu poskytovatelů zdravotnických služeb by mělo být dodržovat nejenom na fyzickou bezpečnost práce, ale i zajistit optimální míru psychické bezpečnosti.
Objective: Every day, health workers are endangered by both physical and psychological injuries. While physical safety at work is well controlled and ensured by employers, much less attention is paid to psychological safety. The main objective of the study was to determine the level of psychological safety at work in general nurses and its relationship to burnout syndrome. Material and Methods: In late 2014 and early 2015, a quantitative questionnaire survey was conducted on a sample of 275 general nurses working in four hospitals in the Czech Republic. Data were collected using a questionnaire battery consisting of the standardized Maslach Burnout Inventory (MBI) and a scale to measure psychological safety. A part of current research was also the lingvistic validation of the scale to measure psychological safety in the Czech language. Results: The survey results showed significantly negative relationships between emotional exhaustion and psychological safety at work (r = -0.181**, see Table 2) and between depersonalization and psychological safety (r = -0.256**, see Table 2), and a weak positive relationship between personal accomplishment and psychological safety (r = 0.078*, see Table 2). Statistical analyses also showed that respondents with confirmed burnout in emotional exhaustion (p < 0.001) and depersonalization (p < 0.001) dimensions had significantly lower levels of psychological safety. Significantly higher level of psychological safety had non-burned out respondents in personal accomplishment (p = 0.001). Conclusions: A safe working environment is one of the key prerequisites for the well-being of health workers and one of the necessary preconditions for providing high-quality health care. Health service managers should aim not only at maintaining physical safety at work but also at ensuring an optimum level of psychological safety.
- Klíčová slova
- psychická bezpečnost,
- MeSH
- dospělí MeSH
- emoce MeSH
- hygiena práce MeSH
- interprofesionální vztahy MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- neparametrická statistika MeSH
- odborné všeobecné sestry * MeSH
- pracoviště * psychologie MeSH
- pracovní uspokojení MeSH
- profesionální vyhoření * diagnóza epidemiologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Cílem výzkumu je zjistit míru zátěže rodinných pečujících a vztah jednotlivých faktorů zátěže k syndromu vyhoření. Metody: Byla použita metoda kvantitativního dotazníkového šetření s použitím dvou dotazníků – Index zátěže pečovatele (CSI) a Burnout Measure (BM). Soubor respondentů je tvořen 50 rodinnými pečujícími (42 žen, 8 mužů) s průměrnou délkou pečování 5 let. Výzkum byl realizován v letech 2014-2016. Výsledky: Z výsledků vyplývá, že existuje signifikantní pozitivní vztah mezi mírou syndromu vyhoření a mírou celkové zátěže (r=0,462, p<0,01). Existuje signifikantní pozitivní vztah mezi omezením času a mírou vyhoření, mezi chováním pacienta a mírou vyhoření a mezi finanční zátěží a mírou syndromu vyhoření. Závěr: Je aktuální zaměřit se na prevenci zátěže a syndromu vyhoření u rodinných pečujících a identifikovat u nich konkrétní zátěžové faktory.
Aim: The aim of the research was to ascertain the degree of family caregiver strain and the relation to the factors of burnout. Methods: A quantitative design was used with two questionnaires – Caregiver Strain Index – CSI and Burnout Measure (BM). The sample comprised of 50 family caregivers (42 women and 2 men) with the average care length of 5 years. The research was carried out between 2014- 2016. Results: The results suggest there is a significant positive relationships between degree of burnout and total strain index (r=0,462, p<0,01). There is a significant positive relationship between time limitation and degree of burnout, patient's behaviour and degree of burnout, and between financial strain and the degree of burnout. Conclusion: It is necessary to focus on preventing strain and burnout amongst family caregivers and to identify their particular strain factors.
Východiska: Východiskem výzkumného šetření byla Psychologická studie motivů pozdního rodičovství autorky Ireny Bímové. Cíl: Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit důvody oddálení narození prvního dítěte u matek po 35. roce. Metody: Výběrovým kritériem pro zařazení do výběrového souboru byl věk primipary 35 let a více. Jako technika sběru dat byl použit polostrukturovaný dotazník vlastní konstrukce. Počet respondentů byl 92. Data byla získávána na gynekologicko-porodnických a novorozeneckých odděleních v období od ledna 2013 do ledna 2014. K analýze získaných dat byl použit Fischerův přesný test. Výsledky: Nejčastějším důvodem oddálení narození prvního dítěte u matek po 35. roce byl výběr vhodného partnera. Tuto variantu uvádí 42,4 % matek. Druhým nejčastějším důvodem byly problémy s otěhotněním u 32,6 % matek. Součástí výzkumu bylo zpětné pozitivní a negativní hodnocení věku matek při narození prvního dítěte po 35. roce. Zpětně hodnotilo pozitivně věk porodu 45,7 % žen, negativně hodnotilo věk 54,3 % žen. Ženy, které zpětně hodnotily věk porodu 1. dítěte negativně, uvedly signifikantně častěji jako důvod oddálení porodu „Problémy s otěhotněním“ (p = 0,014). Ženy, které zpětně hodnotily věk porodu 1. dítěte pozitivně, uvedly signifikantně častěji jako důvod oddálení porodu „Preferenci nezávislého způsobu života“ (p = 0,039). Závěry: Důvody oddálení narození prvního dítěte v pozdějším věku spadají zejména do oblasti sociální, psychologické a zdravotní. Výzkum může vést k zamyšlení nad problematikou trendu pozdního rodičovství. Může podnítit diskusi o rizicích a benefitech pozdního rodičovství.
Background: Background of research was Psychological studies of late parenthood motives author Irena Bímová. Aim: e aim of the research was to determine the reasons for postponing the first birth for mothers aer 35 years of age. Methods: e group selection criterion was a primipara age 35 and more. A semi-structured questionnaire of an original design was used to collect the research data. e number of respondents was 92. Data were obtained on obstetric and neonatal departments from January 2013 to January 2014. To analyze the data was used Fisher's exact test. Results: e most frequent reason for birth postponement amongst mothers aged 35 and more was the search for a suitable partner. is option was selected by 42.4% mothers. e second most frequent answer involved issues with conception, this being reported by 32.6% mothers. Additionally, the survey research included a retrospective positive or negative evaluation of the mothers’ age when they had their first child aer the age of 35. In retrospect, the age for the first birth was seen positively by 45.7% women and negatively by 54.3% women. Women evaluating the age for the first birth negatively significantly more oen reported the reason „Problems with conception“ (p = 0.014). Women evaluating the age for the first birth positively significantly more oen reported „A preference of an independent way of life“ as the reason behind their birth postponement (p = 0.039). Conclusions: e reasons for birth postponement of the first child amongst late mothers fell into the areas of social, psychological, and health-medical related issues. e research can lead up to reflection about postpo
