Následky mrtvice postihují nejen nemocného, ale i jeho nejbližší. Zdravotní a psychické problémy, které vzniknou v důsledku poškození mozku, zahrnují problémy s mluvením a porozuměním řeči, potíže se sebeobsluhou, omezenou hybnost, depresi vyplývající z pocitu závislosti na druhých a změny osobnosti, někdy i demenci. A lidé, kteří se starají o člověka po mrtvici, také mohou trpět různými problémy. Partnerský vztah se dostane do nerovnováhy, z jednoho se stane pečovatel a druhý je opečovávaný. Ovšem pečovatel se může rychle vyčerpat a opečovávaný se dostává do role závislého dítěte, nerovnocenného člena rodiny. Autoři radí, jak správně pomáhat člověku, který prodělal mozkovou mrtvici. Ale jejich kniha je výjimečná především v tom, že radí i pečovatelům, jak by se měli starat sami o sebe. Myslí i na to, že manželé, do jejichž života vstoupila mozková mrtvice jednoho z nich, nadále zůstávají manželi. Radí, jak podporovat manželský vztah a také sexualitu a intimitu po mozkové příhodě. Knihu využijí především manželky a manželé osob, které prodělaly mozkovou mrtvici, dále pak lékaři, psychologové a sociální pracovníci, kteří se věnují lidem po mozkovém iktu a jejich rodinám. Sara Palmer je psycholožka a působí na katedře všeobecného lékařství a rehabilitace na lékařské fakulty při univerzitě Johna Hopkinse. Jeffrey B. Palmer je lékař a působí jako profesor a vedoucí katedry všeobecného lékařství a rehabilitace na lékařské fakulty při univerzitě Johna Hopkinse.

• Klíčová slova
• domácí péče, cévní mozkové příhody, partnerské vztahy, psychosociální pomoc,
• MeSH
• rodina MeSH

Příručka popisuje, jak po mrtvici udržet, zlepšit nebo znovu vybudovat uspokojivý vztah.; Následky mrtvice postihují nejen nemocného, ale i jeho nejbližší. Zdravotní a psychické problémy, které vzniknou v důsledku poškození mozku, zahrnují problémy s mluvením a porozuměním řeči, potíže se sebeobsluhou, omezenou hybnost, depresi vyplývající z pocitu závislosti na druhých a změny osobnosti, někdy i demenci. A lidé, kteří se starají o člověka po mrtvici, také mohou trpět různými problémy. Partnerský vztah se dostane do nerovnováhy, z jednoho se stane pečovatel a druhý je opečovávaný. Ovšem pečovatel se může rychle vyčerpat a opečovávaný se dostává do role závislého dítěte, nerovnocenného člena rodiny. Autoři radí, jak správně pomáhat člověku, který prodělal mozkovou mrtvici. Ale jejich kniha je výjimečná především v tom, že radí i pečovatelům, jak by se měli starat sami o sebe. Myslí i na to, že manželé, do jejichž života vstoupila mozková mrtvice jednoho z nich, nadále zůstávají manželi. Radí, jak podporovat manželský vztah a také sexualitu a intimitu po mozkové příhodě. Knihu využijí především manželky a manželé osob, které prodělaly mozkovou mrtvici, dále pak lékaři, psychologové a sociální pracovníci, kteří se věnují lidem po mozkovém iktu a jejich rodinám. Sara Palmer je psycholožka a působí na katedře všeobecného lékařství a rehabilitace na lékařské fakulty při univerzitě Johna Hopkinse. Jeffrey B. Palmer je lékař a působí jako profesor a vedoucí katedry všeobecného lékařství a rehabilitace na lékařské fakulty při univerzitě Johna Hopkinse.

• MeSH
• cévní mozková příhoda MeSH
• dlouhodobá péče MeSH
• domácí ošetřování MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• programy národního zdraví MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• sexualita MeSH
• sociální opora MeSH
• sociální psychologie MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH
• příručky MeSH

• Konspekt
• Sociální interakce
• NLK Obory
• neurologie
• sociologie
• psychologie, klinická psychologie