INTRODUCTION: Research has well demonstrated that the pandemic entailed several implications among university students worldwide in terms of increased use of Information and Communication Technologies (ICTs), technostress, disruptions in academic goals and motivation processes, and growing psychological suffering. Responding to the new research need to go in-depth into the processes linking technostress and motivation dimensions to inform current research/interventions, the present study aimed to explore the direct effects of perceived Technostress dimensions (Techno-Overload, Work-Home Conflict, Pace of Change, Techno-Ease, Techno-Reliability, and Techno-Sociality) and Academic Motivation dimensions (Amotivation, Intrinsic, and Extrinsic Motivation dimensions) on students' perceived levels of Anxiety/Depression and test the potential indirect effect (mediating role) of Academic Motivation dimensions in the associations between Technostress and psychological health conditions. METHODS: Overall, 1,541 students from five European countries (Czech Republic, Greece, Italy, Serbia, United Kingdom) completed a survey comprising a Background Information Form, the Technostress Scale, the Academic Motivation Scale-College, and the Hospital Anxiety and Depression Scale. Hayes' PROCESS tool was used to test direct and indirect (mediating) effects. RESULTS: Data revealed that Techno-Overload, Work-Home Conflict, Amotivation, and Extrinsic Motivation-Introjected had a direct negative effect, whereas Techno-Ease, Techno-Reliability, Techno-Sociality, all Intrinsic Motivation dimensions, and Extrinsic Motivation-Identified had a direct protective role for students' psychological health. The significant indirect role of motivation dimensions in the associations between Technostress dimensions and Anxiety/Depression was fully supported. DISCUSSION: Findings allow gaining further insight into the pathways of relationships between technostress, motivation, and psychological health, to be used in the current phase, featured by the complete restoration of face-to-face contacts, to inform the development of tailored research and interventions, which address lights and shadows of the technology use, and which take into account the necessity to enhance its potentials yet without impairing students' motivation and psychological health.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Studie představuje výsledky výzkumu zaměřeného na psychologické dopady spojené s epidemií covid-19 v České republice v průběhu měsíců březen–květen 2020. Cílem studie je sledovat a popsat dynamiku psychologických ukazatelů v čase, s ohledem na vývoj situace v ČR – od prvního nárůstu počtu nakažených a výrazných restrikcí, přes kulminaci a ústup první vlny epidemie, až k pomalému návratu do stavu uvolněných restrikcí. Výzkum pracuje se souborem 2716 respondentů ve věku 18–89 let, kteří se zúčastnili on-line dotazníkového šetření, případně byli dotazováni trénovanými výzkumnými asistenty (zejm. v případě seniorů a dalších osob, kteří neměli přístup k internetu). Výzkumná data zahrnovala deskriptivy účastníků a výsledky psychologických testů zaměřených na emoční stavy respondentů, jejich psychický nepokoj (distres) a přítomnost úzkosti a deprese. Tyto psychologické ukazatele byly sledovány jak v celém souboru, tak ve skupinách podle pohlaví a věku. Výsledky dokládají, že nastalá epidemická situace souvisela s výrazným nárůstem negativního emočního prožívání, se symptomatikou psychického nepokoje, úzkostí a depresí, a to až do období kulminace. Poté bylo zaznamenáno postupné zlepšování psychického stavu dotazovaných osob. Negativní dopady byly výraznější v populaci mladších dospělých a v populaci žen. Výsledky poukazují také na rozdílnosti v míře reportovaného stresu u izolovaných osob, které byly dotazovány zprostředkovaně (asistenty), oproti osobám, které reportovaly svůj stav přímo do dotazníku. V případě nezprostředkovaného dotazování byly hodnoty negativních psychických ukazatelů vyšší, oproti osobám, které byly dotazovány asistenty.

The study presents the results of a screening focused on the psychological impact associated with the outbreak and further development of the COVID-19 pandemic in the Czech population during March-May 2020. The aim of the study was to investigate temporal dynamics of psychological impact covering the first wave of the epidemic, i.e., first phases of the epidemic growth, culmination, decrease, and slow return to a normal lifestyle. The sample of 2716 respondents aged between 18 and 89 years participated in an online survey from March 18th to May 25th, 2020; part of them (typically seniors and others, who had not access to the internet) were assisted in entering the data by trained interviewers. The survey comprised questionnaires capturing emotional states, psychological disturbance, anxiety, and depression. The changes in the scores by pandemic phase (time frame) were studied for the whole sample and for gender and age groups. The results show that the threat of COVID-19 caused a significant increase in negative emotional experience and in the symptoms of psychological disturbance, anxiety, and depression in the Czech population in a time of infection culmination, even when the spread of the pandemic was well controlled, and then a gradual decline over time. The data indicated that the pandemic situation had a more pronounced impact on women and younger adults. The study also showed that in situations of pandemic stress associated with isolation, when isolated people are interviewed about their mental state, their reports on negative experiencing might be significantly reduced compared to direct anonymous self-reports data entry.

• MeSH
• COVID-19 * psychologie   MeSH
• duševní zdraví * MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• pandemie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres psychologie   MeSH
• psychologické testy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH