V článku prezentujeme kazuištiku 61letého pacienta sledovaného pro posttraumatickou akutní pankreatitidu s disrupcí pankreatíckého vývodu a následnou tvorbou pseudocysty v oblasti kaudy pankreatu. Pro postupnou progresi velikosti pseudocysty byl pacient indikován k endosonograficky navigované pseudocystogastrostomii. V dalším období byl pacient několikrát hospitalizován na gastro-enterologickém oddělení za účelem drenáže pankreatíckého duktu pomocí ERCP (5krát), kdy se zavedl pankreatický stent, který byl po dobu 1 roku opakovaně vyměňován. Pacient rovněž pravidelně absolvoval klinické kontroly spojené s ultrazvukem a CT břicha (CT 6krát za 2 roky) a 2krát absolvoval endosonografii pankreatu včetně tenkojehlové aspirace. Dva roky od úrazu byla na CT nečekaně nově nalezena mnohočetná metastatická ložiska jater, primární tumor detekován nebyl. Při kontrolní endosonografii bylo nalezeno hypoechogenní ložisko vtěle pankreatu, dle odebrané cytologie s průkazem maligních buněk. Zanedlouho od stanovení diagnózy adenokarcinomu pankreatu pacient umírá na generalizaci onemocnění.
We present a case report of a 61 years old male monitored for post-traumatic acute pancreatitis, with pancreatic duct disruption and subsequent pseudocyst formation in the pancreatic tail. Because of gradual progression of this pseudocyst´s size, the patient was indicated for endoscopic ultrasound-guided pseudocystogastrostomy with 3 double pig-tail stents. In the meantime, the patient´s condition was complicated by an infection of the pseudocyst, which was managed using antibiotic therapy. During the next year, the patient had to be repeatedly admitted at the gastroenterology department for pancreatic duct drainage using ERCP (5x). During this time, a pancreatic stent was introduced and repeatedly had to be replaced. Repeated check-ups were performed using abdominal ultrasound and CT (computed tomography - 6x) and endosonography of the pancreas, including fine-needle aspiration (EUS-FNA - 2x). Less than two years after the injury, multiple liver metastases were found using CT, the primary tumour was not detected. In a follow-up endosonography, a hypoechogenie mass was found in the pancreatic body, with evidence of malignant cells according to the collected cytology. After the final diagnosis of pancreatic adenocarcinoma, the patient has died, with cause of death being the spreading of the disease.
Nádory pankreatu jsou čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s rakovinou na světě. Česká republika patří dlouhodobě mezi státy s nejvyšší incidencí karcinomu pankreatu. Mortalita těsně kopíruje incidenci i proto, že ani v současnosti častokrát nedokážeme toto onemocnění včasně a správně diagnostikovat. Jeden z hlavních diagnostických problémů představují izodenzní tumory pankreatu, které nejsme schopni vizualizovat pomocí CT. Kromě CT sehrávají zásadní roli v diagnostice karcinomu pankreatu i ostatní zobrazovací metody, a to břišní ultrasonografie, magnetická rezonance, endoskopická ultrasonografie a pozitronová emisní tomografie. Článek shrnuje zásadní informace o zobrazování adenokarcinomu pankreatu a jeho odlišení od ostatních solidních tumorózních mas. Mezi nejčastější neoplazie, které se uvádějí v diferenciální diagnostice adenokarcinomu, zařazujeme neuroendokrinní tumory, solidní pseudopapilární tumor, lymfom a pankreatické metastázy jiných primárních tumorů. Ačkoliv adenokarcinom pankreatu tvoří majoritní podíl z hlediska počtu solidních pankreatických mas, je důležité myslet i na další raritnější léze, které mohou napodobovat toto maligní onemocnění. Patří k nim některé vrozené stavy, lipomatóza pankreatu, peripankreatické léze, jiné méně časté tumory nebo sarkoidóza pankreatu. Samostatnou kapitolu zasluhuje i odlišení adenokarcinomu pankreatu od tumoriformní chronické pankreatitidy.
Pancreatic tumours are the fourth most common cause of cancer-related deaths in the world. Czech Republic has long been amongst countries with the highest incidence of pancreatic carcinoma. Mortality closely reflects incidence, because even at present time, we often fail to diagnose this disease in a timely and correct manner. Isoattenuating tumours that cannot be visualised on CT is one of the major diagnostic problems. In addition to CT, other imaging methods, such as abdomi nal ultrasonography, magnetic resonance imaging, endoscopic ultrasonography and positron emission tomography, play a crucial role in the diagnosis of pancreatic cancer. The article summarises essential information about pancreatic adenocarcinoma imaging and its distinction from other tumours. Among the most common neoplasms mentioned in its differential diagnosis are neuroendocrine tumours, solid pseudopapillary tumour, lymphoma and metastases into the pancreas. Although pancreatic adenocarcinoma forms the majority share of the number of solid pancreatic masses, it is important to think of other more rare lesions that can imitate this malignant disease. These include, for example, some congenital conditions, fatty infiltration-replacement, peripancreatic lesions, other uncommon tumours or pancreatic sarcoidosis. The distinction of pancreatic adenocarcinoma from tumour-like chronic pancreatitis also deserves a separate chapter.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
