Patogeneze divertikulózy tračníku je multifaktoriální (genetické faktory, onemocnění pojiva, poruchy motility a nervové koordinace); úloha balastních látek ve stravě je v současné době zpochybňována. K častým diferenciálním diagnózám symptomatické divertikulózy patří dráždivý tračník, zvláště důležité je vyloučit karcinom tračníku a gynekologické nádory. Bolesti lze tlumit spasmolytiky, podle novějších poznatků se doporučuje cyklické podávání mesalazinu nebo rifaximinu. Vedoucími příznaky akutní divertikulitidy jsou bolest a hmatná rezistence v levém hypogastriu. Horečka, leukocytóza a zrychlená sedimentace erytrocytů mohou chybět. Diagnózu lze potvrdit ultrasonografickým vyšetřením, při nejasném nálezu nebo při podezření na komplikace (absces, píštěl, perforace, ileus) je indikována výpočetní tomografie. Za několik týdnů po vyléčení akutní divertikulitidy je u všech pacientů indikována kolonoskopie, pokud trvá klidové období bez příznaků zánětu a toto vyšetření nebylo provedeno nedávno. V léčbě akutní divertikulitidy se dává přednost konzervativnímu postupu, který je účinný v 90 % případů. Lehké případy lze léčit ambulantně dietou a perorálními antibiotiky, pacienti s těžkým průběhem anebo s komplikacemi vyžadují hospitalizaci, nitrožilní podání antibiotik, popřípadě též parenterální výživu. Komplikace, při nichž je urgentně indikován chirurgický výkon, musejí být včas rozpoznány (velké a progredující abscesy, perforace do volné dutiny břišní, píštěle spojené se sepsí, ileus, masivní krvácení). U pacientů s abscesem může být provedena drenáž a operace odložena. Vedoucími příznaky kolitidy asociované s divertikulózou jsou tenesmy, průjmy a krev ve stolici. Léčba spočívá v podání mesalazinu, u pacientů neodpovídajících na farmakoterapii připadá v úvahu resekce sigmoidea. Krvácení z divertiklu se projevuje přítomností krve při defekaci, která není spojena s bolestí; v 80–90 % případů nevyžaduje léčbu. K ověření zdroje, výjimečně k zástavě krvácení je indikována kolonoskopie. Po první recidivě krvácení by měla být provedena resekce postiženého úseku tračníku.
Die Pathogenese der Divertikelentstehung ist multifaktoriell (Genetik, Bindegewebsserkrankung, Motilität, neuronale Koordination), die Rolle der Ballaststoffe erscheint heute jedoch fraglich. Eine häufige Differenzialdiagnose der symptomatischen Divertikulose ist das Reizdarmsyndrom, wichtige Differentialdiagnosen sind Kolonkarzinom und gynäkologische Tumoren. Schmerzen können krampflösend, nach neueren Erkenntnissen auch zyklisch mit Mesalazin oder Rifaximin behandelt werden. Leitsymptome der akuten Divertikulitis sind Schmerzen und tastbare Resistenz im linken Unterbauch. Fieber, Leukozytose und Senkungsbeschleunigung können fehlen. Die Diagnose wird durch Ultraschall gesichert. Bei unklaren Befunden oder Verdacht auf Komplikationen (Abszess, Fistel, Perforation, Ileus) ist eine Computertomographie indiziert. Eine vollständige Koloskopie, die innerhalb von Wochen im entzündungsfreien Intervall durchgeführt werden sollte, ist bei allen Patienten indiziert, die nicht bereits in der näheren Vergangenheit eine Endoskopie des Kolons hatten. Die Therapie der akuten Divertikulitis zielt darauf, die akute Entzündungssituation konservativ zu behandeln, was in 90 % der Fälle auch gelingt. Leichte Fälle werden ambulant diätetisch und antibiotisch, schwere Verläufe und Komplikationen stationär mit intravenöser Antibiose und gfs. Parenteraler Ernährung behandelt. Operationspflichtige Komplikationen (progrediente/große Abszesse, freie Perforation, Fisteln mit Sepsis, Ileus, anhaltende Blutungen) müssen rechtzeitig erkannt werden; bei Abszessen kann durch eine Drainage der Operationszeitpunkt verschoben werden. Tenesmen, Durchfälle und Blut im Stuhl sind Leitsymptome der meist im Sigma lokalisierten Divertikel‑assoziierten Kolitis. Behandelt wird mit topischem Mesalazin und in refraktären Fällen durch Resektion. Divertikelblutungen mit schmerzlosem peranalem Blutabgang verlaufen in 80–90 % selbstlimitierend. Die Koloskopie ist zu Sicherung der Blutungsquelle und zur Blutstillung indiziert. Nach Rezidiven sollte eine Resektion erfolgen.
- Klíčová slova
- symptomatická divertikulóza, SUDD, segmental colitis associated with diverticulosis, SCAD, divertikulární nemoc tračníku,
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- divertikl patologie MeSH
- divertikulitida tlustého střeva diagnóza komplikace patofyziologie terapie MeSH
- kolitida diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- krvácení diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- nemoci tlustého střeva * diagnóza klasifikace komplikace terapie MeSH
- příznaky a symptomy ústrojí trávicího MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- komentáře MeSH
