Publikace se věnuje profesionálnímu vyhoření u učitelů a jak mu předejít. Obsahuje případové studie. Určeno učitelům.; Kniha se zabývá rizikem syndromu vyhoření při práci učitele. Vyhoření vzniká v důsledku chronického stresu a vede k silným psychickým a fyzickým problémům, k nekvalitní výuce, ke špatným vztahům ke kolegům a žákům. Cílem knihy je, aby vyučující získali dobré povědomí o rizicích, které souvisejí s profesní náročností, získali orientaci v pojmech „stres“ a „vyhoření“ a dokázali u sebe vnímat jejich projevy, porozuměli příčinám stresu a vyhoření na individuální, školní a resortní úrovni, nabyli přesvědčení, že je možné vhodnými kroky snížit nebezpečí vzniku vyhoření, vyzkoušeli si sadu konkrétních technik. Kniha využívá výsledků největšího výzkumu vyhoření mezi českými vyučujícími, který byl realizován v letech 2017–2018.

• MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• profesionální vyhoření MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres MeSH
• sebepojetí MeSH
• školy MeSH
• učitelé psychologie   MeSH
• výchova a vzdělávání MeSH
• Check Tag
• dějiny 21. století MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Psychologie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

As has been shown by several studies, teaching is a highly stressful occupation (Johnson et al., 2005), and most teachers experience work stress. Long-term stress decreases job satisfaction and can result in chronic exhaustion which can develop into burnout syndrome. Implications of burnout syndrome are strongly negative both for the personal and professional life of teachers. As burnout syndrome puts teachers' well-being, quality of the teaching process and relationships with students at risk, it is important to seek ways to avoid teachersÉ' burnout. Many studies have confirmed the protective role that coping strategies play in managing stressful situations, teacher's self-efficacy or social support. In previous studies, a negative connection was found between burnout syndrome and job satisfaction. Job satisfaction is a crucial element in the definition of wellbeing. We find wellbeing rather not as a resource for burnout prevention but as an opposite state to burnout syndrome. The paper presents a quantitative survey on burnout syndrome and related variables among Czech elementary school teachers (n = 2,394). According to burnout score, two subgroups were selected - teachers with no burnout manifestations and teachers with developing/developed burnout syndrome. Through the statistical analysis, these two groups were compared in job satisfaction, self-efficacy, coping strategies, and social support. The study shows significant differences between the two groups of teachers in all examined variables. The strongest impact on burnout syndrome was found for negative coping.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíle. Cílem výzkumu bylo zjistit míru projevů syndromu vyhoření, copingových strategií a profesní self-efficacy u vyučujících základních škol a dále vzájemné vztahy mezi nimi. Výzkumný soubor a nástroje. Dotazník vyplnilo 2394 vyučujících ZŠ (85 % žen a 15 % mužů). Dotazníková baterie zahrnovala Shirom-Melamedovu škálu vyhoření, dotazník na copingové strategie SVF 78 a škálu učitelské self-efficacy USE. Hypotézy. Analýzy ověřovaly předpoklad, že vyučující s vyšší self-efficacy budou preferovat pozitivní copingové strategie a vyučující s nižší self-efficacy negativní copingové strategie. Dalším předpokladem bylo, že u vyučujících s vyšší self-efficacy a pozitivním copingem bude nižší výskyt projevů vyhoření než u vyučujících s nižší self-efficacy a negativním copingem. Protože pozitivní coping je součástí profesních kompetencí, autoři předpokládali, že self-efficacy bude silnějším prediktorem vyhoření než copingové strategie. Statistické analýzy. Data byla zpracována korelační analýzou, regresní analýzou a multinominální regresní analýzou. Výsledky. Analýzy ukázaly vysokou míru vyhoření (19 % se zřetelnými projevy a 65 % ohrožené vznikem syndromu vyhoření). Navzdory tomu vyučující disponovali přiměřenou self- -efficacy a preferovali pozitivní copingové strategie. Vyšší self-efficacy souvisela s pozitivním copingem. Vyučující s vyšší self-efficacy a pozitivními copingovými strategiemi reportovali slabší projevy vyhoření. Vztah mezi copingem a vyhořením byl signifikantní – pozitivní coping souvisel s nižší mírou vyhoření, zatímco negativní coping souvisel s vyšší mírou vyhoření. Souvislost syndromu vyhoření a negativního copingu byla robustnější. Limity. Korelační design; hrubé dělení pozitivního a negativního copingu v dotazníku SVF 78; sestavení výzkumného souboru bez náhodného výběru.

Objectives. The study aimed to reveal the level of burnout syndrome, coping strategies and selfefficacy and their mutual relationships among teachers at elementary schools in the Czech Republic. Sample and setting. The sample comprised 2,394 teachers (85% of females and 15% of males). The variables were measured by Shirom-Melamed Burnout Measure, SVF 78 (coping strategies) and USE (teacher self-efficacy). Hypotheses. Authors hypothesized that teachers with higher self-efficacy would prefer positive coping while teachers with lower self-efficacy would prefer negative coping. Then, it was assumed that teachers with higher self-efficacy and positive coping would report less burnout syndrome. Because positive coping is a part of professional competencies, it was hypothesized that self-efficacy would predict burnout syndrome stronger than coping strategies. Statistical analysis. The main analyses consisted of correlation, linear regression and multinominal regression. Results. The analyses showed the high prevalence of burnout syndrome (19% with perspicuous manifestation and 65% in risk of burnout). Teachers with higher self-efficacy preferred positive coping over negative coping and vice versa. Teachers with higher self-efficacy and positive coping reported lower burnout syndrome. The link between coping and burnout was significant. The association of negative coping with burnout syndrome was stronger. Study limitation. Correlational research; distinction between positive and negative coping assessed by the SVF 78; not-random research sample.