PURPOSE OF REVIEW: Men face distinctive health-related challenges as a result of biological, behavioral, and sociocultural factors. In addition, the modern healthcare system does not offer men equal opportunities and options to ensure sex-specific access and delivery to health services. Men's health concerns are, indeed, often not addressed or even forgotten. In this review, we wanted to assess the impact of biology and sociocultural effects on sex-specific life-expectancy. RECENT FINDINGS: Globally, men have a shorter life expectancy than women. With a 5.8 years gender gap in the USA and 5.4 in the EU-27 (both in 2022). Cardiovascular disease, cancer, and accidents continue to represent the primary causes of mortality for both genders with all having disproportional preponderance in men. In recent years, there has been a notable decline in age-adjusted mortality rates related to cancer, while there has been an increase in deaths from accidental and intentional self-harm. Moreover, in the United States, men are more likely than women to develop and die from nonsex-specific cancers. As a result, men's poor health affects productivity, absenteeism, and employment. SUMMARY: The status of men in healthcare is complex. It is rooted in history, culture, and institutions. To address disparities, we need a comprehensive approach that includes policy reforms, sociocultural changes, and a fair and equitable public discourse. Grassroots and top-down strategies are needed to ensure a value-based societal healthcare system acknowledging the unique health needs of men.
- MeSH
- Healthcare Disparities statistics & numerical data MeSH
- Health Status Disparities MeSH
- Health Services Accessibility statistics & numerical data MeSH
- Humans MeSH
- Life Expectancy * MeSH
- Delivery of Health Care statistics & numerical data MeSH
- Health Equity MeSH
- Sex Factors MeSH
- Men's Health * MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Review MeSH
- Geographicals
- United States MeSH
- Keywords
- Future Health Index,
- MeSH
- Automation MeSH
- Digital Health * organization & administration trends MeSH
- Health Services Accessibility * statistics & numerical data trends MeSH
- Delivery of Health Care statistics & numerical data trends MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Software trends MeSH
- Artificial Intelligence trends MeSH
- Health Personnel psychology statistics & numerical data MeSH
- Publication type
- Newspaper Article MeSH
Cíl studie: Zmapovat chování oftalmologů v České republice stran ochranných pomůcek v době pandemie COVID-19 (coronavirus disease 2019), a to jak v době povinných restriktivních opatření, tak po jejich rozvolnění. Vyhodnotit informovanost o možném vlivu ochrany nosu a úst (roušek, respirátorů) na kvalitu očního vyšetření, zejména na výsledek počítačového perimetru (PP) a měření nitroočního tlaku (NOT). Materiál a metoda: V rámci dvou odborných oftalmologických akcí v České republice, které se konaly v roce 2022, jsme pomocí dotazníku získali data od přítomných očních lékařů. Vyhodnotili jsme získané demografické parametry, frekvenci užívání a typ ochranných prostředků nosu a úst i zkušenosti oftalmologů s kvalitou oftalmologického vyšetření při použití ochranných pomůcek. Cíleně jsme se zaměřili také na informovanost oftalmologů o možném vlivu ochranných pomůcek na výsledek PP a měření NOT. Výsledky: Získali jsme data celkem od 212 respondentů (148 žen, 44 mužů, ve 20 případech nebylo pohlaví uvedeno). V 91,5 % se lékaři shodli, že použití respirátorů a roušek činí oftalmologické vyšetření obtížnější, přičemž mezi nejčastější potíže patřilo zamlžování okulárů (85,8 %), zamlžování vyšetřovací čočky (85,8 %), zamlžování čoček při předpisu brýlové korekce (79,2 %). S těmito problémy lékaři nejčastěji bojovali buď úplným odložením respirátoru (24,1 %), či minimálně jeho stažením pod nos (39,2 %). V době rozvolnění opatření pak signifikantně více mužů neužívalo při oftalmologickém vyšetření vůbec žádnou ochranu nosu a úst (15,8 % muži vs. 4,2 % ženy; p = 0,032). Důležitým zjištěním byl fakt, že 35,6 % respondentů nevědělo, zda sestra provádí perimetrické vyšetření u pacienta s nasazeným respirátorem/rouškou, či bez ochranných pomůcek, tedy si nebyli vědomi možného vzniku artefaktů. Možných obtíží s měřením NOT s nasazeným respirátorem si bylo vědomo pouze 21,2 %, celých 59,9 % respondentů si toto riziko neuvědomovalo (39,6 % se nad tímto problémem nikdy nezamýšlelo, 20,3 % respondentů bylo přesvědčeno, že nasazený respirátor na měření NOT vliv mít nemůže). Závěr: Používání ochranných pomůcek nosu a úst jednoznačně ovlivňuje oftalmologické vyšetření a činí jej obtížnějším. Přestože oftalmologové patří ke skupině ve vysokém riziku pro možný přenos infekce při výkonu svého povolání, často ochranu nosu a úst odkládali ve snaze eliminovat zamlžování okulárů a vyšetřovacích čoček. Informovanost oftalmologů o možném ovlivnění výsledků PP a měření NOT s nasazeným respirátorem byla v našem dotazníkovém šetření malá. Je tedy vhodné o této problematice více diskutovat a lékaře na tato rizika upozornit.
Purpose: The aim of the study was to map the behavior of ophthalmologists regarding protective equipment during the COVID-19 pandemic (coronavirus disease 2019), both during the time of the mandatory restrictive measures and after their relaxation. Another aim was to evaluate the awareness of ophthalmologists in the Czech Republic about the possible impact of nose and mouth protective measures (masks, respirators) on the quality of eye examinations, especially on the results of standard automated perimetry (SAP) and intraocular pressure (IOP) measurement. Materials and Methods: As part of two professional ophthalmological events in the Czech Republic, which took place in 2022, we obtained and evaluated data from the ophthalmologists in attendance using a questionnaire. We evaluated demographic parameters, frequency of use and type of nose and mouth protective equipment and their influence on the quality of ophthalmological examination as well as the awareness of ophthalmologists about their possible influence on the outcome of SAP and IOP measurements. Results: We obtained data from a total of 212 respondents (148 women, 44 men, in 20 cases gender was not stated). In 91.5% of cases, ophthalmologists agreed that the use of respirators and masks makes ophthalmological examination more difficult. The most common problems were eyepiece fogging (85.8%), examination lens fogging (85.8%), and lens fogging when spectacles correction was prescribed (79.2%). The respondents most often combated these problems either by completely removing the respirator (24.1%) or at least by pulling it under the nose (39.2%). At the time when the measures were relaxed, significantly more men did not use any nose and mouth protection at all during ophthalmological examinations (15.8% of men vs. 4.2% of women; p = 0.032). An alarming finding was the fact that 35.6% of respondents did not know whatsoever whether the nurse was performing a perimetry examination on a patient with a respirator/mask or without protective equipment, i.e. they were not aware whatsoever of the possible formation of artifacts. Only 21.2% of respondents were aware of the possible difficulties of measuring IOP while wearing a respirator, while 59.9% of respondents were not aware of this risk (39.6% had never considered this problem, 20.3% of respondents were convinced that a respirator could not have an effect on the measurement of IOP). Conclusion: The use of nose and mouth protective equipment clearly affects the ophthalmological examination and makes it more difficult. Although ophthalmologists belong to a group at high risk for the possible transmission of infection in the performance of their profession, they often removed nose and mouth protection in an effort to eliminate fogging of eyepieces and examination lenses. The awareness of ophthalmologists regarding the possible influence on the results of SAP and IOP measurement by wearing a respirator was low in our questionnaire survey. It is therefore advisable to discuss this issue more widely and warn doctors about these risks.
- MeSH
- Ambulatory Care * statistics & numerical data MeSH
- COVID-19 * psychology MeSH
- Quality of Health Care MeSH
- Humans MeSH
- Protective Devices classification MeSH
- Ophthalmology statistics & numerical data MeSH
- Delivery of Health Care statistics & numerical data MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Clinical Study MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
Se zvyšující se nadějí dožití se zvyšuje prevalence diabetes mellitus (DM). Specifická problematika péče o nemocné seniory vyžaduje v terapii DM ve vyšším věku vytvoření doporučeného postupu, který vznikne na základě mezioborové spolupráce.
As life expectancy increases, the prevalence of DM increases. The specific issue of caring for sick seniors requires the creation of a recommended procedure in DM therapy at an older age, which will be created on the basis of interdisciplinary cooperation.
- MeSH
- Data Analysis MeSH
- Quality of Health Care economics statistics & numerical data MeSH
- Humans MeSH
- Parturition MeSH
- Hospitals, Maternity * economics statistics & numerical data legislation & jurisprudence MeSH
- Delivery of Health Care statistics & numerical data MeSH
- Public Reporting of Healthcare Data MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Newspaper Article MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
Práce přináší kvalifikovaný odhad prevalence atopické dermatitidy v České republice. Vyhledávání zahrnovalo všechny občany, kteří v letech 2010–2021 navštívili lékaře a kterým byla vykázána diagnóza atopické dermatitidy v rámci veřejného zdravotního pojištění v registru NRHZS. Celková prevalence se v daném období pohybovala v rozmezí 2,0–2,2 %, z toho relativní prevalence u dětí kolísala mezi 4,7–5,8 % a relativní prevalence u dospělých byla 1,4–1,5 %. Reálná prevalence bude patrně vyšší, metodicky mohou unikat především osoby s mírnou atopickou dermatitidou, zejména děti. Potenciální příčinou nižších údajů o prevalenci atopické dermatitidy může být též záměna s jinými ekzém- dermatitidami, proto se sledovala i jejich prevalence, ta však byla nízká. Prevalence se zjišťovala též v pěti věkových podskupinách a ukázala nárůst prevalence v dospělosti, kde příčinou bude spíše první manifestace atopické dermatitidy v dospělém věku („adult-onset“) než perzistence z dětství. Podíl závažné atopické dermatitidy v populaci pacientů s atopickou dermatitidou v ČR (10,4 %) odpovídá mezinárodním údajům. Zjištěná malá účast lékařů ostatních odborností mimo dermatologii na péči o pacienty s atopickou dermatitidou bude dána patrně podhlášeností, nicméně je třeba ji prověřit.
This article presents a qualified estimate of the prevalence of atopic dermatitis in Czech Republic. This search included all citizens who visited a physician in 2010–2021 and who were reported with a diagnosis of atopic dermatitis to national registry for health services (NRHZS). The overall prevalence in this period ranged from 2.0–2.2%, of which the relative prevalence in children fluctuated between 4.7–5.8 % and the relative prevalence in adults was 1.4–1.5%. The real prevalence will probably be higher, and methodologically, persons with mild atopic dermatitis, especially children, may be missed. Confusion with other eczema-dermatitis may also be a potential cause of the lower prevalence data for atopic dermatitis, that is why their prevalence was also monitored, but it was low. Prevalence was also followed in five age subgroups and showed an increase in adulthood, where the cause is likely to be the first manifestation of atopic dermatitis in adulthood ('adult-onset') rather than persistence from childhood. The proportion of severe atopic dermatitis in the population of patients with atopic dermatitis in the Czech Republic (10.4%) is in line with international data. The observed low participation of physicians other than dermatologists in the care of patients with atopic dermatitis is probably due to undereporting, but it remains to be investigated.
- MeSH
- Dermatitis, Atopic * epidemiology MeSH
- Humans MeSH
- Delivery of Health Care statistics & numerical data MeSH
- Prevalence MeSH
- Severity of Illness Index MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
- MeSH
- COVID-19 * epidemiology psychology MeSH
- Mental Health statistics & numerical data MeSH
- Evaluation Studies as Topic MeSH
- Distance Counseling methods statistics & numerical data MeSH
- Humans MeSH
- Delivery of Health Care methods statistics & numerical data MeSH
- Surveys and Questionnaires statistics & numerical data MeSH
- Psychosocial Intervention * methods statistics & numerical data MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Toto číslo Zaostřena je věnováno studii Sčítání adiktologických služeb 2020, která se zaměřila na popis sítě adiktologických služeb v České republice a na popis charakteristik služeb, jako je organizační struktura, klientela služeb, nabízené a poskytované intervence, personální a finanční zabezpečení. V úvodu jsou popsány dosud známé informace o síti adiktologických služeb v ČR, dále je představena metodika studie a její výsledky. Souhrn hlavních výsledků je uveden v závěru.
-
- Keywords
- adiktologické služby,
- MeSH
- Health Services Accessibility statistics & numerical data legislation & jurisprudence MeSH
- Humans MeSH
- Substance-Related Disorders * therapy MeSH
- Delivery of Health Care * statistics & numerical data legislation & jurisprudence MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
