Cíl. Experiment zkoumal, zda jsou sociální preference dětí předškolního a mladšího školního věku ovlivněny regionálním dialektem mluvčího a zda mohou být potenciální preference pro lokální/vlastní dialekt tlumeny bohatší jazykovou zkušeností dítěte. Metody. V percepčním online experimentu byla zkoumána dialektově podmíněná volba kamaráda. Každá z 12 experimentálních položek obsahovala dvojici vět, které byly nahrány dvěma různými mluvčími stejného pohlaví: jeden mluvil středočeskou varietou češtiny a druhý mluvil foneticky odlišným moravskoslezským dialektem. Formou nuceného výběru měli participanti v každém pokusu rozhodnout, se kterým ze dvou dětí by si chtěli raději hrát. Data byla sebrána od 81 participantů ve věku 5 až 8 let, kteří si poslechli obě nahrávky a následně se rozhodli, se kterým ze dvou mluvčích by si raději hráli. Výsledky. Smíšený model logistické regrese odhalil významnou interakci věku a lokality participanta (průměrná modelovaná velikost efektu = 16,4 %, SE = 8,1 %, z = 2,031, p = 0,042). Párová srovnání ukázala, že mladší (věk 4 a 5 let) moravskoslezské děti měly silnější preferenci pro svůj lokální dialekt než mladší středočeské děti a okrajově také než starší (věk 6 a 7 let) moravskoslezské děti. Závěry. Výsledky naznačují, že jazykově podmíněné sociální preference mohou být ovlivněny variovaností jazykového prostředí, ve kterém se dítě nachází. Slabší preference pro rodný dialekt u mladších dětí ve Středočeském kraji než v Moravskoslezském kraji mohou být výsledkem variovanějšího jazykového prostředí středočeského regionu (včetně Prahy). Stejně tak může být (okrajově významné) slábnutí preference pro rodný dialekt u starších dětí v rámci Moravskoslezského kraje spjato s nástupem do školy, jež dítěti taktéž poskytuje variovanější jazykové prostředí. Limity. Relativně malý vzorek mladší skupiny moravskoslezských dětí, který ovšem reflektuje demografickou situaci: způsob náboru participantů do experimentu byl pro oba regiony stejný, aby participanti v obou regionech pocházeli ze srovnatelně motivovaných částí populace, což je ke sběru spolehlivých dat prostřednictvím online experimentu klíčové. Autorky navrhují provést navazující výzkum, ideálně v laboratoři, který ověří replikovatelnost výsledků a bude sbírat více podrobných údajů ohledně jazykového a dialektového pozadí dítěte.
Objectives: This study investigated whether preschool and early school age children's friendship choices are modulated by a talker's regional dialect, and whether the potential preference for local/native dialect would be attenuated by a child's more diverse language experience. Methods: An online forced-choice experiment was administered. Each of 12 trials contained a pair of sentences recorded by two different same-sex speakers: one was a speaking the Central Bohemian variety of Czech and the other speaking a phonetically distinct Nothern Moravian-Silesian dialect. Data were collected from a total 81 participants, aged 5 to 8 years from both regions, who, upon listening to both sentences in each trial, indicated which of the two children they would like to play with. Results: A generalized linear mixed-effects model revealed a statistically significant interaction of age and participant location (average estimated effect size = 16.4 %, SE = 8.1 %, z = 2.031, p = .042). Pairwise comparisons showed that younger Moravian-Silesian children had a stronger preference for their own local dialect than younger Central Bohemian children, and marginally also than the older Moravian-Silesian children. Conclusions: The results can be explained by considering that older Moravian-Silesian children have a more diverse language experience (associated with starting school), similarly to Central Bohemian children of any age who have a more diverse language experience due to a greater linguistic variation in their region. Such richer, more varied, language experience might then attenuate children's preferences for their own dialect. Limitations: The recruitment procedures for both regions were kept identical in order to recruit comparably motivated participants' parents, which is crucial to collect comparably reliable data using an online experiment administered by the children's parents. This however resulted in a relatively small sample of the younger group of Moravian-Silesian children. Follow-up research, ideally lab-based, is needed to test the replicability of the present findings and to collect more detailed information on children's language, dialectal, and education background.
Cílem této studie bylo zjistit, jak je silná motivace studentů ke studiu a dokončení vysoké školy a zda se v průběhu studia orientační intenzita motivace mění. Do výběrového souboru bylo zařazeno 713 studentů Fakulty sociálně ekonomické v Ústí nad Labem. Zvolená metoda bylo písemné dotazování. Bylo zjištěno, že valence (důležitost VŠ studia) je vyšší, než expektance (očekávání úspěšného ukončení studia). Zjištěná orientační míra intenzity motivace je 65 %. Pomocí Kruskal-Wallisova testu bylo zjištěno, že v průběhu vysokoškolského studia nedochází mezi jednotlivými ročníky k významným změnám u proměnné valence, ale dochází ke statisticky významným změnám u proměnné expektance. Statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými ročníky byly následně identifikovány i v orientační míře motivace. V závěrečném ročníku studia je intenzita motivace vyšší, než v nižších ročnících studia.
Problem. One of the problems currently appreciated at universities is the low motivation of students, which is reflected in students´ achievements and which can result in early termination. Methods. The objective of the study was to identify how strong student motivation towards studying at university and completing university is and whether the approximate intensity of such motivation changes during the course. A modified version of the Vroom expectancy theory of motivation was used to focus particularly on the valence and expectancy. The selected group comprised 713 students from the UJEP Faculty of Social and Economic were processed using the statistical Statistica SW. The nonparametric Kruskal-Wallis test was used for evaluation since the data did not show normal distribution. Results. More than half of the respondents ranked the importance of university education (valence) very high, i. e., they selected values between 9 and 10 (on a scale of 1 – 10). In the case of expectancy (of successfully finishing the course), the established values were not as high as in the case of the valence. Afterwards, the reference rate of motivation (65 %) was calculated as a product of the valence and expectancy. Using the Kruskal-Wallis test, it was established that there were no significant changes in the valence variable (P value = 0.0737) between individual years of study during the university course but there are statistically significant changes in the expectancy variable (p = 0.0000). The statistically significant differences between individual years were then identified also in the reference rate of motivation. A significant difference was shown particularly between the first and third year of the bachelor’s course and between the fourth and fifth year (i. e., in the followup master’s course). Discussion and evaluation of results. Within the discussion studies were pointed out which also strive to predict achievements in different areas of human activities. Generally, future achievements can be predicted upon working with individual variables, or it is possible to create model motivation profiles and then match the individuals to individual models. Both ways are possible, and each of them has certain advantages as well as limitations. Further facts which can significantly influence the measurement of performance and motivation of individuals should also be taken into consideration. These can be, for example, different socio-cultural conditions of the specific environment or inter-cultural differences between individuals, the personality of the pedagogue and a number of others. Conclusion. It was established that the valence (the value of university course) was very high, regardless of the year of study. As to the expectancy, the established values are not explicitly positive. The reference rate of motivation reached an average value of 65 %. The Kruskal- Wallis test also proved that the established differences between individual years were not statistically significant as far as the valence, but there is already a statistically significant difference as far as the expectancy. Similarly, a statistically significant difference in the reference rate of motivation was proved between individual years. The reference intensity of motivation is higher at the end of the course than in the initial years.
- MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- motivace * MeSH
- neparametrická statistika MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- psychologie MeSH
- studenti psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- studium vysokoškolské * statistika a číselné údaje MeSH
- zpráva o sobě statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
