Cíl studie: Acidolabilní pojednotka (ALS) jako glykoproteinová součást ternárního komplexu IGF-1/IGFBP-3/ALS reguluje bioaktivitu a prodlužuje poločas IGF-1, čímž přispívá k řízení tělesného růstu. Proteinovou složku ALS kóduje gen IGFALS. Zkoumali jsme vliv růstového hormonu (GH) na hladiny ALS a dalších složek ternárního komplexu a možnost identifikovat podle nízkých hladin ALS pacienty s patogenními variantami genu IGFALS. Metody: U 511 dětí s deficitem GH (GHD) a/nebo u dětí s poruchou růstu navazující na malou velikost při narození (SGA-SS) jsme při léčbě GH analyzovali hladiny a vzájemnou korelaci všech tří složek ternárního komplexu. U tří dětí s nízkou hladinou ALS jsme následně sekvenovali gen IGFALS. Vliv podání GH na složky ternárního komplexu jsme studovali u 23 dětí s GHD nebo SGA-SS neurčené etiologie. Výsledky: U 511 dětí s GHD a/nebo SGA-SS na dlouhodobé léčbě GH byla hladina ALS 8750 μg/l (medián; Q1-Q3: 6353–10 963), hladina IGF-1 233 μg/l (Q1-Q3: 147–329), což odpovídalo +1,21 SD (Q1-Q3: -0,11 až +2,45), a hladina IGFBP-3 5660 μg/l (Q1-Q3: 4668–6800), což odpovídalo +3,65 SD (Q1-Q3: +1,81 až +5,97 SD). Hladiny ALS těsně korelovaly s IGF-1 (r = 0,70; p <0,0001) i s IGFBP-3 (r = 0,61; p <0,0001). Sangerova sekvenace IGFALSu dětí s nízkou hladinou ALS (369, 487 a 1490 μg/l) neprokázala patogenní ani jinou variantu genu. U 23 dětí s GHD nebo SGA-SS stoupla po 3–4 měsících podávání GH hladina ALS z 4859 (medián; Q1-Q3: 4176–6240) na 6681 (5413–8332) μg/l (p = 0,0004), hladina IGF-1 z 68 (46–114) na 146 (84–178) μg/l (p <0,0001) a hladina IGFBP-3 z 3390 (2820–4030) na 4700 (3940–5300) μg/l (p <0,0001). Vliv GH na IGF-1 (213 % výchozí hodnoty) je výraznější než na IGFBP-3 (132 %; p <0,0001) a ALS (139 %; p <0,0001). Závěry: Měření hladin ALS není efektivní pro detekci mutací IGFALS. GH zvyšuje hladiny ALS, ale biochemické stanovení ALS má jen nevýznamnou přidanou hodnotu pro diagnostiku a sledování dětí s malým vzrůstem.

Aims: Acid-labile subunit (ALS) as a glycoprotein component of the ternary complex IGF-1/IGFBP-3/ALS co-regulates bioactivity and prolongs half-life of IGF-1 and thus substantially contributes to regulation of statural growth. Protein component of ALS is encoded by IGFALS gene. We studied the impact of growth hormone (GH) on circulating levels of ALS and additional ternary complex components, and the option to identify carriers of pathogenic variants of IGFALS gene according to low ALS levels. Methods: We studied interrelations between ternary complex components in 511 children on GH therapy. Children with low ALS levels underwent IGFALS sequencing. We monitored the effect of GH therapy on the ternary complex in 23 children treated for GH deficiency (GHD) or for short stature after having been born small for gestational age (SGA-SS). Results: In 511 children with GHD and/or SGA-SS on long-term GH therapy ALS level was 8750 μg/l (median; Q1-Q3: 6353–10963), IGF-1 was 233 μg/l (Q1-Q3: 147–329), corresponding to +1.21 SD (Q1-Q3: from -0.11 to +2.45), and IGFBP-3 was 5660 μg/l (Q1-Q3: 4668–6800), corresponding to +3.65 SD (Q1-Q3: from +1.81 to +5.97 SD). ALS is strongly interrelated with IGF-1 (r=0.70; p<0.0001) and with IGFBP-3 (r=0.61; p<0.0001). IGFALS Sanger sequencing in three children with low ALS levels (369, 487 and 1490 μg/l) displayed normal results. In 23 children following 3–4 months of GH therapy, ALS increased from 4859 (median; Q1-Q3: 4176-6240) to 6681 (5413-8332) μg/l (p=0.0004), IGF-1 from 68 (46-114) to 146 (84-178) μg/l (p<0.0001) and IGFBP-3 from 3390 (2820–4030) to 4700 (3940–5300) μg/l (p<0.0001). The impact of GH is more pronounced in IGF-1 (213% increase) compared to IGFBP-3 (132%; p<0.0001) and ALS (139%; p<0.0001). Conclusions: Our results suggest that estimation of ALS levels is ineffective to detect IGFALS gene mutations. Biochemical measurements of ALS do not substantially contribute to diagnostic work-up and to follow-up in short stature children, according to our experience.

• Klíčová slova
• acidolabilní podjednotka,
• MeSH
• dítě MeSH
• faktory ternárních komplexů analýza   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• lidský růstový hormon MeSH
• poruchy růstu * genetika   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

The preparation of specifically iodine-125 (125I)-labeled peptides of high purity and specific activity represents a key tool for the detailed characterization of their binding properties in interaction with their binding partners. Early synthetic methods for the incorporation of iodine faced challenges such as harsh reaction conditions, the use of strong oxidants and low reproducibility. Herein, we review well-established radiolabeling strategies available to incorporate radionuclide into a protein of interest, and our long-term experience with a mild, simple and generally applicable technique of 125I late-stage-labeling of biomolecules using the Pierce iodination reagent for the direct solid-phase oxidation of radioactive iodide. General recommendations, tips, and details of optimized chromatographic conditions to isolate pure, specifically 125I-mono-labeled biomolecules are illustrated on a diverse series of (poly)peptides, ranging up to 7.6 kDa and 67 amino acids (aa). These series include peptides that contain at least one tyrosine or histidine residue, along with those featuring disulfide crosslinking or lipophilic derivatization. This mild and straightforward late-stage-labeling technique is easily applicable to longer and more sensitive proteins, as demonstrated in the cases of the insulin-like growth factor binding protein-3 (IGF-BP-3) (29 kDa and 264 aa) and the acid-labile subunit (ALS) (93 kDa and 578 aa).

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Deoxynivalenol (DON) is an unavoidable contaminant in human food, animal feeds, and agricultural products. Growth retardation in children caused by extensive DON pollution has become a global problem that cannot be ignored. Previous studies have shown that DON causes stunting in children through intestinal dysfunction, insulin-like growth factor-1 (IGF-1) axis disorder and peptide YY (PYY). Galanin-like peptide (GALP) is an important growth regulator, but its role in DON-induced growth retardation is unclear. In this study, we report the important role of GALP during DON-induced growth inhibition in the rat pituitary tumour cell line GH3. DON was found to increase the expression of GALP through hypomethylationin the promoter region of the GALP gene and upregulate the expression of proinflammatory factors, while downregulate the expression of growth hormone (GH). Furthermore, GALP overexpression promoted proinflammatory cytokines, including TNF-α, IL-1β, IL-11 and IL-6, and further reduced cell viability and cell proliferation, while the inhibitory effect of GALP was the opposite. The expression of GALP and insulin like growth factor binding protein acid labile subunit (IGFALS) showed the opposite trend, which was the potential reason for the regulation of cell proliferation by GALP. In addition, GALP has anti-apoptotic effects, which could not eliminate the inflammatory damage of cells, thus aggravating cell growth inhibition. The present findings provide new mechanistic insights into the toxicity of DON-induced growth retardation and suggest a therapeutic potential of GALP in DON-related diseases.

• MeSH
• apoptóza MeSH
• epigeneze genetická účinky léků   MeSH
• galanin genetika   metabolismus   MeSH
• glykoproteiny genetika   metabolismus   MeSH
• hypofýza cytologie   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• nádorové buněčné linie MeSH
• proliferace buněk MeSH
• transportní proteiny genetika   metabolismus   MeSH
• trichotheceny farmakologie   MeSH
• umlčování genů MeSH
• up regulace účinky léků   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• biologie buňky MeSH
• molekulární biologie MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
• NLK Obory
• biologie
• cytologie, klinická cytologie