Q112394733
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Užívání návykových látek a rozvoj tzv. nelátkových závislostí se stalo jedním z nejvýznamnějších témat v kontextu tzv. neinfekčních epidemií současné doby. Zhoršení situace v důsledku pandemie covidu-19 je patrné zejména u mladších věkových skupin pacientů a jejich rodin. Zejména u nich se skokově zvýšila naléhavost vytvořit udržitelný, bezpečný a efektivní národní systém adiktologické prevence, včetně screeningu a krátkých intervencí (tedy doposud opomíjené povinnosti všech zdravotnických pracovníků vyplývající ze zákona č. 65/2017 Sb.). Páteřní část školské a komunitní prevence rizikového chování je dnes podporována národní platformou IPREV, na kterou navazuje postupně vyvíjený screeningový program zahrnující PLDD a jejich sestry. Pro dětské lékaře a všeobecné sestry jsou dostupné první nástroje a vzdělávací programy (postavené především na metodice CRAFFT) a připravován je další nástroj (metodika Assisst), včetně systémové on-line podpory a otevření diskuze o úhradách a jejich prosazení. Zásadní však v tomto kontextu je udržení pohledu na rodinu jako komplexní systém, a to se všemi implikacemi pro zdravotní a sociální služby.
The use of addictive substances and the development of the so-called non-attractive addictions has become one of the most important topics in the context of the so-called non-infectious epidemics of the present time. The deterioration of the situation as a result of the COVID-19 pandemic is especially noticeable among younger age groups of patients and their families. Especially for them, the urgency to create a sustainable, safe and effective national system of addiction prevention, including screening and short interventions (i.e. the hitherto neglected obligations of all healthcare workers resulting from Act No. 65/2017 Coll.) has increased by leaps and bounds. The backbone of school and community risk behavior prevention is today supported by the national IPREV platform, which is followed by a gradually developed screening program ing pediatricians and their nurses. For pediatricians and general nurses, the first tools and educational programs are available (mainly based on the CRAFFT methodology) and another tool (the Assisst methodology) is being prepared, including system online support and the opening of the discussion on reimbursements and their enforcement. However, it is essential in this context to maintain a view of the family as a complex system, with whole implications for health and social services.
BACKGROUND: The role of physicians is crucial in the prevention and treatment of substance use disorders and addiction. The quality of addiction-specific medical education varies, as do postgraduate and continuing medical education programmes in different countries. In order to ensure a high level of quality education, it is necessary to name and define competency-based quality standards that enable physicians to provide the highest quality care to patients. METHODS: The objective of the study will be the identification of quality standards in competency-based postgraduate and continual medical education for physicians in the field of addictions. We will conduct a review of available literature sources, and based on key terms, we will carry out a search in electronic databases PubMed, EBSCO, SCOPUS, Web of Science, in accordance with the PRISMA (Preferred Reporting Items for Systematic Reviews and Meta-Analysis) methodology, and identify articles related to the topic. From the standpoint of relevance, we will review the abstracts and full texts of studies. RESULTS: Review protocol will enable us to summarize available evidence on postgraduate and continuing medical education in addictions using the methodology of a systematic scoping review for the purpose of mapping relevant literature. The results will be published as academic papers and conference presentations. CONCLUSIONS: This systematic review will provide specific insights into the postgraduate and continuing medical education. The findings will inform about the types and frequency of educational processes in addictology within the postgraduate and continuing medical education.
Disharmonický vývoj a narušené vztahy v rodině, spolu s genetickou predispozicí, mohou vyústit v rozvoj duševních onemocnění, včetně závislostí. Užívání návykových látek u lidí s psychotickým onemocněním je až třikrát četnější než u běžné populace. V kazuistice popisuji práci s psychotickým pacientem v období rané dospělosti, kde základním aspektem byla snaha o navázání terapeutického vztahu. Zásadním tématem pro budování vztahu v psychoterapii je nastavování hranic a přiměřených cílů, které musí být pevné, ne však rigidní. V průběhu léčby došlo k rozpadu sociálního prostředí a rodinného systému, což vedlo ke zhoršení stavu pacienta. Zranitelnost, osamělost a nemoc samotná ukazují, že k zajištění léčby pacienta by byl nezbytný dozor, nejlépe další blízké osoby, kterou pacient v současnosti nemá.
Disharmonic development and disturbed family relationships, together with genetic predisposition, can result in the development of mental illness, including addiction. Substance use in people with psychotic illness is up to three times more common than in the general population. In this case study, I describe work with a psychotic patient in early adulthood, where a fundamental aspect was the attempt to establish a therapeutic relationship. The setting of boundaries and appropriate goals, which must be firm but not rigid, is key for building relationships in psychotherapy. During the course of treatment, the patient’s social environment and family system disintegrated, which led to the deterioration of his condition. Vulnerability, loneliness, and the illness itself suggest that supervision, preferably by another person close to him, might be necessary to ensure the effective treatment of the patient. However, he is currently lacking such resources
