Cíle. Ověření některých předpovědí vyplývajících z hypotézy specifických procedurálních výukových obtíží (SPLD) na souboru české populace osob s dyslexií za využití dvou původních úloh navozujících situaci učení ve smyslu postupné proceduralizace znalostí. Výzkumný soubor. Příležitostně vybraný soubor žáků ZŠ/SŠ (ve věku 12-18 let) s dyslexií (n1 = 24, n2 = 25) a bez dyslexie (n1 = 22, n2 = 21) a soubor dospělých (ve věku 19-45 let) s dyslexií (n1 = 13, n2 = 13) a bez dyslexie (n1 = 36, n2 = 37). Hypotéza. Osoby s dyslexií budou ve srovnání s osobami bez dyslexie vykazovat sníženou schopnost proceduralizace znalostí jazykového charakteru. Statistická analýza. Analýza byla prováděna zvlášť pro skupinu žáků druhého stupně ZŠ a žáků SŠ a zvlášť pro skupinu dospělých. Data byla analyzována prostřednictvím permutačního testu a metody bootstraping, vždy s 5000 opakováními. Výsledky. V úloze s umělou gramatikou žáci s dyslexií ve srovnání s žáky bez dyslexie vykazovali v závěrečném testu statisticky významně vyšší míru chybovosti, avšak pracovali srovnatelným tempem; dospělí s dyslexií ve srovnání s dospělými bez dyslexie vykazovali ve stejné úloze srovnatelnou míru chybovosti, avšak pracovali statisticky významně pomalejším tempem. V úloze s upraveným Stroopovým testem účastníci výzkumu vykazovali převážně opačný vzorec vývoje reakčních časů, než který byl očekáván na základě předpokladů vyplývajících z SPLD hypotézy. Omezení studie. Menší výzkumný soubor, který sesbíraná data zatěžuje relativně velkou výběrovou chybou. Příležitostný výběr účastníků výzkumu. Použití nových a výzkumnou nebo klinickou praxí zatím nedostatečně prověřených metod. U probandů s dyslexií nebyl zjišťován přesný profil jejich kognitivních deficitů.

Aim. To validate specific procedural learning difficulties (SPLD) hypothesis on a sample of Czech individuals with dyslexia via two quaziexperimental learning situations which lead to proceduralisation of knowledge. Sample. Adolescents (aged 12–18) with dyslexia (n1 = 24, n2 = 25) and adolescents without dyslexia (n1 = 22, n2 = 21); adults with dyslexia (n1 = 13, n2 = 13) and adults without dyslexia (n1 = 36, n2 = 37). Hypothesis. Individuals with dyslexia will show lower ability to process language-based knowledge within procedural learning system, compared to intact population. Statistical analysis. Data were analysed in two separate groups – 1) adolescents, 2) adults, by permutation test and bootstrapping method with 5,000 repetitions. Results. In the first learning situation (artificial grammar learning), adolescents with dyslexia showed significantly higher number of mistakes while their working speed was similar to the controls. Adults with dyslexia showed a similar number of mistakes as the controls but their working speed was significantly lower. In the second learning situation (a variation of the Stroop test), the participants showed a different pattern of learning from the presumed one. Limitations. A small sample, random choice of respondents, use of new research methods. The individuals with dyslexia were not individually assessed. They were involved into the sample on their results of previous assessments.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• dyslexie * etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• Stroopův test MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

Cíle. Lokální souběžná kriteriální validizace šesti škál Hoganova osobnostního inventáře (HPI), které měří ty osobnostní charakteristiky, které jsou u lidí spojeny s vyšší, nebo naopak nižší pravděpodobností výskytu kontraproduktivního pracovního chování (KPCH). Výzkumný soubor. Kombinace příležitostného a náhodného výběru n = 74 zaměstnanců, tzv. retailerů ze soukromé bankovní instituce na Slovensku; 37 těchto zaměstnanců podle hodnocení zaměstnavatele vykazovalo prvky KPCH a 37 zaměstnanců tento typ chování nevykazovalo. Hypotéza. Skupiny zaměstnanců vykazujících a nevykazujících prvky KPCH se budou systematicky lišit v testových skórech na škálách HPI měřících ty osobnostní charakteristiky, které souvisí s mírou výskytu KPCH. Statistická analýza. K analýze dat byl primárně použit bayesovský odhad rozdílu mezi skupinami (BEST) a bayesovská jednoduchá logistická regrese. Provedeny byly rovněž klasické varianty těchto testů spolu s bodově-biseriální korelační analýzou. Výsledky. U pěti ze šesti sledovaných škál existují v testových skórech v očekávaném směru věrohodné nenulové rozdíly mezi osobami vykazujícími a nevykazujícími prvky KPCH. Napříč těmito škálami se absolutní hodnota síly efektu d v rámci 95% HDI pohybuje od 0,012 do 1,22. Při nárůstu testového skóru na sledovaných škálách o jednu směrodatnou odchylku se snížení, resp. zvýšení šance na výskyt KPCH v rámci 95% HDI pohybuje od -72 % do -3 %, resp. od 11 % do 189 %. Pět ze šesti škál statisticky významně (p < 0,05) koreluje s výskytem KPCH v rozmezí absolutních hodnot rpb od 0,241do 0,360. Omezení studie. Vzhledem k menší velikosti výzkumného souboru je odhad pozorovaných efektů relativně nepřesný. Způsob zjišťování kritéria KPCH mohl snížit míru jeho spolehlivosti. Kritérium KPCH je navíc poměrně široce vymezeno. Způsob výběru výzkumného souboru spolu s nedostupností některých základních demografických údajů o probandech účastnících se výzkumu snižují možnost generalizace výsledků studie i na jiné populace osob.

Objectives. Local concurrent criterion validity study of six selected Hogan Personality Inventory's (HPI) scales that measure those personality characteristics which are associated with higher or lower probability of counterproductive work behavior (CWB). Sample and setting. Combination of convenience and random sample of n = 74 employees (retailers) from one private banking company in Slovakia. 37 employees showed and 37 employees did not show CWB according to evidence available to employer. Hypotheses. Groups of employees showing/notshowing CWB will systematically differ in their test scores on HPI scales measuring personality characteristics associated with the incidence of CWB. Statistical analysis. Bayesian estimation of differences between groups (BEST) and Bayesian simple logistic regression were used as primary statistical tools for data analysis. More traditional NHST alternatives to Bayesian methods were also conducted together with point-biserial correlation analysis. Results.In the case of five out of six selected HPI scales there are credible non-zero differences in test scores between employees not/showing CWB and these differences are in expected direction. Across these scales the absolute value of effect size d within 95% HDI is in the range from .012 to 1.22. With test scores increased by one standard deviation the odds of showing CWB decrease by -72% to -3% or increase by 11% to 189 % within 95% HDI across six selected scales. In the case of five out of six scales there is statistically significant (p < .05) correlation with incidence of CWB with absolute values of point-biserial correlation coefficient ranging from .241 to .360. Study limitation. Given the smaller sample of subjects the estimation of observed effects is relatively imprecise. Method of CWB detection could reduce reliability of CWB criterion. CWB criterion is also fairly widely defined. Used sampling procedure together with inaccessibility of information about some basic demographic characteristics of tested subjects reduces the possibility to generalize findings from the study to other populations.

• MeSH
• hodnocení rizik * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• nesprávné profesionální chování * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• osobnostní dotazník * statistika a číselné údaje   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• výzkum MeSH
• zaměstnanci - disciplína statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

Text seznamuje s relativně nedávno vyslovenou hypotézou specifických procedurálních výukových obtíží (SPLD hypotéza), kterou v souvislosti s objasněním etiologie dyslexie představili R. Nicolson a A. Fawcett. V současné době je realizována kvaziexperimentální výzkumná studie na populaci českých jedinců s dyslexií, která prověřuje platnost uvedené hypotézy. Pro tyto účely byly vytvořeny zcela nové metody sběru dat, které jsou citlivé na užití řeči a jazyka a současně vyžadují proces učení, při němž dochází k přechodu od deklarativního k procedurálnímu systému zpracování informací. Současné výsledky, jež srovnávají výkony jedinců s dyslexií (N = 28) s intaktní populací (N = 47), částečně poukazují na signifikantně obtížnější proceduralizaci informací ve sledované cílové skupině.

Der Text beschreibt die Hypothese der spezifischen prozeduralen Lernschwierigkeiten (SPLD Hypothese), die vor kurzem von R. A. Nicolson und Fawcett als eine neue Erklärung der Ätiologie der Legasthenie formuliert wurde. Eine quasiexperimentale Forschungsstudie, die der Überprüfung der Hypothese SPLD dienen soll, wird zurzeit in der Tschechischen Republik durchgeführt. Zu diesem Zweck wurden zwei neue Forschungsmethoden entwickelt, die beide empfindlich auf Sprachkenntnisse sind und beide eine Verschiebung von deklarativen zum prozeduralen Verfahrenslernsystem benötigen. Aktuelle Ergebnisse, die Leistungen von Personen mit Legasthenie (N = 25) mit intakter Bevölkerung (N = 50) vergleichen, deuten auf eine signifikant kompliziertere Prozeduralisierung in der beobachteten Zielgruppe.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• dyslexie diagnóza   rehabilitace   MeSH
• inteligenční testy MeSH
• jazykové testy MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• poruchy učení diagnóza   klasifikace   rehabilitace   MeSH
• Stroopův test MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Klíčová slova
• lidské zdroje, benchmark, umělé neuronové sítě, Kohonenovy samoorganizující mapy, vizualizace vícerozměrných dat,
• MeSH
• benchmarking metody   využití   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• neuronové sítě MeSH
• osobnostní dotazník MeSH
• výběr pracovníků metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH