Onemocnění covid-19 přineslo změny ve fungování společnosti a mnoho omezení, kromě samotného omezení pohybu obyvatelstva také zavření škol a sportovišť. Prodloužení doby sledování obrazovek mobilů a počítačů v rámci online výuky přispělo společně s omezením sportovního vyžití k sedavému chování. Rovněž stravování doznalo negativních změn. Restrikce vytvořily obezitogenní prostředí, které zhoršilo již tak tristní situaci ve výskytu nadváhy a obezity v dětské populaci. Cílem naší studie bylo zhodnotit následky této situace v populaci českých dětí na základě údajů prevalence nadváhy a obezity. Ve spolupráci s pediatry z celé České republiky jsme získali data 3517 dětí (1759 chlapců a 1758 dívek) ve věku 4,7 až 17,3 roku. Sběr růstových dat z preventivních prohlídek probíhal od dubna do konce června 2021 a zahrnoval i výpis údajů dítěte z jeho 3 předchozích prohlídek. Na tomto základě byl pomocí flexibilního semiparametrického modelu odfiltrován trend obezity z předcovidového období. To umožnilo objektivní pohled na to, jak restrikce spojené s onemocněním covid-19 reálně ovlivnily dětskou populaci. Z našeho modelu vyplývá, že nejvíce byly restrikcemi ovlivněny a skokově zvýšily svou hmotnost děti v peripubertálním věku (tedy mezi 9. a 13. rokem), a to u obou pohlaví. Obecně závažnější byla situace u chlapců, kde došlo i k výrazné změně procentuálního podílu v jednotlivých kategoriích nadměrné hmotnosti. U 9- a 11letých chlapců bylo méně jedinců v kategorii nadváhy než obezity. U chlapců v 9 letech byla prevalence 17,6 % nadváhy oproti 21,5 % obezity, u 11letých to bylo 21,8 % oproti 27,8 %. Z toho z celkového počtu obézních bylo 7,3 %, resp. 4,1 % v kategorii závažné formy. Výrazný nárůst obezity, a zvláště její závažné formy představuje významné negativní ovlivnění současného a pravděpodobně i budoucího života dětí.

The COVID-19 disease brought changes in the functioning of society and many restrictions, apart from restriction of population movement, also the closure of schools and sports facilities. The extension of the time of exposure to mobile and computer screens due to online education contributed, together with the reduction of sports activities, to sedentary behaviour. Diet also underwent negative changes. The restrictions created an obesogenic environment, which worsened the already concerning situation in the prevalence of overweight and obesity in the child population. The aim of our study was to assess the consequences of this situation in the population of Czech children based on data on the prevalence of overweight and obesity. In cooperation with paediatricians from all over the Czech Republic, we obtained data from 3’517 children (1’759 boys and 1’758 girls) between the ages of 4.7 and 17.3 years. The collection of growth data from preventive examinations took place from April to the end of June 2021 and included also data of the child’s from his 3 previous examinations. On this basis, the trend of obesity from the pre-covid period was filtered out using a flexible semi-parameter model. This allowed an objective view of how the restrictions associated with COVID-19 actually affected the child population. Our model shows that children in the peripubertal age (i.e. between the ages of 9 and 13) were most affected by the restrictions and increased their weight in both sexes. In general, the situation was more serious for boys, in which there was also a significant change in the percentage in each category of excessive weight. In 9- and 11-year-old boys, there were fewer individuals in the category of overweight than obesity. The prevalence of 9-year-old boys was 17.6% overweight, compared to 21.5% of boys with obesity, as well as 21.8% compared to 27.8% for 11-year-olds. Of this, 7.3% and 4.1% were in the category of severe obesity. The significant increase in obesity, and especially its severe form, represents a significant negative influence on the present and future life of children.

• MeSH
• COVID-19 MeSH
• dítě MeSH
• fyzikální vyšetření MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• karanténa MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• obezita dětí a dospívajících * epidemiologie   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• preventivní lékařství MeSH
• sedavý životní styl MeSH
• stravovací zvyklosti MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• obezita * komplikace   MeSH
• pánev * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• dopisy MeSH
• komentáře MeSH

Circadian preferences are frequently used as a synonym for chronotype. Both terms are based on different principles and are measured by a variant questionnaire. We focused on circadian preferences, delimited as an individual preference for the timing of various activities, and their relationship to the selected sociodemographic factors. All participants (n = 2068) filled out online questionnaires including MEQ, MCTQ, and sociodemographic information (age, sex, place of residence, marital status, childcare, education, financial security, physical and mental health). Although the concept of chronotype and circadian preference differ, the mutual correlation was high. Our results of the observed variables are similar to other studies. We revealed evening preference is related to a higher probability of living in a big city, having a single life, a higher risk of smoking, worse health status, and worse financial security. We observed a higher social jet lag among them. Our research complies with previous studies, which found that in some areas, people with evening preferences evince worse results. Due to the evening preference, these people are at a disadvantage, and the society's setting for morning operations can lead to a deepening of these differences. We recommend further research, which would focus on the practical application of results to the everyday life of participants to create preventive programs aimed at reducing the negative impact of evening preferences on life.

• MeSH
• cirkadiánní rytmus * MeSH
• jet lag syndrom MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• spánek * MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Apart from influencing the health of the worldwide population, the COVID-19 pandemic changed the day-to-day life of all, including children. A sedentary lifestyle along with the transformation of eating and sleep habits took place in the child population. These changes created a highly obesogenic environment. Our aim was to evaluate the current weight in the child population and identify the real effects of the pandemic. Height and weight data were collected by pediatricians from the pre-COVID-19 and post-COVID-19 periods from 3517 children (1759 boys and 1758 girls) aged 4.71 to 17.33 years. We found a significant rise in the z-score BMI between pediatric visits in the years 2019 and 2021 in both sexes aged 7, 9, 11, and 13 years. Especially alarming were the percentages of (severely) obese boys at the ages of 9 and 11 years, which exceed even the percentages of overweight boys. With the use of statistical modeling, we registered the most dramatic increment at around 12 years of age in both sexes. Based on our research in the Czech Republic, we can confirm the predictions that were given at the beginning of the pandemic that COVID-19-related restrictions worsened the already present problem of obesity and excess weight in children.

• MeSH
• COVID-19 * epidemiologie   MeSH
• dítě MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé MeSH
• nadváha epidemiologie   MeSH
• obezita dětí a dospívajících * epidemiologie   MeSH
• obezita epidemiologie   MeSH
• pandemie MeSH
• prevalence MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH