Adjuvantní radioterapie je velmi častou součástí léčby nemetastatického nádoru prsu. Přestože se jedná o velmi účinnou léčební metodu, může být zatížena mnoha nežádoucími účinky. Ty mohou zvýšit riziko vzniku kardiovaskulárních či plicních nemocí, sekundárních malignit a dle nejnovějších dat mohou také vést k nežádoucí lymfopenii. Protonová radioterapie díky svým jednoznačným dozimetrickým výhodám přináší možnost snížení integrální dávky, dávky na rizikové orgány a současně umožňuje zachovat optimální pokrytí cílového objemu. Tato výhoda stoupá s rostoucí komplexností cílového objemu. Čím je plánovaný objem větší nebo komplikovanější, tím je výhoda protonové terapie významnější. Jedná se zejména o objemy, u kterých je v plánu ozařování vnitřních mamárních uzlin, komplikované či klenuté tvary hrudníku (např. pectus excavatum) nebo bilaterální karcinomy prsu. Tady protonová terapie nabízí unikátní fyzikální možnosti při výborném pokrytí plánovaného cílového objemu a současné ochraně zdravých tkání. V článku uvádíme situace, u kterých je při použití protonové radioterapie v léčbě karcinomu prsu významný dozimetrický benefit a potenciální profit z protonové terapie.

Adjuvant radiotherapy is a frequently used treatment option for non-metastatic breast cancer. Although highly effective, it can be burdened with several negative side-effects that may increase the risk of cardiovascular and pulmonary diseases, secondary malignancies, and according to recent data, may lead to unwanted suppression of the immune system. Proton radiotherapy has unique dosimetric advantages that offer the possibility of reducing the integral dose and unwanted dose to the surrounding organs at risk, while simultaneously allowing for optimal coverage of the treatment volume. This benefit becomes more evident in larger or more complex target volumes. Treatment plans with increased complexity, such as those for bilateral breast cancer, complicated or arched chest shapes (e.g., pectus excavatum), or those involving irradiation of the internal mammary nodes, stand to benefit significantly from proton therapy. In this article, we highlight situations in which proton radiotherapy offers pronounced dosimetric advantages for breast cancer patients.

• MeSH
• dávka záření MeSH
• kardiotoxicita MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * MeSH
• protonová terapie * škodlivé účinky   MeSH
• radiační poranění MeSH
• radioterapie s modulovanou intenzitou MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND: We retrospectively analyzed the 5-year biochemical disease-free survival (bDFS) and occurrence of late toxicity in prostate cancer patients treated with pencil beam scanning (PBS) proton radiotherapy. METHODOLOGY: In the period from January 2013 to June 2018, 853 patients with prostate cancer were treated with an ultra-hypofractionated schedule (36.25 GyE/five fractions). The mean PSA value was 6.7 (0.7-19.7) μg/L. There were 318 (37.3%), 314 (36.8%), and 221 (25.9%) patients at low (LR), favorable intermediate (F-IR), and unfavorable intermediate risk (U-IR), respectively. Neoadjuvant hormonal therapy was administered to 197 (23.1%) patients, and 7 (0.8%) patients had adjuvant hormonal therapy. The whole group of patients reached median follow-up time at 62.7 months, and their mean age was 64.8 (40.0-85.7) years. The bDFS rates and late toxicity profile were evaluated. RESULTS: Median treatment time was 10 (7-38) days. Estimated 5-year bDFS rates were 96.5%, 93.7%, and 91.2% for low-, favorable intermediate-, and unfavorable intermediate-risk groups, respectively. Cumulative late toxicity (CTCAE v4.0) of G2+ was as follows: gastrointestinal (GI)-G2: 9.1%; G3: 0.5%; genitourinary (GU)-G2: 4.3%, and no G3 toxicity was observed. PSA relapse was observed in 58 (6.8%) patients: 16 local, 22 lymph node, 4 bone recurrences, and 10 combined sites of relapse were detected. Throughout the follow-up period, 40 patients (4.7%) died, though none due to prostate cancer. CONCLUSION: Ultra-hypofractionated proton beam radiotherapy is an effective treatment for low- and favorable intermediate-risk prostate cancer, with long-term bDFS rates comparable to other techniques. It is promising for unfavorable intermediate-risk prostate cancer and has acceptable long-term GI and favorable GU toxicity.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH