BACKGROUND: The pathology of primary hemostasis is a common complication of extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) support. Scientific data describing its changes in patients on short-term ECMO support and the ability and speed of the restoration of its functions are limited. AIMS: The aim of this study was to describe the pathology of primary hemostasis induced by short-term ECMO support and its development over time using PFA-200, ROTEM platelet, and von Willebrand factor (vWF) analyses. METHODS: In patients undergoing lung transplantation surgery using intraoperative veno-arterial ECMO support, blood samples were analyzed using the following tests: PFA-200, ROTEM platelet tests, vWF antigen, ristocetin cofactor (RCo), and collagen-binding protein (CB) before, during, and after ECMO support. RESULTS: Blood samples from 32 patients were analyzed. All 3 PFA-200 tests (COL/EPI, COL/ADP, and COL/P2Y) showed significant deterioration during ECMO support with rapid restoration after ECMO cessation (p < 0.05), suggesting an ECMO-induced primary hemostasis disorder. A significant increase of vWF antigen after ECMO cessation (p < 0.05) was found with an increase of RCo and CB levels, although it was not significant (p > 0.05). CONCLUSIONS: Short-term ECMO support induces primary hemostasis pathology. It occurs immediately after initiation but is rapidly restored after ECMO cessation, which is detectable by PFA-200. Despite there being persistent platelet dysfunction after ECMO cessation, as seen with the ROTEM platelet results, the increased levels of vWF antigen might explain the normal results of primary hemostasis detected by PFA-200.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• dospělí MeSH
• hemostáza * fyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace * metody   MeSH
• transplantace plic * MeSH
• von Willebrandův faktor metabolismus   analýza   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

Úvod: Navzdory existenci mnoha doporučených postupů v managementu traumat jsou traumata stále vedoucí příčinou smrti u mladých věkových skupin a mortalita se v České republice za posledních 10 let nesnížila. Nadále není zcela jasně definovaná problematika oběhové stability, indikace podání plné krve, rutinní využití jednotlivých zobrazovacích metod a prioritizace jednotlivých kroků péče. Rozhodli jsme se prostřednictvím dotazníkové studie zmapovat podobu iniciální péče o traumatizované pacienty napříč Českou republikou v rámci 12 traumacenter a najít společnou definici oběhové stability pacienta, která je klíčová pro posloupnost jednotlivých diagnosticko‐terapeutických kroků. Metodika: Vytvořili jsme dotazníkovou multicentrickou studii a oslovili klinická pracoviště všech traumacenter v České republice. Otázky byly zaměřeny na postup při ošetření traumatizovaných pacientů. V květnu 2022 byl dotazník zaslán vedoucím lékařům všech 12 traumacenter v České republice stanovených dle aktuálního Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Na základě odpovědí byly vytvořeny doplňující otázky. Vedoucí lékaři traumacenter odpovídali dle vlastního uvážení a aktuální situace na svém pracovišti. Získané odpovědi jsme zpracovali metodou popisné statistiky. Výsledky: V osmi centrech je vedoucím trauma týmu traumatolog. Nejčastěji (ve čtyřech centrech) tvoří trauma tým šest osob. Plnou krev podává pouze pět pracovišť, ačkoliv si sedm z 12 center myslí, že má indikaci k podávání u traumatizovaných pacientů. Oběhovou stabilitu lze definovat jako systolický tlak nad 80–90 mmHg bez vasopresorické podpory a srdeční frekvenci pod 120/min, hraniční stabilitu jako stav, kdy je k udržení systolického TK nad 80–90 mmHg potřeba vasopresorická podpora a srdeční frekvence je 120–130/min a nestabilitu, kdy ani použití vasopresorů nevede ke stabilnímu udržení systolického tlaku nad 80–90 mmHg a srdeční frekvence je nad 130/min. Osm pracovišť má CT vyšetření jako součást urgentního příjmu a rutinní vyšetření RTG hrudníku, pánve a E‐FAST (Extended Focused Assessment with Sonography in Trauma) provádí pouze tři pracoviště. Všech 12 pracovišť se kloní k využití CT vyšetření u FAST pozitivního oběhově stabilního pacienta a čtyři centra i u hraničně stabilního pacienta ke stanovení definitivní diagnózy. Všechna centra jsou schopna provést hrudní drenáž na urgentním příjmu, 10 center provádí urgentní torakotomii a čtyři centra laparotomii. Pouze tři centra využívají katétr REBOA (Resuscitative Endovascular Balloon Occlusion of the Aorta) na urgentním příjmu. Závěr: Zjistili jsme, že navzdory určité variabilitě v postupu péče o traumata napříč Českou republikou je pojetí oběhové stability, hraniční stability a nestability společné všem traumacentrům. Toho lze využít v další odborné diskuzi směřující k optimalizaci managementu této skupiny pacientů.

Despite the existence of many guidelines in the management of trauma, trauma is still the leading cause of death in young age groups, and mortality has not decreased in the Czech Republic over the past 10 years. The issues of circulatory stability, indications for the administration of whole blood, routine use of imaging methods, and prioritization of individual care steps are still not clearly defined. We decided to use a questionnaire study to map what the initial care of traumatized patients looks like across our country in 12 trauma centers and to define the circulatory stability of the patient, on which the sequence of individual diagnostic and therapeutic steps is built. Methodology: We created a questionnaire-based multicenter study and addressed the clinical workplaces of all trauma centers in the Czech Republic. The questions were focused on the procedure for treating traumatized patients. In May 2022, the questionnaire was sent to the leading physicians of all 12 trauma centers in the Czech Republic, according to the current Bulletin of the Ministry of Health. Additional questions were created based on the answers. The leading physicians of the trauma centers answered at their discretion regarding the current situation at their workplace. We processed the answers obtained using descriptive statistics. Results: In eight centers, the head of the trauma team is a traumatologist. Most often (in four centers), a trauma team comprises six people. Only five centers administer whole blood, although seven of the 12 centers believe it has an indication for administration in traumatized patients. Circulatory stability can be defined as a systolic pressure above 80-90 mmHg without vasopressors and a heart rate below 120/min; borderline stability as a condition where vasopressor support is needed to maintain the systolic blood pressure above 80-90 mmHg, and heart rate is 120-130/min and instability when even the use of vasopressors does not lead to maintain stable systolic pressure above 80-90 mmHg, and heart rate is above 130/min. Eight workplaces have CT scans as part of the emergency department, and routine X-rays of the chest, pelvis, and E-FAST (Extended Focused Assessment with Sonography in Trauma) are performed by only three sites. All 12 centers are inclined to use a CT scan at FAST positive circulatory stable patients, and four centers even in borderline stable patients to establish a definitive diagnosis. All centers can perform chest drainage in the emergency department; ten centers perform emergency thoracotomy, and four centers perform laparotomy. Only three centers use the REBOA (Resuscitative Endovascular Balloon Occlusion of the Aorta) catheter in the emergency room. Conclusion: Despite certain variability in trauma care management across the Czech Republic, the concepts of circulating stability, boundary stability, and instability are common to all trauma centers. These concepts can be used in further professional discussions to optimize the management of this group of patients.

• MeSH
• balónková okluze metody   MeSH
• lidé MeSH
• neodkladná péče o pacienty s traumatem metody   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rány a poranění * terapie   MeSH
• resuscitace metody   MeSH
• traumatologická centra MeSH
• urgentní lékařství * metody   organizace a řízení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Background: Extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) is frequently used during lung transplantation. Unfractionated heparin (UFH) is mainly used as part of ECMO support for anticoagulation. One of the most common perioperative complications is bleeding, which high-dose UFH can aggravate. Methods: We retrospectively analyzed (n = 141) patients who underwent lung transplantation between 2020 and 2022. All subjects (n = 109) underwent central cannulated VA ECMO with successful intraoperative ECMO weaning. Patients on ECMO bridge, postoperative ECMO, heart-lung transplants and transplants without ECMO were excluded. The dose of UFH for the entire surgical procedure, blood loss and consumption of blood derivatives intraoperatively and 48 h after ICU admission were recorded. Surgical revision for postoperative bleeding were analyzed. Thrombotic complications, mortality and long-term survival were evaluated. Results: Lower doses of UFH administered for intraoperative ECMO anticoagulation contribute to a reduction in intraoperative blood derivates consumption and blood loss with no thrombotic complications related to the patient or the ECMO circuit. Lower doses of UFH may lead to a decreased incidence of surgical revision for hemothorax. Conclusion: Lower doses of UFH as part of intraoperative ECMO anticoagulation might reduce the incidence of complications and lead to better postoperative outcomes.

• MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• heparin terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace * škodlivé účinky   MeSH
• pooperační krvácení MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• transplantace plic * metody   MeSH
• trombóza * etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH