BACKGROUND: White-nose syndrome is a disease of hibernating insectivorous bats associated with the fungus Geomyces destructans. It first appeared in North America in 2006, where over a million bats died since then. In Europe, G. destructans was first identified in France in 2009. Its distribution, infection dynamics, and effects on hibernating bats in Europe are largely unknown. METHODOLOGY/PRINCIPAL FINDINGS: We screened hibernacula in the Czech Republic and Slovakia for the presence of the fungus during the winter seasons of 2008/2009 and 2009/2010. In winter 2009/2010, we found infected bats in 76 out of 98 surveyed sites, in which the majority had been previously negative. A photographic record of over 6000 hibernating bats, taken since 1994, revealed bats with fungal growths since 1995; however, the incidence of such bats increased in Myotis myotis from 2% in 2007 to 14% by 2010. Microscopic, cultivation and molecular genetic evaluations confirmed the identity of the recently sampled fungus as G. destructans, and demonstrated its continuous distribution in the studied area. At the end of the hibernation season we recorded pathologic changes in the skin of the affected bats, from which the fungus was isolated. We registered no mass mortality caused by the fungus, and the recorded population decline in the last two years of the most affected species, M. myotis, is within the population trend prediction interval. CONCLUSIONS/SIGNIFICANCE: G. destructans was found to be widespread in the Czech Republic and Slovakia, with an epizootic incidence in bats during the most recent years. Further development of the situation urgently requires a detailed pan-European monitoring scheme.

• MeSH
• Ascomycota klasifikace   genetika   fyziologie   MeSH
• Chiroptera klasifikace   mikrobiologie   MeSH
• dermatomykózy epidemiologie   mikrobiologie   MeSH
• DNA fungální chemie   genetika   MeSH
• druhová specificita MeSH
• hibernace MeSH
• incidence MeSH
• interakce hostitele a patogenu MeSH
• molekulární sekvence - údaje MeSH
• ribozomální DNA chemie   genetika   MeSH
• roční období MeSH
• sekvenční analýza DNA MeSH
• zeměpis MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Slovenská republika MeSH

The oral cavity of vertebrates is generally thought to arise as an ectodermal invagination. Consistent with this, oral teeth are proposed to arise exclusively from ectoderm, contributing to tooth enamel epithelium, and from neural crest derived mesenchyme, contributing to dentin and pulp. Yet in many vertebrate groups, teeth are not restricted only to the oral cavity, but extend posteriorly as pharyngeal teeth that could be derived either directly from the endodermal epithelium, or from the ectodermal epithelium that reached this location through the mouth or through the pharyngeal slits. However, when the oropharyngeal membrane, which forms a sharp ecto/endodermal border, is broken, the fate of these cells is poorly known. Here, using transgenic axolotls with a combination of fate-mapping approaches, we present reliable evidence of oral teeth derived from both the ectoderm and endoderm and, moreover, demonstrate teeth with a mixed ecto/endodermal origin. Despite the enamel epithelia having a different embryonic source, oral teeth in the axolotl display striking developmental uniformities and are otherwise identical. This suggests a dominant role for the neural crest mesenchyme over epithelia in tooth initiation and, from an evolutionary point of view, that an essential factor in teeth evolution was the odontogenic capacity of neural crest cells, regardless of possible 'outside-in' or 'inside-out' influx of the epithelium.

• MeSH
• Ambystoma mexicanum embryologie   MeSH
• ektoderm cytologie   embryologie   MeSH
• endoderm cytologie   embryologie   MeSH
• epitel MeSH
• financování organizované MeSH
• geneticky modifikovaná zvířata MeSH
• morfogeneze MeSH
• zuby cytologie   embryologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH

• MeSH
• Chiroptera genetika   MeSH
• cytochromy b genetika   MeSH
• demografie MeSH
• fylogeneze MeSH
• haplotypy genetika   MeSH
• molekulární evoluce MeSH
• sekvence nukleotidů MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Autor při svém objevování spirituality se seznámil s přírodní moudrostí mexických Huičolů. Poznal jejich obřady a rituály, založené na posvátné konzumaci kaktusu peyotl. Prostřednictvím svého autobiografického vyprávění popisuje huičolský šamanismus a jeho peyotlové obřady, s nimiž se pojí putování do indiánské svaté země Wiricuty, kde posvátný kaktus roste. Huičolové, stejně jako další přírodní etnika, skrze svoje náboženství nalézají cestu k duchovnu, ke svým předkům i k sobě samým. V jejich moudrosti autor vidí velký přínos pro moderního člověka, který zatím stále marně hledá to, co přírodní národy znají - posvátný vztah k silám stvoření. Kniha připomíná dílo C.Castanedy.

• MeSH
• halucinogeny MeSH
• Indiáni Střední Ameriky MeSH
• magie MeSH
• metafyzické vztahy mezi duší a tělem MeSH
• okultismus MeSH
• šamanismus MeSH
• spiritualita MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Okultismus
• NLK Obory
• okultní vědy

Z. Kratochvíl svůj text označuje jako „pokus o sestup na nejistou a bohatou půdu zkušenosti přírody – na půdu přirozené zkušenosti“. V úvodu autor podává etymologický výklad pojmu příroda, respektive přirozenost, a zabývá se jejími jednotlivými aspekty (co vše k celku přirozenosti patří, jakým způsobem ji uchopujeme…). Z. Kratochvíl upozorňuje, že zasutí smyslu pro přirozenost se projevuje poškozením světa – proto je nutné zabývat se světem a jeho pluralitou – jako pozadím jevů a kontextem věcí, jako sounáležitostí horizontů, jako paradigmatem uchopování přirozeností. Avšak existuje i svět přirozený, ne jen jako problém filosofický, ale také jako problém životní. Kratochvíl dále podává výklad kategorií, pomocí kterých svět vnímáme: hmoty, prostoru a času. Další kapitoly Kratochvíl věnuje živé přírodě (ptá se po identitě živého organismu, vztahu života a bytí), evoluci (pokouší se o „zkušenostní popis evolučního dění, rozebírá Darwina a neodarwinistický evolucionismus) a noetické problematice (poznatelnost živého). Hovoří o paradigmatech skutečnosti, přičemž se zaměřuje na novověké paradigma.

• MeSH
• filozofie MeSH
• metafyzika MeSH
• příroda MeSH

• Konspekt
• Filozofické systémy a hlediska
• NLK Obory
• humanitní vědy a umění
• NLK Publikační typ
• studie

Obrazové a fotografické dokumenty doprovázené stručným textem ukazují vývoj živých organismů na Zemi.

• MeSH
• biogeneze organel MeSH
• biologická evoluce MeSH
• biologické jevy MeSH
• vznik druhů (genetika) MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Biologické vědy
• NLK Obory
• biologie