Východiska: Výzkum byl motivován snahou prohloubit současné poznání o názory amerických expertů, kteří na základě svých zkušeností věnovali reorganizaci ošetřovatelské péče v meziválečném Československu větší pozornost než oficiální československé orgány. Cíl: Objasnit úlohu ošetřovatelek Amerického Červeného kříže a expertů Rockefellerovy nadace při implementaci moderních přístupů v ošetřovatelství na české ošetřovatelské škole v Praze v letech 1920–1923. Metody: Práce je založena na retrospektivní analýze periodik a dokumentů Amerického Červeného kříže a Rockefellerovy nadace jako dvou hlavních amerických organizací podílejících se na reorganizaci ošetřovatelské péče v meziválečném Československu. Kromě toho byly využity detailní informace z dobové publikace History of American Red Cross Nursing (New York, 1922), české archivní fondy (Spolek diplomovaných sester, Korespondence Alice Masarykové) a situační zpráva Frances Crowellové o stavu ošetřovatelské péče v Československu z roku 1922. Výstupy: Zaměření na krátký časový úsek let 1920–1923 umožnilo postihnout ve větším detailu a v širších souvislostech obtíže, s nimiž se americké ošetřovatelky při zavádění moderních metod v Československu musely potýkat. Výzkum přispěl k dosavadnímu poznání problematiky ve třech oblastech: 1. Z dat o profesní dráze amerických ošetřovatelek se podařilo doložit, že do Československa přicházely sestry vyškolené v USA, které získaly praktické a organizační zkušenosti v ošetřovatelské službě za první světové války. 2. Hlavním problémem ve výuce byla nutnost změny poměru teorie a praxe ve prospěch praktických předmětů a zvýšení prestiže oboru. Do osnov byly včleněny nové kurzy o výživě invalidů, z bakteriologie, etiky a dějin ošetřovatelství; zcela nově byla prosazována výuka zdravotní a domácí péče o děti vedená odbornou školitelkou. 3. Doporučení amerických ošetřovatelek pro další zkvalitnění výuky a ošetřovatelské péče zahrnovala zřízení speciálního ošetřovatelského odboru při ministerstvu zdravotnictví, který měl legislativně upravit kompetence a postavení sester včetně po- žadavků na jejich vzdělání, evidovat registrované sestry a provádět inspekci veřejných zdravotnických zařízení. Mezi návrhy se rovněž objevuje důraz na rozšíření sítě státních ošetřovatelských škol. Závěry: Výzkum ukázal na šíři problémů, jež bylo třeba v té době řešit. Působení zahraničních ošetřovatelek Amerického Červeného kříže a expertů Rockefellerovy nadace za dané situace je možno označit za svého druhu fenomenální počin, jehož vliv nebyl dosud dostatečně doceněn. Mnohé tehdy řešené problémy (vymezení kompetencí, otázka ošetřovatelských standardů, edukace pacientů) jsou aktuální i dnes.

Background: The research was motivated by the efforts to deepen the present knowledge in the opinions of American experts, who, on the basis of their experience, paid more attention to the reorganization of nursing care than official bodies in inter-war Czechoslovakia. Aim: To clarify the role of Red Cross of America nurses and Rockefeller Foundation experts in the introduction of modern approaches in nursing at Czech nursing school in Prague in the years of 1920–1923. Methods: The study is based on the retrospective analysis of historical documents and periodicals originated from the activities of Red Cross of America and Rockefeller Foundation as two main American organizations being involved in the reorganization of nursing care in inter-war Czechoslovakia, including the American Journal of Nursing from the years of 1920–1923 and the voluminous History of the American Red Cross Nursing (New York, 1922). Ascertained data were compared with those from the Czech archival funds (Spolek diplomovaných sester – Association of Graduate Nurses, Correspondence of Alice Masaryková) and with a detailed situation report on nursing conditions in Czechoslovakia by Frances Crowell from 1922. Outputs: The focus on the short period of 1920–1923 made possible to cover in more detail and in the broader context all difficulties which the American nurses were faced with. The research contributed to the present state of knowledge in three fields: 1. Data on the professional career of American nurses coming to Czechoslovakia evidence that they were trained experts who gained practical and organizational experience in nursing service during the World War I. 2. The main problem in teaching was the need for relation change between theory and practice in favour of practical subjects and for increase in the prestige of nurses. New courses on nutrition for people with disabilities, on bacteriology, ethics and history of nursing were incorporated into the curriculum. Managing children‘s home healthcare was another completely new element in teaching. 3. The recommendation of American nurses for the next improvement of education and nursing care included the proposal to establish a special nursing division at the Ministry of Health which ought to provide for nurses´ authority and status, including requirement for their education, to keep files of registered nurses and to provide public health facilities inspections. Emphasis was also placed on expanding the network of state nursing schools. Conclusions: The research proved a range of problems which had to be solved at that time. The activities of American Red Cross nurses and Rockefeller Foundation experts in adverse conditions can be described as phenomenal feat whose influence has not yet been fully appreciated. Many problems solved at that time, like competence specifications, nursing standards or patient education, are topical even today.

• Klíčová slova
• pražská ošetřovatelská škola, Americký Červený kříž, Rockefellerova nadace,
• MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny ošetřovatelství MeSH
• školy ošetřovatelské MeSH
• studium ošetřovatelství dějiny   metody   organizace a řízení   trendy   MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH

Státní zdravotní ústav v Praze vznikl po skončení první světové války na základě přesvědčení politické reprezentace nového Československa a významných odborníků ve zdravotnictví, že republika potřebuje moderní instituci, která by účinně přispěla k boji s infekcemi a zaváděla nové přístupy v oborech hygieny a sociálního lékařství. Významnou okolností byla ochota Rockefellerovy nadace podílet se na výstavbě ústavu materiálně i koncepčně. Ústav byl slavnostně otevřen 5. listopadu 1925.

The National Institute of Public Health in Prague, Czech Republic, was established after the World War I on the conviction of the political representatives of a new Czechoslovak state and medicial experts, that the Republic needed a modern institution which would effectively contribute to the issue of communicable diseases and apply new approches to public health and social medicine. An important factor was the good will of the Rockefeller Foundation in co-financing the foundation of the institute both materially and in terms of concept. The Institute was inaugurated on the 5th November 1925.

• MeSH
• akademie a ústavy dějiny   MeSH
• veřejné zdravotnictví - praxe dějiny   MeSH
• Geografické názvy
• Československo MeSH

Ilustrovaná brožura na ochranu lidského zdraví, péči o dítě a prevenci prori tuberkulóze a skvrnitému tyfu.

• MeSH
• břišní tyfus prevence a kontrola   MeSH
• péče o dítě MeSH
• tuberkulóza prevence a kontrola   MeSH
• zdravotní výchova MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• zdravotní výchova
• pneumologie a ftizeologie
• infekční lékařství
• NLK Publikační typ
• brožury

Východiska: Výzkum byl motivován snahou prohloubit současné poznání o názory amerických expertů, kteří na základě svých zkušeností věnovali reorganizaci ošetřovatelské péče v meziválečném Československu větší pozornost než oficiální československé orgány. Cíl: Objasnit úlohu ošetřovatelek Amerického Červeného kříže a expertů Rockefellerovy nadace při implementaci moderních přístupů v ošetřovatelství na české ošetřovatelské škole v Praze v letech 1920–1923. Metody: Práce je založena na retrospektivní analýze periodik a dokumentů Amerického Červeného kříže a Rockefellerovy nadace jako dvou hlavních amerických organizací podílejících se na reorganizaci ošetřovatelské péče v meziválečném Československu. Kromě toho byly využity detailní informace z dobové publikace History of American Red Cross Nursing (New York, 1922), české archivní fondy (Spolek diplomovaných sester, Korespondence Alice Masarykové) a situační zpráva Frances Crowellové o stavu ošetřovatelské péče v Československu z roku 1922. Výstupy: Zaměření na krátký časový úsek let 1920–1923 umožnilo postihnout ve větším detailu a v širších souvislostech obtíže, s nimiž se americké ošetřovatelky při zavádění moderních metod v Československu musely potýkat. Výzkum přispěl k dosavadnímu poznání problematiky ve třech oblastech: 1. Z dat o profesní dráze amerických ošetřovatelek se podařilo doložit, že do Československa přicházely sestry vyškolené v USA, které získaly praktické a organizační zkušenosti v ošetřovatelské službě za první světové války. 2. Hlavním problémem ve výuce byla nutnost změny poměru teorie a praxe ve prospěch praktických předmětů a zvýšení prestiže oboru. Do osnov byly včleněny nové kurzy o výživě invalidů, z bakteriologie, etiky a dějin ošetřovatelství; zcela nově byla prosazována výuka zdravotní a domácí péče o děti vedená odbornou školitelkou. 3. Doporučení amerických ošetřovatelek pro další zkvalitnění výuky a ošetřovatelské péče zahrnovala zřízení speciálního ošetřovatelského odboru při ministerstvu zdravotnictví, který měl legislativně upravit kompetence a postavení sester včetně po- žadavků na jejich vzdělání, evidovat registrované sestry a provádět inspekci veřejných zdravotnických zařízení. Mezi návrhy se rovněž objevuje důraz na rozšíření sítě státních ošetřovatelských škol. Závěry: Výzkum ukázal na šíři problémů, jež bylo třeba v té době řešit. Působení zahraničních ošetřovatelek Amerického Červeného kříže a expertů Rockefellerovy nadace za dané situace je možno označit za svého druhu fenomenální počin, jehož vliv nebyl dosud dostatečně doceněn. Mnohé tehdy řešené problémy (vymezení kompetencí, otázka ošetřovatelských standardů, edukace pacientů) jsou aktuální i dnes.

Background: The research was motivated by the efforts to deepen the present knowledge in the opinions of American experts, who, on the basis of their experience, paid more attention to the reorganization of nursing care than official bodies in inter-war Czechoslovakia. Aim: To clarify the role of Red Cross of America nurses and Rockefeller Foundation experts in the introduction of modern approaches in nursing at Czech nursing school in Prague in the years of 1920–1923. Methods: The study is based on the retrospective analysis of historical documents and periodicals originated from the activities of Red Cross of America and Rockefeller Foundation as two main American organizations being involved in the reorganization of nursing care in inter-war Czechoslovakia, including the American Journal of Nursing from the years of 1920–1923 and the voluminous History of the American Red Cross Nursing (New York, 1922). Ascertained data were compared with those from the Czech archival funds (Spolek diplomovaných sester – Association of Graduate Nurses, Correspondence of Alice Masaryková) and with a detailed situation report on nursing conditions in Czechoslovakia by Frances Crowell from 1922. Outputs: The focus on the short period of 1920–1923 made possible to cover in more detail and in the broader context all difficulties which the American nurses were faced with. The research contributed to the present state of knowledge in three fields: 1. Data on the professional career of American nurses coming to Czechoslovakia evidence that they were trained experts who gained practical and organizational experience in nursing service during the World War I. 2. The main problem in teaching was the need for relation change between theory and practice in favour of practical subjects and for increase in the prestige of nurses. New courses on nutrition for people with disabilities, on bacteriology, ethics and history of nursing were incorporated into the curriculum. Managing children‘s home healthcare was another completely new element in teaching. 3. The recommendation of American nurses for the next improvement of education and nursing care included the proposal to establish a special nursing division at the Ministry of Health which ought to provide for nurses ́ authority and status, including requirement for their education, to keep files of registered nurses and to provide public health facilities inspections. Emphasis was also placed on expanding the network of state nursing schools. Conclusions: The research proved a range of problems which had to be solved at that time. The activities of American Red Cross nurses and Rockefeller Foundation experts in adverse conditions can be described as phenomenal feat whose influence has not yet been fully appreciated. Many problems solved at that time, like competence specifications, nursing standards or patient education, are topical even today.

• MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny ošetřovatelství * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• školy ošetřovatelské dějiny   organizace a řízení   MeSH
• studium ošetřovatelství * dějiny   organizace a řízení   MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH

Státní zdravotní ústav v Praze byl slavnostně otevřen před 90 lety, 5. listopadu 1925. Článek připomíná osobnosti, které měly velké zásluhy o jeho vznik a rozvoj v prvních letech. Ladislav Procházka formuloval úvodní představy o velkém centrálním ústavu pro veřejné zdraví a prevenci nemocí a jako ministr zdravotnictví pak významně podpořil realizaci. Alice Masaryková, dcera prvního prezidenta Československa T. G. Masaryka, vyjednala s Rockefellerovou nadací odbornou a finanční pomoc. Selskar Gunn, americký odborník ve veřejném zdravotnictví, poskytl Československu cenné rady a staral se o pracovní kontakty mezi ministerstvem zdravotnictví a Rockefellerovou nadací. Pavel Kučera vypracoval definitivní verzi náplně práce a struktury ústavu a stal se prvním ředitelem. Zastával tuto funkci první tři roky v nejsložitějším období dokončování výstavby a rozvoje činnosti.

The National Institute of Public Health in Prague, Czech Republic, was inaugurated 90 years ago on November 5th, 1925. The article remembers the eminent personalities of the specialists who were instrumental in the foundation and development of the institute in its formative years. Ladislav Procházka formulated the initial concepts of a centralised institute of public health and prevention of disease and as minister of health played a significant role in its realization. Alice Masaryková, daughter of T. G. Masaryk, the first president of Czechoslovakia, negotiated professional and financial assistance from the Rockefeller Foundation. Selskar Gunn, an American public health specialist, provided valuable advice to the Czechoslovak state and mediated contact between the Rockefeller Foundation and Czechoslovak Ministry of Health. Pavel Kučera elaborated a definitive description of the institute's structure and function and became its first director, holding this post for the first three and most complicated years that involved completion of building work and expansion of its professional activities.

• MeSH
• akademie a ústavy * dějiny   MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny lékařství MeSH
• veřejné zdravotnictví * dějiny   MeSH
• významné osobnosti * MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH
• Geografické názvy
• Československo MeSH

• O autorovi
• Procházka, Ladislav Prokop, 1872-1955 Autorita
• Masaryková, Alice G., 1879-1966 Autorita
• Kučera, Pavel Ludvík, 1872-1928 Autorita
• Gunn, Selskar Michael, 1883-1944 Autorita
• Státní zdravotní ústav Republiky Československé Autorita
• Státní zdravotní ústav Autorita

Východiska: Impulzem k realizaci retrospektivní analýzy historických dokumentů byla práce britské autorky Susan McGannové o organizaci mezinárodních ošetřovatelských kurzů v Londýně ve dvacátých a třicátých letech 20. století, jichž se pravidelně účastnily diplomované sestry z Československa. Cíl: Doložit na příkladu zahraničních zkušeností československých diplomovaných sester z let 1920–1938 genezi některých dnešních aktuálních problémů v ošetřovatelství (transformace vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, otázka kompetencí všeobecných sester). Metody: Práce je založena na obsahové analýze článků a drobných zpráv publikovaných na stránkách dvou pro rozvoj ošetřovatelské profese v období první republiky klíčových odborných časopisů. Záměrem bylo projít všech 17 ročníků, tj. 204 čísel Zpráv Československého červeného kříže vydávaných v letech 1920–1936 a 8 ročníků, tj. 96 čísel Československé nemocnice z let 1931–1938. Výsledky: Výzkum prokázal intenzivní zahraniční styky československých diplomovaných sester na několika úrovních (mezinárodní kurzy, konference, jednání mezinárodních ošetřovatelských organizací, působení zahraničních sester v Československu, překlady odborných publikací), jež byly finančně podpořeny Československým červeným křížem, Ligou Červených křížů, Americkým červeným křížem a Rockefellerovou nadací. I když první ošetřovatelská škola v Praze byla původně budována podle zásad uplatňovaných na ošetřovatelské škole ve Vídni a československé sestry udržovaly po celé sledované období osobní i korespondenční styky s kolegyněmi z různých zemí světa, ukázalo se, že klíčová pro získávání nových zkušeností v oblasti ošetřovatelství byla orientace na angloamerické prostředí. Mimořádný význam měly zejména mezinárodní odborné kurzy pořádané na Bedford College a Royal College of Nursing v Londýně. Závěry: Obsahová analýza vybraných návrhů na prosazení změn, jež byly projednávány na mezinárodních ošetřovatelských konferencích v meziválečném období, se ukazuje jako inspirativní i pro současné diskuse o transformaci vzdělávání a vymezení kompetencí všeobecných sester.

Background: e study has been inspired by the paper of Susan McGann who discusses the international courses organized in London in the 1920s and 1930s, in which nurses from Czechoslovakia regularly participated. Aim: Using the experiences of Czechoslovak nurses abroad from 1920–1938, to give evidence of the origins of some topical problems in present nursing (the transformation of education for paramedical staff, the question of nurse competencies). Methods: e paper is based on the content analysis of articles and short reports published in two main Czechoslovak professional journals of the period: Reports of Czechoslovak Red Cross/Zprávy Československého červeného kříže (in total 204 issues from 1920–1936) and Czechoslovak Hospital/Československá nemocnice (in total 96 issues from 1931–1938). Results: Research has proved intensive foreign contacts of Czechoslovak nurses on several levels (international courses, conferences, meetings of the international nursing organizations, activities of foreign nurses in Czechoslovakia, translations of professional publications), supported by the Czechoslovak Red Cross, the League of Red Cross Societies, the American Red Cross and the Rockefeller Foundation. Even when the first nursing school in Prague was established according to principles used at the school in Vienna and even when Czechoslovak nurses kept personal and correspondence contacts with colleagues from different countries of the world during the whole searched period, the orientation to the Anglo-American milieu proved to be crucial for gaining new experience in the field of nursing. Particularly the courses organized at Bedford College and Royal College of Nursing in London were of special importance. Conclusions: e content analysis of proposed changes debated at the international nursing conferences of the inter-war period has proved to be inspiring for present discussions on the transformation of education for paramedical staff and on the question of nurse competencies.

• MeSH
• kontinuální vzdělávání zdravotních sester MeSH
• lidé MeSH
• mezinárodní spolupráce dějiny   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• studium ošetřovatelství MeSH
• zdravotní sestry * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH