Úvod: Výroba a použití rekonvalescentní plazmy (RP) získané od osob, které prodělaly onemocnění COVID-19, se v době pandemie SARS-CoV-2 stala rychle dostupnou léčebnou metodou v řadě zemí, vč. České republiky. V období od dubna 2020 do dubna 2021 bylo v ČR vyrobeno celkem 19 079 transfuzních jednotek (T.U.) RP, z toho 14 197 T.U. bylo vydáno pro cca 7 100 pacientů v 61 nemocnicích. Z celkového počtu 131 000 hospitalizovaných pacientů s COVID-19 za dané období byla RP podána 5,4 % pacientům. Pro zhodnocení účinnosti a bezpečnosti léčby RP onemocnění COVID-19 byla provedena retrospektivní multicentrická studie RESCOVID-19. Materiál a metodika: Primárním cílem studie, do které se zapojilo 6 nemocnic, bylo zhodnocení klinické účinnosti RP v léčbě COVID-19 oproti shodné standardní terapii bez podání RP. Sekundárním cílem bylo zhodnocení vlivu výše hladiny anti-SARS-CoV-2 protilátek (VNP) v RP na přežití a rychlost zotavení. Dále byl zjištěn výskyt a závažnost nežádoucích reakcí spojených s podáním RP. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 1 506 pacientů, z toho 414 (27,3 %) léčených RP a 1 092 (72,7 %) bez této léčby (kontrolní skupina). Výsledky modelu logistické regrese ukázaly odhad střední hodnoty pravděpodobnosti přežití 91,8 % u pacientů skupiny s RP podanou do 3 dnů od počátku příznaků (n = 100), což je podobné jako u kontrolní skupiny s pravděpodobností přežití 91,7 %. Nejhorší výsledky pak byly zjištěny u skupiny pacientů s podanou RP po 3. dnu (n = 313), kdy přežití bylo pouze 82,3 %. Nicméně pacienti s RP aplikovanou do 3. dne se zotavili významně dříve oproti kontrolám i nemocným s RP podanou po 3. dnu. Ve studii nebyl prokázán vliv obsahu anti-SARS-CoV-2 protilátek v RP na přežití (78% přežití při VNP ≤ 320, 78% přežití u VNP ≥ 320). Nežádoucí účinky související s podáním RP byly zaznamenány u 2,17 % pacientů; ve všech případech klinicky málo závažné. Závěr: Výsledky studie prokázaly, že podání RP nemělo příznivý vliv na přežití COVID-19, ale pokud byla podána do 3 dnů od počátku příznaků infekce SARS-CoV-2, alespoň vedla k časnějšímu zotavení. Koncentrace anti-SARS-CoV-2 protilátek v RP neměla vliv na přežití ani na rychlost zotavení z COVID-19.

Introduction: The production and use of convalescent plasma (CP) collected from persons after COVID-19 disease became a rapidly available treatment modality in a number of countries, including the Czech Republic, during the SARS-CoV-2 pandemic. Between April 2020 and April 2021, a total of 19,079 CP units were produced in the Czech Republic, of which 14,197 units were dispensed to approximately 7,100 patients in 61 hospitals. Of the total number of 131,000 hospitalized patients with COVID-19 during the given period, CP was administered to 5.4%. The retrospective multicentre RESCOVID-19 study was conducted to evaluate the eff ectiveness and safety of CP treatment of COVID-19 disease. Material and methods: The primary objective of the study, which involved 6 hospitals, was to evaluate the clinical eff ectiveness of CP in the treatment of COVID-19 compared to standard therapy without the administration of CP. The secondary objective was to evaluate the impact of the level of anti-SARS-CoV-2 antibodies in CP on survival and speed of recovery. The incidence and severity of adverse reactions associated with the administration of CP were also determined. Results: A total of 1,506 patients were enrolled in the study, of which 414 (27.3%) were treated with CP and 1092 (72.7%) were without this treatment (control group). The results of the logistic regression model showed a mean survival probability estimate of 91.8% for patients in the CP group administered within 3 days of symptom onset (N = 100), which is similar to the control group with a survival probability of 91.7%. The worst results were found in the group of patients with CP administered after the 3rd day (N = 313) where survival was only 82.3%. However, patients with CP transfused by the 3rd day recovered signifi cantly earlier compared to controls and patients with CP transfused after the 3rd day. The study did not demonstrate an eff ect of the amount of anti-SARS-CoV-2 antibodies in the CP on survival (78% survival with VNP ≤ 320, 78% survival with VNP ≥ 320). Adverse eff ects related to CP administration were recorded in 2.17% of patients; clinically mild in all cases. Conclusion: The results of the study showed that early application of CP accelerated recovery but had no eff ect on COVID-19 survival. The anti-SARS-CoV-2 antibody concentration in CP had no eff ect on survival and speed of recovery.

• Klíčová slova
• rekonvalescentní plazma, studie RESCOVID-19,
• MeSH
• analýza přežití MeSH
• COVID-19 * krev   terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• komorbidita MeSH
• krevní plazma * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• protilátky virové analýza   krev   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

PURPOSE: Convalescent plasma (CP) collected from people who recovered from COVID-19 became a rapidly available treatment modality in numerous countries, including the Czech Republic. The aims of our study were to evaluate the effectiveness and safety of CP in the treatment of COVID-19. METHODS: This retrospective observational study involved six Czech hospitals. This study enrolled patients with and without CP treatment who were hospitalized between April 2020 and April 2021. Propensity score matching and logistic regression analysis were performed to evaluate the influence of CP administration and its timing on the in-hospital survival of COVID-19 patients. RESULTS: A total of 1,498 patients were enrolled in the study; 406 (27%) were administered CP, and 1,092 (73%) were not treated with CP. The propensity score-matched control group consisted of 1,218 subjects. The survival of patients treated with CP was 79%, while that of patients in the matched control group was 62% (P<0.001). Moreover, the chance of survival was significantly greater when CP was administered within three days after the onset of COVID-19 symptoms than when CP was administered after four or more days (87% vs. 76%, P <0.001). In addition, adverse effects related to CP administration were recorded in only 2% of patients and were considered mild in all patients. CONCLUSIONS: Our study demonstrated that the administration of CP was safe and possibly associated with positive effects that were more pronounced if CP was administered within the first three days after the onset of COVID-19 symptoms.

• MeSH
• COVID-19 * terapie   mortalita   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pasivní imunizace * metody   MeSH
• protilátky virové krev   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• SARS-CoV-2 * imunologie   MeSH
• senioři MeSH
• sérologická léčba covidu-19 * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH