Dôsledný prístup lekára k antikoagulačnej liečbe je zásadným faktorom ovplyvňujúcim úspešnosť primárnej a sekundárnej prevencie ischemickej cievnej mozgovej príhody. V klinickej praxi neurológ rieši otázku antikoagulačnej liečby predovšetkým u pacientov s cievnou mozgovou príhodou, či už došlo k jej vzniku na liečbe antikoagulanciami, alebo vznikla u pacienta bez antikoagulačnej terapie, no diagnostický proces odhalil etiologický faktor vyžadujúci takýto typ liečby. Obzvlášť náročné je rozhodovanie o načasovaní antikoagulačnej liečby po príhode. Dôležitý je aj výber konkrétneho preparátu, jeho dávkovanie a zváženie individuálnych rizikových faktorov.
A consistent approach to anticoagulant therapy is a crucial factor influencing the success of primary and secondary prevention of ischaemic stroke. In clinical practice, neurologists deal with anticoagulant treatment mainly in patients who have experienced a stroke, whether it occurred during anticoagulant therapy or in those without such treatment but an etiological factor requiring anticoagulation was identified during the diagnostic process. Deciding on the timing of anticoagulant therapy after stroke is particularly challenging. Equally important is the choice of a drug, its dosage, and consideration of individual risk factors.
- MeSH
- antikoagulační přemostění klasifikace metody MeSH
- antikoagulancia * farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- dabigatran farmakologie terapeutické užití MeSH
- fibrilace síní diagnóza farmakoterapie MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * diagnóza farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- rivaroxaban farmakologie terapeutické užití MeSH
- warfarin farmakologie terapeutické užití MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
An imbalance in coagulation is associated with cardiovascular events. For prevention and treatment, anticoagulants, currently mainly xabans and gatrans, are used. The purpose of the present study was to provide a head-to-head comparison since there are no studies directly evaluating these novel anticoagulants. An additional aim was to find whether selected anthropological and biochemical factors can affect their anticoagulant properties as they are used in fixed doses. In this cross-sectional study, blood from 50 generally healthy donors was collected, and coagulation responses to dabigatran, argatroban, rivaroxaban, and apixaban, at a concentration of 1 μM, were analyzed. Heparin was used as a positive control. Prothrombin time (PT) expressed as international normalized ratio (INR) and activated partial thromboplastin time (aPTT) were measured and compared. Rivaroxaban was the most active according to PT/INR while argatroban according to aPTT. The ex vivo anticoagulant effect measured by INR correlated inversely with body mass index (BMI) in all four anticoagulants tested. Shortening of aPTT was associated with higher cholesterol and triglyceride levels. No sex-related differences were observed in response to the anticoagulant treatments. As this was an ex vivo study and pharmacokinetic factors were not included, the influence of BMI is of high therapeutic importance.
- MeSH
- antikoagulancia * farmakologie MeSH
- arginin * analogy a deriváty MeSH
- dabigatran farmakologie MeSH
- dospělí MeSH
- hemokoagulace * účinky léků MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- INR MeSH
- kyseliny pipekolové * farmakologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- parciální tromboplastinový čas MeSH
- protrombinový čas MeSH
- průřezové studie MeSH
- pyrazoly farmakologie MeSH
- pyridony farmakologie farmakokinetika MeSH
- rivaroxaban * farmakologie MeSH
- sulfonamidy farmakologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
PURPOSE: We report an analysis of minimal residual/detectable disease (MRD) as a predictor of outcome in previously untreated patients with follicular lymphoma (FL) from the randomized, multicenter GALLIUM (ClinicalTrials.gov identifier: NCT01332968) trial. PATIENTS AND METHODS: Patients received induction with obinutuzumab (G) or rituximab (R) plus bendamustine, or cyclophosphamide, doxorubicin, vincristine, prednisone (CHOP) or cyclophosphamide, vincristine, prednisone (CVP) chemotherapy, followed by maintenance with the same antibody in responders. MRD status was assessed at predefined time points (mid-induction [MI], end of induction [EOI], and at 4-6 monthly intervals during maintenance and follow-up). Patients with evaluable biomarker data at diagnosis were included in the survival analysis. RESULTS: MRD positivity was associated with inferior progression-free survival (PFS) at MI (hazard ratio [HR], 3.03 [95% CI, 2.07 to 4.45]; P < .0001) and EOI (HR, 2.25 [95% CI, 1.53 to 3.32]; P < .0001). MRD response was higher after G- versus R-chemotherapy at MI (94.2% v 88.9%; P = .013) and at EOI (93.1% v 86.7%; P = .0077). Late responders (MI-positive/EOI-negative) had a significantly poorer PFS than early responders (MI-negative/EOI-negative; HR, 3.11 [95% CI, 1.75 to 5.52]; P = .00011). The smallest proportion of MRD positivity was observed in patients receiving bendamustine at MI (4.8% v 16.0% in those receiving CHOP; P < .0001). G appeared to compensate for less effective chemotherapy regimens, with similar MRD response rates observed across the G-chemo groups. During the maintenance period, more patients treated with R than with G were MRD-positive (R-CHOP, 20.7% v G-CHOP, 7.0%; R-CVP, 21.7% v G-CVP, 9.4%). Throughout maintenance, MRD positivity was associated with clinical relapse. CONCLUSION: MRD status can determine outcome after induction and during maintenance, and MRD negativity is a prerequisite for long-term disease control in FL. The higher MRD responses after G- versus R-based treatment confirm more effective tumor cell clearance.
- MeSH
- bendamustin hydrochlorid MeSH
- cyklofosfamid MeSH
- doxorubicin MeSH
- folikulární lymfom * MeSH
- galium * terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- prednison MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie škodlivé účinky MeSH
- reziduální nádor farmakoterapie MeSH
- rituximab MeSH
- vinkristin MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- MeSH
- dabigatran aplikace a dávkování MeSH
- heparin nízkomolekulární aplikace a dávkování MeSH
- intrakraniální krvácení * etiologie MeSH
- intrakraniální trombóza * diagnostické zobrazování farmakoterapie patologie MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- sinus durae matris diagnostické zobrazování patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- dopisy MeSH
- kazuistiky MeSH
OBJECTIVES: To determine whether selected single nucleotide polymorphisms (SNPs) of genes encoding proteins responsible for the activation, transport, or metabolism of dabigatran and apixaban might be associated with a risk of gastrointestinal bleeding in a cohort of adult patients treated with these drugs. No previous study has focused specifically on the association with gastrointestinal bleeding. MATERIALS AND METHODS: Ninety-one patients treated with dabigatran or apixaban were genotyped for selected polymorphisms. The following polymorphisms were studied: ABCB1 gene rs1045642, rs4148738, rs1128503 and rs2032582; CES1 gene rs2244613, rs8192935 and rs2244614; and SULT1A1 gene rs9282861 and SULT1A2 gene rs1136703. Two groups divided by particular drugs and genotypes were compared in terms of the presence (bleeding group) or absence (nonbleeding group) of gastrointestinal bleeding. The genotype distribution was expressed via dominant and recessive models. RESULTS: In patients treated either with dabigatran or with apixaban, no evidence was found to support the association of gastrointestinal bleeding with any genotype for any of the studied SNPs. CONCLUSION: In both dabigatran- and apixaban-treated patients, no associations between the selected polymorphisms and gastrointestinal bleeding risk were found, however the results should be interpreted with caution because of the small cohort size.
- MeSH
- antitrombiny škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- dabigatran * škodlivé účinky MeSH
- dospělí MeSH
- farmakogenetika MeSH
- gastrointestinální krvácení * genetika chemicky indukované MeSH
- genotyp MeSH
- inhibitory faktoru Xa škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- jednonukleotidový polymorfismus * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- P-glykoproteiny MeSH
- pyrazoly * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- pyridony * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- diabetes mellitus diagnóza farmakoterapie MeSH
- hypertenze diagnóza farmakoterapie MeSH
- indapamid aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- komplikace diabetu MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- telmisartan aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Zásahy do pevných lékových forem (např. drcení či vysypávání obsahu tobolek) je v klinické praxi v lůžkových zdravotnických zařízeních častým jevem. Tyto zásahy jsou u některých léčivých přípravků nevhodné a mohou vést k přímému ohrožení pacienta. Ve sdělení jsou uvedeny příklady dvou pacientů, u nichž tyto nevhodné zásahy vedly k výskytu zdravotních komplikací. V diskuzi jsou navržena opatření, která by mohla vést k minimalizaci rizik plynoucích z těchto zásahů do pevných lékových forem.
Interference in solid dosage forms (e.g., crushing or emptying the contents of capsules) is common in clinical practice in inpatient healthcare settings. These interferences are inappropriate for some medicinal products and may lead to direct patient endangerment. Examples of two patients in whom these inappropriate interventions led to health complications are given in this communication. The measures that could lead to minimising the risks arising from these interventions in solid dosage forms are suggested in the discussion.
- MeSH
- aplikace orální MeSH
- dabigatran aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- kyselina valproová aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- lékové formy * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metoprolol aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- off-label použití léčivého přípravku klasifikace MeSH
- poškození pacienta * klasifikace MeSH
- senioři MeSH
- způsoby aplikace léků MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Helicobacter pylori colonizes the human gastric mucosa of more than half of the human population and has a unique lipopolysaccharide (LPS) structure. LPS is the most dominant and suitable pathogen-associated molecular pattern that is detected via pattern recognition receptors. Although the priming effect of H. pylori LPS on reactive oxygen species (ROS) production of PMNs is lower than that of Escherichia coli O111:B4 LPS, LPS released from H. pylori associated with antibiotics eradication therapy may activate PMNs and increase ROS production. In addition, we describe the effects of H. pylori and E. coli O111:B4 LPSs on gene expression and the anti-inflammatory effect of lansoprazole (LPZ) in human polymorphonuclear leukocytes. LPS isolated from H. pylori and E. coli O111:B4 alters toll-like receptor 2 (TLR) and TLR4 expressions similarly. However, LPS from E. coli O111:B4 and H. pylori caused a 1.8-fold and 1.5-fold increase, respectively, in CD14 expression. All LPS subtypes upregulated TNFα and IL6 expression in a concentration-dependent manner. Although E. coli O111:B4 LPS upregulated IL8R mRNA levels, H. pylori LPS did not (≦ 100 ng/mL). Gene expression levels of ITGAM demonstrated no significant change on using both LPSs. These different effects on the gene expression in PMNs may depend on variations in LPS structural modifications related to the acquired immunomodulatory properties of H. pylori LPS. Proton pump inhibitors, i.e., LPZ, are used in combination with antibiotics for the eradication therapy of H. pylori. LPZ and its acid-activated sulphenamide form AG-2000 suppress ROS production of PMNs in a dose-dependent manner. These results suggest that LPZ combination with antibiotics for H. pylori eradication reduces gastric inflammation by suppressing ROS release from PMNs.
- MeSH
- cytokiny metabolismus genetika MeSH
- Escherichia coli účinky léků genetika MeSH
- Helicobacter pylori * účinky léků genetika MeSH
- inhibitory protonové pumpy * farmakologie chemie MeSH
- lanzoprazol * farmakologie chemie MeSH
- lidé MeSH
- lipopolysacharidy * metabolismus farmakologie MeSH
- neutrofily * účinky léků imunologie MeSH
- reaktivní formy kyslíku metabolismus MeSH
- toll-like receptor 4 metabolismus genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Gastric cancer is a leading cause of cancer-related deaths in China. Affecting more than 40% of the world's population, Helicobacter pylori is a major risk factor for gastric cancer. While previous clinical trials indicated that eradication of H. pylori could reduce gastric cancer risk, this remains to be shown using a population-based approach. We conducted a community-based, cluster-randomized, controlled, superiority intervention trial in Linqu County, China, with individuals who tested positive for H. pylori using a 13C-urea breath test randomly assigned to receiving either (1) a 10-day, quadruple anti-H. pylori treatment (comprising 20 mg of omeprazole, 750 mg of tetracycline, 400 mg of metronidazole and 300 mg of bismuth citrate) or (2) symptom alleviation treatment with a single daily dosage of omeprazole and bismuth citrate. H. pylori-negative individuals did not receive any treatment. We examined the incidence of gastric cancer as the primary outcome. A total of 180,284 eligible participants from 980 villages were enrolled over 11.8 years of follow-up, and a total of 1,035 cases of incident gastric cancer were documented. Individuals receiving anti-H. pylori therapy showed a modest reduction in gastric cancer incidence in intention-to-treat analyses (hazard ratio 0.86, 95% confidence interval 0.74-0.99), with a stronger effect observed for those having successful H. pylori eradication (hazard ratio 0.81, 95% confidence interval 0.69-0.96) than for those who failed treatment. Moderate adverse effects were reported in 1,345 participants during the 10-day treatment. We observed no severe intolerable adverse events during either treatment or follow-up. The findings suggest the potential for H. pylori mass screening and eradication as a public health policy for gastric cancer prevention. Chinese Clinical Trial Registry identifier: ChiCTR-TRC-10000979 .
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití aplikace a dávkování MeSH
- dospělí MeSH
- Helicobacter pylori * účinky léků MeSH
- infekce vyvolané Helicobacter pylori * farmakoterapie epidemiologie mikrobiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metronidazol terapeutické užití aplikace a dávkování MeSH
- nádory žaludku * prevence a kontrola epidemiologie mikrobiologie MeSH
- omeprazol * terapeutické užití aplikace a dávkování MeSH
- organokovové sloučeniny terapeutické užití aplikace a dávkování MeSH
- senioři MeSH
- tetracyklin terapeutické užití aplikace a dávkování MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- Geografické názvy
- Čína MeSH
V terénu výrazně molekulárně-geneticky heterogenního nemalobuněčného plicního karcinomu představuje mutace genu BRAF potenciální biomarker pro cílenou protinádorovou léčbu. Cílem studie PHAROS bylo zhodnotit účinnost a bezpečnost kombinované léčby enkorafenibem a binimetinibem u pacientů s metastatickým NSCLC a mutací BRAF V600. Klinická studie dokumentovala četnost léčebných odpovědí dle nezávislého radiologického hodnocení 75 % u nepředléčených pacientů, resp. 46 % u předléčených pacientů, a to s přiměřenou toxicitou.
In non-small cell lung cancer, characterized by molecular-genetic heterogeneity, a mutation in the BRAF gene represents a potential biomarker for targeted antitumour therapy. The aim of the PHAROS study was to evaluate the efficacy and safety of combined treatment with encorafenib and binimetinib in patients with metastatic NSCLC harbouring a the BRAF V600 mutation. The clinical study met its primary objective showing an overall response rate according to the independent radiological review of 75% in treatment-naive and 46% in previously treated patients, with manageable toxicity.
