Publikace se zaměřuje na psychickou deprivaci u dětí, na podmínky, které k ní vedou a na vývoj dítěte. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• dětská psychologie MeSH
• psychosociální deprivace MeSH
• výchova dítěte MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Vývojová psychologie. Individuální psychologie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie

Příručka, která se zaměřuje na metody terapie psychického traumatu u dětí v rámci interakcí s rodiči. Určeno širké veřejnosti; rodičům. Obsahuje i kazuistiky.

• MeSH
• dětská psychologie MeSH
• dítě MeSH
• pomáhající chování MeSH
• psychické trauma psychologie   terapie   MeSH
• psychosociální deprivace MeSH
• výchova dítěte MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• populární práce MeSH
• příručky MeSH

• Konspekt
• Sociální problémy vyžadující podporu a pomoc. Sociální zabezpečení
• NLK Obory
• psychoterapie
• sociologie
• pediatrie

Bolesti zad jsou jednou z nejčastějších příčin, kdy pacienti vyhledávají lékařskou primární i pohotovostní péči. Rizikové faktory s potenciálním vlivem na rozvoj bolesti zad lze obecně rozdělit na faktory individuální (váha, výška, věk, genetická výbava, kouření, celkový zdravotní stav, kondice, fyzická zátěž, anamnéza předchozích bolestí zad), psychosociální (nevhodné vzorce zvládání zátěžových situací, stres, emocionální problémy) a pracovní (nespokojenost v práci, těžká monotónní práce). V diferenciální diagnostice je nutné odlišit přenesené bolesti z kůže a vnitřních orgánů hrudníku, břicha pánve a také postižení degenerativní kloubů končetin, hlavně ramene a kyčle. Bolesti vycházející ze zad dělíme na specifické a nespecifické, které převažují. Důležité je vždy myslet na závažné onemocnění, na které nás upozorní červené praporky. U chronických bolestí je možný vliv psychosociálních faktorů a k jejich odhalení se používají žluté praporky. Součástí konzervativní terapie je fyzioterapie, která se dělí na fyzicky aktivní a neaktivní techniky. Základem je co nejdříve návrat k pohybu a najít individuální cvičební jednotku pro každého jedince a současně při chronických potížích podpořit psychologickou složkou. Důležitá je prevence, předcházení bolestí zad a edukace pacientů při každé návštěvě lékaře.

Back pain remains one of the most common reasons for patients to seek primary and emergency medical care. Risk factors with a potential impact on the development of back pain can generally be divided into individual factors (weight, height, age, genetic predispositions, smoking, general health, fitness, physical activity, history of previous back pain), psychosocial (inappropriate stress management patterns, stress, emotional problems) and work (job dissatisfaction, hard repetitive work). In the differential diagnosis, it is necessary to distinguish the pain transmitted from the skin and internal organs of the chest, pelvic abdomen, and also the degenerative joints disease of the limbs, especially the shoulder and hip. Back pain is divided into specific and dominant non-specific. It is important to always think about a serious illness that the red flags will alert us to. Chronic pain is affected by psychosocial factors and yellow flags are used to detect them. Part of conservative therapy is physiotherapy, divided into active and passive techniques. The goal is to return to movement as soon as possible and find an individual exercise program for each individual and at the same time provide psychological support in case of chronic problems. Prevention of back pain and patient education at every visit to the doctor is important.

• MeSH
• bolesti zad * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• fyzioterapie (techniky) MeSH
• lidé MeSH
• psychosociální deprivace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• arteterapie * metody   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• osamocení MeSH
• psychosociální deprivace MeSH
• psychoterapie * metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• disertace jako téma MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• osamocení MeSH
• psychický stres MeSH
• psychosociální deprivace MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• senioři * psychologie   MeSH
• uspokojení potřeb MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři * psychologie   MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Odhadnout prognózu u mladistvých delikventů je nesnadné, vývojové paradigma ve zkoumání delikvence však může být v tomto směru užitečné. Tento náhled na delikvenci podrobně zpracovala Terrie Moffitt. Díky její práci, která je v českém prostředí relativně málo známá, dokážeme rozlišit dvě stěžejní skupiny delikventů – delikventy se začátkem v adolescenci, kteří mají relativně dobrou prognózu, a perzistentní delikventy se začátky v raném dětství, kde je prognóza málo příznivá a odpověď na léčbu slabá. Další autoři, např. J. P. Frick, svými výzkumy pomohli rozlišit i další podskupiny perzistentních delikventů, z nichž nejhorší prognózu mají ti s chladnými bez-emočními rysy. Text nabízí představení teorie vývojové taxonomie T. Moffitt, zasazuje ji do kontextu vědeckého poznání v této oblasti a jmenuje některé další, navazující výzkumy.

Assessment of prognosis by adolescent delinquents can be difficult. Although, the developmental paradigm when researching delinquency can be very helpful. This view has been elaborately described by Terrie Moffitt. Thanks to her research, which is still quite unfamiliar in Czech area, we can distinguish two major groups within delinquents - those who started with delinquency in adolescence and have quite a good prognosis and so called life-course persistent delinquents, who started in nearly childhood and have a unfavourable prognosis and poor treatment response. Next authors, such as J. P. Frick, helped to distinguish other subtypes of persistent delinquents by their studies. The worse prognosis is connected with group of delinquents with callous emotional traits. This article offers an insight into development taxonomy theory by T. Moffitt and place it into the context of scientific knowledge in this area, and point out some important, consequential studies

• MeSH
• dítě MeSH
• duševní poruchy MeSH
• kriminální chování * MeSH
• kriminologie * klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• poruchy osobnosti MeSH
• poruchy sociálního chování klasifikace   MeSH
• psychosociální deprivace MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH

Publikace přináší příběhy založené na skutečných případech vražd a zabývá se vlivem nedostatečné komunikace mezi lidmi. Určeno odborné i široké veřejnosti.

• MeSH
• forenzní psychologie MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• komunikace MeSH
• oběti zločinu MeSH
• psychosociální deprivace MeSH
• vražda MeSH
• zločinci MeSH
• Publikační typ
• osobní vyprávění MeSH
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Kriminologie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie
• soudní lékařství
• NLK Publikační typ
• příběhy

Autobiografické vzpomínky a úvahy, ve kterých se autor zabývá psychologií lidí v koncentračních táborech. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• 2. světová válka MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• davové chování MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• fašismus MeSH
• holocaust MeSH
• koncentrační tábory MeSH
• machiavellismus MeSH
• násilí MeSH
• psychické trauma MeSH
• psychoanalytická teorie MeSH
• psychosociální deprivace MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• Publikační typ
• autobiografie MeSH
• Geografické názvy
• Německo MeSH
• Spojené státy americké MeSH

• Konspekt
• Psychologie
• Biografie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie

• O autorovi
• Bettelheim, Bruno, 1903-1990 Autorita

Zhoršenie psychosociálneho fungovania je jedným zo základných znakov schizofrénie vyskytujúci sa takmer u všetkých pacientov. Cieľom štúdie je analýza prediktorov funkčnosti u pacientov so schizofréniou. Predpokladali sme, že neurokognícia a funkčná kapacita budú predikovať úroveň každodenného fungovania. Do výskumu bolo zaradených 52 pacientov s ochorením z okruhu schizofrénneho spektra a 35 zdravých kontrol. Na zhodnotenie funkčnosti sme použili Škálu osobnej a sociálnej výkonnosti (PSP). Funkčná kapacita pacientov bola hodnotená prostredníctvom škály UPSA-B. Na posúdenie aktuálnej miery psychopatológie sme použili škálu CGI-SCH. Neurokognitívny deficit sme merali pomocou verzie Wisconsinského testu triedenia kariet, Verbálnej fluencie, Testu cesty a Zoraďovania čísel a písmen. Zistili sme, že miera neurokognitívneho deficitu predikuje potenciál vykonávať každodenné činnosti. Funkčná kapacita súvisí s celkovou závažnosťou ochorenia, predovšetkým s negatívnymi a kognitívnymi symptómami. Funkčná kapacita predikuje každodenné fungovanie lepšie ako neurokognícia a významne súvisí s každou meranou doménou funkčnosti.

Deficits in psychosocial functioning constitute core symptom of schizophrenia which is present in almost all patients. The aim of the study is to analyse predictors of functional outcome in schizophrenia. We hypothesized that severity of cognitive deficits and lower functional capacity will predict everyday functioning in patients with schizophrenia. Our research sample consisted of 52 patients with schizophrenia spectrum disorders and 35 healthy controls. Functional outcomes were assessed by Personal and social performance scale (PSP). Functional capacity was measured by UPSA-B. Actual psychopathology was assessed with CGI-SCH scale. Neurocognitive deficit was measured with version of Wisconsin Card Sorting Test, Verbal Fluency, Trailmaking Test and Letter-Number Sequencing. We found that neurocognitive deficit predicted a functional capacity in patients with schizophrenia. Functional capacity was associated with general severity of illness, particularly to negative and cognitive symptoms. Our results confirmed that patients with chronic course have significantly lower level of functioning in real-world conditions. Functional capacity predicts everyday functioning more consistently than neurocognition and it is significantly correlated to different domains of functional outcome.

• Klíčová slova
• funkční kapacita,
• MeSH
• kognitivní dysfunkce MeSH
• lidé MeSH
• psychosociální deprivace MeSH
• schizofrenie * diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

Ve studii je konceptualizována vývojová traumatická porucha jako důsledek komplexního interpersonálního traumatu vznikajícího v dětství a adolescenci. K porozumění traumatické zkušenosti v dětství přispívá pojetí polyviktimizace, polytraumatizace a především symptomové komplexity, které adekvátněji než diagnóza PTSP zachycují pervazivní důsledky traumatické události pro vývoj osobnosti dítěte a adolescenta. Narušení fungování osobnosti týkající se emoční a kognitivní seberegulace, vnímání sebe a druhých, vztahů s druhými, somatického zdraví apod. je podrobně analyzováno. Vývojová traumatická porucha je vymezena jako zkušenost mnohočetných, kumulativních, chronických a prolongovaných vývojově nepříznivých traumatických událostí odehrávajících se po určité delší časové období ve specifických interpersonálních vztazích a kontextech (např. sexuální zneužívání, fyzické týrání, domácí násilí) na začátku života (dětství a adolescence).

Developmental trauma disorder as a consequence of a complex interpersonal trauma originating in childhood and adolescence is conceptualized. Concepts such as polyvictmization, polytraumatization and mainly symptom complexity contribute to understanding of traumatic experience in childhood better than Post-traumatic Stress Disorder (PTSD). They more adequately describe pervasive sequels of traumatic events to personality development in childhood and adolescence. Disturbance in personality functioning relating to affective and cognitive self-regulation, self and other perception, relationships with other, somatic health, etc. is analyzed in details. Development trauma disorder (DTD) is defined as an experience of one or more forms of multiple, cumulative, chronic and prolonged developmentally adverse traumatic events in a specific interpersonal relationships and contexts (e.g. sexual abuse, physical maltreatment, domestic violence) at the beginning of life (i.e. in childhood and in adolescence).

• MeSH
• dítě MeSH
• emocionální zneužívání MeSH
• emoční regulace MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nepříznivé zkušenosti z dětství MeSH
• oběti zločinu MeSH
• psychosociální deprivace MeSH
• rozvoj osobnosti MeSH
• stresové poruchy vyvolané traumatem * diagnóza   klasifikace   MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• zneužívané dítě * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH