Postižení ledvin v rámci Light Chain Depositon Disease (LCDD) je velmi vzácně diagnostikovanou jednotkou. Popisuje- me případ, kdy tato diagnóza byla morfologicky stanovena až v biopsii transplantované ledviny a retrospektivně byla dohledána i v předchozí biopsii ledvin, kde však změny nebyly správně klasifikovány. Biopsie transplantované ledviny byla provedena pro postupně se horšící funkce štěpu. Následné vyšetření, cílené na monoklonální gamapatii, prokázalo zvýšenou sérovou koncentraci volných lehkých řetězců kappa (free light chain – FLC) s maximální hodnotou FLC kappa 226 mg/l a FLC lambda jen 6 mg/l. Poměr FLC kappa / FLC lambda byl jasně patologický, 37 (normalní rozmezí 0,26–1,65). Imunofixační elektroforéza séra a moče byla opakovaně negativní. Cytologické vyšetření kostní dřeně popsalo 8 % patolo- gických plazmatických buněk. Flow-cytometrické vyšetření kostní dřeně prokázalo 0,7 % plazmocytů ze všech jaderných buněk kostní dřeně. Tyto plazmocyty byly ve 100 % klonální, abnormálního fenotypu kappa+. Diagnóza byla uzavřena jako nemaligní gamapatie typu „monoklonální gamapatie renálního významu“ s poškozením ledvin v morfologické formě odpovídající LCDD. Pro léčbu byla zvolena kombinace daratumumabu, bortezomibu, cyklofosfamidu a dexametazonu. Současně pacientka dostávala imunosupresivní léčbu nutnou k zachování funkce transplantované ledviny. Sérová hladina volných lehkých řetězců kappa v průběhu prvních dvou měsíců léčby poklesla pod dolní hranici normy. LCDD je jednou z mnoha forem poškození ledvin, k němuž může dojít při nemaligních gamapatiích. Proto by vyšetření FLC mělo být provedeno vždy v rámci diferenciální diagnostiky každého renálního selhání. Pro poškození ledvin mono- klonálním imunoglobulinem byla akceptována klasifikace vytvořená mezinárodní skupinou The International Kidney and Monoclonal Gammopathy Research Group. Morfology, hodnoticí biopsie ledvin, je vhodné informovat o případné přítomnosti patologické koncentrace FLC anebo M-Ig, aby

Light Chain Deposition Disease (LCDD) is a very rarely diagnosed condition affecting the kidneys. We describe a case where this diagnosis was morphologically confirmed in a biopsy of a transplanted kidney, and retrospectively identified in a previous kidney biopsy where the changes were not correctly classified. The biopsy of the transplanted kidney was performed due to worsening graft function. Subsequent testing focused on monoclonal gammopathy, revealing elevated serum concentrations of free kappa light chains (FLC) with a maximum FLC kappa value of 226 mg/l and FLC lambda at only 6 mg/l. The FLC kappa / FLC lambda ratio was clearly pathological at 37 (normal range 0.26-1.65). Serum and urine immunofixation electrophoresis were repeatedly negative. Bone marrow cytology described 8% pathological plasma cells, and flow cytometry demonstrated 0.7% plasma cells among all nuclear bone marrow cells. These plasma cells were 100% clonal, of the abnormal kappa + phenotype. The diagnosis was thus concluded as a non-malignant gammopathy of the type "monoclonal gammopathy of clinical significance" with renal damage in a morphological form corresponding to LCDD. A combination of daratumumab, bortezomib, cyclophosphamide and dexamethasone was chosen for treatment LCDD. Free light kappa chains decreased below the lower limit of the norm during the first two months of anti-CD38 therapy. LCDD is one of the many forms of kidney damage that can occur in non-malignant gammopathies. Therefore, FLC testing should always be performed as part of the differential diagnosis of renal failure. For kidney damage by monoclonal immunoglobulin, a classification created by The International Kidney and Monoclonal Gammopathy Research Group was accepted. It is advisable to inform the evaluating morphologists of the possible presence of pathological concentrations of FLC and/or M-Ig so that they can focus the diagnosis in this direction, otherwise these rare forms of kidney injury may remain unrecognized.

• Klíčová slova
• daratumumab,
• MeSH
• bortezomib aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• dexamethason aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lehké řetězce imunoglobulinů krev   MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• paraproteinemie diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• primární amyloidóza * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• renální insuficience etiologie   MeSH
• senioři MeSH
• transplantace ledvin MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• adenin * analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• chemorezistence * MeSH
• chronická lymfatická leukemie * farmakoterapie   MeSH
• inhibitory proteinkinas * terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• piperidiny * terapeutické užití   MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• pyraziny terapeutické užití   MeSH
• pyrazoly * terapeutické užití   MeSH
• pyrimidiny * terapeutické užití   MeSH
• thiazoly terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Daratumumab, a monoclonal antibody targeting CD38, has been approved for use with standard myeloma regimens. An evaluation of subcutaneous daratumumab combined with bortezomib, lenalidomide, and dexamethasone (VRd) for the treatment of transplantation-eligible patients with newly diagnosed multiple myeloma is needed. METHODS: In this phase 3 trial, we randomly assigned 709 transplantation-eligible patients with newly diagnosed multiple myeloma to receive either subcutaneous daratumumab combined with VRd induction and consolidation therapy and with lenalidomide maintenance therapy (D-VRd group) or VRd induction and consolidation therapy and lenalidomide maintenance therapy alone (VRd group). The primary end point was progression-free survival. Key secondary end points were a complete response or better and minimal residual disease (MRD)-negative status. RESULTS: At a median follow-up of 47.5 months, the risk of disease progression or death in the D-VRd group was lower than the risk in the VRd group. The estimated percentage of patients with progression-free survival at 48 months was 84.3% in the D-VRd group and 67.7% in the VRd group (hazard ratio for disease progression or death, 0.42; 95% confidence interval, 0.30 to 0.59; P<0.001); the P value crossed the prespecified stopping boundary (P = 0.0126). The percentage of patients with a complete response or better was higher in the D-VRd group than in the VRd group (87.9% vs. 70.1%, P<0.001), as was the percentage of patients with MRD-negative status (75.2% vs. 47.5%, P<0.001). Death occurred in 34 patients in the D-VRd group and 44 patients in the VRd group. Grade 3 or 4 adverse events occurred in most patients in both groups; the most common were neutropenia (62.1% with D-VRd and 51.0% with VRd) and thrombocytopenia (29.1% and 17.3%, respectively). Serious adverse events occurred in 57.0% of the patients in the D-VRd group and 49.3% of those in the VRd group. CONCLUSIONS: The addition of subcutaneous daratumumab to VRd induction and consolidation therapy and to lenalidomide maintenance therapy conferred a significant benefit with respect to progression-free survival among transplantation-eligible patients with newly diagnosed multiple myeloma. (Funded by the European Myeloma Network in collaboration with Janssen Research and Development; PERSEUS ClinicalTrials.gov number, NCT03710603; EudraCT number, 2018-002992-16.).

• MeSH
• bortezomib aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• dexamethason aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• lenalidomid aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom * farmakoterapie   MeSH
• monoklonální protilátky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze III MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

WHAT IS THIS SUMMARY ABOUT?: This summary describes the first analysis of the PERSEUS study, which looked at adults with multiple myeloma that had never been treated before, also called newly diagnosed multiple myeloma. Multiple myeloma is a type of cancer in the blood, specifically in plasma cells within the soft, spongy tissue in the center of most bones, called the bone marrow. Researchers wanted to see if adding daratumumab (D) to a standard treatment of three other medicines called VRd, which stands for bortezomib (V), lenalidomide (R), and dexamethasone (d), could stop the multiple myeloma from getting worse and help participants live longer without multiple myeloma.Half of the participants were assigned to the treatment plan with daratumumab; they received D-VRd during initial treatment phases (induction and consolidation), followed by daratumumab as well as lenalidomide (D-R) in the maintenance phase. The other half of participants received treatment without daratumumab; they received VRd induction and consolidation followed by lenalidomide alone (R) maintenance. In addition, all participants were able to receive an autologous stem cell transplant, a procedure used to further help reduce multiple myeloma. WHAT WERE THE RESULTS?: At the time of this analysis of PERSEUS, about 4 years after participants started the study, participants who received D-VRd treatment followed by D-R maintenance had a better response to treatment (as measured by specific markers of multiple myeloma) and were more likely to be alive and free from their multiple myeloma getting worse in comparison to participants who received VRd followed by R maintenance. Side effects (unwanted or undesirable effects of treatment) in both treatment groups were in line with the known side effects of daratumumab and VRd. WHAT DO THE RESULTS MEAN?: The results of the PERSEUS study showed that including daratumumab in D-VRd induction/consolidation and D-R maintenance was better for treating multiple myeloma than the current standard VRd treatment followed by R maintenance alone in adults with a new diagnosis of multiple myeloma who were also able to receive an autologous stem cell transplant. Of importance, there were no unexpected side effects in either group.Clinical Trial Registration: NCT02874742 (GRIFFIN) (ClinicalTrials.gov).

• MeSH
• bortezomib * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• dexamethason * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• klinické zkoušky, fáze II jako téma MeSH
• lenalidomid * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom * farmakoterapie   diagnóza   MeSH
• monoklonální protilátky * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie * terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• informační letáky pro pacienty MeSH

BACKGROUND: Resistance to chemotherapy is a major problem in the treatment of patients with triple-negative breast cancer (TNBC). Preclinical data suggest that TNBC is dependent on proteasomes; however, clinical observations indicate that the efficacy of proteasome inhibitors in TNBC may be limited, suggesting the need for combination therapies. METHODS: We compared bortezomib and carfilzomib and their combinations with nelfinavir and lopinavir in TNBC cell lines and primary cells with regard to their cytotoxic activity, functional proteasome inhibition, and induction of the unfolded protein response (UPR). Furthermore, we evaluated the involvement of sXBP1, ABCB1, and ABCG2 in the cytotoxic activity of drug combinations. RESULTS: Carfilzomib, via proteasome β5 + β2 inhibition, is more cytotoxic in TNBC than bortezomib, which inhibits β5 + β1 proteasome subunits. The cytotoxicity of carfilzomib was significantly potentiated by nelfinavir or lopinavir. Carfilzomib with lopinavir induced endoplasmic reticulum stress and pro-apoptotic UPR through the accumulation of excess proteasomal substrate protein in TNBC in vitro. Moreover, lopinavir increased the intracellular availability of carfilzomib by inhibiting carfilzomib export from cells that express high levels and activity of ABCB1, but not ABCG2. CONCLUSION: Proteasome inhibition by carfilzomib combined with nelfinavir/lopinavir represents a potential treatment option for TNBC, warranting further investigation.

• MeSH
• ABC transportér z rodiny G, člen 2 * metabolismus   antagonisté a inhibitory   MeSH
• apoptóza účinky léků   MeSH
• bortezomib * farmakologie   MeSH
• inhibitory HIV-proteasy * farmakologie   MeSH
• inhibitory proteasomu farmakologie   MeSH
• lidé MeSH
• Lopinavir * farmakologie   MeSH
• nádorové buněčné linie MeSH
• nádorové proteiny antagonisté a inhibitory   metabolismus   MeSH
• nelfinavir * farmakologie   MeSH
• oligopeptidy * farmakologie   MeSH
• P-glykoproteiny metabolismus   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie farmakologie   MeSH
• signální dráha UPR * účinky léků   MeSH
• stres endoplazmatického retikula účinky léků   MeSH
• synergismus léků * MeSH
• triple-negativní karcinom prsu * farmakoterapie   patologie   MeSH
• XBP1 metabolismus   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Klíčová slova
• daratumumab,
• MeSH
• autoimunitní hemolytická anemie * farmakoterapie   MeSH
• bortezomib aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod a cíl: Předkládaná kazuistika dokumentuje průběh diagnostiky a léčby neoplazie plazmatických buněk dolní čelisti 79leté pacientky. Cílem je upozornit na možnost manifestace plazmocytomů v diferenciální diagnostice lézí čelistních kostí a zároveň zdůraznit důležitost mezioborové spolupráce, v tomto případě dentoalveolárního/maxilofaciálního chirurga a hematoonkologa. Popis případu: Pacientka byla na našem pracovišti poprvé vyšetřena v listopadu 2023 na žádost praktického zubního lékaře z důvodu opakujících se obtíží po extrakci stálého dolního druhého moláru vpravo (zub č. 47), která byla provedena o dva měsíce dříve. Pacientka byla v roce 2021 operována pro karcinom vaječníků, netrpěla diabetem, krvácivými projevy, dušností ani jinými chorobami. Neužívala léky ovlivňující kostní metabolismus. Na základě klinického obrazu, délky trvání příznaků, OPG zobrazujícího neostře ohraničené projasnění těla mandibuly v oblasti chybějících zubů a laboratorního vyšetření byla stanovena pracovní diagnóza osteomyelitida těla dolní čelisti vpravo. Neprodleně byla zahájena empirická léčba perorálními širokospektrými antibiotiky penicilinové řady, která přinesla klinické zlepšení. CBCT zhotovené dva dny po prvním vyšetření odhalilo nejasně ohraničené osteolytické ložisko způsobující resorpci lingvální stěny těla mandibuly dosahující spodní hrany dolní čelisti v oblasti molárů vpravo dole. Tento rentgenologický nález vedl k podezření na zhoubný novotvar dolní čelisti. Následné vyšetření pomocí CT s kontrastní látkou potvrdilo infiltraci měkkých tkání a výše popsaný charakter osteolytické léze. Na základě těchto nálezů byla indikována a provedena diagnostická biopsie části patologické tkáně, která odhalila plazmocytární neoplazii. V diferenciální diagnostice bylo nutné rozlišit, zda se jedná o solitární kostní plazmocytom s extraoseální propagací, nebo infiltraci mnohočetným myelomem. Pacientka byla odeslána na hematologické vyšetření na specializované pracoviště, kde byla definitivně stanovena diagnóza mnohočetného myelomu. Zde byla pacientka léčena trojkombinací bortezomidu, lenalidomidu a dexametazonu. Již první cyklus této léčby vedl k úplné regresi intraorální léze a zhojení extrakční rány v místě zubu 47. Závěr: Tato kazuistika upozorňuje na méně častý, avšak možný výskyt plazmocytomů v dutině ústní a zdůrazňuje důležitost mezioborové spolupráce.

Introduction and aim: The presented case study documents the course of diagnosis and treatment of plasma cell neoplasia of the lower jaw in a 79-years-old female patient. The aim is to highlight the possibility of plasmacytoma manifestation in the differential diagnosis of jawbone lesions and to emphasize the importance of interdisciplinary cooperation, in this case between the dentoalveolar/maxillofacial surgeon and the haematooncologist. Case description: The patient was first examined at our facility in November 2023 upon the request of a general dental practitioner due to recurrent difficulties following extraction of the right permanent lower second molar (tooth #47), which had been performed two months earlier. In 2021, the patient underwent surgery for ovarian carcinoma and had no history of diabetes, bleeding disorders, shortness of breath, or other illnesses. She was not using any medications affecting bone metabolism. Based on the clinical findings, duration of symptoms, OPG image showing noticeable poorly defined radiolucency of the mandibular body in the area of missing teeth, and laboratory tests, a working diagnosis of osteomyelitis of the mandibular body on the right side was established. Empirical treatment with oral broad-spectrum antibiotics of the penicillin class was initiated promptly and resulted in clinical improvement. Cone-beam computed tomography (CBCT) performed two days after the initial examination revealed osteolytic indistinctly demarcated changes causing lingual wall resorption of the mandibular body reaching to the lower edge of the mandible in the region of the molars on the lower right side. This radiological finding raised suspicion of malignant neoplasm of the lower jaw. Subsequent CT scan with contrast confirmed soft tissue infiltration and the osteolytic nature of the lesion described above. Based on these findings, a diagnostic biopsy of the pathological tissue was indicated and performed, revealing plasma cell neoplasia. In the differential diagnosis, it was necessary to distinguish whether it was a solitary bone plasmacytoma with extraosseous propagation or multiple myeloma infiltration. The patient was referred for haematological examination to a specialized clinic where a definitive diagnosis of multiple myeloma was established. There the patient was treated with a triple combination of bortezomide, lenalidomide, and dexamethasone. The first cycle of this treatment resulted in complete regression of the intraoral lesion and healing of the extraction socket at the site of tooth #47. Conclusion: This case study highlights the rare but possible occurrence of oral plasmacytomas and emphasizes the importance of interdisciplinary collaboration.

• MeSH
• bortezomib terapeutické užití   MeSH
• dexamethason terapeutické užití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• extrakce zubů MeSH
• imunologické faktory MeSH
• lenalidomid terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• nádory mandibuly * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• plazmocytom diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• poextrakční zánět zubního lůžka diagnostické zobrazování   farmakoterapie   MeSH
• protinádorové látky MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Bortezomib, lenalidomide, and dexamethasone (VRd) is a preferred first-line treatment option for patients with newly diagnosed multiple myeloma. Whether the addition of the anti-CD38 monoclonal antibody isatuximab to the VRd regimen would reduce the risk of disease progression or death among patients ineligible to undergo transplantation is unclear. METHODS: In an international, open-label, phase 3 trial, we randomly assigned, in a 3:2 ratio, patients 18 to 80 years of age with newly diagnosed multiple myeloma who were ineligible to undergo transplantation to receive either isatuximab plus VRd or VRd alone. The primary efficacy end point was progression-free survival. Key secondary end points included a complete response or better and minimal residual disease (MRD)-negative status in patients with a complete response. RESULTS: A total of 446 patients underwent randomization. At a median follow-up of 59.7 months, the estimated progression-free survival at 60 months was 63.2% in the isatuximab-VRd group, as compared with 45.2% in the VRd group (hazard ratio for disease progression or death, 0.60; 98.5% confidence interval, 0.41 to 0.88; P<0.001). The percentage of patients with a complete response or better was significantly higher in the isatuximab-VRd group than in the VRd group (74.7% vs. 64.1%, P = 0.01), as was the percentage of patients with MRD-negative status and a complete response (55.5% vs. 40.9%, P = 0.003). No new safety signals were observed with the isatuximab-VRd regimen. The incidence of serious adverse events during treatment and the incidence of adverse events leading to discontinuation were similar in the two groups. CONCLUSIONS: Isatuximab-VRd was more effective than VRd as initial therapy in patients 18 to 80 years of age with newly diagnosed multiple myeloma who were ineligible to undergo transplantation. (Funded by Sanofi and a Cancer Center Support Grant; IMROZ ClinicalTrials.gov number, NCT03319667.).

• MeSH
• bortezomib * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dexamethason * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• doba přežití bez progrese choroby MeSH
• humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití   škodlivé účinky   aplikace a dávkování   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• lenalidomid * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom * farmakoterapie   mortalita   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie * terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• reziduální nádor MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze III MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

BACKGROUND: Triplet or quadruplet therapies incorporating proteasome inhibitors, immunomodulators, and anti-CD38 antibodies have led to prolonged survival among patients with newly diagnosed multiple myeloma; however, most patients have a relapse. Frontline lenalidomide therapy has increased the number of patients with lenalidomide-refractory disease at the time of the first relapse. METHODS: In this phase 3, randomized, open-label trial, we evaluated belantamab mafodotin, pomalidomide, and dexamethasone (BPd), as compared with pomalidomide, bortezomib, and dexamethasone (PVd), in lenalidomide-exposed patients who had relapsed or refractory myeloma after at least one line of therapy. The primary end point was progression-free survival. Disease response and safety were also assessed. RESULTS: A total of 302 patients underwent randomization; 155 were assigned to the BPd group, and 147 to the PVd group. At a median follow-up of 21.8 months (range, <0.1 to 39.2), the 12-month estimated progression-free survival with BPd was 71% (95% confidence interval [CI], 63 to 78), as compared with 51% (95% CI, 42 to 60) with PVd (hazard ratio for disease progression or death, 0.52; 95% CI, 0.37 to 0.73; P<0.001). Data on overall survival were immature. The percentage of patients with a response to treatment (partial response or better) was 77% (95% CI, 70 to 84) in the BPd group and 72% (95% CI, 64 to 79) in the PVd group; 40% (95% CI, 32 to 48) and 16% (95% CI, 11 to 23), respectively, had a complete response or better. Grade 3 or higher adverse events occurred in 94% of the patients in the BPd group and 76% of those in the PVd group. Ocular events occurred in 89% of the patients who received BPd (grade 3 or 4 in 43%) and 30% of those who received PVd (grade 3 or 4 in 2%); ocular events in the BPd group were managed with belantamab mafodotin dose modification. Ocular events led to treatment discontinuation in 9% of the patients in the BPd group and in no patients in the PVd group. CONCLUSIONS: Among lenalidomide-exposed patients with relapsed or refractory myeloma, BPd conferred a significantly greater benefit than PVd with respect to progression-free survival, as well as deeper, more durable responses. Ocular events were common but were controllable by belantamab mafodotin dose modification. (Funded by GSK; DREAMM-8 ClinicalTrials.gov number, NCT04484623; EudraCT number, 2018-004354-21.).

• MeSH
• bortezomib aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• chemorezistence MeSH
• dexamethason * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• doba přežití bez progrese choroby * MeSH
• dospělí MeSH
• humanizované monoklonální protilátky * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• lenalidomid aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru diagnóza   farmakoterapie   mortalita   MeSH
• mnohočetný myelom * diagnóza   farmakoterapie   mortalita   MeSH
• oční nemoci chemicky indukované   epidemiologie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• recidiva MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• thalidomid * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   analogy a deriváty   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze III MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

BACKGROUND: Belantamab mafodotin had single-agent activity in patients with relapsed or refractory multiple myeloma, a finding that supports further evaluation of the agent in combination with standard-care therapies. METHODS: In this phase 3, open-label, randomized trial, we evaluated belantamab mafodotin, bortezomib, and dexamethasone (BVd), as compared with daratumumab, bortezomib, and dexamethasone (DVd), in patients who had progression of multiple myeloma after at least one line of therapy. The primary end point was progression-free survival. Key secondary end points were overall survival, response duration, and minimal residual disease (MRD)-negative status. RESULTS: In total, 494 patients were randomly assigned to receive BVd (243 patients) or DVd (251 patients). At a median follow-up of 28.2 months (range, 0.1 to 40.0), median progression-free survival was 36.6 months (95% confidence interval [CI], 28.4 to not reached) in the BVd group and 13.4 months (95% CI, 11.1 to 17.5) in the DVd group (hazard ratio for disease progression or death, 0.41; 95% CI, 0.31 to 0.53; P<0.001). Overall survival at 18 months was 84% in the BVd group and 73% in the DVd group. An analysis of the restricted mean response duration favored BVd over DVd (P<0.001). A complete response or better plus MRD-negative status occurred in 25% of the patients in the BVd group and 10% of those in the DVd group. Grade 3 or higher adverse events occurred in 95% of the patients in the BVd group and 78% of those in the DVd group. Ocular events were more common in the BVd group than in the DVd group (79% vs. 29%); such events were managed with dose modifications, and events of worsening visual acuity mostly resolved. CONCLUSIONS: As compared with DVd therapy, BVd therapy conferred a significant benefit with respect to progression-free survival among patients who had relapsed or refractory multiple myeloma after at least one line of therapy. Most patients had grade 3 or higher adverse events. (Funded by GSK; DREAMM-7 ClinicalTrials.gov number, NCT04246047; EudraCT number, 2018-003993-29.).

• MeSH
• bortezomib * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• dexamethason * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• doba přežití bez progrese choroby * MeSH
• dospělí MeSH
• humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom * farmakoterapie   mortalita   MeSH
• monoklonální protilátky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• reziduální nádor MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze III MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH