Analýzou 996 pacientov z registra cirhózy RH7 sme zmapovali cestu pacientov počas 4,5-ročného obdobia smerom od registrácie do transplantácie pečene. Zistili sme, že u 283 pacientov (28,4 %) sa otvoril transplantačný protokol s mediánom 4 dni od registrácie, z nich 117 (11,7 %) bolo zapísaných na čakaciu listinu s mediánom 91 dní od začiatku protokolu, a 75 (7,5 %) bolo transplantovaných s mediánom 44 dní od zapísania na čakaciu listinu. Faktory, ktoré zvyšovali pravdepodobnosť začatia transplantačného protokolu, boli nižší vek, lepšia telesná konštitúcia a výkonnosť (BMI, svalová sila, krehkosť), autoimunitná etiológia, závažnosť choroby pečene a nižšia miera systémového zápalu (leukocyty, CRP). Faktory, ktoré zvyšovali pravdepodobnosť zapísania na čakaciu listinu, boli mužské pohlavie, lepšia telesná výkonnosť, a závažnosť choroby pečene. Faktory, ktoré zvyšovali pravdepodobnosť vyradenia z čakacej listiny, boli iná ako autoimunitná etiológia, závažnosť choroby pečene a systémový zápal. Prežitie 1 a 3 roky po transplantácii sme zaznamenali u 82,6 a 78,1 % pacientov. Práca poslúži ako dôležitá lekcia z fungovania nastavených procesov s cieľom ďalšieho zefektívnenia a skvalitnenia nášho transplantačného programu.

By analyzing 996 patients from the RH7 cirrhosis registry within the 4.5 years of inclusion interval, we mapped the path of patients to liver transplantation. We found that 283 patients (28.4%) opened a transplant protocol with a median of 4 days from registration, of which 117 (11.7%) were placed on a waiting list with a median of 91 days from the start of the protocol, and 75 (7.5%) were transplanted with a median of 44 days from enlisting. Factors that increased the likelihood of starting a transplant protocol were younger age, better body constitution and performance (BMI, muscle strength, lower frailty), autoimmune etiology, severity of liver disease, and lower levels of systemic inflammation (leukocytes, CRP). Factors that increased the probability of being enrolled on the waiting list were male gender, better physical performance, and severity of liver disease. Factors that increased the probability of removal from the waiting list other than autoimmune etiology, were severity of liver disease and systemic inflammation. Overall survival of one and three years after liver transplantation was 82.6 and 78.1% of patients respectively. The study will serve as an important lesson in the functioning of the set processes to further streamline and improve the quality of our transplant program.

• MeSH
• jaterní cirhóza * terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• prospektivní studie MeSH
• seznamy čekatelů MeSH
• transplantace jater * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

Narůstá množství transplantací jater z indikace hepatocelulárního karcinomu. Za základní indikační rámce považujeme tzv. Milánská kritéria, založená na počtu a velikosti tumoru. Původní kritéria jsou ale příliš restriktivní – brání přístupu k transplantaci řadě nemocných, kteří by jinak byli vhodnými kandidáty k transplantaci. Existuje tudíž snaha tato kritéria nějak rozšířit. Rozhodování je také zatíženo možnou chybou v zobrazování – naše znalosti o rozměrech a počtu ložisek nejsou před transplantací přesné. Původní snahy jejich rozšiřování vedly morfometrickým směrem. Později se přidružily faktory odrážející biologické vlastnosti tumoru a bylo možné nemocné vybírat k transplantaci s větší přesností. Příkladem zde budiž využití alfafetoproteinu, histologický grading, mikroinvaze do cév apod. Také reakce nádoru na léčbu před transplantací může být důležitým vodítkem – efekt lokoregionální (RFA. MWA, TACE) či dokonce systémové léčby. Význam předtransplantačního podávání imunomodulační léčby není zatím znám. Ve větších transplantačních centrech se již také začíná prosazovat koncept vlastních kritérií, zjištěných na základě vlastních dat a jedinečných danému centra. Výhodou pak je, že odráží lokální a specifické podmínky centra.

The number of liver transplants for the indication of hepatocellular carcinoma is increasing. We consider the so-called Milan criteria, based on the number and size of the tumour, to be the basic indication framework. However, the original criteria are too restrictive – they prevent access to transplantation for a number of patients who would otherwise be suitable candidates for transplantation. There is therefore an effort to somehow expand these criteria. Decision-making is also burdened by a possible error in imaging – our knowledge of the dimensions and number of nodules is not accurate before transplantation. Later, factors reflecting the biological properties of the tumour were added and it was possible to select patients for transplantation with greater precision. Examples here include the use of alpha-fetoprotein, histological grading, microinvasion into vessels, etc. Also, the response of the tumour to treatment before transplantation can be an important indicator – the effect of locoregional (RFA, MWA, TACE) or even systemic treatment. The importance of pre-transplant administration of immunomodulatory treatment is not yet known. In larger transplant centres, the concept of their own criteria, established on the basis of their own data unique to a given centre, is already beginning to be promoted. The advantage is that it reflects local and specific conditions of the centre.

• Klíčová slova
• Milánská kritéria, IKEM kritéria,
• MeSH
• hepatocelulární karcinom * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• seznamy čekatelů MeSH
• transplantace jater * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• kontraindikace léčebného výkonu MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace imunologie   mikrobiologie   MeSH
• rejekce štěpu MeSH
• seznamy čekatelů MeSH
• transplantace plic * metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND AND OBJECTIVES: The median kidney transplant half-life is 10-15 years. Because of the scarcity of donor organs and immunologic sensitization of candidates for retransplantation, there is a need for quantitative information on if and when a second transplantation is no longer associated with a lower risk of mortality compared with waitlisted patients treated by dialysis. Therefore, we investigated the association of time on waiting list with patient survival in patients who received a second transplantation versus remaining on the waiting list. DESIGN, SETTING, PARTICIPANTS, & MEASUREMENTS: In this retrospective study using target trial emulation, we analyzed data of 2346 patients from the Austrian Dialysis and Transplant Registry and Eurotransplant with a failed first graft, aged over 18 years, and waitlisted for a second kidney transplantation in Austria during the years 1980-2019. The differences in restricted mean survival time and hazard ratios for all-cause mortality comparing the treatment strategies "retransplant" versus "remain waitlisted with maintenance dialysis" are reported for different waiting times after first graft loss. RESULTS: Second kidney transplantation showed a longer restricted mean survival time at 10 years of follow-up compared with remaining on the waiting list (5.8 life months gained; 95% confidence interval, 0.9 to 11.1). This survival difference was diminished in patients with longer waiting time after loss of the first allograft; restricted mean survival time differences at 10 years were 8.0 (95% confidence interval, 1.9 to 14.0) and 0.1 life months gained (95% confidence interval, -14.3 to 15.2) for patients with waiting time for retransplantation of <1 and 8 years, respectively. CONCLUSIONS: Second kidney transplant is associated with patient survival compared with remaining waitlisted and treatment by dialysis, but the survival difference diminishes with longer waiting time.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• chronické selhání ledvin mortalita   chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• opakovaná terapie statistika a číselné údaje   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• seznamy čekatelů * MeSH
• transplantace ledvin statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Účinnost nintedanibu na zpomalení poklesu plicních funkcí u pacientů s progredujícím fibrotizujícím (PF) fenotypem intersticiálního plicního procesu (IPP) byla ověřena klinickou studií INBUILD, jejíž výsledky byly publikovány v roce 2019. Zatímco v této studii bylo souběžné použití nintedanibu a imunosupresiv omezeno, v klinické praxi před rozhodnutím, zda nintedanibem imunosupresi nahradit, nebo jej ke stávající léčbě přidat, stojíme poměrně často. Zatím nebylo publikováno mnoho prací zabývajících se snášenlivostí kombinované imunosupresivní a antifibrotické léčby. Sdělení přináší přehled zkušeností s kombinovanou imunosupresivní a antifibrotickou léčbou u šesti nemocných, s dobrou snášenlivostí léčby.

The effectiveness of nintedanib in slowing the decline in lung function in patients with a progressive fibrotic (PF) phenotype of the interstitial lung process (IPP) was validated in the INBUILD clinical trial, published in 2019. While the concomitant use of nintedanib and immunosuppressants was limited in this study, the practice before deciding whether to replace nintedanib with immunosuppression or to add it to existing treatment is quite common. To date, many studies have been published on the tolerability of combined immunosuppressive and antifibrotic therapy. The communication provides an overview of the experience with combined immunosuppressive and antifibrotic treatment in six patients with good tolerance.

• Klíčová slova
• nintedanib, pirfenidon,
• MeSH
• azathioprin aplikace a dávkování   MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   MeSH
• dospělí MeSH
• hypersenzitivní pneumonitida farmakoterapie   MeSH
• imunosupresivní léčba * metody   škodlivé účinky   MeSH
• inhibitory proteinkinas * aplikace a dávkování   MeSH
• intersticiální plicní nemoci diagnostické zobrazování   farmakoterapie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• kyselina mykofenolová aplikace a dávkování   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• náhrada léků MeSH
• nemoci pojiva diagnostické zobrazování   farmakoterapie   MeSH
• nemoci z povolání farmakoterapie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• prednison aplikace a dávkování   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• protinádorové látky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• seznamy čekatelů MeSH
• transplantace plic MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Slovensko je krajinou s najvyššou prevalenciou cirhózy pečene na svete, spolu s najvyšším podielom rómskeho etnika. Existuje však len málo dôkazov o zastúpení rómskeho etnika v národných kohortách pacientov s cirhózou. Ciele: 1. určiť prevalenciu rómskej etnickej príslušnosti v našich registroch cirhózy pečene a transplantácií pečene (LT); porovnať ich 2. základné charakteristiky a 3. finálne výsledky s pacientmi z väčšinovej populácie. Metodika a pacienti: Retrospektívna štúdia; údaje sme získali z 1. Registra cirhóz RH7; 2. Registra transplantácií pečene: a) pacienti vedení ako aktívni na čakacej listine na LT; b) pacienti, ktorí podstúpili prvú LT. Prvý zdroj – Register cirhóz RH7 (NCT 04767945; RH7 zaznamenáva po sebe idúcich pacientov s cirhózou pečene prijatých do nemocnice od r. 2014). Etnická príslušnosť bola do roku 2021 zaznamenaná ako tzv. pripísané etnikum. Druhý zdroj – register LT (od r. 2008); spôsob určenia etnickej príslušnosti bol identický s RH7. Okrem etnicity boli u všetkých pacientov analyzované: demografia, klinické premenné charakterizujúce cirhózu pečene, ako je etiológia a MELD skóre, ako aj základné premenné pre LT, ako je dĺžka čakacej doby a mortalita. Výsledky: Prezentujeme výsledky rómskeho etnika z troch kohort z dvoch registrov, tj. zo 1 515 pacientov z RH7, 464 pacientov zaradených do zoznamu čakateľov z LT registra a 302 transplantovaných pacientov z LT registra. Zastúpenie rómskeho etnika v týchto kohortách bolo 2 %, 4 % a 4 %. U rómskeho etnika z registra cirhóz boli zistené signifikantné rozdiely vo veku a pohlaví: 46 oproti 55 rokom (p = 0,001) a ženskom pohlaví 25 % oproti 39 % (p = 0,042). Z kandidátov prvýkrát zaradených na čakaciu listinu na LT boli rómski pacienti rovnako mladší – 42,6 oproti 51,5 rokom; u Rómov bola v nižšom počte zastúpená etiológia alkoholovej choroby pečene (ALD) a vo vyššom počte bola zastúpená autoimunitná etiológia. Nakoniec, pacienti po prvej LT, kde Rómovia boli opäť mladší – 40,2 oproti 51,6 rokom, opäť s nižším podielom etiológie ALD – 15 % oproti 47 % a vyšším podielom autoimunitnej etiológie – 39 % oproti 23 %. Finálne výsledky rómskeho etnika zo všetkých kohort boli v rámci terciárnej starostlivosti porovnateľné. Záver: 1. zastúpenie rómskeho etnika v rámci terciárnej starostlivosti je nižšie, ako sme očakávali, z neznámych dôvodov; 2. vek Rómov pri vstupe do zariadenia terciárnej starostlivosti je približne o desať rokov nižší; 3. finálne výsledky Rómov odoslaných do zariadenia terciárnej starostlivosti sú porovnateľné.

Introduction: Slovakia is a country with the highest prevalence of liver cirrhosis in the world and a country with the highest proportion of Roma ethnicity at the same time. However, there is only little evidence of Roma representation in national cohorts with cirrhosis. Aims: 1. To determine the prevalence of Roma ethnicity in our cirrhosis and liver transplant registers; to compare their 2. fundamental characteristics and 3. final results with patients from the majority population. Patients and methods: A retrospective study; we acquired data from 1. Cirrhosis registry RH7; 2. Liver transplant registry: a) patients listed active on the liver-transplant waiting list; b) patients underwent first LT. The first source – the cirrhosis registry RH7 (NCT 04767945; since 2014, RH7 has been listing consecutive patients admitted to hospital with liver cirrhosis). Up to 2021, the mode of the ethnicity determination was so-called “ascribed ethnicity”. The second source – the Liver transplant registry (since 2008); the mode of ethnicity determination was identical to the one of RH7. Apart from the ethnicity, the following points were recorded and analyzed in all patients: demographics, elementary cirrhosis-relevant clinical variables such as etiology and MELD score, as well as an elementary LT-relevant variables, such as waiting time and mortality. Results: We present the results on Roma ethnic group in three cohorts from two datasets, i.e. on 1,515 patients from RH7, on 464 waitlisted patients from LT registry and on 302 transplanted patients from LT registry, respectively. The representation of Roma ethnicity in these cohorts were 2%, 4%, and 4%, respectively. Significant differences in age and gender were detected in Roma cirrhotic patients: 46 vs. 55 years (P = 0.001) and female gender 25% vs. 39% (P = 0.042). Of the first time waitlisted candidates for LT, Roma patients were also significantly younger – 42.6 vs. 51.5 years; in addition, Romas had a less prevalent alcohol-associated etiology (ALD) and a more prevalent autoimmune etiology. Finally, Roma patients after first LT were younger – 40.2 vs. 51.6 years, again with lower etiology of ALD – 15% vs. 47% and more autoimmune etiology – 39% vs. 23%. The results of Romas from all cohorts in tertiary care were comparable. Conclusion: 1. the admission of Romas to a tertiary liver care is lower than expected, for unknown reasons; 2. the age of Romas entering tertiary care is approximately ten years lower; 3. the results of Romas in tertiary care is comparable to the majority population.

• MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• jaterní cirhóza * epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Romové MeSH
• seznamy čekatelů MeSH
• transplantace jater * statistika a číselné údaje   MeSH
• zdravotně rizikové chování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• dárci tkání * dějiny   etika   statistika a číselné údaje   MeSH
• dříve vyslovené přání MeSH
• imunosupresivní léčba MeSH
• lidé MeSH
• mozková smrt MeSH
• seznamy čekatelů MeSH
• transplantace orgánů * dějiny   statistika a číselné údaje   zákonodárství a právo   MeSH
• věkové faktory MeSH
• získávání tkání a orgánů etika   organizace a řízení   statistika a číselné údaje   zákonodárství a právo   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

Immunisation against Human Leucocyte Antigens (HLA) can be caused by pregnancy, blood transfusion, or organ transplants. The HLA antibody status of a given patient significantly influences their access and waiting time to transplant. For some highly sensitised patients (HSP) there is hardly any suitable donor available in the deceased donor pool of their allocation organisation and therefore they wait a very long time before being offered a kidney for transplant. Especially patients with rare HLA phenotypes in relation to the actual donor pool are waiting extremely long. As HLA phenotypes are different in the various European populations, we hypothesized that extension of the donor pool outside the respective allocation system will increase the chance of receiving a compatible transplant for this subgroup of highly sensitised patients. One of the objectives of the EUROSTAM project, (a Europe-wide Strategy to enhance Transplantation of highly sensitised patients on the basis of Acceptable HLA Mismatches) was to develop a tool to compare the chance of transplanting HSP in different European populations with donor organs from within and outside their own donor pool. Information on the HLA type and ABO blood group of the actual donor population, as well as the acceptable mismatches of long waiting HSP were obtained from the EUROSTAM partner organizations i.e. Eurotransplant (ET), UK National Health Service Blood and Transplant (NHSBT), Barcelona, Prague and Athens. Results from simulations using the newly developed tool shows that 195 (27%) of the 724 long waiting highly sensitised patients registered at each partner organisation have increased chances of transplant in a different European donor pool. This makes a strong case for sharing kidneys between European countries for selected difficult to transplant patients.

• MeSH
• dárci tkání MeSH
• histokompatibilita MeSH
• HLA antigeny genetika   imunologie   MeSH
• imunizace MeSH
• lidé MeSH
• příjemce transplantátu MeSH
• seznamy čekatelů MeSH
• testování histokompatibility metody   MeSH
• transplantace ledvin * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• úvodníky MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

The access of non-resident patients to the deceased donor waiting list (DDWL) poses different challenges. The European Committee on Organ Transplantation of the Council of Europe (CD-P-TO) has studied this phenomenon in the European setting. A questionnaire was circulated among the Council of Europe member states to inquire about the criteria applied for non-residents to access their DDWL. Information was compiled from 28 countries. Less than 1% of recipients of deceased donor organs were non-residents. Two countries never allow non-residents to access the DDWL, four allow access without restrictions and 22 only under specific conditions. Of those, most give access to non-resident patients already in their jurisdictions who are in a situation of vulnerability (urgent life-threatening conditions). In addition, patients may be given access: (i) after assessment by a specific committee (four countries); (ii) within the framework of official cooperation agreements (15 countries); and (iii) after patients have officially lived in the country for a minimum length of time (eight countries). The ethical and legal implications of these policies are discussed. Countries should collect accurate information about residency status of waitlisted patients. Transparent criteria for the access of non-residents to DDWL should be clearly defined at national level.

• MeSH
• dárci tkání MeSH
• lidé MeSH
• seznamy čekatelů MeSH
• transplantace ledvin * MeSH
• transplantace orgánů * MeSH
• získávání tkání a orgánů * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

BACKGROUND: In patients with active Crohn's disease (CD), treatment of intra-abdominal abscess usually comprises antibiotics and radiologically guided percutaneous drainage (PD) preceding surgery. The aim of this study was to investigate the risk of postoperative complications and identify the optimal time interval for surgical intervention after PD. METHODS: A multicentre, international, retrospective cohort study was carried out. Details of patients with diagnosis of CD who underwent ultrasonography- or CT-guided PD were retrieved from hospital records using international classification of disease (ICD-10) diagnosis code for CD combined with procedure code for PD. Clinical variables were retrieved and the following outcomes were measured: 30-day postoperative overall complications, intra-abdominal septic complications, unplanned intraoperative adverse events, surgical-site infections, sepsis and pathological postoperative ileus, in addition to abscess recurrence. Patients were categorized into three groups according to the length of the interval from PD to surgery (1-14 days, 15-30 days and more than 30 days) for comparison of outcomes. RESULTS: The cohort comprised 335 CD patients with PD followed by surgery. Median age was 33 (i.q.r. 24-44) years, 152 (45.4 per cent) were females, and median disease duration was 9 (i.q.r. 3.6-15) years. Overall, the 30-day postoperative complications rate was 32.2 per cent and the mortality rate was 1.5 per cent. After adjustment for co-variables, older age (odds ratio 1.03 (95 per cent c.i. 1.01 to 1.06), P < 0.012), residual abscess after PD (odds ratio 0.374 (95 per cent c.i. 0.19 to 0.74), P < 0.014), smoking (odds ratio 1.89 (95 per cent c.i. 1.01 to 3.53), P = 0.049) and low serum albumin concentration (odds ratio 0.921 (95 per cent c.i. 0.89 to 0.96), P < 0.001) were associated with higher rates of postoperative complications. A short waiting interval, less than 2 weeks after PD, was associated with a high incidence of abscess recurrence (odds ratio 0.59 (95 per cent c.i. 0.36 to 0.96), P = 0.042). CONCLUSION: Smoking, low serum albumin concentration and older age were significantly associated with postoperative complications. An interval of at least 2 weeks after successful PD correlated with reduced risk of abscess recurrence.

• MeSH
• břišní absces * diagnostické zobrazování   etiologie   chirurgie   MeSH
• Crohnova nemoc * komplikace   chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• drenáž MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• seznamy čekatelů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH