* Zobrazit nápovědu

Intuitivně přitažlivá koncepce a relativně uspokojivá úspěšnost predikcí assessment center napomohla dlouhodobému přehlížení teoretických a metodologických problémů s nimi spojených. Až posledních několik let přineslo obnovení explicitního zájmu o tyto fundamentální otázky a možnosti jejich řešení. Záměrem článku je podat přehled o stávající situaci a výsledcích aktuálních výzkumů a napomoci tak jejich uplatnění v praxi.

Die intuitiv ansprechende Konzeption und relativ zufriedenstellende Erfolgsrate der Vorhersagen der Assessment-Center half der langfristigen Vernachlässigung der theoretischen und methodologischen Probleme dieser Methode. Erst in den letzten Jahren wurde das Interesse an diesen grundlegenden Fragen und deren Lösungen erneuert. Ziel des Artikels ist es, einen Überblick über die aktuelle Situation und die Ergebnisse der aktuellen Forschung zu bieten und ihrer Anwendung in der Praxis zu helfen.

Článek online

Evaluace dlouhodobého programu indikované prevence v Pedagogicko-psychologické poradně
[Evaluation of a long-term programme of indicated prevention in a Pedagogical and Psychological Counselling Centre]

Martanová, Veronika, 1977-
Autor Autorita ORCID Department of Addictology, First Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague

Adiktologie. 2014 ; 14 (1) : 42-53.

Adiktologie (Tišnov)
ISSN 1213-3841
Medvik
Zdroj

VÝCHODISKA: Vycházíme ze zahraničních studií efektivity programů indikované prevence či terapie dětí s problémovým chováním (ADHD, ADD, PCH). Model evaluovaný v článku je modelem indikované primární prevence. Nejedná se tedy primárně o léčbu potíží, avšak o prevenci rizikového chování u dětí, u nichž je na základě jejich specifik a popř. diagnózy indikováno zvýšené nebezpečí rozvoje rizikového chování. CÍLE:Cílem výzkumu je zmapovat efektivní prvky v působení programu realizovaném konkrétní poradnou v Praze 6. Výzkum sleduje, zda se změnilo chování dětí (vztahy s vrstevníky, vztahy s dospělými, chování ve škole, soustředění, domácí příprava, prospěch) a vztah rodiče a učitele po roce docházky do skupiny. METODY: Bylo realizováno kvantitativní (dotazníky před a po administrované učiteli a rodiči, využita metoda párového t-testu) a kvalitativní (21 rozhovorů s rodiči, rozbory evaluačních listů, hlubší analýzy dotazníků) šetření. SOUBOR: Výzkum byl realizován na 4 skupinách dětí s problematickou adaptací ve škole a s poruchami chování 1. a 2. stupně ZS za školní roky 2008/2009 a 2009/2010. Celkový počet respondentů je 35 dětí. Data pocházejí od dětí, jejich rodičů a učitelů. VÝSLEDKY: Všechny 3 skupiny respondentů, tj. učitelé, děti i jejich rodiče, formulovaly na počátku své zakázky. Po skončení se zlepšil vztah dětí k vrstevníkům, adaptace ve škole, komunikační dovednosti, chování celkově, vzrostlo sebeovládání. Posuny ve vztazích s vrstevníky vycházejí významně i v kvantitativním hodnocení, vidí je rodiče, děti i učitelé, jsou tedy nejvýznamnějším efektem poskytované péče. Děti i rodiče si u dítěte po roce působení ve skupině všímají osobnostní/růstové změny, dítě přirozeně zraje a zároveiS je stimulováno skupinou. ZÁVĚR: Základní požadavky na změnu se u dětí zdají být zčásti prokázány. Kvalitativně významné se jeví téma vztahu rodiny a školy, které by si zasloužilo v kontextu péče o děti s problémy v adaptaci detailnějšího rozpracování. Rozlišit podíl přirozené maturace a vlivu skupiny není možné. Je možné, že by stejně efektivní byla i skupina s kratším trváním.

BACKGROUND: Our work draws on foreign studies of the effectiveness of indicated prevention or therapy in children with problematic behaviours (ADHD, ADD, CD). The model of indicated primary prevention described in this article is about preventing risk behaviour among children whose specific characteristics suggest an increased propensity to engage in risk behaviours. AIMS: To explore effective ele- ments of the programme provided by a specific counselling centre. The research examined whether the behaviour of the children (relationships with peers, relationships with adults, behaviour at school, attention, homework, welfare) and the relationships between parents and teachers have changed after one year of attending the group. DESIGN AND MEASUREMENTS: Quantitative (questionnaires administered before and after the intervention by teachers and parents, using the paired t-test method) and qualitative (interviews with 21 parents, analyses of evaluation sheets, in-depth analyses of the questionnaires) surveys were carried out. PARTICIPANTS: The research was conducted on four groups of children showing problematic adaptation to school and behavioural problems at primary and junior secondary school. The total number of respondents was 35 children. Data were provided by the children, their parents, and teachers. RESULTS: After the programme, improvements in children’s relationships with their peers, their adaptation to school, communication skills, overall behaviour, and self-control were observed. Significant positive changes in relationships with peers were found in both the quantitative and qualitative evaluations. Recorded by parents, children, and teachers, they are the most important effect. The children mature naturally while being stimulated by the group. CONCLUSIONS: The basic requirements for a change among children seem partially proved. Qualitatively, the issue of the relationship between the family and the school appears important and deserves more detailed scrutiny. It is impossible to distinguish the role of natural maturation from the influence of the group. A group with a shorter duration may be equally effective.

Klíčová slova
indikovaná primární prevence, dětská psychoterapie,
MeSH
chování klasifikace klasifikace MeSH
dítě MeSH
dospělí MeSH
hyperkinetická porucha psychologie MeSH
interpersonální vztahy MeSH
lidé MeSH
mladiství MeSH
poruchy chování u dětí * prevence a kontrola psychologie MeSH
primární prevence * metody statistika a číselné údaje MeSH
rodiče MeSH
školy pracovní síly MeSH
skupinová psychoterapie * MeSH
sociální přizpůsobení * MeSH
učení klasifikace MeSH
vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
Check Tag
dítě MeSH
dospělí MeSH
lidé MeSH
mladiství MeSH
mužské pohlaví MeSH
ženské pohlaví MeSH
Publikační typ
hodnotící studie MeSH
práce podpořená grantem MeSH
Geografické názvy
Česká republika MeSH

Článek online

Morálne usudzovanie v kontexte vybraných psychologických metód
[Moral reasoning in the context of the selected psychological methods]

Lajčiaková, Petra
Autor Lajčiaková, Petra Katedra psychológie, Filozofická fakulta, Katolícka univerzita v Ružomberku

Psychologie a její kontexty. 2012 ; 3 (1) : 71-84.

Psychol. její kontexty
ISSN 1803-9278
Medvik
Zdroj

Predkladaná štúdia hovorí o multidimenzionálnom konštrukte morálneho usudzovania, ktorý patrí do kategórie psychologických pojmov nie jednoznačne definovaných. Uvedená ambivalencia sa odzrkadľuje aj v psychologických metódach zameraných na meranie morálneho usudzovania. Cieľom štúdie je ponúknuť prehľad vybraných psychologických metód (MJI, DIT, MOS, MJT, PROM, MS), ktoré predstavujú spôsob merania morálneho usudzovania. Pozornosť sa koncentruje na jednotlivé komponenty morálneho usudzovania, ktoré možno kvantifikovať, a to stupeň vývinu morálneho usudzovania (MJI), stupeň preberania sociálnej perspektívy (DIT), morálna kompetencia (MJT), morálna orientácia (MS, MOS), prosociálne morálne usudzovanie (PROM). V kontexte prezentovaných psychologických metód vystupuje do popredia forma morálneho usudzovania, avšak v ďalšom skúmaní morálky v psychológii sa vytyčuje nový smer - zamerať sa na obsah morálneho usudzovania.

The study refers to the multidimensional construct of moral reasoning, which belongs to the category of psychological concepts that are not clearly defined. This ambivalence is reflected in psychological methods designed to measure moral reasoning. The aim of the study is to provide an overview of selected psychological methods (MJI, DIT, MOS, MJT, PROM, MS), which are means for measuring of moral reasoning. Special emphasis is given to the individual components of moral reasoning, which can be quantified, namely the level of development of moral reasoning (MJI), the degree of social perspective adoption (DIT), moral competence (MJT), moral orientation (MS, MOS), prosocial moral reasoning (PROM ). Presented psychological methods emphasize the form of moral reasoning, however in further research of morality in psychology emerge new direction - focus on the content of moral reasoning.