Neuropatická bolest patří k častým klinickým příznakům onemocnění periferního (mononeuropatie, polyneuropatie) i centrálního nervového systému (míšní léze, stavy po cévních mozkových příhodách apod.). Významně snižuje kvalitu života pacientů, interferuje se spánkem a je často provázena úzkostí a/nebo depresí. Léčba neuropatické bolesti je dominantně založena na farmakoterapii, pro kterou je k dispozici řada preparátů využitelných v monoterapii či v rámci kombinované léčby. K lékům první volby (s průkazem účinnosti na úrovni IA) patří některá antiepileptika a antidepresiva. Z antiepileptik jde především o modulátory alfa-2-delta podjednotky kalciových kanálů, tedy gabapentin a pregabalin. Oba léky byly dlouhodobě považovány za srovnatelně účinné, v posledních 5–7 letech však bylo publikováno několik negativních studií vysoké kvality s pre- gabalinem, zatímco evidence účinku gabapentinu je nadále velmi robustní. Z antiepileptik je pro dosažení analgetického účinku klíčová blokáda zpětného vychytávání noradrenalinu. Využitelné jsou proto především léky ze skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI, např. duloxetin či venlafaxin) a také tricyklická antidepresiva (TCA, především amitriptylin), zatímco efekt inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) v terapii neuropatické bolesti prokázán nebyl. Účinné jsou také opioidy (tramadol, morfin, oxykodon, tapentadol), které jsou využívány jako léky druhé či třetí volby, a to jako monoterapie či add-on terapie k lékům první volby. U pacientů s lokalizovanou neuropatickou bolestí (např. u postherpetické neuralgie) lze využít topicky aplikované preparáty (např. kapsaicin či topicky aplikovaný lidokain), jejichž výhodou je excelentní bezpečnostní profil. Prakticky u všech zmíněných léků je pokračování terapie podmíněno dokumentací jejich účinnosti, např. poklesem intenzity bolesti hodnocené pomocí numerické škály bolesti. Vedle farmakoterapie lze v léčbě neuropatické bolesti využít také postupy nefarmakologické, síla doporučení pro jejich využití (vycházející z evidence jejich účinnosti) je však u většiny těchto postupů daleko nižší než v případě farmakoterapie, obvykle z dů- vodu absence kvalitních a dostatečně velkých studií. Většina používaných neinvazivních nefarmakologických metod má vynikající bezpečnostní profil a jejich použití je obzvláště výhodné u pacientů vyššího věku. U pacientů s periferní neuropatickou bolestí jde především o transkutánní elektrickou nervovou stimulaci (TENS), která vykazuje excelentní bezpečnost a u pacientů s lokalizovanou bolestí je doporučována dokonce jako jedna z metod 1. volby. Účinnost v léčbě neuropatické bolesti i fibromyalgie je prokázána také u vysokofrekvenční repetitivní transkraniální mozkové stimulace (rTMS) kontralaterální primární motorické kůry (M1), případně dalších oblastí mozku. U závažných refrakterních typů neuropatické bolesti je možné využít stimulaci míšní (SCS), případně stimulaci periferního nervu (PENS). Jedná se však již o invazivní metody indikované u malého procenta pacientů s vysokou intenzitou bolesti a nejnižší odpovědí na konvenční terapie. Využitelné jsou také některé psychoterapeutické metody, zejména mindfulness či kognitivně-behaviorální terapie, které lze s výhodou použít zejména jako přídatnou (add-on) terapii na úrovni druhé volby. Ostatní nefarmakologické postupy vykazují v provedených metaanalýzách nekonkluzivní výsledky a jejich užití se dle aktuální úrovně evidence spíše nedoporučuje.
Neuropathic pain is a common clinical symptom of peripheral (mononeuropathy, polyneuropathy) and central nervous systém disorders (spinal cord lesions, post-stroke conditions, etc.). It significantly reduces pa‘ients‘ quality of life, interferes with sleep and is often associated with anxiety and/or depression. The treatment of neuropathic pain is mainly based on pharmacotherapy, for which a number of agents are available for use as monotherapy or in combination therapy. First choice drugs (with evidence of efficacy at the IA level) include some antiepileptics and antidepres- sants. The antiepileptic drugs are mainly alpha-2-delta calcium channel subunit modulators, i.e. gabapentin and pregabalin. Both drugs have long been considered comparably effective, but in the last 5-7 years several negative, high-quality trials have been published with pregabalin, while the evidence for gabapentin remains very robust. Among the antiepileptic drugs, blockade of norepinephrine reuptake is key to achieving analgesia. Therefore, serotonin and noradrenaline reuptake inhibitors (SNRIs) (e.g. duloxetine or venlafaxine) and tricyclic antidepressants (TCAs, especially amitriptyline) are particularly useful, whereas the effect of serotonin reuptake inhibitors (SSRIs) in the treatment of neuropathic pain has not been demonstrated. Opioids (tramadol, morphine, oxycodone, tapentadol) are also effective and are used as second- or third-line drugs, either as monotherapy or as adjunctive therapy to first-line drugs. For patients with localised neuropathic pain (e.g. postherpetic neuralgia), topical agents (e.g. capsaicin or lidocaine) can be used, which have the advantage of an excellent safety profile. For all these agents, continuation of therapy requires documentation of efficacy, e.g. a reduction in pain intensity as assessed by a numerical pain scale. In addition to pharmacotherapy, non-pharmacological treatments can be used to treat neuropathic pain, but the strength of the recommendations for their use (based on evidence of their effectiveness) is much lower than for pharmacotherapy for most of these treatments, usually due to a lack of large, high-quality trials. Most of the non-invasive non-pharmacological methods used have an excellent safety profile and their use is particularly beneficial in older patients. For patients with peripheral neuropathic pain, transcutaneous electrical nerve stimulation (TENS) can be used with excellent safe‘y. It‘s even recommended as a first-line treatment for patients with localised pain. High-frequency repetitive transcranial brain stimulation (rTMS) of the contralateral primary motor cortex or several other brain regions has also been shown to be effective in the treatment of neuropathic pain and fibromyalgia. For refractory forms of neuropathic pain, spinal cord stimulation (SCS) or peripheral nerve stimulation (PENS) can be used, but both are invasive and their use is limited to a small percentage of patients with the most severe pain and least response to conventional therapies. Some psychotherapeutic techniques, particularly mindfulness or cognitive behavioural therapy, may also be used, particularly as second-line adjunctive therapy. Other non-pharmacological treatments have shown inconsistent results in meta-analyses and their use is not recommended based on the current level of evidence.
- MeSH
- akupunkturní terapie MeSH
- analgetika farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- antidepresiva aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- antikonvulziva aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- aromaterapie MeSH
- elektrická stimulace metody MeSH
- hyperestezie diagnóza MeSH
- kanabinoidy farmakologie terapeutické užití MeSH
- kombinovaná terapie metody MeSH
- lidé MeSH
- míšní stimulace MeSH
- neuralgie * diagnóza farmakoterapie psychologie terapie MeSH
- parestezie diagnóza MeSH
- periferní nervový systém MeSH
- transkraniální magnetická stimulace MeSH
- všímavost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Second-order spinal cord excitatory neurons play a key role in spinal processing and transmission of pain signals to the brain. Exogenously induced change in developmentally imprinted excitatory neurotransmitter phenotypes of these neurons to inhibitory has not yet been achieved. Here, we use a subpial dorsal horn-targeted delivery of AAV (adeno-associated virus) vector(s) encoding GABA (gamma-aminobutyric acid) synthesizing-releasing inhibitory machinery in mice with neuropathic pain. Treated animals showed a progressive and complete reversal of neuropathic pain (tactile and brush-evoked pain behavior) that persisted for a minimum of 2.5 months post-treatment. The mechanism of this treatment effect results from the switch of excitatory to preferential inhibitory neurotransmitter phenotype in dorsal horn nociceptive neurons and a resulting increase in inhibitory activity in regional spinal circuitry after peripheral nociceptive stimulation. No detectable side effects (e.g., sedation, motor weakness, loss of normal sensation) were seen between 2 and 13 months post-treatment in naive adult mice, pigs, and non-human primates. The use of this treatment approach may represent a potent and safe treatment modality in patients suffering from spinal cord or peripheral nerve injury-induced neuropathic pain.
- MeSH
- buňky zadních rohů míšních MeSH
- mícha MeSH
- myši MeSH
- neuralgie * etiologie terapie MeSH
- nociceptory * MeSH
- prasata MeSH
- technika přenosu genů MeSH
- zadní rohy míšní MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- myši MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
Neinvazivní neuromodulační techniky ve světě zaujímají stále důležitější místo v léčbě bolestivých stavů, protože představují relativně bezpečnou a stále více dostupnou alternativu či doplnění farmakoterapie jejich akutních i chronických forem. Transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS) je založena na neinvazivním využití bezpečné intenzity stejnosměrného proudu, který je aplikován pomocí stimulátoru s anodou a katodou eventuálně dalšími elektrodami umístěnými na hlavě, tak aby ve zvolené oblasti mozkové kůry vyvolal žádoucí změny excitability neuronů. Jednorázová aplikace tDCS ovlivňuje vylučování endogenních opioidů a opakované mají neuroplastické účinky, které lze výhodně využít například v kombinaci s rehabilitační praxí u bolestivých stavů pohybového aparátu (zlepšení pohybového učení). V článku čtenářům předkládáme kromě teoretické části přehled uplatnění tDCS u vybraných onemocnění spojených s bolestí, a to včetně některých poznámek týkajících se specifických zjištění, jež mohou zvýšit analgetický účinek tDCS.
Non-invasive neuromodulation techniques have recently received more attention in the treatment of both acute and chronic pain, as they represent a relatively safe and increasingly achievable alternative or complement to pharmacological interventions. Transcranial DC stimulation (tDCS) is based on the non-invasive use of a safe rate of direct current flow applied by a stimulator, usually to one anode and a cathode placed on the head, to induce desirable changes in neuronal excitability in a selected area of the cerebral cortex. Even a one-time application of tDCS affects the secretion of endogenous opioids, while multiple ones have a neuroplastic effect, which can be advantageously used, for example, in combination with rehabilitation practice for painful conditions of the musculoskeletal system (improvement of locomotor learning). In this article, we present an overview of the use of tDCS in selected pain-related diseases, including some notes on specific findings that may increase the analgesic effect of tDCS.
- MeSH
- artralgie terapie MeSH
- bolesti zad terapie MeSH
- elektrostimulační terapie klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- fantomová končetina terapie MeSH
- fibromyalgie terapie MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kolenní kloub patologie MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- lidé MeSH
- management bolesti * metody MeSH
- migréna terapie MeSH
- neuralgie terapie MeSH
- obličejová bolest terapie MeSH
- přímá transkraniální stimulace mozku * klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- rehabilitace MeSH
- učení MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Poruchy somatosenzorického systému vedou k deficitu senzitivity, ale bývají také příčinou neuropatické bolesti. Až u 50 % periferních neuropatií se vyskytuje neuropatická bolest. V diagnostice i kvantifikaci neuropatické bolesti se používají různé hodnotící škály. Pro diagnostiku neuropatií (zejména neuropatií spojených s postižením tenkých vláken a bolestí) se používá cílené klinické vyšetření, elektrofyziologické metody i průkaz postižení tenkých vláken pomocí kožní biopsie či korneální konfokální mikroskopie. Neuropatickou bolest mají různé typy diabetické neuropatie, chemoterapií indukované neuropatie při léčbě nádorových onemocnění, neuropatie spojená s karencí vitaminů, autoimunitní neuropatie i transtyretinová amyloidní neuropatie. V terapii se uplatňuje celá řada analgetik, ale také antiepileptik, opioidů, lokálně aplikovaných léků
Somato-sensory system disorders cause not only sensory deficit, but they are also cause of neuropathic pain. Neuropathic pain occurs in approximately 50 % of peripheral neuropathies. For diagnostics, characterization a quantification there are used various evaluating scales. In the diagnostics of neuropathies, especially neuropathies associated with small fiber disorders and pain, targeted clinical evaluation, electrodiagnostic methods and prove of small fiber lesions with help of skin biopsy or with corneal confocal microscopy. Neuropathic pain characterizes most forms of diabetic neuropathy, chemotherapy-induced neuropathy during therapy of tumors, neuropathy associated with vitamin deficiency, autoimmune neuropathies, and transthyretin amyloid neuropathy. Many analgesics, antiepileptics, opioids and locally applied medicaments are used in therapy of neuropathic pain.
- MeSH
- alkoholická neuropatie etiologie farmakoterapie patologie terapie MeSH
- analgetika aplikace a dávkování klasifikace MeSH
- autoimunitní nemoci nervového systému diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- diabetické neuropatie etiologie farmakoterapie patologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci periferního nervového systému * diagnóza farmakoterapie klasifikace terapie MeSH
- neuralgie etiologie farmakoterapie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- aplikace lokální MeSH
- kapsaicin aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- látky ovlivňující centrální nervový systém aplikace a dávkování farmakologie klasifikace škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- management bolesti * dějiny MeSH
- neuralgie * farmakoterapie klasifikace patofyziologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Článek podává přehled o patofyziologických mechanismech zodpovědných za rozvoj chronické bolesti po poranění nervu a zejména o možnostech její léčby. Zvláštní pozornost je věnována komplexnímu regionálnímu bolestivému syndromu (KRBS) a fantomové bolesti. Chronická bolest představuje velice nepříjemný následek poranění periferního nervu. Bolest není jen důsledkem vlastního poranění, ale je udržována a dokonce zesilována mechanismy periferní a centrální senzitizace. Adekvátní terapie bolesti musí být proto zahájena již v akutním stadiu poranění. Při poranění nervu je zásadní správně indikované a provedené chirurgické ošetření. V léčbě bolesti se pak kombinují postupy od farmakoterapeutických, vycházejících ze zásad léčby neuropatické bolesti, přes rehabilitaci až po invazivní metody včetně neurostimulace.
The article provides an overview of the pathophysiological mechanisms responsible for the development of chronic pain after nerve injury and especially of the strategies for its treatment. Special attention is given to the complex regional pain syndrome (CRPS) and phantom pain. Chronic pain is a very unpleasant consequence of peripheral nerve injury. The pain is not only the result of the injury itself but is maintained and even augmented by the mechanisms of peripheral and central sensitization. Therefore, adequate pain therapy must be started already in the acute stage of the injury. Correctly indicated and performed surgical procedure is essential for the treatment of nerve injuries. In the management of pain, various methods are combined, from pharmacotherapy - following the guidelines for the treatment of neuropathic pain - through rehabilitation to invasive methods including neurostimulation.
- MeSH
- analgezie metody MeSH
- antidepresiva aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antikonvulziva aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- neuralgie * diagnóza terapie MeSH
- opioidní analgetika aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- transkutánní elektrická neurostimulace metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: S pacienty s příznaky pánevní neuropatické bolesti se setkávají obvodní lékaři, chirurgové, urologové, neurologové a gynekologové. Správná diagnostika vyžaduje specifické znalosti ze všech zmíněných oborů. Zaměřujeme se na pacienty, kteří trpí chronickou i akutní pánevní bolestí s přidruženými funkčními poruchami, jako jsou dysurie, urgence, dyspareunie, poruchy mobility končetin či hypestezie. Žádný z těchto příznaků nemá neurogenní postižení jako nejčastější příčinu. Po vyloučení běžných etiologií a špatné odpovědi na konvenční způsoby léčby jako fyzioterapie a analgoterapie se ošetřující lékaři často v diagnostickém procesu zastaví a označí onemocnění za idiopatické a neléčitelné. Cílem tohoto článku je představit nejčastější nozologické jednotky a robustní diagnostický algoritmus, který má za cíl přesně popsat typ a úroveň postižení. Metodika: Literární rešerše databáze Pubmed, Science direct, Medline a zdrojů mezinárodní neuropelveologické školy. Závěr: Chronická pánevní bolest postihne během života až sedminu žen. Diagnostika je mimo případy evidentní pooperační etiologie často zdlouhavá a nepřesná pro nespecifickou symptomatiku. Neuropelveologický diagnostický algoritmus prokazatelně zkracuje dobu stanovení správné diagnózy, a tím i léčebné intervence.
Objective: General practitioners, surgeons, neurologists, urologists and gynecologists all encounter patients suffering from neurogenic pelvic pain. Correct management demands knowledge from all above mentioned specialties. The primary goal is to help patients suffering from chronic or acute pelvic pain coupled with functional disorders like dysuria, urgency, dyspareunia, mobility disorders orhypoesthesia. Neurogenic defects are not the most common etiology for either of listed symptoms. However, after exclusion of the more common ones and failure to respond to basic therapeutic methods such as physiotherapy or analgotheraphy doctors tend to mark the illness as idiopathic and incurable. The goal of this review is to show the most common nosological units and a robust diagnostic algorithm to describe the type and level of the damage. Methods: Review of literature using databases Pubmed, Science direct, Medline and sources of the international school of neuropelveology. Conclusion: Over a lifetime, one in seven women will suffer from chronic pelvic pain. Outside of the cases where a clear postoperative etiology is established, the time to make a correct diagnosis is often long for the unspecific and varied symptomatology. Neuropelveological diagnostic algorithm is demonstrably efficient in shortening the time to diagnosis and more importantly to the treatment.
- MeSH
- aromaterapie MeSH
- bolesti hlavy etiologie rehabilitace terapie MeSH
- fytoterapie MeSH
- lidé MeSH
- migréna etiologie terapie MeSH
- neuralgie etiologie terapie MeSH
- neuritida etiologie terapie MeSH
- tradiční čínská medicína MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
