Nadměrná denní spavost (EDS - excessive daytime sleepiness) představuje závažný problém, mezi jehož nejtragičtější možné důsledky patří dopravní a jiné nehody. Tento přehledový článek je věnován zejména EDS vyvolané léky, kterou nelze vysvětlit negativním ovlivněním kvality a architektury nočního spánku až navozením noční insomnie, resp. výskytu parasomnie. Soustředí se na EDS, kterou léky vyvolávají "samy o sobě", nicméně hranice mezi různými farmakogenními příčinami EDS nebývá vždy ostrá. Budeme se v něm tedy zabývat především protizáchvatovými léčivy, anxiolytiky, antipsychotiky, antidepresivy, antiparkinsoniky, myorelaxancii, antihistaminiky, opioidy a koanalgetiky. Stručně se dotkneme také otázky, jak EDS vzniklou vlivem léčiva řešit.
Excessive daytime sleepiness (EDS) is a serious issue, with one of the most tragic potential consequences being traffic and other accidents. This review article particularly deals with drug-induced EDS that cannot be explained by negative effects on nocturnal sleep quality and architecture or by inducing nocturnal insomnia and/or the occurrence of parasomnia. It is focused on EDS induced by drugs in themselves; however, the distinction between various pharmacogenetic causes of EDS is not always clear cut. The main emphasis is placed on anti-seizure medications, anxiolytics, antipsychotic drugs, antidepressants, antiparkinsonian drugs, muscle relaxants, antihistamines, opioids, and coanalgesics. The paper also briefly outlines how to manage drug-induced EDS.
- MeSH
- antidepresiva farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antihistaminika farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antipsychotika farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- centrálně působící myorelaxancia farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- GABA antagonisté farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv klasifikace MeSH
- opioidní analgetika farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- poruchy nadměrné spavosti * chemicky indukované diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Little attention has been paid to the long-term development of idiopathic hypersomnia symptoms and idiopathic hypersomnia comorbidities. The aim of this study was to describe the general health of patients with idiopathic hypersomnia years after the initial diagnosis, focusing on current subjective hypersomnolence and the presence of its other possible causes. Adult patients diagnosed with idiopathic hypersomnia ≥ 3 years ago at sleep centres in Prague and Kosice were invited to participate in this study. A total of 60 patients were examined (age 47.3 ± SD = 13.2 years, 66.7% women). In all participants, their hypersomnolence could not be explained by any other cause but idiopathic hypersomnia at the time of diagnosis. The mean duration of follow-up was 9.8 + 8.0 years. Fifty patients (83%) reported persisting hypersomnolence, but only 33 (55%) had no other disease that could also explain the patient's excessive daytime sleepiness and/or prolonged sleep. In two patients (3%), the diagnosis in the meantime had changed to narcolepsy type 2, and 15 patients (25%) had developed a disease or diseases potentially causing hypersomnolence since the initial diagnosis. Complete hypersomnolence resolution without stimulant treatment lasting longer than 6 months was reported by 10 patients (17%). To conclude, in a longer interval from the diagnosis of idiopathic hypersomnia, hypersomnolence may disappear or may theoretically be explained by another newly developed disease, or the diagnosis may be changed to narcolepsy type 2. Thus, after 9.8 years, only 55% of the examined patients with idiopathic hypersomnia had a typical clinical picture of idiopathic hypersomnia without doubts about the cause of the current hypersomnolence.
- MeSH
- dospělí MeSH
- idiopatická hypersomnie * diagnóza epidemiologie farmakoterapie MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- narkolepsie * diagnóza epidemiologie MeSH
- poruchy nadměrné spavosti * diagnóza epidemiologie komplikace MeSH
- pozornost MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Parkinsonova nemoc (PN) je velmi častým progresivním onemocněním a řízení motorového vozidla je náročná a komplexní činnost, která vyžaduje souhru kognitivních a psychomotorických funkcí, správné plánování, dobrou paměť, pozornost a koordinaci oko‐ruka‐noha. Rozhodnutí o nezpůsobilosti řídit motorové vozidlo má pro pacienta zásadní význam, mějme ale na paměti i bezpečnost silničního provozu. Pacienti s PN mají vyšší výskyt kognitivních poruch a na řízení se rovněž podílí postižení hybnosti. Dalším problémem je výskyt nadměrné denní spavosti, která může být potencována medikací. Měli bychom se cíleně na denní spavost ptát. V současnosti neexistují jednotná právní kritéria, kterými bychom se mohli řídit.
Parkinson's disease (PD) is a very common progressive disease and driving is a demanding and complex activity that requires the interplay of cognitive and psychomotor functions, good planning, memory, attention and eye-hand-foot coordination. The decision to be unable to drive is of paramount importance to the patient, but we must also keep road safety in mind. Patients with PD have a higher incidence of cognitive impairment and impaired mobility is also involved in driving problems. In addition, the incidence of excessive daytime sleepiness, which can be potentiated by medication, is a problem. Daytime sleepiness should be specifically asked about. At present, there are no uniform legal criteria to follow.
- MeSH
- hluboká mozková stimulace metody MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- Parkinsonova nemoc * farmakoterapie komplikace MeSH
- poruchy nadměrné spavosti diagnóza etiologie terapie MeSH
- posuzování zdravotní způsobilosti MeSH
- řízení motorových vozidel psychologie zákonodárství a právo MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- idiopatická hypersomnie diagnóza farmakoterapie MeSH
- kataplexie diagnóza farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- narkolepsie diagnóza farmakoterapie MeSH
- polysomnografie metody MeSH
- poruchy nadměrné spavosti * diagnóza etiologie klasifikace MeSH
- spánková latence fyziologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Denná spavosť (DS) predstavuje pre postihnutého jedinca závažné riziko v podobe sťaženého pracovného uplatnenia a zníženej kvality života a v závislosti od jej príčiny aj metabolické a kardiovaskulárne následky. Práca analyzuje charakter ospalosti v závislosti od jej príčiny, diagnostické postupy a terapeutické možnosti. Na príklade piatich kazuistík poukazuje na rozdiely v klinickej manifestácii spavosti pri narkolepsii 1. typu, Kleinovom-Levinovom syndróme, epilepsii, sclerosis multiplex a osmotickom demyelinizačnom syndróme, dokladuje uplatnenie diagnostických a terapeutických možností v praxi.
Daytime sleepiness (DS) poses a serious risk to the affected individual in the form of difficult employment and reduced quality of life and, depending on its cause, also metabolic and cardiovascular consequences. The work analyzes the nature of sleepiness depending on its cause, diagnostic procedures and therapeutic options. On the example of five case reports points out the differences in clinical manifestation of sleepiness in narcolepsy type 1, Klein-Levin syndrome, epilepsy, multiple sclerosis and osmotic demyelinating syndrome, it demonstrates the application of diagnostic and therapeutic options in clinical practice.
BACKGROUND AND OBJECTIVES: Recent studies fueled doubts as to whether all currently defined central disorders of hypersomnolence are stable entities, especially narcolepsy type 2 and idiopathic hypersomnia. New reliable biomarkers are needed, and the question arises of whether current diagnostic criteria of hypersomnolence disorders should be reassessed. The main aim of this data-driven observational study was to see whether data-driven algorithms would segregate narcolepsy type 1 and identify more reliable subgrouping of individuals without cataplexy with new clinical biomarkers. METHODS: We used agglomerative hierarchical clustering, an unsupervised machine learning algorithm, to identify distinct hypersomnolence clusters in the large-scale European Narcolepsy Network database. We included 97 variables, covering all aspects of central hypersomnolence disorders such as symptoms, demographics, objective and subjective sleep measures, and laboratory biomarkers. We specifically focused on subgrouping of patients without cataplexy. The number of clusters was chosen to be the minimal number for which patients without cataplexy were put in distinct groups. RESULTS: We included 1,078 unmedicated adolescents and adults. Seven clusters were identified, of which 4 clusters included predominantly individuals with cataplexy. The 2 most distinct clusters consisted of 158 and 157 patients, were dominated by those without cataplexy, and among other variables, significantly differed in presence of sleep drunkenness, subjective difficulty awakening, and weekend-week sleep length difference. Patients formally diagnosed as having narcolepsy type 2 and idiopathic hypersomnia were evenly mixed in these 2 clusters. DISCUSSION: Using a data-driven approach in the largest study on central disorders of hypersomnolence to date, our study identified distinct patient subgroups within the central disorders of hypersomnolence population. Our results contest inclusion of sleep-onset REM periods in diagnostic criteria for people without cataplexy and provide promising new variables for reliable diagnostic categories that better resemble different patient phenotypes. Cluster-guided classification will result in a more solid hypersomnolence classification system that is less vulnerable to instability of single features.
- MeSH
- idiopatická hypersomnie * diagnóza MeSH
- kataplexie * diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- narkolepsie * diagnóza farmakoterapie MeSH
- poruchy nadměrné spavosti * diagnóza epidemiologie MeSH
- shluková analýza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
STUDY OBJECTIVES: In some patients, it is difficult to correctly nosologically classify daytime sleepiness. Clinical manifestations may be nonspecific; on the basis of objective measures it is possible to determine the current severity of sleepiness, but they do not always allow accurate diagnosis. It is especially difficult to distinguish between idiopathic hypersomnia (IH) and hypersomnia associated with a psychiatric disorder (PSY). METHODS: To find significant differences between the IH and PSY groups, we included 67 patients (IH, n = 15; PSY, n = 52) in the study, focusing on differences in self-reported symptoms, evaluating current depressive symptoms using the Beck Depression Inventory-II score and personality traits measured by the Temperament and Character Inventory. All of the patients underwent polysomnography, the Multiple Sleep Latency Test, and ad libitum sleep monitoring. RESULTS: The patients with IH showed greater difficulty than those in the PSY group with waking up in the morning (P < .001) and complained of memory (P = .04) and attention deficit (P = .006). They also showed higher total sleep time (P < .001) and sleep efficiency (P = .007) and a shorter mean sleep latency on the Multiple Sleep Latency Test (P < .001). Nevertheless, the IH and PSY groups did not differ in Beck Depression Inventory scores or personality characteristics. CONCLUSIONS: IH is a syndrome in which depression/external life stressors and personality characteristics also play a role. Patients with IH may benefit from the cooperation of sleep specialists with psychotherapists/psychiatrists. CITATION: Bušková J, Novák T, Miletínová E, et al. Self-reported symptoms and objective measures in idiopathic hypersomnia and hypersomnia associated with psychiatric disorders: a prospective cross-sectional study. J Clin Sleep Med. 2022;18(3):713-720.
- MeSH
- duševní poruchy * komplikace MeSH
- idiopatická hypersomnie * komplikace diagnóza psychologie MeSH
- lidé MeSH
- narkolepsie * komplikace MeSH
- poruchy nadměrné spavosti * komplikace diagnóza MeSH
- prospektivní studie MeSH
- průřezové studie MeSH
- zpráva o sobě MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
The review deals with idiopathic hypersomnia, focusing mostly on the research findings about the presence, onset and severity of excessive daytime sleepiness and depressive symptoms in patients with idiopathic hypersomnia.
- MeSH
- chronoterapie metody MeSH
- hypnotika a sedativa aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- noční děsy diagnóza etiologie terapie MeSH
- polysomnografie metody MeSH
- poruchy iniciace a udržování spánku diagnóza etiologie terapie MeSH
- poruchy nadměrné spavosti diagnóza etiologie terapie MeSH
- poruchy spánku a bdění * diagnóza etiologie terapie MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- somnambulismus diagnóza etiologie terapie MeSH
- spánková hygiena MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Výskyt poruch spánku a bdění ve světě rychle narůstá. Jejich důsledky zahrnují jak narušení kvality denního života s mnoha socioekonomickými aspekty, tak významné ovlivnění zdravotního stavu (vztah ke kardiovaskulárním, metabolickým, psychiatrickým chorobám). Prvním a v některých případech i plně postačujícím krokem v diagnostice poruch spánku a bdění je pohovor s pacientem a odebrání spánkové anamnézy s možností využít dotazníky (Epworthská škála spavosti, spánkový deník ad). Základní vyšetřovací metodou je polysomnografie. V diagnostice obstrukční spánkové apnoe (OSA) se využívá zjednodušená forma polysomnografie - limitovaná polygrafie a v první diagnostické linii i screeningové vyšetření. Výhodou těchto metod je ambulantní užití. V diagnostice nadměrné denní spavosti je používán hlavně test mnohočetné latence usnutí (MSLT) a test udržení bdělosti (MWT). Nejčastějšími poruchami, které se v populaci vyskytují, jsou insomnie, obstrukční spánková apnoe a některé parasomnie. V poslední době narůstá v důsledku společenských změn i výskyt poruch cirkadiánního rytmu.
The incidence of sleep-wake disorders has been growing rapidly worldwide. Their consequences include both impaired quality of daily life with numerous socioeconomic aspects and significant impairment of health status (related to cardiovascular, metabolic, and psychiatric conditions). The initial and, in some cases, a fully sufficient step in diagnosing sleep-wake disorders is interviewing the patient and taking sleep history while using questionnaires (Epworth Sleepiness Scale, sleep diary, etc.). Polysomnography is the basic examination technique. The diagnosis of obstructive sleep apnoea (OSA) involves a simplified form of polysomnography - limited polygraphy - and, in the first-line diagnosis, a screening test as well. An advantage of these methods is their outpatient use. Excessive daytime sleepiness is mainly diagnosed by using the Multiple Sleep Latency Test (MSLT) and the Maintenance of Wakefulness Test (MWT). Insomnia, obstructive sleep apnoea, and some parasomnias are the most prevalent disorders in the population. Recently, there has been an increase in the occurrence of circadian rhythm sleep disorders due to societal changes.
- MeSH
- lidé MeSH
- polysomnografie MeSH
- poruchy nadměrné spavosti diagnóza MeSH
- poruchy spánku a bdění * diagnóza klasifikace terapie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- syndrom neklidných nohou diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
