Úvod: Cílem naší studie je prezentovat výsledky léčby u pacientů s prodělaným aneuryzmatickým subarachnoidálním krvácením (SAK) po 3 měsících od ataky, kteří byli ošetřeni clippingem (NCH) nebo coilingem (EV). Materiál a metodika: Studie byla provedena na základě retrospektivní analýzy databáze pacientů s mozkovými aneuryzmaty, kteří byli léčeni mezi lety 2009 a 2019 ve FN Brno. Do studie bylo zařazeno 499 pacientů. Z těchto pacientů bylo 345 (69 %) ošetřeno NCH a 154 (31 %) bylo ošetřeno EV. Pacienty jsme rozdělili do 4 skupin: dle věku na skupiny 0–64 let a 65+ let a dále dle modality ošetření výduti NCH nebo EV. Hodnotili jsme vliv vstupního Hunt-Hessova skóre (HH) na výsledek ošetření dle věku a dané modality a také vztah mezi aktuálním věkem pacienta a výsledkem léčby po 3 měsících od ataky SAK, hodnoceným pomocí modifikované Rankinovy škály (modified Rankin scale; mRS), kde úspěšný výsledek léčby byl mRS 0–2 (soběstačný pacient). Výsledky: Z celkového počtu 499 pacientů bylo 345 (69 %) ošetřeno NCH a 154 (31 %) EV, přičemž průměrný věk NCH a EV ošetřených pacientů nebyl statisticky signifikantně rozdílný (p = 0,2216). U chirurgicky i endovaskulárně léčených pacientů ve všech věkových kategoriích jsme nezaznamenali statisticky signifikantní rozdíl ve skóre HH (p = 0,1664) ani v grafické závažnosti SAK dle Fischerova skóre (p = 0,5041). Uspokojivý výsledek léčby (mRS 0–2) po 3 měsících od ataky mělo ve skupině 65+ let po NCH 49 pacientů (52,88 %), u 65+ po EV 23 (60,61 %). Špatný výsledek léčby (mRS 3–6) po 3 měsících mělo 43 pacientů (47,12 %) ošetřených NCH a 15 (39,39 %) ošetřených EV, což je statisticky významné (p = 0,0002). Uspokojivý výsledek léčby (mRS 0–2) po 3 měsících s dobrým klinickým stavem při přijetí (HH 1–2) mělo ve skupině 0–64 let po NCH 136 pacientů (55 %) a u 65+ po NCH 28 (33 %). Špatný výsledek léčby (mRS 3–6) po 3 měsících při špatném počátečním klinickém stavu (HH 3–5) mělo 50 pacientů (20 %) ošetřených NCH ve skupině 0 -64 let a 39 (44 %) ošetřených NCH ve skupině 65+, což je statisticky významné (p = 0,0001). Závěr: Senioři (65+ let) na rozdíl od mladších pacientů po SAK trpí zvýšeným rizikem špatného neurologického stavu po 3 měsících od ataky, obzvláště jsou-li v těžkém klinickém stavu při přijetí. Nezanedbatelná část těchto pacientů však po ošetření výduti zůstává v dobrém klinickém stavu, proto je potřeba metodu ošetření a rozsah léčby posuzovat individuálně. U seniorů ošetřených endovaskulárně jsme pozorovali lepší výsledek léčby po 3 měsících ve srovnání s pacienty ošetřenými otevřenou operací.

Introduction: The aim of our study is to present the treatment outcomes of patients with aneurysmal subarachnoid hemorrhage (SAH) 3 months after the attack who were treated with clipping (MS) or coiling (EV). Materials and methods: The study was based on a retrospective analysis of a database of patients with cerebral aneurysms who were treated at the University Hospital Brno between 2009 and 2019. A total of 499 patients were included in the study. Of these patients, 345 (69%) were treated with surgical MS and 154 (31%) were treated with EV. Patients were divided into 4 groups: according to the age into 0–64 years and 65+ years group, and according to the modality of treatment of aneurysm by MS or EV. We evaluated the effect of the initial Hunt-Hess (HH) score on the treatment outcome according to age and modality and also the relationship between the current age of the patient and the treatment outcome at 3 months after the SAH attack, as assessed by a modified Rankin scale (mRS), where the successful treatment outcome was mRS 0–2 (self-sufficient patient), and the effect of the initial Hunt-Hess score (HH) on the treatment outcome was based on age and modality. Results: Of the 499 patients, 345 (69%) were treated with MS and 154 (31%) with EV, and the average age of MS and EV treated patients was not statistically significantly different (P = 0.2216). In both surgically and endovascularly treated patients in all age categories; we did not observe a statistically significant difference in HH score (P = 0.1664) or in graphical severity of SAH according to the Fischer score (P = 0.5041). Satisfactory treatment outcome (mRS 0–2) at 3 months after the attack was found in 49 (52.88%) in the 65+ years group after MS and 23 (60.61%) in the 65+ years group after EV. Poor treatment outcome (mRS 3–6) at 3 months was found in 43 (47.12%) in MS treated and 15 (39.39%) in EV treated patients, which was statistically significant (P = 0.0002). Satisfactory treatment outcome (mRS 0–2) at 3 months with good clinical status on admission (HH 1–2) was seen in 136 (55%) patients in the 0–64 years group after MS and 28 (33%) in the 65+ years group after MS. Poor treatment outcome (mRS 3–6) after 3 months with poor initial clinical condition (HH 3–5) had 50 (20%) patients treated with MS in the 0 -64 years group and 39 (44%) treated with MS in the 65+ years group, which is statistically significant (P = 0.0001). Conclusion: Elderly (65+ years) after SAH are at a higher risk of poor neurological status 3 months after the attack compared to younger patients, especially if they are in a severe clinical condition on admission. However, a significant proportion of these patients remain in a good clinical condition after treatment of an aneurysm, so the method of treatment and extent of treatment needs to be assessed individually. In elderly patients treated endovascularly, we observed a better treatment outcome at 3 months compared with patients treated by open surgery.

• MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• subarachnoidální krvácení * chirurgie   MeSH
• výsledek terapie * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Zhodnocení významu neinvazivních zobrazovacích metod, multidetektorové CT angiografie (MDCTA) a magnetické rezonanční angiografie (MRA), při detekci zdroje krvácení u pacientů se subarachnoidálním krvácením či s intracerebrálním hematomem. Materiál a metody: Do studie byli zařazeni pacienti úspěšně vyšetření pomocí MDCTA a MRA (56, resp. 54 vyšetření) v období od ledna 2004 do prosince 2005. Výsledky byly porovnávány s digitální subtrakční angiografií (DSA) nebo operačním protokolem. MDCTA byla prováděna na multidetektorovém CT s kolimací 0,75 mm, doba skenování do 10 s. MRA (1,5 T přístroj) byla prováděna 3D tíme-of-flight (TOF) sekvencí, šíře vrstvy 0,8 mm, čas vyšetření cca 6 min. DSA byla prováděna u pacientů bez prokazatelného zdroje krvácení nebo při nejasném nálezu na MDCTA či MRA. Výsledky: Bylo detekováno celkem 97 aneuryzmat, 2 arteriovenózní malformace (AVM) mozkových tepen a 1 trombóza žilních splavů u 100 pacientů (101 vyšetření), 81 lézí bylo příčinou krvácení. U 19 pacientů, kde nebyl prokázán zdroj krvácení, autoři provedli kontrolní DSA (20 vyšetření). V 17 případech byla indikována diagnostická DSA k doplnění neinvazivního zobrazení aneuryzmatu či AVM. Přímo operováno bez DSA bylo 31 pacientů, endovaskulární terapie byla provedena u 32 pacientů. Senzitivíta pro detekci krvácejícího aneuryzmatu dosáhla pro MDCTA 95,5 % a pro MRA 92,3 %. Závěr: MDCTA a MRA jsou vhodné metody pro primární detekci zdroje subarachnoidálního krvácení. MRA diagnostika je komplikovanější a důležitý je výběr vhodných pacientů. V případě negativního či sporného nálezu na MDCTA či MRA zůstává dosud nezastupitelným vyšetřením DSA.

Purpose: To evaluate a significance of noninvasive imaging modalities, multi-detector row computed tomographic angiography (MDCTA) and magnetic resonance angiography (MRA) in detection of the cause in patients presenting with subarachnoid or intracranial hemorrhage. Materials and methods: Authors evaluated patients admitted to our hospital between January 2004 and December 2005 who successfully underwent MDCTA or MRA (56 and 54 examinations, respectively). The results were compared with digital subtraction angiography (DSA) or intraoperative findings. The MDCT angiography studies consisted of 0.75 mm slices, time acquisition under 10 seconds. The MRI protocol (1.5T scanner) with 3D time-of-flight MRA (slice thickness 0.8 mm, time acquisition cca 6 min) was used. DSA angiography was limited either to patients without demonstrable source of bleeding to or to those where more information was required. Results: Ninety-seven intracranial aneurysms, two arteriovenous malformations (AVM) and one cerebral sinus thrombosis were identified in 100 patients (101 examinations): 81 of these lesions were responsible for subarachnoid hemorrhage. In cases of negative findings, authors performed DSA in 19 patients (20 examinations). Other 17 patients were evaluated for additional information. Surgery was undertaken directly in 31 and endovascular treatment in 32 patients. The sensitivity in the detection of ruptured intracranial aneurysm was 95.5 % and 92.3 % for MDCTA and MRA, respectively. Conclusion: Both the MDCTA and MRA can replace DSA as the first diagnostic modality in the detection of the cause of subarachnoid hemorrhage. But MRA increases diagnostic challenge and appropriate selection of the patients is important. DSA remains the important technique for investigation of subarachnoid hemorrhage in inconclusive findings of the noninvasive methods.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• intrakraniální aneurysma MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční angiografie MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• subarachnoidální krvácení etiologie   MeSH
• tomografie emisní počítačová MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Early aggressive treatment of poor-grade subarachnoid hemorrhage patients has resulted in more favorable long-term outcomes. This article covers the aspects of neurocritical care management directed to the patient with poor-grade subarachnoid hemorrhage (Hunt and Hess 4 and 5) and outlines important prognostic features. RECENT FINDINGS: Immediate cardiopulmonary and neurological support, early aneurysm repair, neuromodality and multimodality monitoring under the care of neurointensivists, treatment of medical complications, prevention and appropriate management of delayed cerebral ischemia have improved long-term outcomes after poor-grade subarachnoid hemorrhage. This includes control of intracranial hypertension, optimization of cerebral perfusion pressure and cardiac hemodynamics, correction of electrolyte abnormalities, and management of complications. Global cerebral edema, acute ischemic injury seen on diffusion-weighted imaging, and early vasospasm are disease states in the poor-grade patients that require attention and further investigation. Monitoring techniques such as surface and intracortical continuous electroencephalography, brain tissue oxygen monitoring, and microdialysis may detect secondary brain injury in a potentially reversible state. SUMMARY: Poor-grade subarachnoid hemorrhage patients have the potential to recover and should therefore be fully resuscitated and treated aggressively with the available standards and monitoring techniques.

• MeSH
• ischemie mozku MeSH
• lidé MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu metody   MeSH
• prognóza MeSH
• subarachnoidální krvácení komplikace   patofyziologie   radiografie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl práce: Diagnostika a řešení v případu subarachnoidálního krvácení u gravidní ženy. Popis případu sub­arachnoidálního krvácení u ženy v 38. týdnu gravidity a poukázání na zrádnost anamnestického vyšetření. Typ studie: Kazuistika. Pracoviště: Porodnicko-gynekologické oddělení Uherskohradišťské nemocnice, a.s. Vlastní pozorování: V kazuistice se popisuje případ 31leté ženy s preexistující hypertenzí ve 38. týdnu gravidity. Její obtíže zprvu imitují gastroenteritidu, kterou trpí ve stejné době její syn. Následně je u pacientky diagnostikováno subarachnoidální krvácení, proveden císařský řez z vitální indikace matky a neurochirurgická operace. Závěr: Subarachnoidální krvácení je závažná komplikace v graviditě. Bezprostředně ohrožuje život ženy, potažmo plodu. Důkladný anamnestický rozhovor a fyzikální vyšetření může vést k rychlé diagnostice a řešení tohoto akutního onemocnění.

Objective: Diagnostics and solution to a case of subarachnoid hemorrhagie in a pregnant woman. Description of a subarachnoid hemmorage case in week 13 of pregnancy and pointing out to the insidiousness anamnestic examination. Design: Case report. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Uherskohradišťská nemocnice a.s. Case report: The patient history describes a case of a 31-year-old hypertensive woman in week 38 of pregnancy, who experienced a complication during her pregnancy. Itinially the problem seemed to be gastroenteritis, which her son suffered from as well. Subsequently, the patient was diagnosed with subarachnoid hemorrhage, and a caesarean section and a neurosurgical operation was performed. Conclusion: Subarachnoid hemorrhage is weighty complication during pregnancy. It imminently threatens the woman ́s life, as well as the life of the fetus. An anamnestic and physical examination as its result may lead to a quick diagnosis and a solution to this acute disease and subsequently may rescue the life of both the mother and the fetus.

• MeSH
• bolesti hlavy MeSH
• císařský řez metody   využití   MeSH
• diagnostické techniky neurologické MeSH
• dospělí MeSH
• kardiovaskulární komplikace v těhotenství diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• komplikace těhotenství * MeSH
• lidé MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   využití   MeSH
• subarachnoidální krvácení * diagnóza   chirurgie   MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Hydrocefalus je dobře známým důsledkem subarachnoidálního krvácení z aneuryzmatu. Podle literárních pramenů je příčinou těžkého poškození či smrti nemocného až ve 3 % případů. Autoři shrnují práce, V nichž byl výskyt hydrocefalu studován, sledují jeho spojitost s tíží krvácení, lokalizací zdroje. závislosti na věku, pohlaví a způsobu léčby.

Hydrocephalus is a well-known consequence of subarachnoid hemorrhage from an aneurysm. According to the literature, it leads to severe morbidity or mortality in up to 3 % of patients. The authors summarize studies of hydrocephalus, follow its relationship to the severity of the hemorrhage, source localization and to dependence upon age, gender and specific treatments.

• MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Hydrocefalus patří mezi relativně časté komplikace proběhlého subarachnoidálního krvácení. Dle časového odstupu od vzniku subarachnoidálního krvácení se hydrocefalus klasifikuje jako akutní, subakutní nebo chronický. Příčinou bývá obstrukce toku či porucha resorpce likvoru. V urgentních případech se dočasně zavádí zevní komorová nebo lumbální drenáž, s odstupem času je trvalým řešením provedení zkratové operace, nejčastěji zavedení ventrikuloperitoneálního shuntu. Provedli jsme retrospektivní analýzu 350 nemocných hospitalizovaných na našem pracovišti se subarachnoidálním krvácením v desetiletém období od roku 1999 do roku 2008. Ke vzniku hydrocefalu došlo u 13,4 % pacientů se subarachnoidálním krvácením. Hydrocefalus byl častější u pacientů se vstupním Fisherovým skóre 3 a více, s aneuryzmatem řešeným endovaskulárně a s anamnézou dočasné likvorové drenáže. Medián doby od vzniku subarachnoidálního krvácení do vzniku hydrocefalu byl 20 dní. Klíčová slova: hydrocefalus – subarachnoidální krvácení – komplikace – rizikové faktory

Hydrocephalus is a relatively common complication of subarachnoid hemorrhage. Hydrocephalus is classified as acute, subacute or chronic according to the time elapsed from the onset of subarachnoid hemorrhage. Etiology involves either an obstruction of cerebrospinal fluid (CSF) flow or disturbed CSF resorption. Hydrocephalus in urgent situations is usually treated with temporary external ventricular or lumbar draina­­ge. Chronic forms are managed with permanent shunting, usually a ventriculoperitoneal shunt. We performed a retrospective analysis of 350 patients admitted to our centre with the diagnosis of subarachnoid hemorrhage over a 10-year period, from 1999 to 2008. Hydrocephalus occurred in 13.4% of patients with subarachnoid hemorrhage. Hydrocephalus was more frequent in patients with the initial Fisher score three and more, with aneurysm managed with endovascular treatment and with a history of temporary cerebrospinal fluid drainage. The median time from an onset of subarachnoid hemorrhage to development of hydrocephalus was 20 days. Key words: hydrocephalus – subarachnoid hemorrhage – complications – risk factors The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• aneurysma MeSH
• chirurgie operační metody   MeSH
• dospělí MeSH
• Glasgowská stupnice následků MeSH
• hospitalizace MeSH
• hydrocefalus * etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• incidence MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mortalita MeSH
• neurochirurgické výkony * MeSH
• neurochirurgie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• subarachnoidální krvácení * komplikace   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Choroba moyamoya představuje chronické cerebrovaskulární onemocnění vyznačující se progresivní stenózou a/nebo okluzí intrakraniální vnitřní karotidy a jejích proximálních větví se vzniklou abnormální kolaterální sítí drobných tepen. Jestliže vaskulární uzávěr není oboustranný a pacient má diagnostikovanou specifickou základní chorobu, označujeme tento stav jako syndrom moyamoya. Prezentace choroby či syndromu moyamoya v podobě subarachnoidálního krvácení bez nalezeného aneuryzmatu je vzácná. 62letá pacientka byla přijata pro bolesti v oblasti zátylku, krku, čela a spánků trvající 24 hodin. Byla somnolentní, opakovaně zvracela a měla dvojité vidění. Na výpočetní tomografii mozku bylo patrné subarachnoidální krvácení. CT angiografie mozku odhalila uzávěr levé střední mozkové tepny a digitální subtrakční angiografie navíc prokázala síť drobných tortuózních moyamoya cév v povodí levé střední mozkové tepny. Mozková perfuze nebyla nikterak narušena. Pacientka byla přeléčena kortikoidy a byla jí nasazena antiagregační terapie. Diagnóza byla stanovena jako syndrom moyamoya. Propuštěna byla bez neurodeficitu i bez subjektivních potíží. Po šesti letech došlo u pacientky ke zhoršení celkového stavu při probíhající sepsi, na kterou i přes maximální antibiotickou terapii zemřela. Choroba či syndrom moyamoya by měl být zvažován v rámci diferenciální diagnostiky jako příčina subarachnoidálního krvácení, pokud není jako jeho potenciální zdroj nalezena jiná zřejmá cévní patologie.

Choroba či syndrom moyamoya by měl být zvažován v rámci diferenciální diagnostiky jako příčina subarachnoidálního krvácení, pokud není jako jeho potenciální zdroj nalezena jiná zřejmá cévní patologie. Moyamoya disease is a chronic cerebrovascular disease characterized by progressive stenosis and/or occlusion of the intracranial internal carotid and its proximal branches with a created abnormal collateral network of small arteries. If the vascular occlusion is not bilateral and the patient has been diagnosed with a specific underlying illness, we refer to this condition as Moyamoya syndrome. The presentation of Moyamoya disease or syndrome in the form of a non-aneurysmal subarachnoid hemorrhage is rare. The 62-year-old woman was admitted for 24 hours lasting pain in the area of the neck, forehead, and temples. She was somnolent, vomited repeatedly, and had double vision. The brain computed tomography discovered subarachnoid hemorrhage. The brain CT angiography revealed an occlusion of the left middle cerebral artery and the digital subtraction angiography, moreover, showed a network of tiny tortuous moyamoya vessels in the left middle cerebral artery territory. The brain perfusion was not impaired. The patient was treated with corticosteroids and anti-platelet drugs. A diagnosis of Moyamoya syndrome was determined. She was dismissed without neurological deficit or subjective problems. After six years, the patient`s general condition deteriorated because of sepsis, and even after getting maximum antibiotic therapy, she died. Moyamoya disease or syndrome should be considered in the differential diagnosis as the cause of subarachnoid hemorrhage in the absence of other clear vascular pathology as its potential source.

• MeSH
• cévní mozková příhoda diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• moyamoya nemoc * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• subarachnoidální krvácení diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Vazospazmy jsou považovány za hlavní příčinu vysoké mortality a špatné prognózy pacientů se subarachnoidálním krvácením způsobeným rupturou aneuryzmatu. Námi popisovaná kazuistika se týká 30leté pacientky, která byla přijata s Glasgow Coma Scale 14 a těžkou levostrannou hemiparézou. Počítačová tomografie odhalila subarachnoidální krvácení. Jeho příčinou byla ruptura aneuryzmatu na arteria cerebri media vpravo. Aneuryzma bylo zaklipováno. Pro symptomatické vazospazmy jsme opakovaně provedli mechanickou i farmakologickou angioplastiku. Přesto došlo k rozvoji ischemie v pravé mozkové hemisféře, což nás vedlo k dekompresivní kraniektomii. Finálně vazospazmy regredovaly a nastala úplná úprava neurologického deficitu. Čtyři roky po operaci je pacientka plně soběstačná, bez poruchy hybnosti končetin, s nedotčenými kognitivními funkcemi.

Vasospasms are considered to be the major cause of high mortality and bad prognosis in patients with subarachnoid hemorrhage caused by a rupture of an aneurysm. Our case report describes a 30-year-old patient admitted with Glasgow Coma Scale 14 and severe left-sided hemiparesis. Computed tomography revealed subarachnoid hemorrhage. Its etiology was ruptured aneurysm of the right middle cerebral artery. The aneurysm was clipped. Mechanical and pharmacological angioplasty was repeatedly performed to manage symptomatic vasospasms. Despite these interventions, an ischemic lesion developed in the right brain hemisphere that prompted us to perform decompressive craniectomy. Finally, vasospasms, as well as the neurological deficit, disappeared. Four years after the surgery, the patient is independent, without any limb movement disorder and with normal cognitive functions.

• MeSH
• angiografie metody   MeSH
• angioplastika metody   využití   MeSH
• blokátory kalciových kanálů terapeutické užití   MeSH
• digitální subtrakční angiografie MeSH
• dospělí MeSH
• Glasgowská stupnice kómat MeSH
• hematom chirurgie   MeSH
• intrakraniální vazospazmus * diagnóza   etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• ischemie mozku diagnóza   MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozek chirurgie   MeSH
• mozkový krevní oběh fyziologie   MeSH
• neurochirurgické výkony MeSH
• ruptura aorty komplikace   MeSH
• rychlost toku krve fyziologie   MeSH
• sloučeniny hořčíku terapeutické užití   MeSH
• statiny terapeutické užití   MeSH
• subarachnoidální krvácení * diagnóza   komplikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND: Evaluating the prognosis of patients with aneurysmal subarachnoid hemorrhage (aSAH) who may be at risk of poor outcomes using grading systems is one way to make a better decision on treatment for these patients. This study aimed to compare the accuracy of the modified World Federation of Neurosurgical Societies (WFNS), WFNS, and Hunt and Hess (H&H) Grading Scales in predicting the outcomes of patients with aSAH. METHODS: From August 2019 to June 2021, we conducted a multicenter prospective cohort study on adult patients with aSAH in three central hospitals in Hanoi, Vietnam. The primary outcome was the 90-day poor outcome, measured by a score of 4 (moderately severe disability) to 6 (death) on the modified Rankin Scale (mRS). We calculated the areas under the receiver operator characteristic (ROC) curve (AUROCs) to determine how well the grading scales could predict patient prognosis upon admission. We also used ROC curve analysis to find the best cut-off value for each scale. We compared AUROCs using Z-statistics and compared 90-day mean mRS scores among intergrades using the pairwise multiple-comparison test. Finally, we used logistic regression to identify factors associated with the 90-day poor outcome. RESULTS: Of 415 patients, 32% had a 90-day poor outcome. The modified WFNS (AUROC: 0.839 [95% confidence interval, CI: 0.795-0.883]; cut-off value≥2.50; PAUROC<0.001), WFNS (AUROC: 0.837 [95% CI: 0.793-0.881]; cut-off value≥3.5; PAUROC<0.001), and H&H scales (AUROC: 0.836 [95% CI: 0.791-0.881]; cut-off value≥3.5; PAUROC<0.001) were all good at predicting patient prognosis on day 90th after ictus. However, there were no significant differences between the AUROCs of these scales. Only grades IV and V of the modified WFNS (3.75 [standard deviation, SD: 2.46] vs 5.24 [SD: 1.68], p = 0.026, respectively), WFNS (3.75 [SD: 2.46] vs 5.24 [SD: 1.68], p = 0.026, respectively), and H&H scales (2.96 [SD: 2.60] vs 4.97 [SD: 1.87], p<0.001, respectively) showed a significant difference in the 90-day mean mRS scores. In multivariable models, with the same set of confounding variables, the modified WFNS grade of III to V (adjusted odds ratio, AOR: 9.090; 95% CI: 3.494-23.648; P<0.001) was more strongly associated with the increased risk of the 90-day poor outcome compared to the WFNS grade of IV to V (AOR: 6.383; 95% CI: 2.661-15.310; P<0.001) or the H&H grade of IV to V (AOR: 6.146; 95% CI: 2.584-14.620; P<0.001). CONCLUSIONS: In this study, the modified WFNS, WFNS, and H&H scales all had good discriminatory abilities for the prognosis of patients with aSAH. Because of the better effect size in predicting poor outcomes, the modified WFNS scale seems preferable to the WFNS and H&H scales.

• MeSH
• dospělí MeSH
• hospitalizace MeSH
• lidé MeSH
• nemocnice MeSH
• odds ratio MeSH
• prospektivní studie MeSH
• subarachnoidální krvácení * diagnóza   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

BACKGROUND: Clinically symptomatic vasospasm leading to delayed ischemic neurological deficits occurs in up to 30% of patients with subarachnoid hemorrhage (SAH). Vasospasm can result in a serious decline in clinical conditions of patients with SAH, yet the algorithm for vasospasm treatment and prevention remains unclear. Intra-arterial administration of vasodilators is one of the modalities used for vasospasm therapy. METHODS: Over the last 7 years, we have treated 27 female and 7 male patients with vasospasm using intra-arterial administration of either nimodipine or milrinone; all had suffered aneurysm rupture. Of these patients, 28 were treated surgically (clip), and 6 patients had their aneurysm coiled. Spasmolytics were applied from day 2 to day 18 after rupture. RESULTS: Of the 53 procedures, angiographic improvement was documented in 92% of cases with a mean flow velocity decrease of 65 cm/s. Brain metabolism changes were monitored after the procedure. The highest level of immediate clinical improvement was observed in conscious patients with a focal neurological deficit (aphasia, hemiparesis). Overall clinical outcomes (Glasgow outcome scale, GOS) were as follows: GOS 5 (12 patients), GOS 4 (5 patients), GOS 3 (5 patients), GOS 2 (6 patients), and GOS 1 (6 patients). CONCLUSIONS: Intra-arterial administration of spasmolytics is a safe and potent method of vasospasm treatment. It is most effective when applied to conscious patients with a focal deficit. For unconscious patients, its therapeutic benefits are inconclusive. Patients in severe clinical states would further require use of other diagnostic tools such as multimodal brain monitoring to complement vasospasm therapy.

• MeSH
• angioplastika škodlivé účinky   metody   MeSH
• dospělí MeSH
• intraarteriální infuze škodlivé účinky   MeSH
• intrakraniální vazospazmus farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nimodipin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• subarachnoidální krvácení farmakoterapie   MeSH
• vazodilatancia aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH