Defining the risk factors affecting the prognosis of patients with acute coronary syndrome (ACS) has been a challenge. Many individual biomarkers and risk scores that predict outcomes during different periods following ACS have been proposed. This review evaluates known outcome predictors supported by clinical data in light of the development of new treatment strategies for ACS patients during the last three decades.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Akutní koronární syndrom bez ST elevací je diagnózou, která skrývá mnoho klinických stavů stejné etiopatogenezy, avšak s rozmanitým klinickým projevem závislým na mnoha faktorech. Riziko další progrese v dokonaný infarkt myokardu, jeho recidivu nebo úmrtí nemocného se liší u jednotlivých pacientů. Bylo rozpoznáno mnoho rizikových faktorů, které ukazují na zhoršenou prognózu individuálního pacienta a zároveň identifikují nemocné, kteří budou mít prospěch z aplikace agresivnějších diagnostických a léčebných postupů. Dnes jsou vypracovány i systémy určení rizika jednotlivce, které zohledňují kumulaci více rizikových faktorů. Některé jsou jednoduché a lze je běžně použít u lůžka pacienta, jiné počítají riziko nemocného podle složitějších algoritmů. V klinické praxi je možno využít jednodušší skórovací systém, je ale nutno mít na paměti i další rizika, která v něm nejsou obsažena a u nemocného jsou známa. V nemocnici bez katetrizačního zázemí by stanovení rizika nemocného s AKS bez ST elevací mělo pomoci k vystupňování medikamentózní léčby a k optimálnímu časování intervenčního vyšetření, kde u nemocných s vysokým rizikem je nutno přistoupit ke koronarografii co nejdříve, maximálně do 24 hodin a na základě jejího výsledku je nutno stanovit optimální léčebný postup.

Acute coronary syndrome without ST segment elevation is a diagnosis covering a wide range of clinical conditions of the same aetiopathogenesis, but with very different manifestations depending on numerous factors. The risk of continuing progression into myocardial infarction or recurrent myocardial infarction or into death differs in each patient. Many risk factors have been discovered which show worsened prognosis of an individual patient and at the same time identify patients who will benefit most from the application of aggressive diagnostic and therapeutic approaches. Nowadays, risk score systems are available which determine a patient’s risk and take into account cumulation of more factors. Some of them are simple and can be used at the bedside, others use more complicated algorithms for calculating the risk. In clinical routine, a simple scoring system can be used, but also other risks must be kept in mind which are not included in the scoring system used, but the patient is known to have them. Risk stratification in a patient suffering from acute coronary syndrome without ST segment elevation in a hospital without an interventional facility should help intensify medical treatment and optimise the timing of invasive examination. In high risk patients, angiography of coronary arteries should be done as soon as possible, within a 24-hour time frame, and, based on its result, an optimal treatment approach should be determined.

• MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nestabilní angina pectoris diagnóza   terapie   MeSH
• reperfuze myokardu využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

There is close pathophysiological interaction between the kidneys and the heart, affecting, among others, the risk for development and prognosis of many cardiovascular disease. Early risk stratification of patients with acute coronary syndrome (ACS) is important for optimizing their therapy. Presented is an overview of prognostic stratification of ACS patients according to baseline levels of renal function biomarkers. Apart from classic biomarkers (creatinine, urea) having a dominant role in advanced chronic kidney disease, some novel biomarkers are listed (cystatin C, neutrophil gelatinase-associated lipocalin, interleukin-18) that bring an added value as they are directly associated with the pathological mechanisms of the course of ACS.

• MeSH
• akutní koronární syndrom diagnóza   mortalita   MeSH
• akutní poškození ledvin etiologie   patofyziologie   MeSH
• biologické markery * analýza   metabolismus   MeSH
• cystatin C analýza   metabolismus   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• hodnoty glomerulární filtrace MeSH
• interleukin-18 analýza   MeSH
• kardiorenální syndrom klasifikace   MeSH
• kreatinin analýza   metabolismus   MeSH
• ledviny fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• lipokalin-2 analýza   metabolismus   MeSH
• močovina analýza   metabolismus   MeSH
• nemoci ledvin diagnóza   mortalita   MeSH
• prognóza MeSH
• riziko MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Pacienti hospitalizovaní pro akutní koronární syndrom (AKS) představují různorodou populaci pacientů s rozdílným rizikem časných i pozdních komplikací. Včasná stratifikace pacientů s AKS je důležitá ke zvolení optimální terapeutické strategie. K rizikové stratifikaci pacientů se v klinické praxi používá řada skórovacích systémů. V následujícím článku uvádíme ty nejčastěji používané u pacientů s AKS – TIMI, PURSUIT, GRACE a ZWOLLE skóre. Klíčová slova: TIMI – PURSUIT – GRACE – ZWOLLE skóre

Patients with acute coronary syndrome (ACS) are a heterogeneous group of patients with various risks for early and late complications. Early stratification of patients with ACS is a key for selection of optimal therapeutic strategies. For the risk stratification of patients in clinical practice we use a number of scoring systems. The main aim of the article was to predict the prognosis and mortality of patients with ACS. The article presents the most commonly used scoring systems – TIMI, PURSUIT, GRACE and ZWOLLE score. Keywords: TIMI – PURSUIT – GRACE – ZWOLLE score

• Klíčová slova
• ZWOLLE skóre, Thrombolysis in Myocardial Infarction (TIMI), GRACE (Global Registry of Acute Coronary Events), PURSUIT,
• MeSH
• akutní koronární syndrom * diagnóza   klasifikace   MeSH
• hodnocení rizik * metody   MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• rizikové faktory MeSH
• stupeň závažnosti nemoci * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• elektrokardiografie využití   MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   enzymologie   MeSH
• lidé MeSH
• troponin I diagnostické užití   MeSH
• troponin T diagnostické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Akutní koronární syndrom bez ST elevací je reprezentován nestabilní anginou pectoris a infarktem myokardu bez ST elevací. Takto klinicky přesně definovaná jednotka je v posledním desetiletí předmětem neustálého celosvětového zájmu kardiologů. Je tomu především proto, že strategie léčby doznává v průběhu let výrazných změn a dovolím si tvrdit, že na rozdíl od infarktu s ST elevacemi není dosud sjednocená. Názorová jednota neexistuje ani v různých kardiologických doporučeních (guidelines). Stratifikace rizika hraje důležitou roli v rozhodovacím procesu. Zatímco u vysoce rizikových nemocných se doporučuje invazivní diagnostický a intervenční postup v co nejkratším intervalu, u klinicky stabilních pacientů s relativně nízkým rizikem je možné vyčkávat a volit i konzervativní terapii. Některé randomizované multicentrické studie z posledních let hovoří ve prospěch časné revaskularizace a intervenční kardiologové se k tomuto stanovisku evidentně přiklánějí. Dostupnost invazivní diagnostiky a revaskularizačních technik hrají nemalou roli při rozhodování o taktice léčby. Revolučním přelomem v medikamentózní léčbě se ukazuje použití klopidogrelu před plánovou intervencí i dlouhodobě po ní jako prostředku k prevenci úmrtí/infarktu. Na druhé straně, původně optimistické podávání inhibitorů destičkových GP IIb/IIIa receptorů má v současné době i mnoho kritiků. Předložený článek shrnuje klinicky srozumitelnou a relativně stručnou formou současně existující názory na akutní koronární syndrom bez ST elevací. Neexistuje však představa, jak dlouhou dobu budou prezentovaná stanoviska platná.

Acute coronary syndrome without ST elevation is represented by an unstable angina pectoris and myocardial infarction without ST elevation. This clinically precisely defined unit has been the subject of continual all-world interest on cardiologists over the last decade. The main reason lays in the fact that the strategy of treatment in the course of years recognized significant changes and it is fair to say that, in contrast to myocardial infarction with ST elevations, it is not yet unified. There is no unified opinion in various cardiology recommendations (guidelines) either. The stratification of risk plays an important role in the decision process. Although an invasive diagnostic and intervention procedure in the shortest possible interval has been recommended in the high-risk patients, it is possible towait and select a conservative treatment in clinically stable patients. Some randomized multicentric studies of the last years favor early revascularization and interventional cardiologists evidently endorse such opinion. The availability of invasive diagnostics and revascularization techniques plays an important role in the decision-making concerning the therapeutic tactics. A revolutionary breakthrough in the drug therapy has been offered by the use of clopidogrel before as well as during long period of time after the planned intervention as a cause to prevent death/myocardial infarction. On the other hand, the administration of the platelet GP IIb/IIIa receptor inhibitors is presently criticized by many authors. The present article summarizes, in a clinically understandable and relatively short way, the presently existing opinions on acute coronary syndrome without ST elevation. It is not obvious at the present time, for how long period of time these views will be valid.

• MeSH
• angiografie MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• klinické laboratorní techniky metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• nemoci koronárních tepen MeSH
• nestabilní angina pectoris diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Pojem akútne koronárne syndrómy zahrnuje spektrum najzávažnejších foriem ischemickej choroby srdca, ktoré siaha od nestabilnej angíny pektoris cez akútny infarkt myokardu bez elevácií segmentu ST, akútny infarkt myokardu s eleváciami segmentu ST až po náhlu kardiálnu smrť. EKG má veľmi dôležitú, ak nie rozhodujúcu úlohu pri iniciálnej klasifikácii a stratifikácii chorých s akútnym koronárnym syndrómom. Umožňuje klasifikáciu akútnych koronárnych syndrómov na 2 základné formy - s eleváciami a bez elevácií segmentu ST - s čiastočne rozdielnou patofyziológiou, priebehom, prognózou a podstatne odlišnou liečebnou stratégiou. Identifikácia ekg markerov spojených s vyšším rizikom komplikácií a úmrtia, ako sú: pretrvávajúce depresie segmentu ST, výrazné elevácie segmentu ST vo veľkom počte zvodov, mapujúcich najmä oblasť prednej steny, malígne komorové arytmie, závažné poruchy átrioventrikulárneho prevodu a ramienkové blokády, by mala viesť k maximálnemu nasadeniu všetkých dostupných liečebných postupov, vrátane agresívnejších invazívnych a intervenčných metód.

Term acute coronary syndromes refers to variety of serious forms of coronary heart disease, which range from unstable angina through non-ST-segment elevation myocardial infarction, ST-segment elevation myocardial infarction to sudden cardiac death. ECG plays an critical role in initial classification and risk stratification of patients with acute coronary syndromes. Based on ECG two forms of acute coronary syndromes are defined – with ST-segment elevation and without ST-segment elevation. Pathophysiology, course, prognosis and treatment strategy is essentially different in these two groups. Identification of ECG markers of higher risk of complications and death, such as continuous ST segment depressions, marked ST segment elevations in more leads facing mainly anterior wall, malignant ventricular arrhythmias, significant atrioventricular blocks and bundle branch blocks should lead to maximal use of all available treatment strategies including more aggressive invasive and interventional methods.

Riziková stratifikace je kontinuální proces odhadu prognózy nemocného ve všech fázích klinické práce s nemocným s akutním koronárním syndromem. Zahrnuje rozbor anamnézy, zhodnocení fyzikálního nálezu, nálezu při elektrokardiografickém vyšetření, analýzu laboratorních odběrů, zhodnocení koronární anatomie a použití skórovacích systémů k odhadu budoucího rizika následných příhod. Je součástí komplexního pohledu na pacienta a na výsledky provedených vyšetření a je vodítkem pro další terapeutická opatření.

Risk stratification represents continual process of prognosis estimation in all phases of clinical effort in patients with acute coronary syndromes. It is inclusive of analysis of history of the patient, physical examination, electrocardiography findings, biochemical markers, coronary anatomy and usage of risk score systems in estimation of the risk of subsequent adverse events. It is a part of complex insight on the patient and results of performed investigations and serves as a guide for future therapeutic strategies.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární klasifikace   trendy   využití   MeSH
• hodnocení rizik metody   trendy   využití   MeSH
• infarkt myokardu klasifikace   MeSH
• koronární nemoc klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Medzi akútne koronárne syndrómy (AKS) radíme infarkt myokardu s eleváciou segmentov ST (STEMI), bez elevácie ST (NSTEMI) a nestabilnú angínu pektoris (NAP). Ide o ochorenia so závažnou prognózou. Invazívna diagnostika a intervenčná liečba (PKI) má u pacientov s AKS dôležité postavenie. U STEMI neliečených v úvode primárnou PKI, je potrebné po fibrinolýze včas vykonať invazívnu diagnostiku na vylúčenie reziduálnej stenózy infarktovej tepny. U NSTE AKS má zásadný význam riziková stratifikácia. Podľa výšky rizikového skóre sa potom rozhodujeme pre urgentnú alebo včasnú invazívnu stratégiu. U NSTE AKS s nízkym rizikom je potrebné indikovať záťažový test a pri jeho pozitivite realizovať ešte pred prepustením koronarografické vyšetrenie.

Myocardial infarction with ST elevation (STEMI), without ST elevation (NSTEMI) and unstable angina pectoris are parts of acute coronary syndromes (ACS). ACS represents an illness with serious prognosis. Both invasine diagnostic and interventional treatment are important tools of ACS management. Invasive diagnostic is needed after fibrinolysis for STEMI in order to exclude residual stenosis of the infarct related artery. Risk stratification is very important in NSTE ACS patients. Decision for urgent or early invasive strategy is than made depend on the risk score level. In NSTE ACS patient with low risk score a non invasive stress test for inducible ischaemia is recommended. In case of stress test positivity coronary angiography should be planned before discharge.

Diabetes mellitus patrí medzi rizikové faktory rozvoja akútneho koronárneho syndrómu a zásadným spôsobom ovplyvňuje prognózu pacientov po prekonaní AKS. Invazívny kardiológ musí brať do úvahy prítomnosť diabetu vo všetkých fázach manažmentu pacientov s AKS: fáza diagnostiky – môže byť komplikovaná modifikáciou symptómov, fáza liečby – diabetes sa berie do úvahy pri stratifikácii rizika aj pri voľbe a stratégii revaskularizačného postupu a fáza dlhodobého sledovania pacienta – charakteristická horšou prognózou, vyšším rizikom recidív AKS a dôrazom na dôslednú kontrolu diabetu.

Diabetes mellitus is one of the risk factor for development of acute coronary syndrome (ACS) and significantly affects the prognosis of patients after overcoming ACS. Invasive cardiologist has to take into consideration the presence of diabetes at all stages during management of patients with ACS: Diagnostic phase – might be complicated by modi­fication of symptoms, phase of treatment – diabetes is taken into account in the risk stratification and also and also in strategy of revascularization, and phase of follow up of patient – characterized by worse prognosis, higher risk of ACS recurrence and emphasis on tight control of diabetes.

• MeSH
• akutní koronární syndrom * diagnóza   terapie   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů * terapeutické užití   MeSH
• komplikace diabetu * MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• prognóza MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• revaskularizace myokardu * MeSH
• rizikové faktory MeSH
• stenty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH