hyperfrakcionace Dotaz Zobrazit nápovědu
Cíl: Cílem této práce je zhodnocení toxicity a prognostických faktorů celkového přežití (overall survival – OS) při použití hyperfrakcionované akcelerované radioterapie s modulovanou intenzitou u pacientů s pokročilými nádory hlavy a krku nevhodných ke konkomitantní radiochemoterapii. Metodika: Od května 2008 do dubna 2013 bylo léčeno 122 pacientů s lokálně pokročilým nemetastazujícím spinocelulárním karcinomem hrtanu (14 %), hypofaryngu (30 %), orofaryngu (30 %) a dutiny ústní (27 %). Střední věk, KPS (Karnofského performance status) a GTV (gross tumor volume) byly 63 let (46–87 let), 80 % (50–100 %) a 46 ml (5–250 ml). Střední dávka radioterapie byla 72,6 Gy (62–77) ? 1,4–1,5 Gy na oblast GTV (primární tumor a lymfadenopatie) s lemem 0,7 cm a 55 Gy ? 1,1 Gy na regionální lymfatické oblasti s lemem 0,3 cm. Pomocí lineárního urychlovače 6 MeV byla doručena léčebná dávka 2× denně s přestávkami 6–8 hod. OS bylo zhodnoceno Kaplan-Meierovou metodou. Prediktory OS byly analyzovány pomocí Coxova modelu proporcionálních rizik. Výsledky: Průměrná doba radioterapie trvala 37 dní (32–45 dní). Výskyt akutní toxicity 3. stupně byl 62 % na sliznicích (dutina ústní, hltan) a 0 % na kůži. Konfluentní zánět sliznice se zotavil ve všech případech do 21 dní. Stupeň toxicity 4 nebo 5 nebyl zaznamenán. U pacientů v kompletní remisi není žádná závislost na PEG (perkutánní endoskopické gastrostomii). Jednoleté a 2leté OS bylo 65, resp. 32 %. Multivariantní analýzou byly zjištěny negativní faktory OS – KPS horší než 80 % (RR 2,4, 95% CI 1,3–4,2; p = 0,004), jiný karcinom než orofaryngu nebo hrtanu (RR 2,0, 95% CI 1,1–3,5; p = 0,016) a velikost GTV (RR 1,006, 95% CI 1,001–1,011; p = 0,018). Dva roky po léčbě přežívá přibližně 30 % pacientů a výkonnostní stav před zahájením léčby je nejsilnějším faktorem pro OS. Další prediktory OS je potřeba hledat na molekulární úrovni.
Aim: The aim of this study was to evaluate overall survival (OS) and prognostic factors in patients ineligible for chemotherapy who were treated with a hyperfractionated accelerated schedule with simultaneous integrated boost. Material and Methods: From May, 2008, to April, 2013, 122 patients with locally advanced nonmetastatic squamous laryngeal (14%), hypopharyngeal (30%), oropharyngeal (30%), and oral cavity (27%) cancer were treated at our institution. The median age, Karnofsky Performance Status (KPS), and gross tumor volume (GTV) of the patients were 63 years (range, 46–87 years), 80% (range, 50–100%), and 46 ml (range, 5–250 ml), resp. The median total dose of radiotherapy was 72.6 Gy (range, 62–77 Gy) at 1.4–1.5 Gy per fraction, and 55 Gy at 1.1 Gy per fraction was delivered for GTV (primary and lymphadenopathy) with a margin of 0.7 cm and regional lymphatic areas with a margin of 0.3 cm. The dose was delivered 2× a day, with a 6–8 hour interval between doses, via a 6 MeV linear accelerator. OS was estimated using the Kaplan-Meier method, and predictors of OS were analyzed using Cox proportional hazards regression. Results: The median duration of the radiotherapy series was 37 days (range, 32–45 days). The incidence of grade 3 acute toxicity was 62% for mucosa (oral cavity and/or pharynx) and 0% for skin. Confluent mucositis cleared in all cases within 21 days. No grade 4 or 5 toxicities were recorded. PEG was introduced before treatment in 55 patients (45%). The 1-and 2-year OS was 65% and 32%, resp. KPS less than 80% (RR 2.4, 95% CI 1.3–4.2; p = 0.004), cancers other than oropharyngeal or laryngeal cancer (RR 2.0, 95% CI 1.1–3.5; p = 0.016), and capacity of high GTV (RR 1.006, 95% CI 1.001–1.011; p = 0.017) were found to be negative prognostic factors for OS. Conclusion: More than 30% of patients with poor prognosis survived for longer than 2 years. KPS before treatment was the strongest prognostic factor for better OS.
V léčbě plicního karcinomu je základní modalitou radioterapie, která má prokázaný léčebný prospěch v radikálních i paliativních indikacích až u 76 % všech nemocných. V České republice dlouhodobě nepřekračuje podíl nemocných s bronchogenním karcinomem léčených radioterapií 25 %. V případě klinicky inoperabilního nemalobuněčného plicního karcinomu ve stadiu I je metodou volby stereotaktická radioterapie, která umožňuje lokální kontrolu až 90 % po třech letech a účinností je srovnatelná s operací, s lepší tolerancí. Pooperační radioterapie je vhodná v případě postižených mediastinálních uzlin. U lokálně pokročilého inoperabilního NSCLC je standardem konkomitantní chemoradioterapie podávaná souběžně s chemoterapií založené na dvojkombinaci cytostatik obsahující platinový derivát, neosvědčila se paušální eskalace dávky nad 60 Gy/6 týdnů pro vzrůst toxicity s vyšším rizikem úmrtí. Zlepšení výsledků léčby přinášejí technické inovace, jako jsou radioterapie s modulovanou intenzitou svazku, radioterapie řízená obrazem nebo sledování dýchacích pohybů v čase. Jednoznačný přínos léčby protonovým svazkem nebyl zatím prokázán. U malobuněčného karcinomu je ve stadiu limited disease nejúčinnější konkomitantní chemoradioterapie, se začátkem ozařování nejpozději od třetího cyklu chemoterapie, v dávce 66 Gy/33 frakcích nebo hyperfrakcionace 2* denně po dobu tří týdnů do dávky 45 Gy. Radioterapie se doporučuje i ve stadiu extensive disease (ED) jako konsolidační léčba po chemoterapii při velmi dobré léčebné odpovědi. V léčbě malobuněčných karcinomů je standardně doporučováno preventivní ozáření mozku, i když studie z poslední doby jako alternativu uvádějí pečlivé a časté sledování pomocí magnetické rezonance a včasnou léčbu v asymptomatickém stadiu. U nemalobuněčného plicního karcinomu snižuje preventivní ozáření podíl nemocných s rozvojem metastáz v mozku z 30 na 8 %, ale prodloužení přežití tím nebylo prokázáno.
In the treatment of pulmonary cancer, radiotherapy is a basic method that has demonstrated therapeutic benefit in both radical and palliative indications in up to 76% of all patients. In the Czech Republic, the proportion of patients with bronchogenic carcinoma treated with radiotherapy does not exceed 25%. In the case of clinically inoperable non-small cell lung cancer (NSCLC) in stage I, stereotactical radiotherapy is the method of choice which allows local control of the disease up to 90% of the patients after three years while it's efficiency is comparable to the surgery with better tolerance. Postoperative radiotherapy is appropriate for the affected mediastinal lymph nodes. In locally advanced inoperable NSCLC, the standard of concomitant chemoradiotherapy is co-administered with chemotherapy based on the two platinum-containing cytostatics. No flat-rate escalation over 60 Gy/6 weeks for increased toxicity with higher risk of death has been demonstrated. Flat-rate escalation over 60 Gy/6 weeks has not been proven useful as it increases the toxicity and the risk of death. Technical innovations, such as beam-modulated radiotherapy, image-based radiotherapy, or breathing movement monitoring over time, improve treatment outcomes. Technical innovations, such as beam-modulated radiotherapy, image-based radiotherapy, or breathing movement monitoring over time, improve treatment outcomes. In small-cell carcinoma, at the stage of limited disease, the most effective is concomitant chemoradiotherapy, starting at the latest from the third cycle of chemotherapy, at a dose of 66 Gy/33 fractions or twice daily for 3 weeks to a dose of 45 Gy. Radiotherapy is also recommended at the extensive disease stage as a consolidation treatment after chemotherapy with a very good response. In the treatment of small cell carcinomas, preventive brain irradiation is recommended as standard, although recent studies, as an alternative, include careful and frequent magnetic resonance imaging (MR) and early treatment in an asymptomatic stage. In NSCLC, preventive irradiation reduces the proportion of patients with brain metastasis from 30% to 8%, but survival prolongation has not been demonstrated.
- MeSH
- bronchogenní karcinom diagnóza farmakoterapie radioterapie MeSH
- časná detekce nádoru MeSH
- chemoradioterapie * metody trendy MeSH
- lidé MeSH
- malobuněčný karcinom plic klasifikace radioterapie terapie MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- nádory mozku prevence a kontrola radioterapie sekundární MeSH
- nádory plic * diagnóza farmakoterapie radioterapie MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic klasifikace terapie MeSH
- protonová terapie metody trendy MeSH
- radiochirurgie * metody trendy MeSH
- staging nádorů MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
V léčbě plicní rakoviny je základní modalitou radioterapie, která má prokázaný léčebný prospěch v radikálních i paliativních indikacích až u 76 % všech nemocných. V České republice dlouhodobě nepřekračuje podíl nemocných s bronchogenním karcinomem léčených radioterapií 25 %. V případě klinicky inoperabilního nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) ve stadiu I je metodou volby stereotaktická radioterapie, která umožňuje lokální kontrolu až 90 % po třech letech a účinností je srovnatelná s operací, s lepší tolerancí. Pooperační radioterapie je vhodná v případě postižených mediastinálních uzlin. U lokálně pokročilého inoperabilního NSCLC je standardem konkomitantní chemoradioterapie podávaná souběžně s chemoterapií založené na dvojkombinaci cytostatik obsahující platinový derivát, neosvědčila se paušální eskalace dávky nad 60 Gy/6 týdnů pro vzrůst toxicity s vyšším rizikem úmrtí. Zlepšení výsledků léčby přinášejí technické inovace, jako je radioterapie s modulovanou intenzitou svazku (IMRT), radioterapie řízená obrazem (IGRT) nebo sledování dýchacích pohybů v čase (4DCT). Jednoznačný přínos léčby protonovým svazkem nebyl zatím prokázán. U malobuněčného karcinomu je ve stadiu limited disease nejúčinnější konkomitantní chemoradioterapie, se začátkem ozařování nejpozději od třetího cyklu chemoterapie, v dávce 66 Gy/33 frakcích nebo hyperfrakcionace 2× denně po dobu 3 týdnů do dávky 45 Gy. Radioterapie se doporučuje i ve stadiu extensive disease jako konsolidační léčba po chemoterapii při velmi dobré léčebné odpovědi. V léčbě malobuněčných karcinomů je standardně doporučováno preventivní ozáření mozku, i když studie z poslední doby jako alternativu uvádějí pečlivé a časté sledování pomocí magnetické rezonance a včasnou léčbu v asymptomatickém stadiu. U NSCLC snižuje preventivní ozáření podíl nemocných s rozvojem metastáz v mozku z 30 na 8 %, ale prodloužení přežití tím nebylo prokázáno.
In treating lung cancer, radiotherapy is the basic modality, with an established therapeutic benefit in radical and palliative settings inup to 76% of all patients. In the Czech Republic, the proportion of patients with bronchogenic carcinoma treated with radiotherapydoes not exceed 25% in the long run. In the case of clinically inoperable stage I non-small cell lung cancer (NSCLC), the method ofchoice is stereotactic radiotherapy that provides local control in as much as 90% after three years, and its efficacy is similar to that ofsurgery, while having better tolerance. Postoperative radiotherapy is suitable in the case of mediastinal lymph node involvement. Inlocally advanced inoperable NSCLC, the standard treatment is concomitant chemoradiotherapy administered simultaneously withplatinum derivative-based combination chemotherapy; blanket dose escalation above 60 Gy/6 weeks has not proved its worth becauseof increased toxicity with a higher mortality risk. Improved treatment results have been made possible by technical advances,such as intensity-modulated radiation therapy (IMRT), image-guided radiation therapy (IGRT), or monitoring of respiratory motion(4DCT). No clear benefit has been shown for proton beam therapy so far. In limited-stage small cell carcinoma of the lung, concomitantchemoradiotherapy is most effective, with irradiation started no later than after cycle 3 of chemotherapy at a dose of 66 Gy/33 fractionsor hyperfractionation to a dose of 45 Gy twice daily for 3 weeks. Radiotherapy is also recommended in extensive-stage disease asconsolidation therapy after chemotherapy with very good therapeutic response. In treating small cell lung carcinoma, prophylacticcranial irradiation is standardly recommended although careful and frequent monitoring with magnetic resonance imaging andtimely treatment in the asymptomatic stage have been reported as an alternative in recent studies. In NSCLC, prophylactic irradiationreduces the proportion of patients who develop brain metastases from 30% to 8%, but it has not been shown to prolong survival.
- MeSH
- chemoradioterapie metody MeSH
- dávka záření MeSH
- frakcionace dávky záření MeSH
- lidé MeSH
- malobuněčný karcinom * radioterapie MeSH
- metastázy nádorů prevence a kontrola MeSH
- mozek účinky záření MeSH
- nádory mozku prevence a kontrola MeSH
- nádory plic * radioterapie terapie MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic * radioterapie MeSH
- pooperační období MeSH
- protonová terapie MeSH
- radiochirurgie metody MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Východiska: Projekt HARDROCK je koncipován jako retrospektivní sběr klinických dat v lokálně provozovaném databázovém systému, který splňuje požadavky na základní verzi elektronické zdravotnické dokumentace onkologického pacienta. Diagnostická skupina nádorů ORL byla vybrána cíleně, neboť představuje velkou zátěž pro Onkologické centrum v Ostravě a její sledování je také aktuální s ohledem na poměrně vysokou incidenci a mortalitu v Moravskoslezském kraji. Cílovými parametry hodnocení jsou krátkodobé i dlouhodobé výsledky léčby pacientů s nádory hlavy a krku hodnocené standardními ukazateli dosažené léčebné odpovědi a přežití. Zvláštní důraz je kladen na hlavní léčebné modality, tedy chirurgii a radioterapii, a na komplikace, které jsou s nimi spojeny. Soubor pacientů a metody: V tomto článku prezentujeme malou část výsledků získaných z dat z registru HARDROCK. Data byla rozdělena do dvou skupin podle doby léčby pacientů: data získána od pacientů léčených v letech 2004–2005 a data z let 2006–2010. Toto rozdělení bylo dáno změnou organizace pracoviště a protokolů léčby. V roce 2006 bylo do standardních postupů zavedeno ozáření v akcelerovaném režimu s využitím konkominantního boostu a dále byly do ozařovacího pole zahrnuty další oblasti lymfatických uzlin (zadní krční uzliny, nadklíčky). Oproti tomu před rokem 2006 byli pacienti ozařováni téměř výhradně v režimu normofrakcionace a hyperfrakcionace. Výsledky: Prezentujeme zde, že nové ozařovací techniky nezvyšují podíl časné toxicity, mírně zvyšují počet pacientů s pozdní toxicitou nízkého stupně. Důležitým zjištěním bylo, že u pacientů s onemocněním ve IV. stadiu léčených v letech 2006–2010 došlo ke snížení výskytu relapsů onemocnění a zlepšení celkového přežití. Závěr: Výsledky projektu metodicky přispějí k exaktnímu hodnocení diagnostiky a léčby pacientů s touto chorobou a napomohou optimalizaci léčebné péče.
Background: The HARDROCK project has been designed as a retrospective data collection study in a locally run database system, which fulfils the requirements on the basic version of electronic medical records of cancer patients. The diagnostic category of head and neck tumors has been selected on purpose, as it presents a major problem in the Comprehensive Cancer Centre of Ostrava, and it is relevant given the high incidence and mortality in the Moravian-Silesian Region. The target parameters of the assessment include short-term as well as long-term treatment results in patients with head and neck tumors, evaluated with standard indicators of treatment response and survival. A special emphasis is put on major treatment modalities, i.e. surgery and radiation therapy, and on related complications. Patients and Methods: In this article, we present a sample of collected data. The data from patients has been separated into two groups based on the time of their acquisition: data from patients treated in 2004–2005 versus patients treated in 2006–2010. This division was given by the change of treatment protocols in 2006 introducing acceleratedradiotherapy with concomitant boost and expanded lymph node irradiation field compared to normofractionation and hyperfractionation regimes used before 2006. Results: Introduction of new irradiation techniques did not increase the rate of acute toxicity but slightly increased late toxicity. Further, we found a decrease of number of relapse and improved overall survival in patients with stage IV disease treated in 2006–2010. Conclusion: The project results will contribute methodically to the exact evaluation of diagnostics and treatment of patients with head and neck cancer and will help to optimize their medical care.
- Klíčová slova
- nádory hlavy a krku,, radioterapie,, populační registr,
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- chirurgie operační metody využití MeSH
- databáze jako téma MeSH
- elektronické zdravotní záznamy normy trendy využití MeSH
- frakcionace dávky záření MeSH
- lidé MeSH
- nádory hlavy a krku diagnóza chirurgie radioterapie MeSH
- onkologická péče - zařízení normy statistika a číselné údaje využití MeSH
- radioterapie metody normy trendy MeSH
- recidiva MeSH
- referenční standardy MeSH
- registrace klasifikace normy statistika a číselné údaje MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- řízení kvality MeSH
- rizikové faktory MeSH
- sekundární prevence MeSH
- stanovení cílového parametru metody normy trendy MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- výzkumný projekt MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Léčba lokálně pokročilého neresekabilního NSCLC se v průběhu let vyvinula od radioterapie samotné k sekvenčnímu přístupu s indukční chemoterapií následovanou radioterapií. V posledních letech se stala standardem péče u těchto nemocných konkomitantní chemoradioterapie. Přidání chemoterapie v průběhu radioterapie poskytuje lepší lokoregionální kontrolu nemoci usmrcením radiorezistentních buněk, inhibicí reparačních pochodů u subletálně postižených buněk a akumulací buněk v G2/M fázi, kdy jsou buňky senzitivní k radiaci. Také snižuje rozsev mikrometastáz. Nejúčinnější se jeví použití režimů založených na cisplatině. Akutní pneumonitida je účinně redukována aplikací amifostinu. Přes 10 % pacientů s lokálně pokročilým inoperabilním NSCLC může být vyléčeno chemoradioterapií. Frakcionace radioterapie neprokazuje prodloužení přežívání. V současnosti jsou v běhu další klinické studie, zkoumající vliv hyperfrakcionace, 3D konformní radioterapie a IMRT (intense modified radiotherapy). Rovněž role různých radiosenzibilizačních látek je předmětem klinického bádání. Výsledky studie, srovnávající různé dvojkombinace taxanů a gemcitabinu s cisplatinou nebo karboplatinou ukazují, že ve smyslu účinnosti standardní dvojkombinace dosáhly určitého plateau a že ve srovnání se standardními režimy používanými před rokem 1990 tyto preparáty prodlužují přežívání. Jedinou statisticky významnou odlišností v účinnosti mezi jednotlivými rameny je významně delší doba do progrese nemoci v rameni s gemcitabinem a cisplatinou. Studie s triplety ukazují, že přidání třetího cytostatika může být schopno navýšit počet celkových odpovědí při současném zvýšení toxicity a jen velmi malém příznivém vlivu na přežívání. Náhrada platinového derivátu některým z nových cytostatik nejeví mít nižší účinnost a také vykazuje lepší profil toxicity, je však výrazně dražší. Celkové rozdíly mezi kombinacemi cytostatik založené na cisplatině v porovnání s kombinacemi s karboplatinou nejsou příliš výrazné. Nicméně kombinaci cisplatiny s 3. generací cytostatik je možno doporučit jako účinnější pro nemocné s pokročilým NSCLC, kteří nemají postižení ledvin a mají dostatečnou dřeňovou rezervu. Velké procento pacientů s NSCLC je starší než 70 let a bude dále narůstat. Dříve nebyla těmto nemocným chemoterapie podávána s odůvodněním, že starší pacienti jsou obvykle polymorbidní a mají sníženou funkci orgánů podílejících se na metabolizmu cytostatik. Byl však prokázán benefit v přežívání u starších pacientů léčených monoterapií cytostatika oproti nejlepší podpůrné péči. Jiné studie však nezaznamenávají významnou odlišnost ani v toxicitě léčby, ani v přežívání oproti mladším pacientům při použití stejných léčebných režimů. Platinové dublety, zejména založené na karboplatině, jsou vhodné pro starší nemocné nad 70 let věku v dobrém klinickém stavu. Ve druhé linii léčby NSCLC pemetrexed prokazuje identickou účinnost jako docetaxel, který je nyní považován za standard monoterapie ve druhé linii léčby NSCLC. Navíc je u pemetrexedu zaznamenána nižší toxicita léčby. Tato data ukazují, že pemetrexed by mohl být v budoucnu standardním způsobem léčby ve druhé linii NSCLC. U pacientů s NSCLC ve stádiu IIIB a IV nepřináší přidání biologické léčby ke standardní dvojkombinaci cytostatik benefit z hlediska přežívání. V budoucnosti bude potřeba se podrobněji zabývat selekcí pacientů pro tento typ léčby. Při porovnání doby přežití pomocí metaanalýzy byla zjištěna signifikantně delší doba přežití u nemocných léčených kombinací s gemcitabinem ve srovnání s jinou léčbou. Podobně doba přežívání bez progrese je u nemocných s léčbou obsahující gemcitabin významně delší. Tato data potvrzují dobrou klinickou účinnost gemcitabinu v první linii léčby pokročilého NSCLC.
In recent years, treatment of the locally advanced unresectable Non Small Cell Lung Cancer (NSCLC) has evolved from the radiotherapy alone to sequential therapy settings with induction chemotherapy followed by radiotherapy. During recent years, concomitant chemoradiotherapy has become the standard treatment for these patients. The addition of chemotherapy during the course of radiotherapy provides better locoregional control of the disease by killing the radioresistant cells, inhibition of the reparation processes in the sublethally damaged cells and accumulation of the cells in the G2/M phase, when the cells are sensitive to radiation. It also reduces the spread of the micrometastases. Administration of cisplatin-based regimens appears to be the most effective. Acute pneumonias can be effectively suppressed by amifostine administration. Locally advanced inoperable NSCLC can be cured by chemoradiotherapy in more than 10% of patients. Fractionation radiotherapy does not yield prolonged survival. Currently the other clinical studies investigating the effects of hyperfractionation, 3D conformal radiotherapy and IMRT (intense modified radiotherapy) are being conducted. Also the role of various radiosensitizing agents is currently under clinical evaluation. The results of a study, comparing various doublet combinations of taxanes and gemcitabine with cisplatin or carboplatin demonstrate, that as for the efficacy, the standard doublet regimens reached a certain plateau and that they prolong the survival in comparison with the standard regimens used before 1990. The only statistically significant difference in the efficacy among the individual treatment arms is the significantly longer time to the progressive disease in the arm treated by gemcitabine and cisplatin. Studies with triplet regimens show that the addition of the third cytotoxic agent might increase the overall response rate with the increase of toxicity and only a very small survival benefit. The replacement of the platinum derivate by some of the new cytotoxic agents does expensive. Overall differences among the cytostatic combinations based on cisplatin in comparison with combinations based on carboplatin are not very distinct. Nevertheless, the combination of cisplatin with third generation cytotoxic agents is recommendable as it is more effective for patients with advanced NSCLC without renal impairment and with adequate bone marrow reserve. A high percentage of patients with NSCLC are older that 70 and this percentage will increase further. Earlier, chemotherapy was not used for these patients with the explanation that elderly people are usually polymorbid and the function of their organs which metabolize the cytostatics is reduced. However, a survival benefit in elderly patients treated by cytotoxic monotherapy was proven in comparison with the best supportive care. Other studies, however, found significant differences neither in toxicity nor in survival in comparison with younger patients, when using the same treatment regimens. Platinum doublets, based namely on carboplatin, are useful for patients older than 70, who are in good clinical condition. In the second-line therapy of NSCLC pemetrexed demonstrates identical efficacy as docetaxel, which is considered as a standard monotherapy in the second-line treatment of NSCLC. Moreover, pemetrexed is associated with less toxicity. These data show that in future, pemetrexed may become the standard treatment for second-line therapy of NSCLC. In patients with stage IIIB/IV of NSCLC, the addition of biological treatment to standard doublet cytostatic combination does not bring any survival benefit. In future, more detailed attention should be paid to selection of the patients for this treatment modality. When comparing survival time by meta-analysis, significantly longer survival time of the patients treated with gemcitabine combination was found in comparison with other treatment. Similarly, the progression-free survival is significantly longer in the patients treated with gemcitabine containing regimen. This data has proven good clinical efficacy of gemcitabine in the first-line therapy of advanced NSCLC.
- MeSH
- biologická terapie metody MeSH
- kombinovaná terapie metody MeSH
- lidé MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic farmakoterapie radioterapie MeSH
- přehledová literatura jako téma MeSH
- přežití MeSH
- protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- radioterapie metody MeSH
- staging nádorů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- metaanalýza MeSH