Renální toxicita onkologické farmakoterapie je relativně častým fenoménem, a to nejen u cytostatik, ale rovněž u novějších cílených onkologických léků. Toxické účinky mohou postihnout jak glomerulární cévy a podocyty, tak i tubulární buňky a intersticium a mohou způsobit jak zhoršení glomerulární filtrace, tak i poškození tubulárních funkcí. V článku jsou popsány nejčastější renální nežádoucí projevy léků ze skupin inhibitorů angiogeneze, blokátorů epidermálního růstového faktoru, inhibitorů BCR‐ABL, inhibitorů BRAF a dalších tyrozinkinázových inhibitorů. Jsou zmíněny rovněž inhibitory proteazomu a imunomodulátory používané v terapii mnohočetného myelomu a inhibitory cyklin‐dependentních kináz. Závěrem jsou uvedeny specifické nežádoucí účinky inhibitorů imunitních kontrolních bodů. Kromě stručné patogeneze zmiňujeme i preventivní postupy a doporučení pro léčbu některých forem nefrotoxicity cílené onkologické léčby.
Chronickou renální insuficiencí trpí přibližně 10 % tuzemské populace, přičemž riziko onemocnění prudce stoupá s vyšším věkem. Onemocnění ledvin a potřeba dialýzy mohou mít značný dopad na psychickou pohodu, zejména pak deprese a úzkostné poruchy významně ovlivňují kvalitu života. Pokud je psychofarmakoterapie vzhledem k závažnosti psychické symptomatologie indikována, je při preskripci léčiv, která se vylučují převážně renálně, nutná úprava dávky. Na druhou stranu je třeba znát nežádoucí vedlejší účinky jednotlivých psychotropních látek na funkci ledvin, aby se předešlo jejich poškození. V neposlední řadě je znalost rizik farmakologických interakcí nezbytná pro bezpečnou a tolerovanou farmakoterapii při kombinaci psychotropních léčiv s léčivy pro léčbu onemocnění ledvin.
Chronic renal insufficiency affects approximately 10 % of the domestic population, and the risk of the disease rises sharply with increasing age. Kidney disease and the need for dialysis can have a significant impact on psychological well-being, with depression and anxiety disorders significantly affecting quality of life. If psychopharmacotherapy is indicated due to the severity of psychiatric symptomatology, dose adjustment is necessary when prescribing agents that are predominantly renally excreted. On the other hand, the adverse side effects of individual psychotropic substances on renal function should be known in order to avoid renal damage. Finally, knowledge of the risks of pharmacological interactions is essential for safe and tolerable pharmacotherapy when combining psychotropic drugs with drugs for the treatment of renal disease.
Chronickou renální insuficiencí trpí přibližně 10 % tuzemské populace, přičemž riziko onemocnění prudce stoupá s vyšším věkem. Onemocnění ledvin a potřeba dialýzy mohou mít značný dopad na psychickou pohodu, zejména pak deprese a úzkostné poruchy významně ovlivňují kvalitu života. Pokud je psychofarmakoterapie vzhledem k závažnosti psychické symptomatologie indikována, je při preskripci léčiv, která se vylučují převážně renálně, nutná úprava dávky. Na druhou stranu je třeba znát nežádoucí vedlejší účinky jednotlivých psychotropních látek na funkci ledvin, aby se předešlo jejich poškození. V neposlední řadě je znalost rizik farmakologických interakcí nezbytná pro bezpečnou a tolerovanou farmakoterapii při kombinaci psychotropních léčiv s léčivy pro léčbu onemocnění ledvin.
Chronic renal insufficiency affects approximately 10% of the domestic population, and the risk of the disease rises sharply with increasing age. Kidney disease and the need for dialysis can have a significant impact on psychological well-being, with depression and anxiety disorders significantly affecting quality of life. If psychopharmacotherapy is indicated due to the severity of psychiatric symptomatology, dose adjustment is necessary when prescribing agents that are predominantly renally excreted. On the other hand, the adverse side effects of individual psychotropic substances on renal function should be known in order to avoid renal damage. Finally, knowledge of the risks of pharmacological interactions is essential for safe and tolerable pharmacotherapy when combining psychotropic drugs with drugs for the treatment of renal disease.
- MeSH
- chronická renální insuficience * farmakoterapie komplikace MeSH
- dialýza ledvin MeSH
- eliminace ledvinami účinky léků MeSH
- látky ovlivňující centrální nervový systém * farmakologie MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- psychotropní léky farmakologie škodlivé účinky MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Tolvaptan je blokátor V2 receptorů pro vazopresin, který zvyšuje exkreci čisté vody, aniž by ovlivňoval exkreci sodíku. Jedná se o diuretikum s unikátním mechanismem účinku, které nachází využití především v terapii syndromu nepřiměřené produkce antidiuretického hormonu a v terapii polycystické choroby ledvin autozomálně dominantního typu. Při terapii tolvaptanem je třeba dbát na riziko lékových interakcí, neboť se jedná o substrát izoenzymu CYP 3A4. Dále je třeba, především z počátku terapie, frekventně kontrolovat jaterní testy a mineralogram a poučit pacienty o nutnosti dostatečné hydratace a zajištění bezpečného přístupu k tekutinám po celou dobu léčby. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří xerostomie, nadměrný pocit žízně a polakisurie.
Tolvaptan is a vasopressin V2 receptor blocker that increases free water excretion without affecting the rate of sodium excretion. It is a diuretic with a unique mechanism of action that is primarily used in treating the syndrome of inappropriate antidiuretic hormone secretion and in the treatment of autosomal dominant polycystic kidney disease. With tolvaptan treatment, the risk of drug interactions must be kept in mind, since it is a CYP3A4 substrate. Moreover, particularly at the beginning of treatment, it is necessary to frequently check liver tests and mineral panel as well as educate patients on the need for sufficient hydration and secure access to fluids throughout the treatment course. The most common adverse effects include xerostomia, excessive thirst sensation, and urinary frequency.
- MeSH
- arginin vasopresin účinky léků MeSH
- hyponatremie farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- polycystické ledviny autozomálně dominantní farmakoterapie MeSH
- srdeční selhání farmakoterapie MeSH
- tolvaptan * farmakokinetika farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Pacienti s chronickým onemocněním ledvin mají vyšší riziko infekce. Infekce je druhou nejčastější příčinou úmrtí pacientů v dialyzačním programu, představuje častou komplikaci u pacientů léčených imunosupresivní léčbou po transplantaci ledvin nebo při glomerulonefritidě. Antibiotická léčba musí být dostatečně účinná. Dávky některých antibiotik se upravují podle funkce ledvin. Dávky léků vylučovaných renálně se obvykle redukují při poklesu glomerulární filtrace pod 1 ml/s/1,73 m2 o 50 % a při poklesu pod 0,5 ml/s/1,73 m2 se dávka redukuje o 50 % a interval podávání se prodlužuje. Pacientům léčeným hemodialýzou se lék podává po hemodialýze. Při antibiotické léčbě je třeba přihlédnout k další chronické medikaci a dávky ostatních léků upravit nebo jejich podávání přerušit.
- MeSH
- antibakteriální látky * aplikace a dávkování klasifikace MeSH
- chronická renální insuficience * farmakoterapie klasifikace komplikace MeSH
- dialýza ledvin MeSH
- hodnoty glomerulární filtrace MeSH
- imunosupresivní léčba metody MeSH
- infekce etiologie farmakoterapie MeSH
- kontrola infekce metody MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- pacienti klasifikace MeSH
- peritoneální dialýza MeSH
- riziko MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
