BACKGROUND: Indoor dust particles are an everyday source of human exposure to microorganisms and their inhalation may directly affect the microbiota of the respiratory tract. We aimed to characterize the changes in human nasopharyngeal bacteriome after short-term exposure to indoor (workplace) environments. METHODS: In this pilot study, nasopharyngeal swabs were taken from 22 participants in the morning and after 8 h of their presence at the workplace. At the same time points, indoor dust samples were collected from the participants' households (16 from flats and 6 from houses) and workplaces (8 from a maternity hospital - NEO, 6 from a pediatric hospital - ENT, and 8 from a research center - RCX). 16S rRNA sequencing analysis was performed on these human and environmental matrices. RESULTS: Staphylococcus and Corynebacterium were the most abundant genera in both indoor dust and nasopharyngeal samples. The analysis indicated lower bacterial diversity in indoor dust samples from flats compared to houses, NEO, ENT, and RCX (p < 0.05). Participants working in the NEO had the highest nasopharyngeal bacterial diversity of all groups (p < 0.05). After 8 h of exposure to the workplace environment, enrichment of the nasopharynx with several new bacterial genera present in the indoor dust was observed in 76% of study participants; however, no significant changes were observed at the level of the nasopharyngeal bacterial diversity (p > 0.05, Shannon index). These "enriching" bacterial genera overlapped between the hospital workplaces - NEO and ENT but differed from those in the research center - RCX. CONCLUSIONS: The results suggest that although the composition of nasopharyngeal bacteriome is relatively stable during the day. Short-term exposure to the indoor environment can result in the enrichment of the nasopharynx with bacterial DNA from indoor dust; the bacterial composition, however, varies by the indoor workplace environment.

• MeSH
• Bacteria genetika   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• nazofarynx MeSH
• pilotní projekty MeSH
• prach * analýza   MeSH
• RNA ribozomální 16S genetika   analýza   MeSH
• těhotenství MeSH
• znečištění vzduchu ve vnitřním prostředí * analýza   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Databáze DATOOL AML vznikla k 1. 1. 2007 a shromažďuje podrobná data pacientů s AML z období stanovení diagnózy, průběhu terapie a sledování po léčbě. Cílem práce je deskripce epidemiologických, klinických a laboratorních dat a analýza celkového přežití v závislosti na vstupním riziku a zvoleném typu terapie u pacientů s AML ≥60 let, kteří byli do databáze zadáni v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2017. Pacienti a metodika: Analýza byla provedena na základě dat 1008 pacientů s AML ≥ 60 let. Hodnocení bylo provedeno u celého sledovaného souboru pacientů ≥ 60 let a v rámci dvou věkových podskupin (60–69 let, ≥ 70 let) s cílem určení případných rozdílů v četnosti výskytu vstupních prognosticky nepříznivých faktorů, v terapeutickém přístupu a celkovém přežití. Výsledky: Medián věku byl v rámci celého souboru 68 let. Z prognosticky nepříznivých faktorů byly nejčastěji zastoupeny nízký performance status (ECOG 2–4) u 42 %, sekundární AML u 32 % a vysoké cytogenetické riziko u 30 % pacientů. S výjimkou ECOG se jejich četnost s věkem nezvyšovala. Kurativně léčeno bylo 33 %, paliativně 34 % a symptomaticky 32 % pacientů. Pouze 18 % z kurativně léčených pacientů podstoupilo alogenní transplantaci krvetvorby v první kompletní remisi. Medián celkového přežití byl v rámci celého souboru 3,5 měsíce, ve skupině pacientů 60–69 let 4,5 měsíce, u pacientů ≥ 70 let 2,4 měsíce (p < 0,0001). Jako negativní faktory ovlivňující přežívání nemocných byly identifikovány ECOG 2–4, nekurativní terapeutický přístup a vysoké cytogenetické riziko. Medián celkového přežití se zkracoval se zvyšujícím se ECOG (4,7 měsíců u ECOG 0–1 vs. 2,4 měsíců u ECOG 2 vs. 0,8 měsíců u ECOG 3–4, p < 0,0001) a u pacientů od nízkého, přes střední a vysoké cytogenetické riziko (12,2 vs. 5,8 vs. 2,9 měsíců, p < 0,0001). Kurativní terapie významně prodlužovala celkové přežití v porovnání s terapií paliativní v obou věkových skupinách (medián 8,9 vs. 3,7 měsíců, p < 0,0001 ve skupině 60–69 let a 7,7 vs. 3,9 měsíců, p = 0,029 ve skupině ≥ 70 let). U kurativně léčených pacientů s nepříznivým cytogenetickým rizikem ve věku 60–69 let zlepšovala celkové přežívání alogenní transplantace krvetvorby (medián 10,4 měsíců), netransplantovaní pacienti měli srovnatelné celkové přežití s pacienty s vysokým cytogenetickým rizikem ve věku 60–69 let, kteří byli léčeni paliativně (3,3 vs. 3,6 měsíců, p = 0,884).

Background: The DATOOL AML database was founded on Jan 1, 2017. Its purpose is to collect data of patients with AML from diagnosis and throughout treatment and follow up. The objective of this study is to describe the epidemiologic, clinical and laboratory data and the analyse overall survival in relation to negative risk factors and selected therapy. The analysis was performed on a group of patients over 60 years of age diagnosed with AML who were added to the database in the period from Jan 1, 2007 to Dec 31, 2017. Patients and Methods: A total of 1008 patients with AML ≥ 60 years of age were analysed. The group was further divided into two age subgroups (60–69 years, ≥ 70 years) in order to determine possible differences in the incidence of negative prognostic factors, the therapeutic approach chosen and overall survival.Results: The median of age at diagnosis was 68 years. The most common negative prognostic factors were poor performance status (ECOG 2–4) in 42 %, secondary AML in 32 % and unfavourable cytogenetics in 30 % of patients. Only performance status showed correlation with patient age. 33% of patients received curative, 34 % palliative and 32 % symptomatic treatment. Only 18 % patients undergoing curative therapy received allogeneic stem cell transplantation in first CR. The median overall survival for the entire group was 3.5 months. In the age group 60–69 years the median was 4.5 months and in the age group above 70 the median was 2.4 months (p < 0.0001). The negative factors impacting the overall survival were identified as ECOG 2–4, non-curative therapeutic approach and poor cytogenetic risk. There was a negative correlation between the median overall survival and ECOG (4.7 months for ECOG 0–1; 2.4 months for ECOG 2 and 0.8 months for ECOG 3–4, p < 0.0001). The median overall survival also decreased with higher cytogenetic risk (12.2; 5.8 and 2.9 months for favourable, intermediate and poor risk respectively, p < 0.0001). Compared to palliative therapy, curative therapy significantly prolonged overall survival in both age subgroups (median 8.9 and 3.7 months respectively, p < 0.0001 in the age group 60–69 years; 7.7 and 3.9 months, p = 0.029 in the age group ≥ 70 years). Patients from the age group 60–69 with poor cytogenetic risk receiving curative therapy who underwent allogeneic stem cell transplantation showed a higher survival rate (median OS 10.4 months). Patients who did not receive allogeneic stem cell transplantation showed a similar survival rate as patients with high cytogenetic risk in the age group 60–69 receiving palliative treatment (3.3 and 3.6 months respectively, p = 0.884).

• Klíčová slova
• databáze DATOOL,
• MeSH
• akutní myeloidní leukemie * terapie   MeSH
• analýza přežití MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

We have investigated whether the addition of rituximab to methotrexate, procarbazine, vincristine, radiotherapy and cytarabine was associated with improved outcome of primary central nervous system lymphomas (PCNSL). Of 164 patients, 49 received rituximab. Median age was 63 years, median Karnofsky performance score (KPS) was 60 and median follow-up of living patients was 59.5 months. 1- and 2-year PFS were 49.7 and 37.9%, 1- and 2-year OS were 57.0 and 45.3%. Median progression-free survival (PFS), but not overall survival (OS) was significantly better for patients treated with rituximab (22.9 vs. 10.9 months, p = 0.037). In multivariate analysis, age ≤70 years and KPS ≥90 were predictive for PFS and OS, rituximab was an independent prognostic factor for PFS only. In landmark analyses, rituximab was not found beneficial for long-term survivors and no group particularly benefited from rituximab. In conclusion, addition of rituximab was associated with improved PFS, but not OS in this unselected cohort of PCNSL patients.

• MeSH
• biologické markery MeSH
• biopsie MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfom diagnóza   farmakoterapie   mortalita   MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• nádory centrálního nervového systému diagnóza   farmakoterapie   mortalita   MeSH
• prognóza MeSH
• proporcionální rizikové modely MeSH
• protinádorové látky imunologicky aktivní aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rituximab aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• staging nádorů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: Nodular lymphocyte-predominant Hodgkin's lymphoma (NLPHL) is a rare subtype of Hodgkin's lymphoma showing strong CD20 expression. The role of rituximab in treating NLPHL still needs clarification. METHODS: We retrospectively reviewed the outcome of 23 patients with NLPHL treated with rituximab alone or in combination with chemotherapy and/or radiotherapy as part of their first- or second-line treatment. RESULTS: The median follow-up of the whole group was 67 months, and all patients remained alive. Twenty-two patients achieved complete remission after rituximab-based therapy, and one of them relapsed 32 months after treatment. One patient treated with rituximab alone achieved partial remission and progressed 22 months after treatment. CONCLUSION: The prognosis of NLPHL is excellent. Rituximab combined with chemotherapy and/or radiotherapy appears to prevent disease progression/relapse.

• MeSH
• antitumorózní látky terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• Hodgkinova nemoc farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• rituximab terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

We have studied the feasibility and efficacy of intensified R-MegaCHOP-ESHAP-BEAM therapy in high-risk aggressive B-cell lymphomas. Altogether 105 patients (19-64 years) with diffuse large B-cell lymphoma (DLBCL), primary mediastinal B-cell lymphoma (PMBL) or follicular lymphoma grade 3 (FL3) with an age-adjusted International Prognostic Index of 2-3 were recruited. Treatment consisted of three cycles of high-dose R-CHOP (rituximab, cyclophosphamide, doxorubicin, vincristine, prednisone), followed by three cycles of R-ESHAP (rituximab, etoposide, methylprednisolone, cytarabine, cisplatin) and high-dose consolidation with BEAM (BCNU, etoposide, cytarabine, melphalan) and autologous stem cell transplant. The 5-year progression-free survival (PFS) was 72% (DLBCL 60%, PMBL 89%) and overall survival (OS) was 74% (DLBCL 61%, PMBL 89%) after a median follow-up of 85 months. However, an independent prognostic factor was age only, with patients ≤ 45 years having 5-year PFS 90% and patients > 45 years having PFS 54%. PMBL had better prognosis than DLBCL/FL3 in patients > 45 years (PFS, 88% vs. 48%), but not in younger patients (PFS, 91% vs. 94%).

• MeSH
• B-buněčný lymfom farmakoterapie   mortalita   patologie   MeSH
• chemoterapie konsolidační MeSH
• cisplatina škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• cyklofosfamid škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• cytarabin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• doxorubicin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• etoposid škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• indukční chemoterapie MeSH
• karmustin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• melfalan škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• methylprednisolon škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• myší monoklonální protilátky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• podofylotoxin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• prednison škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• prognóza MeSH
• progrese nemoci MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• staging nádorů MeSH
• vinkristin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Východiska: Relapsy po léčbě Hodgkinova lymfomu (HL) se vyskytují u 20–30 % pacientů. U relabovaných/refrakterních pacientů s HL, kteří nejsou vhodní k autologní transplantaci kmenových buněk (autologous stem cell transplantation – ASCT), není určena standardní strategie léčby. V článku je retrospektivně hodnoceno přežití a prognóza pacientů s relabovaným/refrakterním HL, kteří jsou nevhodní k vysokodávkované chemoterapii s ASCT. V diskuzi je uveden přehled nových léků používaných v této indikaci. Pacienti a metody: Do analýzy bylo zařazeno 17 pacientů, kteří byli léčeni minimálně třemi liniemi standardní chemoterapie ? radioterapie. Vysokodávkovaná chemoterapie s ASCT nebyla indikována ve 2. a další linii léčby z důvodu vysokého věku (sedm pacientů), refrakternosti HL (sedm pacientů), kardiotoxicity (dva pacienti) a pro nedostatečný štěp kmenových buněk (jeden pacient). Výsledky: Medián sledování celé skupiny pacientů od dia­gnózy byl 3,48 roku. Celková odpověď na 2. linii léčby byla dosažena u osmi pacientů (47,0 %). Po 1. linii léčby byli čtyři pacienti (23,5 %) primárně refrakterní a po 2. linii léčby stoupl počet refrakterních případů o tři pacienty (17,6 %). Ze 17 pacientů žijí čtyři v remisi (23,5 %) a 13 zemřelo (osm na progresi HL, čtyři na toxicitu a u jednoho pacienta je příčina úmrtí neznámá). Pětileté celkové přežití celé skupiny od dia­gnózy bylo 46,3 % a od dia­gnózy prvního relapsu 30,8 %. Pětileté celkové přežití u čtyř primárně refrakterních pacientů bylo významně horší ve srovnání se skupinou 13 relabovaných pacientů: 0 vs 60,6 %, p < 0,001. Závěr: Prognóza relabovaných/refrakterních pacientů s HL nevhodných k ASCT, kteří byli opakovaně léčeni standardní chemoterapií ? radioterapií, je špatná. U primárně refrakterních pacientů je indikováno zařazení brentuximab vedotinu do 2. linie léčby a u ostatních relabovaných pacientů do 3. linie léčby. Tato strategie pomůže zvýšit podíl remisí s cílem prodloužení celkového přežití.

Background: Relapses occur in 20–30% of patients with Hodgkin lymphoma (HL). Currently, there is no widely accepted standard treatment strategy in relapsed/refractory HL patients ineligible for autologous stem cell transplantation (ASCT). This article retrospectively evaluates survival and prognosis of patients with relapsed/refractory HL who were not suitable for high-dose chemotherapy and ASCT. New drugs and their efficacy in this indication are also disscussed. Patients and Methods: A total of 17 patients treated with at least three lines of standard chemotherapy ? radiotherapy were analysed. High-dose chemotherapy and ASCT was not indicated due to advanced age (seven patients), chemorefractory disease (seven patients), cardiotoxicity (two patients) and insufficient stem cell collection of CD34+ cells (one patient). Results: Median follow-up of the whole group after establishing the diagnosis was 3.48 years. Overall response to the second-line treatment was achieved in eight patients (47.0%). Four patients (23,5%) were classified as primary refractory after the first-line treatment and three more chemorefractory patients (17,6%) were detected after the second-line treatment. Out of 17 patients four are still alive (23,5%) in remission and 13 have died (eight due to HL progressions, four due to toxicity of the treatment and one patient with unknown cause of death). The estimated 5-year overall survival from the time of initial diagnosis was 46.3% and 30.8% when counted from the diagnosis of the first relapse. The estimated 5-year overall survival of four primary chemorefractory patients was significantly worse when compared to the group of 13 relapsed patients: 0 vs. 60.6%, p < 0,001. Conclusion: Prognosis of relapsed/refractory HL patients ineligible for ASCT and treated with several lines of standard chemotherapy ? radiotherapy is poor. Brentuximab vedotin is indicated in primary refractory patients in the second-line settings and in other relapsed patients in the third-line treatment. This strategy would help to increase the number of remissions, hence achieving a higher survival rate. Key words: Hodgkin lymphoma – relapse – brentuximab vedotin This study was supported by the research project P 27/2012, Third Faculty of Medicine, Charles University in Prague. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 9. 9. 2014 Accepted: 28. 9. 2014

• MeSH
• analýza přežití * MeSH
• brentuximab vedotin MeSH
• dospělí MeSH
• Hodgkinova nemoc * farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• imunokonjugáty terapeutické užití   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• kombinovaná terapie metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
• progrese nemoci * MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• radioterapie metody   MeSH
• recidiva MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• záchranná terapie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Klíčová slova
• podávání léků, recenzovaný článek,
• MeSH
• neuroendokrinologie MeSH
• ošetřovatelský výzkum MeSH

• Klíčová slova
• Somatuline®Autogel®, Sandostatin®LAR®,
• MeSH
• akromegalie farmakoterapie   MeSH
• čas MeSH
• injekce * MeSH
• lidé MeSH
• neuroendokrinní nádory farmakoterapie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• somatostatin * analogy a deriváty   aplikace a dávkování   klasifikace   MeSH
• zdravotní sestry v klinické praxi MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

The objective of this retrospective, multicenter study was to evaluate the efficacy and safety of micafungin as empirical antifungal therapy during febrile neutropenia (FN) in 73 hematological patients from six centers in two countries. All patients received 100 mg of micafungin/day. The overall favorable response rate (RR) was 64.8% when the resolution of fever during neutropenia was included in the response criteria and 84.5% when excluded. A significantly lower favorable RR in patients with persistent fever and non-specific pulmonary infiltrates compared to patients with persistent fever only (82.8 vs. 52.4%, respectively; p = 0.011) was not found when resolution of fever was not included in the composite endpoint criteria (93.1 vs. 78.6%, respectively; p = 0.180). Breakthrough fungal disease developed in 2.7% of patients. Treatment was discontinued in 16.4% of cases. Only one patient (1.4%) discontinued therapy due to an adverse event. Posaconazole prophylaxis improved favorable RR when defervescence was included as composite endpoint criterion (p = 0.047), but not when it was excluded (p = 0.485). However, neutrophil recovery did not influence favorable RR (p = 0.803 and p = 0.112, respectively). These data suggest that micafungin is safe and effective as an empirical therapy in patients with FN.

• MeSH
• antifungální látky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• antitumorózní látky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• echinokandiny škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• hematologické nádory komplikace   farmakoterapie   MeSH
• horečka farmakoterapie   etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lipopeptidy škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• neutropenie chemicky indukované   farmakoterapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Slovenská republika MeSH